Upozorňujeme, že výchozí španělština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
Swipe to change

Vnitrostátní obecné soudy

Španělsko

Článek 117 španělské Ústavy z roku 1978 stanoví, že základem organizace a fungování soudů je zásada jednoty soudní moci. Konkrétním naplněním této zásady je jednotné soudnictví, tvořené jediným soudcovským sborem, jehož členové tvoří obecné soudy. Na výkonu soudnictví se podílí celá řada soudů a soudních dvorů, které si rozdělují práci na základě kritérií rozdělení kompetencí: věc, závažnost, osoba, funkce nebo území, protože princip jednoty soudní moci neodporuje existenci jednotlivých soudních orgánů s různými pravomocemi.

Obsah zajišťuje
Španělsko
Do jazyka, který máte právě nastavený, úřední překlad neexistuje.
Zde je k dispozici strojový překlad. Upozorňujeme, že má pouze orientační charakter. Provozovatel těchto stránek odmítá právní odpovědnost za kvalitu tohoto strojového překladu.

Obecné soudy – úvod

Španělská Ústava z roku 1978 stanoví, že Španělsko je demokratický a sociální právní stát, který chrání základní hodnoty svého právního řádu – svobodu, spravedlnost, rovnost a politický pluralismus.

Hlava VI Ústavy pojednává o soudní moci. Článek 117 stanoví, že základem organizace a fungování soudů je zásada jednoty soudní moci.

Všechny uvedené zásady tvoří pilíř organizace španělských soudů a soudních dvorů a jejich konkrétním naplněním je existence jediné soudní soustavy tvořené jediným soudcovským sborem, jehož členové – soudci – představují obecné soudnictví.

Na výkonu soudnictví se podílí celá řada soudů a soudních dvorů, které si rozdělují práci na základě kritérií rozdělení kompetencí: věc, závažnost, osoba, funkce nebo území, protože zásada jednoty soudní moci neodporuje existenci jednotlivých soudních orgánů s různými pravomocemi.

Aby mohl být soudní orgán považován za obecný soud, musí být upraven organickým zákonem o soudní moci podle článku 122 španělské Ústavy z roku 1978.

Je třeba rozlišovat tři základní aspekty:

  • územní aspekt
  • zda rozhoduje samosoudce nebo senát
  • aspekt kompetenční

Územní aspekt

Na základě preambule organického zákona 6/1985 z 1. července o soudní moci je stát rozdělen za účelem výkonu soudnictví do územních celků a dělí se na obce, soudní obvody, provincie a autonomní společenství, nad nimiž vykonávají soudní moc smírčí soudy (Juzgados de Paz), soudy prvního stupně a vyšetřující soudy (Juzgados de Primera Instancia e Instrucción), správní soudy (Juzgados de lo Contencioso-Administrativo), sociální soudy (Juzgados de lo Social), soudy pro dozor nad výkonem trestů (Juzgados de Vigilancia Penitenciaria) a soudy pro mladistvé (Juzgados de Menores) a dále provinční (Audiencias Provinciales) a vyšší soudy (Tribunales Superiores de Justicia).

Národní soud (Audiencia Nacional), Nejvyšší soud (Tribunal Supremo), Ústřední vyšetřující soudy (Juzgados Centrales de Instrucción) a Ústřední správní soudy (Juzgados Centrales de lo Contencioso administrativo) mají celostátní působnost v oblasti výkonu soudní moci.

Samosoudce nebo senát

Pokud jde o charakter soudních orgánů, působí u všechny soudy samosoudce, s výjimkou Nejvyššího soudu, Národního soudu, vyšších soudů a provinčních soudů, které pracují v senátu.

Nejvyšší soud se skládá z předsedy, předsedů oddělení a soudců, kteří rozhodují o agendě jednotlivých oddělení a úseků soudu. Nejvyšší soud tvoří pět oddělení: občanské, trestní, správní, sociální a vojenské.

Národní soud se skládá z předsedy, předsedů oddělení a soudců, kteří rozhodují o agendě jednotlivých oddělení a úseků soudu (odvolací, trestní, správní a sociální).

Vyšší soudy se skládají ze čtyř oddělení (občanské, trestní, správní a sociální). Vyšší soudy tvoří předseda, který zároveň vykonává funkci předsedy občanského a trestního oddělení, předsedové oddělení a soudci, kteří rozhodují o agendě jednotlivých oddělení.

Provinční soudy se skládají z předsedy a minimálně dvou soudců. Tyto soudy rozhodují v občanskoprávních sporech a trestních věcech. Rovněž je možné, aby oddělení soudu měla stejné složení.

Soudní úřad

Organický zákon o soudní moci definuje soudní úřad (Oficina Judicial) jako „správní orgán, který je nápomocen soudcům a soudům při výkonu jejich činnosti“.

Úkolem tohoto úřadu je zlepšovat účinnost, účelnost a transparentnost soudních řízení, urychlovat soudní úkony a postupy a podporovat spolupráci a koordinaci různých správních orgánů. Zřízení tohoto úřadu je naplněním závazku zajistit kvalitní veřejnou službu, která je blízko lidem, ctí ústavní hodnoty a uspokojuje aktuální potřeby občanů.

Jde o novou organizační strukturu, která zavádí moderní techniky řízení. Tvoří ji kombinace různých správních jednotek: 1. jednotek poskytujících přímou podporu při soudním řízení a odpovídajících dřívějším soudům, které jsou nápomocny soudci při plnění jeho soudních funkcí, a 2. společných procesních služeb v čele se soudními tajemníky (Secretarios Judiciales), které vykonávají všechny úkoly nejustiční povahy (např. přijímání písemností, oznamování, výkon rozhodnutí, mimosoudní řízení, podávání návrhů na zahájení soudního řízení, oznamování účastníkům, náprava procesních chyb) a také o nich rozhodují.

Jsou tři druhy společných procesních služeb:

  • společná všeobecná služba
  • společná služba pro správu soudních věcí
  • společná služba pro výkon rozhodnutí

Nový organizační model soudní správy se zavedl v listopadu 2010 v Burgosu a Murcii. V únoru následujícího roku byl otevřen soudní úřad v Cáceres a Ciudad Real a v červnu 2011 v Leónu, Cuence a Méridě. V roce 2013 měl být otevřen v Ceutě a Melille. Tento organizační model funguje souběžně se starším modelem soudů a soudních tribunálů používaným jinde ve Španělsku.

Aspekt kompetenční

V organizaci španělského soudnictví se obecné soudnictví dělí na čtyři druhy.

Občanské soudy: projednávají spory, jejichž řešením se výslovně nezabývá jiná oblast práva. Z tohoto důvodu je lze označit za obecné soudy.

Trestní soudy: rozhodují v trestních věcech a trestních řízeních. Španělské právo se vyznačuje tím, že občanskoprávní adhezní nárok lze uplatnit současně s trestní žalobou. V takovém případě trestní soud rozhodne o náhradě škody, která byla způsobena trestným činem nebo porušením práva.

Správní soudy: dohlížejí na zákonnost působení správních orgánů a rozhodují o stížnostech podaných na tyto orgány v souvislosti s výkonem jejich moci.

Sociální soudy: rozhodují o věcech, které spadají do sociální oblasti práva, ať již jde o individuální spory mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem týkající se pracovního poměru, spory ve věci kolektivního vyjednávání nebo žaloby ve věci sociálního zabezpečení nebo žaloby proti státu, pokud je stát odpovědný za pracovněprávní předpisy.

Kromě těchto čtyř druhů soudů existují ve Španělsku i soudy vojenské.

Vojenské soudy představují výjimku ze zásady jednoty soudní moci.

Ústava definuje zásady, které upravují soudnictví, a klade základy jednotné soudní moci státu se zachováním specifičnosti vojenského soudnictví ve striktně vojenské oblasti a v případě výjimečného stavu. Tyto zásady jsou však v každém případě podřízené zásadám uvedeným v čl. 117 odst. 5 Ústavy.

Pravomoc vojenských soudů se v době míru omezuje striktně na oblast vojenství. Přísluší jim rozhodovat o jednání a skutcích, které vojenský trestní zákon kvalifikuje jako trestné činy, přičemž jejich pravomoc se rozšiřuje na jakoukoli kategorii porušení práva v případě přemístění vojska mimo státní územní. V době války organický zákon 4/1987 o pravomoci a organizaci vojenského soudnictví umožňuje změnit rozsah této pravomoci, přičemž rozhodování o této změně náleží Generálním kortesům, nebo vládě v případě jejího zmocnění.

Vojenské justiční orgány se skládají z vojáků z povolání, členů ozbrojených sil a z přidělenců ministerstva obrany.

Vojenské soudy zahrnují: územní vyšetřující soudy, ústřední vyšetřující soudy, územní vojenské soudy a Ústřední vojenský soud. Na vrcholu soustavy vojenských soudů stojí pátý senát Nejvyššího soudu.

Vytvoření vojenského senátu Nejvyššího soudu, jehož režim a status jeho členů podléhá stejným normám jako ostatní senáty, zastřešuje na vrcholné úrovni obě dvě jurisdikce, které tvoří soudní moc.

Složení tohoto senátu ze soudců pocházejících z obecného a vojenského soudnictví představuje záruku rovnováhy při soudním řízení na nejvyšší úrovni. Tento senát totiž běžně rozhoduje o kasačních stížnostech a o žádostech o obnovu řízení, a tedy logicky i v případě, kdy jsou respektovány výsady, kterých požívají osoby zastávající významné vojenské úřady a funkce, jejichž jednání by mohl tento senát posuzovat.

Ve Španělsku neexistují žádné mimořádné soudy, avšak v rámci výše uvedených odvětví soudnictví byly vytvořeny zvláštní soudy podle specifické povahy projednávané věci. Jako příklad zvláštních soudů je možno uvést soudy pro násilí na ženách nebo pro dohled nad výkonem trestů či soudy pro mladistvé. Tyto soudy jsou součástí obecných soudů, ale mají zvláštní zaměření na základě povahy věci, která je předmětem řízení. Bližší informace najdete v rubrice „Zvláštní soudy ve Španělsku“.

Za účelem podrobnější analýzy čtyř existujících druhů soudů popíšeme pravomoci jednotlivých soudů a soudních dvorů, které rozhodují v těchto věcech.

Jurisdikce v občanskoprávních věcech

V oblasti občanského soudnictví rozhoduje první senát Nejvyššího soudu, občanský a trestní senát Vyššího soudu, občanská oddělení Provinčních soudů, soudy první instance, smírčí soudy a některé zvláštní soudy (rodinné soudy, obchodní soudy, soudy pro ochranné známky Společenství, soudy pro násilí na ženách).

Obchodní soudy, soudy pro ochranné známky Společenství a soudy pro násilí na ženách jsou blíže popsané na straně, která pojednává o zvláštních soudech ve Španělsku.

Jurisdikce v trestněprávních věcech

V oblasti trestního soudnictví rozhoduje druhý senát Nejvyššího soudu, trestní senát Národního soudu, občanský a trestní senát vyšších soudů, trestní oddělení provinčních soudů, soudy rozhodující v trestních věcech, vyšetřující soudy, soudy pro mladistvé, soudy pro dozor nad výkonem trestů, soudy pro násilí na ženách a smírčí soudy.

Soudy pro mladistvé, soudy pro dozor nad výkonem trestu a soudy pro násilí na ženách jsou popsané na stránce, která pojednává o zvláštních soudech ve Španělsku.

Jurisdikce ve správních věcech

K soudním orgánům příslušným rozhodovat ve správních věcech patří třetí senát Nejvyššího soudu, správní senát Národního soudu, správní senát vyšších soudů a správní soudy.

Jurisdikce v sociálních věcech

Sociální soudnictví tvoří čtvrtý senát Nejvyššího soudu, sociální senát Národního soudu, sociální senát vyšších soudů a soudy pro sociální věci.

Pravomoci výše uvedených soudních orgánů najdete na stránkách organického zákona o soudní moci.

Související odkazy

GENERÁLNÍ RADA ŠPANĚLSKÉ SOUDNÍ MOCI

ORGANICKÝ ZÁKON O SOUDNÍ MOCI
Poslední aktualizace: 12/03/2019

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.