Upozorňujeme, že výchozí němčina verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
Swipe to change

Vnitrostátní obecné soudy

Německo

Tato část poskytuje informace o organizaci obecných soudů v Německu.

Obsah zajišťuje
Německo
Do jazyka, který máte právě nastavený, úřední překlad neexistuje.
Zde je k dispozici strojový překlad. Upozorňujeme, že má pouze orientační charakter. Provozovatel těchto stránek odmítá právní odpovědnost za kvalitu tohoto strojového překladu.

Obecné soudy – úvod

Jurisdikce v občanskoprávních věcech

Okresní soudy (Amtsgerichte) jakožto soudy prvního stupně jsou příslušné pro občanskoprávní spory – a to především v případech, kdy hodnota sporu nepřesahuje částku 5 000 EUR. Rovněž rozhodují ve věcech, v nichž hodnota sporu není relevantní, například ve sporech týkajících se nájmu, rodinných záležitostí a výživného.

Ve věcech, které spadají do příslušnosti okresních soudů rozhoduje samosoudce.

Zemské soudy (Landgerichte) jakožto soudy prvního stupně jsou příslušné pro všechny občanskoprávní případy, které nespadají do příslušnosti okresních soudů. Jedná se zpravidla o spory, jejichž hodnota přesahuje 5000 EUR.

Také u zemských soudů v zásadě rozhoduje samosoudce. O složitých záležitostech a případech zásadního významu se však rozhoduje senát sestávající ze tří profesionálních soudců.

Zemské soudy druhého stupně projednávají rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů v občanskoprávních věcech. O odvolání rozhoduje senát, který je složen ze tří soudců.

Mimo to mohou být v rámci zemských soudů zřízeny senáty pro obchodní spory. Ty zpravidla jsou příslušné pro obchodně právní spory v prvním stupni. Tyto soudy jsou tvořeny jedním profesionálním soudcem a dvěma laickými soudci, kteří jsou povoláním obchodníci.

Vrchní zemské soudy (Oberlandesgerichte) jsou zpravidla soudy druhého stupně. V občanskoprávních věcech projednávají odvolání proti rozsudkům zemských soudů a dále odvolání proti rozsudkům okresních soudů v rodinných věcech.

Senáty vrchních zemských soudů v zásadě sestávají ze tří profesionálních soudců. Občanskoprávní věci, které nejsou obzvláště komplikované a nejsou zásadní povahy, však mohou být postoupeny samosoudci.

Nejvyšším obecným soudem je Spolkový soudní dvůr (Bundesgerichtshof), který je soudem poslední instance a je příslušný pouze pro opravný prostředek revize (Revision). Senát spolkového soudního dvora je složen z pěti profesionálních soudců.

Jurisdikce v trestních věcech

Soudy prvního stupně

Ústavní zákon o soudech (Gerichtsverfassungsgesetz – GVG) stanoví pravomoci soudů v trestním řízením. Okresní soud (Amtsgericht) je soudem prvního stupně v trestních věcech, pokud není ustavena jurisdikce zemského soudu nebo vrchního zemského soudu (§ 24, odstavec 1, první až 3 věta 3 GVG). Obecně (podle § 25 GVG) rozhoduje trestní soudce, jestliže se věc týká

  • přestupku (Vergehen),
  • soukromoprávní žaloby a
  • nepředpokládá se vyšší trest než odnětí svobody v délce dvou let.

Ve všech ostatních případech rozhoduje (podle § 28 GVG) lidový soud, který tvoří jeden profesionální soudce a laičtí přísedící.

Případy přidělované lidovým soudům se týkají trestné činnosti střední závažnosti, která spadá do pravomoci okresního soudu (§ 24, odst. 1 GVG), pokud nebyly přiděleny trestnímu soudci (§ 25 GVG). Jde o případy, u nichž se předpokládá trest odnětí svobody na dobu od dvou do čtyř let. Mimo to může takový případ řešit i takzvaný rozšířený lidový soud, a to na žádost státního zastupitelství (§ 29, odst. 2 GVG) – pokud uvedené zastupitelství a soud považuje za nezbytné zapojení druhého profesionálního soudce vzhledem k rozsahu případu.

Příslušnost zemského soudu (Landgericht) je stanovena v § 74, odst. 1 GVG. Na základě zemský soud je příslušný k rozhodování o trestných činech, které nejsou v pravomoci okresních soudů ani vrchních zemských soudů: tj. těch, u nichž se předpokládá delší doba odnětí svobody.

Německý trestní zákoník rozlišuje mezi „přestupkem“ (Vergehen) a „trestným činem/deliktem“ (Verbrechen). Delikt je v tomto smyslu (podle Spolkového trestního zákoníku) trestný čin, za který zákon stanoví minimální trest odnětí svobody v trvání jednoho roku. Delikt je tedy závažnějším protiprávním jednáním než přestupek.

Zemský soud je také příslušný pro řešení všech dalších trestných činů s předpokládaným trestem odnětí svobody delším než čtyři roky (§ 74, odst. 1, věta 2, alinea 1 GVG). Je rovněž příslušný v případě, kdy se státní zastupitelství rozhodne vznést obvinění u zemského soudu na základě mimořádné důležitosti případu, třebaže je příslušný okresní soud.

Trestní věci jsou u zemského soudu v prvním stupni rozhodovány velkým trestním senátem (Große Strafkammer), kde jsou zpravidla projednávána třemi profesionálními soudci a dvěma laickými přísedícími. Za podmínek stanovených v paragrafu 76 odst. 2 GVG může velký trestní soud při zahájení soudního řízení rozhodnout, že daný případ budou řešit pouze dva profesionální soudci a dva laičtí přísedící.

Vrchní zemský soud je soudem prvního stupně pro trestné činy a přestupky vyjmenované v § 120, odst.1 a 2 GVG, z nichž většina se týká bezpečnosti/existence Spolkové republiky Německo. Trestní senát Spolkového soudního dvora může být složen z pěti profesionálních soudců včetně předsedajícího soudce. Při zahájení hlavního soudního řízení však senát pro trestní věci může rozhodnout, že o věci mohou rozhodovat tři profesionální soudci včetně předsedajícího soudce, pokud si rozsah či složitost věci nevyžádá účast dvou dalších profesionálních soudců (§ 122 odst. 2, věta 1 a 2 ústavního zákona o soudech / GVG).

Odvolání

O odvolání proti rozsudku okresního soudu rozhoduje zemský soud (§ 312 Zákoníku procesního trestního práva [StPO]), kde je odvolání projednáno takzvaným malým trestním senátem (kleine Strafkammer). Ten sestává z jednoho profesionálního soudce a dvou laických přísedících. V případě odvolání proti rozsudku rozšířeného lidového soudu se soud rozšiřuje o druhého profesionálního soudce. Kromě toho je přípustné, aby byl rozsudek, proti kterému je přípustné odvolání, napaden opravným prostředkem revize (podle § 335 StPO – tzv. „Sprungrevision“).

Opravný prostředek revize (Revision) lze podat proti všem rozsudkům k zemského soudu, tak vrchnímu zemskému soudu v prvním stupni – (§333 StPO). Spolkový soudní dvůr je soudem odvolací instance (Revisionsinstanz) proti všem rozhodnutím vrchního zemského soudu a velkých trestních senátů zemského soudu (§ 135, odst. 1 GVG). Senáty Spolkového nejvyššího soudu jsou složeny při rozhodování o revizi z pěti profesionálních soudců včetně předsedajícího soudce. Opravný prostředek revize proti (jiným) rozsudkům zemských soudů projednávají vrchní zemské soudy.

Související odkazy

Spolkový soudní dvůr

Poslední aktualizace: 29/08/2019

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.