Obecné soudy: úvod
V Lotyšské republice soudní moc vykonávají městské a okresní soudy, krajské soudy a Nejvyšší soud.
Řízení v občanských a trestních věcech může v Lotyšsku vést přibližně 40 soudů, které se dělí do 3 stupňů: 34 okresních nebo městských soudů (rajonu vai pilsētu tiesas), pět krajských soudů (apgabaltiesas) a Nejvyšší soud (Augstākā tiesa).
V Lotyšsku existují tyto okresní a městské soudy:
- V soudním obvodu krajského soudu Kurzeme (Kurzemes apgabaltiesa):
- okresní soud Kuldīga (Kuldīgas rajona tiesa);
- městský soud Liepāja (Liepājas tiesa);
- okresní soud Saldus (Saldus rajona tiesa);
- okresní soud Talsi (Talsu rajona tiesa);
- městský soud Ventspils (Ventspils tiesa).
- V soudním obvodu krajského soudu Latgale (Latgales apgabaltiesa):
- okresní soud Balvi (Balvu rajona tiesa);
- městský soud Daugavpils (Daugavpils tiesa);
- okresní soud Krāslava (Krāslavas rajona tiesa);
- okresní soud Ludza (Ludzas rajona tiesa);
- okresní soud Preiļi (Preiļu rajona tiesa);
- městský soud Rēzekne (Rēzeknes tiesa).
- V soudním obvodu krajského soudu Riga (Rīgas apgabaltiesa):
- městský soud Jūrmala (Jūrmalas pilsētas tiesa);
- okresní soud Ogre (Ogres rajona tiesa);
- město Riga – ústřední okresní soud (Rīgas pilsētas Centra rajona tiesa);
- město Riga – okresní soud Kurzeme (Rīgas pilsētas Kurzemes rajona tiesa);
- město Riga – okresní soud Latgale (Rīgas pilsētas Latgales priekšpilsētas tiesa);
- město Riga – okresní soud Vidzeme (Rīgas pilsētas Vidzemes priekšpilsētas tiesa);
- město Riga – okresní soud Zemgale (Rīgas pilsētas Zemgales priekšpilsētas tiesa);
- město Riga – severní okresní soud (Rīgas pilsētas Ziemeļu rajona tiesa);
- okresní soud Riga (Rīgas rajona tiesa);
- městský soud Sigulda (Siguldas tiesa).
- V soudním obvodu krajského soudu Vidzeme (Vidzemes apgabaltiesa):
- okresní soud Alūksne (Alūksnes rajona tiesa);
- okresní soud Cēsis (Cēsu rajona tiesa);
- okresní soud Gulbene (Gulbenes rajona tiesa);
- okresní soud Limbaži (Limbažu rajona tiesa);
- okresní soud Madona (Madonas rajona tiesa);
- okresní soud Valka (Valkas rajona tiesa);
- okresní soud Valmiera (Valmieras rajona tiesa).
- V soudním obvodu krajského soudu Zemgale (Zemgales apgabaltiesa):
- okresní soud Aizkraukle (Aizkraukles rajona tiesa);
- okresní soud Bauska (Bauskas rajona tiesa);
- okresní soud Dobele (Dobeles rajona tiesa);
- městský soud Jelgava (Jelgavas tiesa);
- okresní soud Jēkabpils (Jēkabpils rajona tiesa);
- okresní soud Tukums (Tukuma rajona tiesa).
Soudní řízení správní vede:
- okresní správní soud (Administratīvā rajona tiesa);
- krajský správní soud (Administratīvā apgabaltiesa);
- oddělení pro správní věci senátu Nejvyššího soudu (Augstākās tiesas Senāta Administratīvo lietu departaments).
Okresní správní soud i krajský správní soud jsou územně příslušné pro celé správní území Lotyšska. Okresní správní soud má 5 soudních pracovišť – jedno pro každý soudní obvod, tj. v městech Riga, Jelgava, Rēzekne, Valmiera a Liepāja.
Věcná příslušnost
Podle trestního řádu vede městský či okresní soud všechna trestní řízení jako soud prvního stupně. Město Riga – okresní soud Vidzeme má příslušnost vést jako soud prvního stupně řízení o trestných činech, jejichž spisový materiál obsahuje záležitosti státního tajemství. Proti rozsudku okresního či městského soudu lze podat úplný apelační opravný prostředek (apelācija) ke krajskému soudu coby soudu odvolacímu. Proti každému rozsudku soudu nižšího stupně lze podat kasační opravný prostředek (kasācija) k Senátu Nejvyššího soudu. U městského či okresního soudu rozhoduje v trestním řízení samosoudce. Pokud je trestní řízení obzvláště složité, může předseda soudu prvního stupně rozhodnout, že věc bude projednávat senát složený ze tří soudců tohoto soudu. Opravné prostředky, ať již v úplné apelaci či v kasaci, projednává senát složený ze soudců.
Podle občanského soudního řádu rozhoduje jako soud prvního stupně okresní či městský soud, vyjma případů, kdy zákon svěřuje věc do rozhodování krajskému soudu jako soudu prvního stupně. Nároky z výkonu nesporných pohledávek (bezstrīdus piespiedu izpildīšana) a výkonu pohledávek na soudní výzvu (saistību piespiedu izpildīšana brīdinājuma kārtība) projednává oddělení katastru nemovitostí příslušného okresního nebo městského soudu. Krajské soudy rozhodují v prvním stupni o těchto věcech:
- řízení týkající se sporu o vlastnické právo k nemovitosti, vyjma rozdělení společného jmění manželů;
- řízení vyplývající ze závazkového práva, ve kterých hodnota sporu přesahuje LVL 150 000;
- řízení týkající se ochrany patentových práv, ochranných známek a chráněného označení původu;
- řízení týkající se úpadku a likvidace úvěrových institucí.
Podle občanského soudního řádu platí, že pokud věc spojuje několik nároků, z nichž některé spadají do příslušnosti okresního nebo městského soudu a jiné do příslušnosti krajského soudu, nebo v případě, že okresní či městský soudu přijal protižalobu, která spadá do věcné příslušnosti krajského soudu, rozhoduje věc krajský soud. Krajský soud Riga je příslušný jako soud prvního stupně pro občanské věci, jejichž spisový materiál zahrnuje státní tajemství. Občanské věci rozhoduje na prvním stupni samosoudce, v řízení o opravném prostředku (apelace či kasace) senát soudců.
Správní delikty projednávají okresní nebo městské soudy a krajské soudy, které jsou příslušné v občanských a trestních věcech. Podle lotyšského zákona o správních deliktech lze rozhodnutí vyššího orgánu napadnout u okresního či městského soudu. Proti rozhodnutí soudce okresního či městského soudu se lze odvolat ke krajskému soudu, pouze pokud tak výslovně stanoví zákon o správních deliktech. Proti rozhodnutí odvolacího soudu nelze podat další opravný prostředek a nabývá účinnost dnem vynesení.
Podle zákona o správním řízení rozhoduje na prvním stupni soudní pracoviště okresního správního soudu, nestanoví-li zákon jinak. Pokud řízení vede okresní správní soudu jako soud prvního stupně, a tento soud potřebuje ověřit některé informace, které zahrnují státní tajemství, projednává řízení pracoviště okresního správního soudu Riga. Pokud zákon stanoví, že soudní řízení správní vede na prvním stupni krajský správní soud nebo oddělení pro správní věci Senátu Nejvyššího soudu a nikoliv okresní správní soud, podávají se příslušné návrhy k těmto soudům.
Vyjma případů, kdy zákon neumožňuje opravné prostředky nebo umožňuje pouze kasační opravné prostředky, může účastník soudního řízení správního napadnout rozsudek nebo vedlejší rozsudek úplným opravným prostředkem. Rozsudek okresního správního soudu, který dosud nenabyl právní moci, lze napadnout u krajského správního soudu. Účastník soudního řízení správního může rozsudek nebo vedlejší rozsudek tohoto odvolacího krajského správního soudu napadnout kasačním opravným prostředkem, pokud soud porušil hmotná nebo procesní pravidla, případně během řízení překročil svou pravomoc. Na prvním stupni rozhoduje v soudním řízení správním samosoudce nebo senát soudců, na druhém stupni projednává úplné či kasační opravné prostředky senát soudců.
Podle patentového zákona rozhoduje krajský soud Riga v prvním stupni tyto věci týkající se právní ochrany tvůrčího myšlení a vynálezů v rámci občanskoprávního řízení:
- obnovení patentových práv;
- prohlášení neplatnosti patentu;
- práva dřívějšího užívání;
- nezákonné porušení patentu;
- určení neexistence porušení patentu;
- udělení licence, ustanovení nebo plnění licenční smlouvy;
- náhrada škody v důsledku nemožnosti veřejného užívání vynálezu.
Podle zákona o užitných vzorech rozhoduje krajský soud Riga v prvním stupni tyto věci týkající se právní ochrany užitných vzorů:
- spory o uznání práva na užitný vzor;
- spory ohledně prohlášení neplatnosti registrace vzoru;
- spory o nezákonné používání vzoru (porušení zákona v souvislosti se vzorem);
- spory o udělení licence, ustanovení nebo plnění licenční smlouvy.
Nejvyšší soud se skládá ze Senátu, který má tři oddělení (oddělení pro občanské věci, oddělení pro trestní věci, oddělení pro administrativní věci) a dvě komory (komoru pro občanské věci a komoru pro trestní věci). Komory projednávají úplné opravné prostředky proti rozhodnutím vyneseným v prvním stupni krajskými soudy. Senát je kasační soud pro všechny rozsudky vynesené městskými nebo okresními soudy a krajskými soudy, a je soudem prvního stupně pro věci týkající se rozhodnutí Rady Nejvyššího kontrolního úřadu (Valsts kontroles padome) přijatá v řízení podle článku 55 zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu. V každé komoře projednává věc senát tvořený třemi soudci. Senát Nejvyššího soudu rozhoduje soudním senátem ze tří soudců, přičemž v některých zákonem stanovených případech tvoří soudní senát větší počet soudců.
Právní databáze
Název a internetová adresa databáze
Portál vnitrostátních soudů
Nejvyšší soud
Je přístup do databáze zdarma?
Ano, přístup je zdarma.
Stručný popis obsahu
Portál vnitrostátních soudů obsahuje výběr rozsudků všech obecných soudů v občanských a trestních věcech a rovněž rozsudky správních soudů. Informace lze získat v částech Tiesu nolēmumi („soudní rozhodnutí“) a E-Pakalpojumi („e-služby“). Portál Nejvyššího soudu obsahuje archív rozhodnutí, kde jsou jak rozhodnutí Senátu podle témat, tak i sbírky judikatury. Informace lze získat v části Tiesu informācija („soudní informace“).
Doplňující informace
Informace zveřejněné na portálu vnitrostátních soudů a rozhodnutí Senátu a sbírky judikatury zveřejněné na internetových stránkách Nejvyššího soudu jsou v současnosti k dispozici pouze v lotyštině.
