Úvod do soustavy soudů v Rumunsku

Systém soudní moci v Rumunsku má tuto strukturu:

Soudy a státní zastupitelství

1. úroveň

1. Okresní soudy (176)
2. Státní zastupitelství

2. úroveň

1. Tribunály (42)
2. Specializované tribunály (3)
3. Tribunál pro mladistvé a rodinné právo (1)
4. Státní zastupitelství

3. úroveň

1. Odvolací soudy (15)
2. Státní zastupitelství

4. úroveň

1. Nejvyšší kasační a trestní soud
2. Státní zastupitelství

• Systém soudní moci v Rumunsku zahrnuje Nejvyšší kasační a trestní soud a ostatní soudy.

Soudy

Nejvyšší kasační a trestní soud

Jako nejvyšší soud v Rumunsku je Nejvyšší kasační a trestní soud jedinou soudní institucí s pravomocí zajišťovat jednotný výklad a uplatňování práva ostatními soudy. Pro dosažení tohoto cíle je hlavním postupem dovolání v zájmu práva.

Nejvyšší kasační a trestní soud je rozdělen do čtyř úseků, z nichž každý má vlastní působnost:

• úsek občanskoprávní I,
• úsek občanskoprávní II,
• úsek trestněprávní,
• úsek pro správní a daňové soudnictví.

Dalšími útvary Nejvyššího kasačního a trestního soudu s vlastní působnosti jsou čtyři senáty pěti soudců, smíšené sekce (Secțiile Unite), senát pro dovolání v zájmu práva a senát pro objasňování určitých právních otázek.

Úsek občanskoprávní I a II a úsek pro správní a daňové soudnictví Nejvyššího kasačního a trestního soudu se zabývají opravnými prostředky proti rozhodnutím odvolacích soudů a opravnými prostředky proti jiným soudním rozhodnutím, jak je stanoveno zákonem, a opravnými prostředky proti nepravomocným rozhodnutím nebo soudním aktům jakékoliv povahy, které nelze napadnout jinými způsoby a v jejichž případě byla soudní řízení před odvolacím soudem přerušena.

Úsek trestněprávní Nejvyššího kasačního a trestního soudu projednává:

1. v prvním stupni věci a návrhy, které jsou podle zákona postoupeny Nejvyššímu kasačnímu a trestnímu soudu jako soudu prvního stupně.

Úsek trestněprávní Nejvyššího kasačního a trestního soudu se jako soud prvního stupně zabývá trestnými činy týkajícími se velezrady, trestnými činy spáchanými senátory, poslanci a europoslanci, členy vlády, soudci Ústavního soudu, členy Vrchní rady soudců a státních zástupců, soudci Nejvyššího kasačního a trestního soudu a státními zástupci při tomto soudu;

2. dovolání proti rozsudkům v trestněprávních věcech vyneseným v prvním stupni odvolacími soudy a vojenským odvolacím soudem;
3. dovolání proti rozsudkům v trestněprávních věcech vyneseným v prvním stupni odvolacími soudy, vojenským odvolacím soudem a úsekem trestněprávním Nejvyššího kasačního a trestního soudu;
4. opravné prostředky proti nepravomocným rozhodnutím nebo soudním aktům jakékoliv povahy, které nelze napadnout jinými způsoby a v jejichž případě byla soudní řízení před odvolacím soudem přerušena;
5. odvolání proti pravomocným rozsudkům vyneseným v trestním řízení, jak je stanoveno v zákoně;
6. žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce za účelem objasnění určitých právních otázek;
7. spory o příslušnost, kdy je pro dotčené soudy obecným soudem vyššího stupně;
8. žádosti o postoupení příslušným odvolacím soudem jinému odvolacímu soudu;
9. jiné věci stanovené zákonem.

Senáty pěti soudců

Podle článku 24 znovu vyhlášeného zákona č. 304/2004 v platném znění senáty pěti soudců projednávají odvolání proti rozsudkům vyneseným v prvním stupni úsekem trestněprávním Nejvyššího kasačního a trestního soudu, dovolání proti rozhodnutím vyneseným v odvolacím řízení senáty pěti soudců poté, co byly uznány jako přípustné, návrhy na přezkum závěrů vydaných v prvním stupni úsekem trestněprávním Nejvyššího kasačního a trestního soudu, zákonem stanovené disciplinární věci a jiné věci, které jim jsou postoupeny a které ze zákona spadají do jejich působnosti, a dovolání proti rozhodnutím zamítajícím postoupení Ústavnímu soudu, jež vynesl jiný senát pěti soudců. V souladu s čl. 51 odst. 3 znovu vyhlášeného zákona č. 317/2004 se panely pěti soudců zabývají dovoláními proti rozhodnutím Vrchní rady soudců a státních zástupců ve věcech disciplinárních.

Nejvyšší kasační a trestní soud zasedá ve smíšených sekcích za účelem:

1. vyřizování žádostí o změnu judikatury Nejvyššího kasačního a trestního soudu;
2. konzultací s Ústavním soudem k ověření ústavnosti zákonů před jejich vyhlášením.

Odvolací soud

V čele rumunských odvolacích soudů stojí předseda, kterému může napomáhat jeden či dva zástupci.

Odvolací soud má zvláštní úseky nebo senáty pro:

• občanské věci,
• trestní věci,
• věci týkající se mladistvých nebo rodinného práva,
• správní a daňové spory,
• věci týkající se pracovních sporů a sociálního zabezpečení, společností, obchodního rejstříku, insolvence, nekalé hospodářské soutěže nebo jiné věci a
• námořní a říční věci.

Patnáct odvolacích soudů má právní subjektivitu, přičemž pod každý z nich spadá několik tribunálů (přibližně tři).

V občanských věcech projednávají odvolací soudy tyto věci:

jako soudy prvního stupně žaloby týkající se správních a daňových sporů, a to v souladu se zvláštními právními předpisy;

jako odvolací soudy opravné prostředky proti rozhodnutím tribunálů vyneseným v prvním stupni;

jako dovolací soudy dovolání proti rozhodnutím tribunálů o odvolání nebo proti rozhodnutím tribunálů vyneseným v prvním stupni, proti nimž se podle zákona nelze odvolat, a jiné věci výslovně stanovené zákonem.

V trestních věcech projednávají odvolací soudy tyto věci:

Jako soudy prvního stupně:

• trestné činy stanovené v článcích 394-397, 399-412 a 438-445 trestního zákoníku,
• trestné činy týkající se národní bezpečnosti Rumunska, které jsou stanoveny ve zvláštních zákonech,
• trestné činy spáchané soudci okresních soudů nebo tribunálů a státními zástupci ze státních zastupitelství při těchto soudech,
• trestné činy spáchané advokáty, notáři, soudními exekutory nebo auditory Účetního dvora a externími veřejnými auditory,
• trestné činy spáchané vůdci náboženských uskupení ustanovených v souladu se zákonem a dalšími čelními představiteli těchto uskupení, kteří mají alespoň biskupskou či rovnocennou hodnost,
• trestné činy spáchané pomocnými soudci Nejvyššího kasačního a trestního soudu, soudci odvolacích soudů a vojenského odvolacího soudu a státními zástupci ze státních zastupitelství při těchto soudech,
• trestné činy spáchané členy Účetního dvora, předsedou Legislativní rady, veřejným ochráncem práv, jeho zástupci a kvestory,
• návrhy na postoupení jiné jurisdikci, jak je stanoveno v právních předpisech.

Jako odvolací soudy projednávají opravné prostředky proti rozsudkům okresních soudů a tribunálů v souvislosti s trestními věcmi, které byly vyneseny v prvním stupni.

Odvolací soudy rozhodují také spory o příslušnost mezi tribunály nebo mezi okresními soudy a tribunály v oblasti jejich působnosti a mezi okresními soudy v působnosti různých tribunálů, avšak v oblasti působnosti odvolacího soudu.

Odvolací soudy rozhodují rovněž o žádostech o vydání nebo převoz odsouzených osob do zahraničí.

Tribunály

42 vnitrostátních tribunálů má právní subjektivitu a je organizováno na úrovni žup. Soudní příslušnost každého tribunálu zahrnuje všechny okresní soudy na úrovni župy, v níž se tribunál nachází.

Tribunály mají zvláštní úseky nebo senáty pro:

• občanské věci,
• trestní věci,
• věci týkající se mladistvých nebo rodinného práva,
• správní a daňové spory,
• věci týkající se pracovních sporů a sociálního zabezpečení, společností, obchodního rejstříku, insolvence, nekalé hospodářské soutěže nebo jiné věci a
• námořní a říční věci.

V občanských věcech se tribunály zabývají těmito věcmiy:

Jako soudy prvního stupně projednávají tribunály všechny návrhy, pro něž nejsou podle zákona příslušné jiné soudy.

Jako odvolací soudy projednávají opravné prostředky proti rozhodnutím okresních soudů vyneseným v prvním stupni.

Jako dovolací soudy projednávají dovolání proti rozhodnutím okresních soudů, proti nimž se podle zákona nelze odvolat, a jiné věci výslovně stanovené zákonem.

V trestních věcech se tribunály zabývají těmito věcmi:

Jako soudy prvního stupně:

• trestnými činy proti životu, tělesné integritě a zdraví, trestnými činy proti osobní svobodě, závažnými trestnými činy proti majetku, trestnými činy s mimořádně závažnými důsledky, trestnými činy týkajícími se obchodování s migranty, mučení, korupce a služebních povinností, zveřejněním státních tajných zpravodajských informací, zveřejněním služebních nebo neveřejných tajných zpravodajských informací, nelegálním nabytím finančních prostředků, zpronevěrou, nedodržením režimu stanoveného pro jaderný materiál či jiné radioaktivní látky, nedodržením režimu stanoveného pro výbušniny, přenosem viru získaného syndromu selhání imunity, trestnými činy proti bezpečnosti a integritě informačních systémů a dat a zakládáním organizovaných zločineckých skupin,
• úmyslnými trestnými činy, které mají za následek usmrcení určité osoby,
• trestnými činy, s ohledem na něž trestní stíhání vedlo Ředitelství pro vyšetřování organizované trestné činnosti a terorismu (Direcția de Investigare a Infracțiunilor de Criminalitate Organizată) nebo Národní protikorupční ředitelství, ledaže podle zákona spadají do působnosti soudů vyššího stupně,
• trestnými činy týkajícími se praní peněz a daňových úniků podle článku 9 zákona č. 241/2005 o předcházení daňovým únikům a boji proti nim v platném znění,
• jinými trestnými činy, které ze zákona spadají do jejich působnosti.

Tribunály rozhodují o sporech o příslušnost mezi okresními soudy v jejich oblasti působnosti a o dovoláních proti rozhodnutím okresních soudů ve věcech stanovených zákonem.

Okresní soudy

Okresní soudy nemají právní subjektivitu a jsou zřízeny na úrovni žup a v Bukurešti.

V občanských věcech se okresní soudy zabývají především těmito věcmi:

• návrhy, které jsou podle občanského zákoníku v kompetenci opatrovnických soudů a soudů pro rodinné právo, s výjimkou případů, kdy zákon výslovně stanoví jinak,
• návrhy týkajícími se zápisů do záznamů o osobním stavu v souladu se zákonem,
• návrhy týkajícími se správy mnohopatrových budov, bytů nebo prostor ve výlučném vlastnictví různých osob nebo návrhy týkajícími se právních vztahů mezi sdruženími vlastníků a dalších fyzických případně právnických osob,
• návrhy na vystěhování,
• návrhy týkajícími se společných zdí nebo příkopů, vzdálenosti mezi budovami nebo výsadbou, práva na volný průchod a jiných věcných břemen nebo omezení vlastnických práv stanovených zákonem, na kterých se dohodly strany nebo která uložil soud,
• návrhy týkajícími se změn nebo označování hranic,
• návrhy na ochranu držby,
• návrhy týkajícími se povinností vykonávat nebo nevykonávat činnosti, jejichž hodnotu nelze vyjádřit penězi, a to bez ohledu na to, zda se zakládají na smlouvě, s výjimkou případů, pro něž jsou podle zákona příslušné jiné soudy,
• návrhy na soudní prohlášení za mrtvého,
• návrhy na soudní rozdělení, a to bez ohledu na dotčenou hodnotu,
• návrhy ve věcech týkajících se dědictví, a to bez ohledu na dotčenou hodnotu,
• návrhy týkajícími se adverzní držby, a to bez ohledu na dotčenou hodnotu,
• návrhy ve věcech týkajících se držby půdy, s výjimkou případů, pro něž jsou podle zákona příslušné jiné soudy,
• jinými návrhy, jejichž hodnotu lze vyjádřit penězi, a to do výše 200 000 RON, bez ohledu na to, zda mají strany sporu status odborníka.

Okresní soudy mimoto projednávají opravné prostředky proti rozhodnutím orgánů místní samosprávy a jiných subjektů s takovouto pravomocí ve věcech stanovených zákonem a jiné návrhy, které podle zákona spadají do jejich působnosti.

V trestních věcech se okresní soudy zabývají především těmito věcmi:

obecně všemi trestnými činy s výjimkou trestných činů, které podle zákona projednávají v prvním stupni tribunály, odvolací soudy nebo Nejvyšší kasační a trestní soud.

Platné informace o těchto soudech jsou k dispozici na soudním portálu spravovaném rumunským ministerstvem spravedlnosti.

Právní databáze

Na internetu jsou k dispozici tyto právní databáze:

• Nejvyšší kasační a trestní soud zveřejňuje svou judikaturu na svých internetových stránkách,
• soudy zveřejňují shrnutí svých rozhodnutí na soudním portálu. Viz např. shrnutí rozhodnutí vynesených odvolacím soudem v Bukurešti,
• právní databáze, kterou vlastní a spravuje rumunská Legislativní rada, soudní příslušnost – Rumunsko.