Upozorňujeme, že výchozí němčina verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
Swipe to change

Vnitrostátní obecné soudy

Rakousko

V následujícím oddíle se dozvíte o obecných soudech, které v Rakousku jednají v občanskoprávních a trestních věcech.

Obsah zajišťuje
Rakousko

Obecné soudy - úvod

Obecné soudy jsou rozděleny do čtyř stupňů. V současnosti (listopad 2014) jsou za rozhodování v právních věcech odpovědné tyto soudy:

  • 116 okresních soudů (Bezirksgerichte)
  • 20 krajských soudů (Landesgerichte)
  • 4 vrchní soudy (Oberlandesgerichte)
  • Nejvyšší trestní soud (Oberster Gerichtshof)

Od začátku roku 2013 se prostřednictvím sloučení okresních soudů ve spolkových zemích Horní Rakousko, Dolní Rakousko a Štýrsko celkový počet těchto soudů postupně snižoval a od 1. července 2014 je jich 116.  Bylo již rozhodnuto i o dalším snížení od 1. července 2016, kdy zůstane pouze 115 okresních soudů.

Veřejné zájmy chrání v trestních věcech tato státní zastupitelství:

  • 16 úřadů státního zastupitelství (Staatsanwaltschaften)
  • Ústřední státní zastupitelství pro boj proti hospodářské trestné činnosti a korupci (Zentrale Staatsanwaltschaft zur Verfolgung von Wirtschaftsstrafsachen und Korruption)
  • 4 vrchní státní zastupitelství (Oberstaatsanwaltschaften)
  • nejvyšší státní zastupitelství (Generalprokuratur).

Pro výkon soudem uložených trestů odnětí svobody je příslušných 27 věznic.

A. Organizace soudů: Civilní a trestní soudnictví

V prvním stupni se spory přidělují buď okresním soudům nebo krajským soudům.  Vymezení příslušnosti se v zásadě provádí podle druhu sporné věci (výlučná příslušnost) a u všech ostatních záležitostí podle hodnoty předmětu sporu (příslušnost podle hodnoty).  Výlučná příslušnost vždy předchází příslušnosti podle hodnoty.

V trestních věcech se příslušnost řídí výší trestu za daný trestný čin.

Okresní soudy (první organizační úroveň)

Okresní soudy jsou soudy prvního stupně. Jsou příslušné pro:

  • rozhodování občanskoprávních sporů s hodnotou do 15 000 EUR (příslušnost podle hodnoty)
  • rozhodování určitých druhů věcí (bez ohledu na výši sporované částky), jde zejména o rodinné věci, věci týkající se nájemního práva a výkony rozhodnutí (výlučná příslušnost)
  • rozhodování v některých trestních věcech, u trestných činů sankcionovaných pouze peněžitým trestem, peněžitým trestem a trestem odnětí svobody v délce maximálně 1 rok nebo pouze trestem odnětí svobody (např. ublížení na zdraví z nedbalosti, krádež).

Krajské soudy neboli soudy prvního stupně (druhá organizační úroveň)

Krajské soudy v trestních věcech, rovněž známé jako „soudní dvory prvního stupně“ (Gerichtshöfe erster Instanz) v občanskoprávních věcech, jsou příslušné:

  • rozhodovat v prvním stupni věci, které nejsou vyhrazeny okresním soudům.  Kromě toho mají výlučnou příslušnost pro spory podle zákona o atomové energii a zákona o ochraně údajů, pro spory v oblasti hospodářské soutěže nebo spory o autorská práva
  • rozhodovat v druhém stupni o opravných prostředcích proti rozhodnutím okresních soudů.

Vrchní soudy (třetí organizační úroveň)

Vrchní soudy tvoří třetí organizační úroveň.  Mají sídlo ve Vídni (příslušnost pro Vídeň, Dolní Rakousy a Burgenlandsko), ve Štýrském Hradci (příslušnost pro Štýrsko a Korutany), v Linci (příslušnost pro Horní Rakousy a Salcbursko) a v Innsbrucku (příslušnost pro Tyrolsko a Vorarlbersko).

Jak v občanských tak trestních věcech projednávají tyto soudy pouze opravné prostředky (druhý stupeň).

Kromě toho hrají tyto soudy zvláštní úlohu v oblasti správy soudnictví.  Předseda vrchního soudu je vedoucí správy všech soudů v daném soudním obvodu.  V této funkci je jeho jediným a bezprostředním nadřízeným spolkový ministr spravedlnosti.

Nejvyšší soud (čtvrtá organizační úroveň)

Nejvyšší soud ve Vídni je nejvyšší soudní instancí ve věcech občanského a trestního práva.  Společně s Ústavním soudem (Verfassungsgericht) a Správním soudem (Verwaltungsgericht) je jedním z nejvyšších soudních dvorů (Höchstgerichte).  To znamená, že proti jeho rozhodnutím není možný žádný další (vnitrostátní) opravný prostředek.

Rozsudky nejvyššího soudu mají zásadní roli pro jednotnou aplikaci práva na celém území státu.

Přestože nižší soudy nejsou ze zákona jeho rozhodnutími vázány, zpravidla se budou judikaturou nejvyššího soudu řídit.

B. Civilní soudnictví

Civilní soudnictví se dělí na obecná občanskoprávní řízení, pracovněprávní řízení, obchodní věci a nesporná řízení.

V obecném civilním řízení se rozhoduje o všech soukromoprávních záležitostech, které nespadají do pravomoci obchodních soudů nebo soudů pro pracovní záležitosti nebo u kterých nevede nesporné řízení.

C. Opravné prostředky

C.1. Opravné prostředky v civilním řízení

V rámci obecného občanskoprávního řízení existují v podstatě dvě sekvence soudů, které se dělí na tři stupně.  V prvním stupni se spory přidělují buď okresním soudům nebo krajským soudům.

Je-li soudem prvního stupně okresní soud, podává se odvolání ke krajskému soudu,  kde o něm budou rozhodovat odvolací senáty (Berufungssenat).

Je-li soudem prvního stupně krajský soud, podává se odvolání k vrchnímu soudu, kde o nich bude rozhodovat odvolací senát na druhém stupni.

Soudy druhého stupně pouze přezkoumávají rozhodnutí soudů prvního stupně.  Proto zásadně ve věcech rozhodují pouze na základě návrhů předkládaných na konci ústního jednání soudu prvního stupně a na základě skutečnosti k tomuto okamžiku.  Soudy druhého stupně mohou věc rozhodnout samy (potvrdit rozsudek nebo jej změnit). Pro tento účel mohou v rámcích vymezených návrhy a vyjádřeními u soudů prvního stupně zcela nebo částečně opakovaně provádět nebo doplňovat řízení nebo zrušit rozhodnutí soudu prvního stupně a vynést k němu nové rozhodnutí nebo žalobu zamítnout.

U právních věcí vyžadujících rozhodnutí o právní otázce zásadního významu, lze podat další opravný prostředek k Nejvyššímu soudu.

Nejvyšší soud rozhoduje většinou pouze o právních problémech a je proto ve svém rozhodnutí vázán na doposud zjištěné skutečnosti. Posuzuje proto většinou pouze správnost rozhodnutí přijatých na tomto základě nebo prohlašuje neplatnost a v omezeném rozsahu i vady při dosavadním řízení.  Nejvyšší soud nemá roli pouze zrušovací;  může ve věci rozhodovat i sám (potvrdit ji nebo změnit), může zrušit dosavadní rozhodnutí a soudu prvního nebo druhého stupně zadat nové rozhodnutí nebo žalobu zamítnout.

Na prvním stupni rozhoduje v převládajícím počtu případů samosoudce (a pouze ve sporech nad 100 000 EUR na žádost jedné ze stran senát složený ze tří soudců).  Na druhém stupni rozhoduje senát složený ze tří soudců, u nejvyššího soudu senát složený z pěti soudců.  Pokud se jedná o základní právní problém (například změna ustálené judikatury), pak u nejvyššího soudu zasedá takzvaný posílený senát složený z jedenácti soudců.

C.2. Opravné prostředky v trestních věcech

Proti rozsudku v trestní věci lze podat jeden opravný prostředek.

Je-li soudem prvního stupně okresní soud, je možné odvoláním:

  • žádat zrušení rozsudku
  • napadnout výrok o vině nebo o trestu.

O odvolání rozhoduje senát složený ze tří soudců krajského soudu.

Rozhoduje-li ve věci v prvním stupni samosoudce krajského soudu (u krajského soudu je tomu tak v případě, že obžalovaný je obžalován z trestného činu, jehož trestní sazba nepřekračuje 5 let odnětí svobody, např. křivá výpověď u soudu), je možné odvoláním rovněž:

  • žádat zrušení rozsudku
  • napadnout výrok o vině nebo o trestu

O odvolání rozhoduje senát složený ze tří soudců vrchního soudu.

Rozhoduje-li ve věci v prvním stupni krajský soud ve složení s laickými přísedícími (Schöffengericht) nebo s porotou (Geschworenengericht), podává se žádost o zrušení rozsudku k Nejvyššímu soudu.  Směřuje-li odvolání pouze proti výroku o trestu, je nutné jej podat vrchnímu soudu.

D. Opravný prostředek

Ve všeobecném občanském soudním řízení je možné se rozsudkům prvního stupně postavit opravným prostředkem odvolání.  Odvolání lze ve všech případech podávat z důvodu neplatnosti nebo nesprávného posouzení, v určitých záležitostech nebo vždy od hodnoty sporu 2.700 EUR také z důvodu vady řízení nebo nesprávného zjištění skutečností.

Proti rozhodnutí soudů druhého stupně je možné se postavit opravným prostředkem odvolání.  Tento opravný prostředek však v závislosti na záležitosti podléhá u nejvyššího soudu různým omezením.  Nejvyšší soud v zásadě rozhoduje většinou pouze o závažných právních problémech;  existence takových je proto předpokladem k tomu, aby nejvyšší soud schvaloval revizi. Kromě toho nelze rozhodnutí soudů druhého stupně v určitých záležitostech s hodnotou sporu do 5 000 EUR v žádném případě popírat nebo musí být revize u nejvyššího soudu povolena i soudem druhého stupně (bezprostředně nebo novou žádostí), pokud se hodnota sporu nepohybuje nad 30.000 EUR.

E. Právní databáze

Internetové stránky rakouského ministerstva spravedlnosti(http://www.justiz.gv.at/) poskytuje všeobecné informace o rakouském systému soudnictví.

Je přístup k této databázi zdarma?

Ano, přístup na internetové stránky rakouského ministerstva spravedlnosti je zdarma.

Související internetové odkazy

Soudní příslušnost - Rakousko

Poslední aktualizace: 18/12/2015

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Zpětná vazba

Formulář níže můžete použít k zaslání vašich připomínek týkajících se nové podoby portálu

.