Vnitrostátní obecné soudy

Tento oddíl obsahuje informace o organizaci obecných soudů v Lotyšsku.

Obecné soudy: úvod

V Lotyšské republice soudní moc vykonávají městské a okresní soudykrajské soudyNejvyšší soud.

Řízení v občanských a trestních věcech může v Lotyšsku vést 40 soudů, které se dělí do tří stupňů: 34 městských nebo okresních soudů (rajonu vai pilsētu tiesas), pět krajských soudů (apgabaltiesas) a Nejvyšší soud (Augstākā tiesa).

V Lotyšsku existují tyto městské nebo okresní a krajské soudy:

Č. Městský a okresní soud Místní příslušnost krajského soudu
1. 1.1 Okresní soud Kuldīga (Kuldīgas rajona tiesa) Krajský soud Kurzeme (Kurzemes apgabaltiesa)
1.2 Městský soud Liepāja (Liepājas tiesa)
1.3 Okresní soud Saldus (Saldus rajona tiesa)
1.4 Okresní soud Talsi (Talsu rajona tiesa)
1.5 Městský soud Ventspils (Ventspils tiesa)
2. 2.1 Městský soud Daugavpils (Daugavpils tiesa) Krajský soud Latgale (Latgales apgabaltiesa)
2.2 Městský soud Rēzekne (Rēzeknes tiesa)
3. 3.1 Okresní soud Ogre (Ogres rajona tiesa) Krajský soud Riga (Rīgas apgabaltiesa)
3.2 Město Riga – okresní soud Kurzeme (Rīgas pilsētas Kurzemes rajona tiesa)
3.3 Město Riga – okresní soud Latgale (Rīgas pilsētas Latgales priekšpilsētas tiesa)
3.4 Město Riga – okresní soud Vidzeme (Rīgas pilsētas Vidzemes priekšpilsētas tiesa)
3.5 Město Riga – okresní soud Zemgale (Rīgas pilsētas Zemgales priekšpilsētas tiesa)
3.6 Město Riga – okresní severní soud (Rīgas pilsētas Ziemeļu rajona tiesa)
3.7 Okresní soud Riga (Rīgas rajona tiesa1
4. 4.1 Okresní soud Alūksne (Alūksnes rajona tiesa) Krajský soud Vidzeme (Vidzemes apgabaltiesa2
4.2 Okresní soud Cēsis (Cēsu rajona tiesa)
4.3 Okresní soud Gulbene (Gulbenes rajona tiesa)
4.4 Okresní soud Limbaži (Limbažu rajona tiesa)
4.5 Okresní soud Madona (Madonas rajona tiesa)
4.6 Okresní soud Valka (Valkas rajona tiesa)
4.7 Okresní soud Valmiera (Valmieras rajona tiesa)
5. 5.1 Okresní soud Aizkraukle (Aizkraukles rajona tiesa) Krajský soud Zemgale (Zemgales apgabaltiesa3
5.2 Okresní soud Bauska (Bauskas rajona tiesa)
5.3 Okresní soud Dobele (Dobeles rajona tiesa)
5.4 Městský soud Jelgava (Jelgavas tiesa)
5.5 Okresní soud Jēkabpils (Jēkabpils rajona tiesa)
5.6 Okresní soud Tukums (Tukuma rajona tiesa)
6. 6.1 Okresní správní soud (Administratīvā rajona tiesa) Krajský správní soud (Administratīvā apgabaltiesa)

1 Okresní soud Riga má soudní pracoviště ve městě Jūrmala a jeho místní příslušnost odpovídá příslušnosti okresního soudu v Rize.

2 Krajský soud Vidzeme má soudní pracoviště ve městě Madona a jeho místní příslušnost odpovídá příslušnosti okresních soudů Alūksne, Gulbene a Madona.

3 Krajský soud Zemgale má soudní pracoviště ve městě Aizkraukle a jeho místní příslušnost odpovídá příslušnosti okresních soudů Bauska, Aizkraukle a Jēkabpils.

Správní řízení vede:

  • okresní správní soud (Administratīvā rajona tiesa),
  • krajský správní soud (Administratīvā apgabaltiesa),
  • správní senát Nejvyššího soudu (Augstākās tiesas Administratīvo lietu departaments).

Místní příslušnost krajského správního souduokresního správního soudu se vztahuje na celé správní území Lotyšska. Okresní správní soud má pět pracovišť, jedno pro každý soudní obvod, tj. ve městech Riga, Jelgava, Rēzekne, Valmiera a Liepāja.

Místní příslušnost soudů je stanovena v nařízení o městských a okresních soudech, krajských soudech a o místní příslušnosti těchto soudů.

Věcná příslušnost

Podle trestního řádu vede městský či okresní soud všechna trestní řízení jako soud prvního stupně. Město Riga – okresní soud Vidzeme má pravomoc vést jako soud prvního stupně řízení o trestných činech, jejichž spisový materiál obsahuje záležitosti státního tajemství. Proti rozhodnutí okresního či městského soudu lze podat opravný prostředek v rámci úplné apelace (apelācija), který projednává krajský soud jakožto soud odvolací. Proti jakémukoli rozsudku soudu nižšího stupně lze podat kasační opravný prostředek (kasācija) trestnímu senátu Nejvyššího soudu (Augstākās tiesas Krimināllietu departaments). U městského či okresního soudu rozhoduje v trestním řízení samosoudce. Je-li trestní řízení obzvláště složité, může předseda soudu prvního stupně rozhodnout, že věc bude projednávat senát složený ze tří soudců tohoto soudu. Opravné prostředky, ať již v rámci úplné apelace či kasace, projednává senát složený ze soudců.

Podle občanského soudního řádu rozhoduje jako soud prvního stupně okresní či městský soud, vyjma případů, kdy podle zákona rozhoduje v dané věci krajský soud. Nároky z výkonu nesporných pohledávek (bezstrīdus piespiedu izpildīšana) a výkonu pohledávek na soudní výzvu (saistību piespiedu izpildīšana brīdinājuma kārtība) projednává oddělení katastru nemovitostí příslušného okresního nebo městského soudu. Krajské soudy rozhodují v prvním stupni v těchto věcech:

  • řízení týkající se sporu o vlastnické právo k nemovitosti, vyjma rozdělení společného jmění manželů,
  • řízení týkající se ochrany patentových práv, ochranných známek a chráněného označení původu,
  • řízení týkající se insolvence a likvidace úvěrových institucí.

Podle občanského soudního řádu platí, že pokud daná věc spojuje několik nároků, z nichž některé spadají do příslušnosti okresního nebo městského soudu a jiné do příslušnosti krajského soudu, nebo v případě, že okresní či městský soud přijal protižalobu, která spadá do věcné příslušnosti krajského soudu, rozhoduje věc krajský soud. Krajský soud Riga je příslušný jako soud prvního stupně pro občanské věci, jejichž spisový materiál zahrnuje státní tajemství. Občanské věci rozhoduje v prvním stupni samosoudce, v řízení o opravném prostředku (apelace či kasace) senát.

Správní delikty projednávají okresní nebo městské soudy a krajské soudy, které jsou příslušné v občanských a trestních věcech. Podle lotyšského zákona o správních deliktech lze rozhodnutí vyššího orgánu napadnout u okresního či městského soudu. Proti rozhodnutí soudce okresního či městského soudu se lze odvolat ke krajskému soudu, pokud tak výslovně stanoví lotyšský zákon o správních deliktech. Proti rozhodnutí odvolacího soudu v řízení o správních deliktech nelze podat další opravný prostředek a toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem vynesení.

Podle zákona o správním řízení vede správní řízení v prvním stupni pracoviště okresního správního soudu, nestanoví-li zákon jinak. Pokud řízení vede okresní správní soud jako soud prvního stupně a tento soud potřebuje ověřit některé informace, které zahrnují státní tajemství, vede řízení pracoviště okresního správního soudu Riga. Pokud zákon stanoví, že správní řízení vede v prvním stupni krajský správní soud nebo správní senát Nejvyššího soudu, a nikoliv okresní správní soud, podávají se příslušné návrhy k těmto soudům. Vyjma případů, kdy zákon opravné prostředky neumožňuje, nebo umožňuje pouze kasační opravné prostředky, může účastník správního řízení napadnout rozsudek nebo vedlejší rozsudek soudu prvního stupně opravným prostředkem v rámci úplné apelace. Rozsudek okresního správního soudu, který dosud nenabyl právní moci, lze napadnout u krajského správního soudu. Účastník správního řízení může rozsudek nebo vedlejší rozsudek odvolacího soudu napadnout kasačním opravným prostředkem, pokud soud porušil hmotná nebo procesní pravidla nebo během řízení překročil svou pravomoc. V prvním stupni rozhoduje ve správním řízení samosoudce nebo senát soudců, zatímco u odvolacího soudu projednává opravné prostředky v rámci úplné apelace nebo kasační opravné prostředky senát.

Podle patentového zákona projednává v rámci občanskoprávního řízení krajský soud Riga v prvním stupni tyto věci týkající se právní ochrany vynálezů:

  • obnovení patentových práv,
  • prohlášení neplatnosti patentu,
  • práva dřívějšího užívání,
  • nezákonné použití patentu (porušení patentu),
  • určení neexistence porušení patentu,
  • udělení licence, ustanovení nebo plnění licenční smlouvy,
  • náhrada škody v důsledku nemožnosti veřejného užívání vynálezu.

Podle zákona o průmyslových vzorech projednává krajský soud Riga v prvním stupni tyto spory týkající se právní ochrany průmyslových vzorů:

  • spory o uznání práva na průmyslový vzor,
  • spory ohledně prohlášení neplatnosti registrace průmyslového vzoru,
  • spory týkající se nezákonného používání průmyslového vzoru (porušení zákona v souvislosti se vzorem),
  • spory o udělení licence, ustanovení nebo plnění licenční smlouvy.

Nejvyšší soud se skládá ze senátu pro občanské právo, trestního senátu, správního senátu a komory pro občanské věci. Komora projednává v rámci úplné apelace opravné prostředky proti rozhodnutím vyneseným v prvním stupni krajskými soudy. Senát pro občanské právo, trestní senát a správní senát Nejvyššího soudu jsou soudy, které projednávají kasační opravné prostředky podané proti veškerým rozsudkům okresních nebo městských a krajských soudů, a jako soudy prvního stupně věci týkající se rozhodnutí Rady Nejvyššího kontrolního úřadu (Valsts kontroles padome) přijatých v řízení podle § 55 zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu. V komoře projednává věc senát tvořený třemi soudci; v senátech Nejvyššího soudu projednává věc senát tří soudců, přičemž v některých zákonem stanovených případech tvoří soudní senát větší počet soudců.

Soudci oddělení katastru nemovitostí (zemesgrāmatu nodaļas) evidují nemovitosti v katastru nemovitostí a udělují související tituly, projednávají nároky z výkonu nesporných pohledávek a z výkonu pohledávek na soudní výzvu. Soudci oddělení katastru nemovitostí mají právní postavení soudců městských a okresních soudů. Podle katastrálního zákona odpovídá místní příslušnost oddělení katastru nemovitostí příslušnosti městských a okresních soudů s výjimkou oddělení katastru nemovitostí města Rigy, jehož místní příslušnost zahrnuje příslušnost okresního soudu Kurzeme – město Riga, okresního soudu Vidzeme – město Riga, severního okresního soudu – město Riga, ústředního okresního soudu – město Riga, okresního soudu Latgale – město Riga a okresního soudu Zemgale – město Riga, zatímco místní příslušnost okresního oddělení katastru nemovitostí města Rigy zahrnuje příslušnost okresního soudu Riga (Rīgas rajona tiesa) a městského soudu Sigulda (Siguldas tiesa).

Právní databáze

Název a URL databáze

Portál vnitrostátních soudů

eTiesas – portál elektronických služeb vnitrostátních soudů

Nejvyšší soud

Je přístup do databáze zdarma?

Ano, přístup je zdarma.

Stručný popis obsahu databáze

Portál vnitrostátních soudů obsahuje obecné aktuální informace o soudech v Lotyšsku.

Na portálu elektronických služeb vnitrostátních soudů lze získat přístup do databáze anonymizovaných soudních rozhodnutí, vést soudní řízení v elektronické podobě, podávat soudům elektronicky žaloby, vypočítat náklady soudního řízení a placených služeb pomocí kalkulačky poplatků, přijímat a vyplňovat elektronické formuláře a mít přístup k jiným elektronickým službám.

Portál Nejvyššího soudu obsahuje archív rozhodnutí, kde jsou uvedena jak rozhodnutí Nejvyššího soudu podle témat, tak i sbírky judikatury. Informace lze získat v části Judikatūra („judikatura“).

Doplňující informace

Informace zveřejněné na portálu vnitrostátních soudů a rozhodnutí Nejvyššího soudu a sbírky judikatury zveřejněné na portálu Nejvyššího soudu jsou v současnosti k dispozici pouze v lotyštině.

Poslední aktualizace: 16/04/2020

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.