The European Court of Human Rights in Strasbourg, which is not an EU institution but an organ of the Council of Europe, provides an additional layer of protection in case of alleged violations of the rights set out in the European Convention on Human Rights.

The EU Charter of Fundamental Rights sets out a series of individual rights and freedoms. It entrenches the rights developed in the case law of the Court of Justice of the EU, found in the European Convention on Human Rights, as well as other rights and principles resulting from the constitutional traditions of EU Member States and other international instruments.

Drawn up by government representatives and parliamentarians from all EU countries, the Charter sets out fundamental rights – such as freedom of expression or religion, as well as economic and social rights – reflecting Europe's common values and constitutional heritage. The Charter also contains newer, so-called "third generation" rights, such as the right to data protection and the right to good administration.

If you consider that your fundamental rights have been violated, you have the possibility to seek help from various institutions or authorities in the Member States, or, under certain conditions, at EU level.

This section provides information on the institutions to contact in cases of violation of fundamental rights. Please select the relevant country's flag to obtain detailed national information.

At national level

The Charter of Fundamental Rights of the European Union applies to Member States only when they are implementing EU law. The public authorities of the Member States – legislative, executive and judicial – are only bound to comply with the Charter when implementing EU law, notably when they are applying EU regulations or decisions or implementing EU directives. Judges in the Member States, under the guidance of the Court of Justice, have the power to ensure that the Charter is respected by the Member States only when they are implementing EU law.

If a situation does not relate to EU law, it is up to national authorities, including the courts, to enforce fundamental rights. Where the Charter does not apply, fundamental rights continue to be guaranteed at national level according to the national constitutional systems. Member States have extensive national rules on fundamental rights, the respect of which is guaranteed by national courts.

All Member States have made commitments under the European Convention of Human Rights, independently of their obligations under EU law. Therefore, as a last resort, and after exhausting all remedies available at national level, individuals may bring an action at the European Court of Human Rights in Strasbourg for violation by a Member State of a fundamental right guaranteed by the European Convention on Human Rights.

The European Court of Human Rights has designed an admissibility checklist in order to help potential applicants work out for themselves whether there may be obstacles to their complaints being examined by the Court.

At EU level

The role of the European Commission

The EU Charter of Fundamental Rights applies to all actions by EU institutions. The role of the Commission is to ensure that its legislative proposals respect the Charter. All EU institutions (and notably the European Parliament and the Council) are responsible for respecting the Charter throughout the legislative process.

The Charter applies to Member States only when they are implementing EU law. If an individual considers that a national authority has violated the Charter when implementing EU law, he can complain to the Commission, which has the power to start infringement proceedings against the Member State.

The Commission is not a judicial body or a court of appeal against the decisions of national or international courts. Nor does it, as a matter of principle, examine the merits of an individual case, except if this is relevant to carry out its task of ensuring that the Member States apply EU law correctly. In particular, if it detects a wider problem, the Commission can contact the national authorities to have it fixed, and ultimately it can take a Member State to the Court of Justice. The objective of these proceedings is to ensure that the national law in question - or a practice by national administrations or courts - is aligned with the requirements of EU law.

The Court of Justice of the European Union

The Court of Justice in Luxembourg is an institution of the European Union. It is the final authority in relation to the Treaties, the Charter and EU law. It makes sure that they are interpreted and applied in the same way across the Union, and that EU institutions and the Member States do what EU law requires of them.

When individuals or businesses consider that an act of the EU institutions directly affecting them violates their fundamental rights, they can bring their case before the Court of Justice, which subject to certain conditions has the power to annul such act. However, an individual cannot bring an action against another person (natural or legal) or against a Member State before the Court of Justice.

The European Court of Human Rights

The entry into force of the Lisbon Treaty requires the European Union to accede to the European Convention on Human Rights. When this process is completed, individuals who consider their human rights have been violated by the EU, after exhausting all remedies available at national level, will also be able to bring their case in front of the European Court of Human Rights. This will introduce an additional judicial control in terms of protecting fundamental rights in the EU.

Vnitrostátní soudy

Veřejní ochránci práv

Specializované úřady na ochranu lidských práv

Jiné

Vnitrostátní soudy

Belgickým soudům lze předkládat veškeré druhy sporů, které se týkají výkonu nebo užívání práv, včetně základních práv. V různých případech mohou podnět k zahájení řízení dát jednotlivci nebo veřejnoprávní orgány.

To, který soud je příslušný, bude záviset na povaze a závažnosti protiprávního jednání nebo na postavení účastníků řízení (podnikatel, novinář atd.).

Ústavní soud rozhoduje o tom, zda jsou zákony, vyhlášky a nařízení v souladu s těmito články Ústavy:

• hlava II „Belgičané a jejich práva“ (články 8 až 32),
• články 170 a 172 (zákonnost a rovnost daní),
• článek 191 (ochrana cizinců).

Informace o způsobu organizace soudů a o jejich příslušnosti jsou uvedeny na následujících internetových stránkách tohoto portálu:

• Systém soudní moci v členských státech – Belgie
• Obecné soudy – Belgie
• Specializované soudy – Belgie (Státní rada a Ústavní soud).

Související internetové odkazy

• Federální ministerstvo spravedlnosti (Service public fédéral de la Justice)
• Soudní portál (adresy a judikatura soudů)
• Portál belgické státní správy

Veřejní ochránci práv

Veřejní ochránci práv, tj. ombudsmani, jsou nezávislé orgány dohledu zřízené federálním parlamentem nebo regionálními parlamenty za účelem vyřizování stížností občanů na opatření správních orgánů nebo na fungování těchto orgánů. V rámci této obecné pravomoci se občané mohou na veřejné ochránce práv obracet se stížnostmi, které se přímo či nepřímo týkají lidských práv. Veřejní ochránci práv ověřují, zda správní orgán jedná v souladu s nástroji na ochranu lidských práv a pravidly řádné správní praxe.

Veřejní ochránci práv by neměli být zaměňováni s mediátory, kteří vykonávají mediaci v soukromých sporech v rámci občanskoprávních nebo trestních řízení.

Na veřejné ochránce práv se může obrátit každá osoba, která chce podat stížnost na správní orgán. Jejich služby jsou bezplatné. Mají značné vyšetřovací pravomoci.

Veřejní ochránci práv se snaží problém, který je předmětem stížnosti, vyřešit s dotčeným správním orgánem a příslušnému orgánu předloží doporučení k odstranění zjištěných nedostatků. Jejich zprávy o činnosti jsou zveřejňovány.

Příslušnost veřejného ochránce práv se liší podle dotčeného správního orgánu.

Na federální úrovni se občané mohou obracet na federálního veřejného ochránce práv (Médiateur fédéral).

Na úrovni regionů a společenství se mohou obracet na tyto úřady:

• Veřejný ochránce práv Valonského regionu (Service du médiateur de la Région wallonne)
• Veřejný ochránce práv francouzského společenství (Service du médiateur de la Communauté française)
• Úřad vlámského veřejného ochránce práv (Vlaamse Ombudsdienst)
• Veřejný ochránce práv pro německojazyčné společenství (Ombudsman für die Deutschsprachige Gemeinschaft)

Existují rovněž specializovaní veřejní ochránci práv dětí:

• Generální zmocněnec francouzského společenství pro práva dítěte (Délégué général aux droits de l’enfant de la Communauté française)
• Vlámská komise pro práva dětí (Vlaamse Kinderrechtenkommissariat)

Specializované úřady na ochranu lidských práv

• Úřady pro otázky rovnosti

Centrum pro rovné příležitosti a boj proti rasismu

K úkolům Centra pro rovné příležitosti a boj proti rasismu (Centre pour l’égalité des chances et la lutte contre le racisme) patří prosazování rovných příležitostí a boj proti všem formám diskriminace, vyloučení, omezování nebo upřednostňování na základě: státní příslušnosti, tzv. rasy, barvy pleti, rodinného nebo národnostního či etnického původu, sexuální orientace, rodinného stavu, narození, majetku, věku, náboženského nebo filozofického přesvědčení, současného nebo budoucího zdravotního stavu, zdravotního postižení, politických názorů, tělesných nebo genetických rysů či sociálního původu.

Na Centrum pro rovné příležitosti a boj proti rasismu se může obrátit:

• každý, kdo má dotaz ohledně diskriminace, rasismu, pobytu nebo základních práv cizinců nebo si chce vyžádat stanovisko k těmto záležitostem,
• každý, kdo se stal obětí nebo svědkem diskriminace či rasismu.

Oddělení prvního kontaktu Centra pro rovné příležitosti a boj proti rasismu poskytne předběžnou odpověď a v případě potřeby shromáždí dodatečné informace pro další zpracování žádosti.

Pokud je k vyřízení žádosti zapotřebí analýzy či důkladnějšího šetření nebo pokud je třeba kontaktovat třetí strany, záležitost je předána odborníkovi z oddělení dalšího kontaktu.

Pokud centrum na základě analýzy dojde k závěru, že není příslušným orgánem v dané otázce, vyrozumí o tom žadatele a pokud možno ho nasměruje na jiný subjekt či jednotlivce, kteří budou schopni záležitost vyřídit (může se jednat o správní orgán, soukromý nebo veřejnoprávní subjekt specializovaný na poskytování pomoci jakožto orgán prvního či dalšího kontaktu, policii či advokáta).

Centrum lze kontaktovat přímo. Na internetových stránkách centra jsou uvedeny také adresy různých spolků či specializovaných či místních institucí, které s centrem podepsaly protokol o spolupráci a na něž se rovněž lze obrátit v případech týkajících se diskriminace.

Související odkaz:

Centrum pro rovné příležitosti a boj proti rasismu

Institut pro rovnost žen a mužů

Institut pro rovnost žen a mužů (Institut pour l’égalité des femmes et des hommes, IEFH) je nezávislá veřejná instituce, jejímž úkolem je prosazovat rovnost žen a mužů a bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví.

Může poskytovat právní pomoc a vystupovat před soudem v řízeních týkajících se diskriminace žen a mužů nebo diskriminace transsexuálních osob.

Institut lze kontaktovat pomocí internetového formuláře nebo na adrese:

E-mail: egalite.hommesfemmes@iefh.belgique.be

Související odkaz

Institut pro rovnost žen a mužů

• Komise pro ochranu soukromí

Komise pro ochranu soukromí (La Commission de la protection de la vie privée, CPVP) je nezávislá komise zřízená při poslanecké sněmovně. Byla ustavena po přijetí zákona o ochraně soukromí ze dne 8. prosince 1992. Nespadá tedy pod ministerstvo spravedlnosti.

Komise pro ochranu soukromí je nezávislý orgán dohledu, jehož úkolem je dohlížet na ochranu soukromí při zpracovávání osobních údajů.

Jednotlivé úkoly komise lze rozdělit do pěti hlavních okruhů činnosti: poskytování asistence, informací, vyřizování stížností, vydávání stanovisek a doporučení, a politika dodržování pravidel.

– Poskytování asistence: Tato činnost úzce souvisí s poskytováním informací. V rámci poskytování asistence se komise obrací na jakékoli osoby: úřady, soukromý sektor, občany, správce údajů (fyzické či právnické osoby).

Úkoly komise v této oblasti zahrnují: sdělování informací vyžádaných osobami, kterých se zpracování údajů týká, nebo správci údajů, výkon práva na přístup k údajům a jejich opravu, zpracovávání prohlášení, vedení veřejného rejstříku, udělování informací v rámci vyřizování stížností, sdělování informací požadovaných jednotlivci nebo správci údajů, vypracování výroční zprávy předkládané parlamentu.

Komise vyřizuje rovněž žádosti o předběžnou neformální konzultaci, která umožňuje zohlednit požadavky zákona o ochraně soukromí již ve vývojové fázi projektů, přičemž tyto žádosti mohou podávat jak veřejné orgány, tak správci údajů. Osobám, jejichž údaje jsou zpracovávány, komise pomáhá při uplatňování jejich práv – informuje je o jejich právech a o postupech, které je třeba dodržet. Pokud jde o mezinárodní výměnu údajů, komise poskytuje podporu přeshraničně působícím subjektům. Stejně jako na vnitrostátní úrovni v této oblasti podporuje také osoby, jejichž údaje jsou zpracovávány a jsou součástí přeshraničních toků údajů.

– Udělování informací: Komise pro ochranu soukromí uděluje informace správcům údajů i subjektům údajů.

Její činnosti v této oblasti zahrnují: výroční zprávu předkládanou parlamentu a vypracování plánu řízení, sepisování jednacího řádu, vedení veřejného rejstříku a v obecnějším smyslu informační povinnost vůči veřejnosti (internetové stránky, konference, odpovědi orientované na zákazníky, zvyšování povědomí atd.). Je třeba zdůraznit, že činnosti ve výše uvedených oblastech nejsou omezeny pouze na belgické území. Komise pro ochranu soukromí plní důležitou úlohu v oblasti udělování informací a zvyšování povědomí rovněž na mezinárodní úrovni a její činnosti mají často mezinárodní rozměr.

– Vyřizování stížností: Komise pro ochranu soukromí zasahuje jako mediátor v případě stížností podaných subjekty údajů.

Pokud správce údajů porušuje práva občana, jehož údaje jsou zpracovávány, Komise pro ochranu soukromí na žádost dotčeného občana zasáhne a zajistí dodržování jeho práv (právo na stížnost, opravu a nepřímý přístup atd.). Za tímto účelem komise využívá prostředků, které má k dispozici (oznámení královskému prokurátorovi, řízení u občanskoprávního soudu atd.). Pokud jde o porušování předpisů o ochraně osobních údajů v mezinárodním měřítku, Komise pro ochranu soukromí se podílí na mezinárodních vyšetřováních, jejichž cílem je nalézt užitečná řešení vyžadující zapojení všech subjektů, kterých se ochrana osobních údajů týká.

– Vydávání stanovisek: Komise pro ochranu soukromí vydává stanoviska ohledně právních předpisů a norem.

Aktivity komise v této oblasti se zaměřují především na příslušné úřady a/nebo orgány: komise formuluje stanoviska a doporučení k legislativním návrhům, které se nějak dotýkají soukromého života. Komise pro ochranu soukromí zasedá ve vnitrostátních a mezinárodních pracovních skupinách – např. pracovní skupina pro ochranu údajů zřízená podle článku 29 směrnice 95/46/ES, Mezinárodní pracovní skupina pro ochranu údajů v telekomunikacích (známá jako „Berlínská skupina“), konference komisařů pro ochranu údajů, další orgány, které se zabývají ochranou soukromí atd.) a prostřednictvím svých kontaktů s obdobnými organizacemi v zahraničí se účastní rozhodovacích procesů v oblasti ochrany soukromí.

– Politika dodržování pravidel: Komise pro ochranu soukromí dohlíží na dodržování zákonů týkajících se ochrany osobních údajů.

Její kompetence v oblasti povolování spočívají v tom, že může subjektu působícímu v určitém odvětví, který je správcem údajů, udělit povolení k zpracování osobních údajů a k jejich získání. Komise pro ochranu soukromí pak vykonává dohled a inspekci nad těmito subjekty, vydává doporučení a hodnotí jimi přijatá bezpečnostní opatření.

S žádostmi o informace či o pomoc a se stížnostmi se lze obrátit přímo na Komisi pro ochranu soukromí, a to poštou, telefonicky nebo elektronickou poštou. Kontaktní údaje Komise pro ochranu soukromí:

Commission de la protection de la vie privée

commission@privacycommission.be

Kanceláře Komise pro ochranu soukromí jsou přístupné v pracovních dnech po předchozí domluvě termínu. Pro pomoc prvního kontaktu se na komisi můžete obrátit telefonicky na čísle +32 (0)2 274 48 79 nebo prostřednictvím Internetového kontaktního formuláře.

Související odkaz

Komise pro ochranu soukromí

• Další úřady pro otázky rovnosti

Komise pro dohled nad vězeňskými zařízeními

Komise pro dohled nad vězeňskými zařízeními (commissions de surveillance des établissements pénitentiaires) zajišťují externí dohled na zacházení s vězni. Předávají stížnosti vězňů vězeňským orgánům nebo ministrovi spravedlnosti s cílem nalézt řešení.

Každá věznice má svou komisi pro dohled. Tyto komise jsou složeny z osob zastupujících občanskou společnost a v každé z nich zasedá nejméně jeden lékař a jeden právník a předsedá jí soudce. Práci místních komisí koordinuje Ústřední rada pro dohled (Conseil central de surveillance), která předkládá ministrovi spravedlnosti stanoviska týkající se zacházení s vězni, a to buď na jeho žádost, nebo z vlastního podnětu.

Související internetové odkazy

• Internetové stránky federálního ministerstva spravedlnosti
• Kontaktní údaje vězeňských zařízení

Komise pro stížnosti (příslušná pro cizí státní příslušníky nacházející se v uzavřených detenčních střediscích, ubytovacích zařízeních nebo střediscích pro zadržení cestujících bez povolení ke vstupu)

Komise pro stížnosti (Commission des plaintes) vyřizuje jednotlivé stížnosti cizích státních příslušníků nacházejících se v uzavřených detenčních střediscích, ubytovacích zařízeních nebo střediscích pro zadržení cestujících bez povolení ke vstupu, které se týkají podmínek zadržování, a zejména situace v těchto střediscích a zařízeních, a které souvisí s právy a povinnostmi stanovenými v královských výnosech ze dne 2. srpna 2002 (uzavřená střediska), 8. června 2009 (střediska pro zadržení cestujících bez povolení ke vstupu (centres INAD)) a 14. května 2009 (ubytovací zařízení).

Osobami, které jsou zadržovány v těchto střediscích, mohou být nelegální cizinci, žadatelé o azyl, jejichž žádost byla zamítnuta, nebo cizinci, kteří nesplňují požadavky týkající se vstupu nebo pobytu.

Stěžovatelé, kteří nesouhlasí s rozhodnutím Komise pro stížnosti, mohou podat opravný prostředek Státní radě.

Komisi lze kontaktovat na adrese:

Související odkaz

Federální ministerstvo vnitra

Stálý výbor pro kontrolu policie

Stálý výbor pro kontrolu policie (Comité permanent de contrôle des services de police, Comité P) je externí orgán, který dohlíží na práci policie. Je odpovědný parlamentu. Dohlíží zejména na ochranu práv, která jednotlivcům přiznávají Ústava a další právní předpisy, a na koordinaci a účinnost práce policejních orgánů.

Každý občan, jehož se týkal zásah policie, může Stálému výboru pro kontrolu policie podat stížnost, oznámit skutek nebo poskytnout jakékoli jiné informace.

Rovněž každý příslušník policie může výboru podat stížnost nebo oznámit skutek, aniž by předtím musel žádat o svolení své nadřízené a aniž by mu za to hrozil postih.

Stížnosti lze podávat pomocí elektronického formuláře.

Výbor lze kontaktovat na adrese:

Comité permanent de contrôle des services de police

E-mail: info@comitep.be

Související odkaz

Stálý výbor pro kontrolu policie

Jiné

Základní sociální poradenství

Základní sociální poradenství (accueil social de première ligne) spočívá v udělování informací občanům, kteří mají dotazy nebo problémy související se specifickými oblastmi práva.

• V oblasti občanského práva: odluka, rozvod, obecné informace o rodičovské zodpovědnosti, hlavní, vedlejší a střídavá péče o děti, právo na styk s dítětem.
• V oblasti trestního práva: mediace v trestních věcech, alternativy předběžného zadržení, probace, trest obecně prospěšných prací, podmíněné propuštění, propuštění na zkoušku, rehabilitace, zahlazení odsouzení, elektronický dozor, dočasné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, přerušení výkonu trestu, omezená detence, dočasné propuštění za účelem vyhoštění ze země nebo vydání, dočasné propuštění ze zdravotních důvodů, nahrazení trestu odnětí svobody trestem obecně prospěšných prací.
• Informace pro oběti protiprávního jednání: práva oběti / poškozených osob.
• Obecné informace o řízení u civilních a trestních soudů.

Seznam justičních poraden (maisons de justice) jejich kontaktních údajů je uveden v adresáři federálního ministerstva spravedlnosti.

Související odkaz:

Publikace federálního ministerstva spravedlnosti o přístupu ke spravedlnosti v Belgii

Právní pomoc prvního a druhého stupně a osvobození od úhrady nákladů

Právní pomoc prvního stupně (aide juridique de première ligne ) spočívá v udělování praktických informací nebo právních informací nebo ve vydání předběžného právního stanoviska během krátké konzultace. Tuto právní pomoc poskytují příslušníci právnických povolání, obvykle advokáti.

Právní pomoc druhého stupně za určitých podmínek umožňuje ustanovit právního zástupce, který pracuje zdarma nebo za sníženou odměnu. Upuštění od odměny advokáta (úplné nebo částečné) se nevztahuje na náklady řízení (soudní vykonavatelé, znalci, kopie atd.), na tyto náklady však lze uplatnit osvobození od úhrady nákladů.

Občané, kteří nemají dostatečné příjmy, mohou být zcela nebo částečně osvobozeni od soudních či mimosoudních nákladů řízení.

Další informace jsou k dispozici na následující stránce portálu e-justice: Náklady řízení – Belgie.

Související odkaz:

• Publikace federálního ministerstva spravedlnosti o přístupu ke spravedlnosti v Belgii

• Komora frankofonních a germanofonních advokátů (Ordre des barreaux francophones et germanophones, OBFG)

• Vlámská advokátní komora (Ordre des barreaux flamands, OVB)

Komise pro poskytování finanční pomoci obětem úmyslných násilných činů a zúčastněným zachráncům

Zákon umožňuje poskytování státní finanční pomoci obětem úmyslných násilných činů a zúčastněným zachráncům, a v některých případech jejich blízkým.

Na komisi se lze obrátit přímo, prostřednictvím právního zástupce nebo prostřednictvím kontaktních míst pro pomoc obětem, která fungují při úřadech pro poskytování sociální pomoci a jejichž seznam je k dispozici na internetových stránkách  (viz index, Justice od A do Z, finanční pomoc obětem (Justice de A à Z, aide financière aux victimes)) federálního ministerstva spravedlnosti

Komisi lze kontaktovat na adrese:

commission.victimes@just.fgov.be

Další informace jsou k dispozici na následující stránce portálu e-justice: Oběti trestných činů.

Související odkaz

Federální ministerstvo spravedlnosti (Service public fédéral de la Justice)

Vnitrostátní soudy

Vnitrostátní instituce na ochranu základních práv

Veřejný ochránce práv

Specializované orgány na ochranu lidských práv

Další

Vnitrostátní soudy

Věci související s právními předpisy EU týkajícími se základních práv může v prvním stupni projednávat kterýkoli bulharský soudce, jelikož Listina základních práv je součástí primárních evropských právních předpisů (platí ve stejném rozsahu jako Lisabonská smlouva). Bulharští občané mohou proto podat žalobu u oblastního soudu (Окръжен съд) a dovolávat se Listiny, pokud se domnívají, že byla porušena jejich základní práva, jež jsou v Listině obsažena. Stejné pravomoci mají bulharské soudy i pokud jde o základní práva, která jsou zakotvena v bulharské Ústavě či stanovena v jakékoli mezinárodní smlouvě, jíž je Bulharsko smluvní stranou.

Stížnosti na jednotlivé správní akty lze podat správním soudům a Nejvyššímu správnímu soudu (Върховен административен съд).

Každý soud v Bulharsku má své vlastní internetové stránky, které obsahují informace o jeho organizaci a působnosti. Webové stránky Vrchní rady soudců (Висшия съдебен съвет) uvádějí podrobný seznam soudů v Bulharsku včetně adres a odkazů na jejich webové stránky (pouze v bulharštině).

Vnitrostátní instituce na ochranu základních práv

Viz níže oddíl „Veřejný ochránce práv“.

Veřejný ochránce práv

Veřejný ochránce práv Bulharské republiky (Омбудсман на Република България)

Kontaktní adresa:

E-mail: priemna@ombudsman.bg

Internet: http://www.ombudsman.bg/

• Název útvaru/oddělení v instituci přijímajícího žádosti/stížnosti/nároky související s porušením práv (je-li použitelné)

Veřejný ochránce práv za použití zákonných prostředků prověřuje, zda došlo na základě jednání či opomenutí k porušení občanských práv a svobod ze strany státních či místních orgánů a jejich správních orgánů, jakož i ze strany osob pověřených poskytováním veřejné služby. Mandát veřejného ochránce práv je široký a zahrnuje veškerá práva občanů – politická, hospodářská, občanská, sociální, kulturní a další. Jedná se o orgán, jenž zaručuje práva všech občanů, včetně dětí, zdravotně postižených osob, příslušníků menšin, cizích státních příslušníků atd.

• Stručný popis, jak instituce vyřizuje žádosti/stížnosti/nároky

Stížnosti lze veřejnému ochránci práv podat poštou, osobně, e-mailem či dokonce ústně. Každá stížnost je úředně zaevidována. Stížnosti vyřizuje recepce (приемна) a podatelna (деловодството). Instituce má recepci, jež byla zřízena dne 5. ledna 2006 a je otevřena každý den. Odborníci pracující v instituci zde přijímají občany osobně nebo odpovídají na jejich telefonické dotazy. Ve čtvrtek přijímá občany po předchozí dohodě osobně veřejný ochránce práv, a to v době mezi 9:00 a 12:30.

• Stručný popis postupu/řízení, jehož prostřednictvím jsou žádosti/stížnosti/nároky vyřizovány

Stížnosti či podněty veřejnému ochránci práv může podat kterákoli fyzická osoba bez ohledu na občanství, pohlaví, politickou příslušnost nebo náboženské vyznání. Přezkoumávány nejsou anonymní stížnosti či podněty nebo stížnosti či podněty týkající se událostí, k nimž došlo před více než dvěma roky. Veřejný ochránce práv může zahájit šetření z vlastního podnětu, jestliže se domnívá, že je to v zájmu veřejnosti.

Stížnosti jsou zaevidovány v rejstříku a poté je vedoucí sekretariátu předá příslušnému internímu útvaru, podle druhu stížnosti. Vedoucí oddělení přidělí věc odborníkovi, který má na šetření jeden měsíc. Vyžaduje-li případ komplexnější posouzení, činí tato lhůta až tři měsíce. Pracovník, který případ vyřizuje, si může od stěžovatele vyžádat doplňkové informace nebo požádat příslušné správní orgány, aby podnikly určité kroky nebo poskytly určité informace. Státní a místní orgány a jejich správní orgány, právnické osoby a občané musí veřejnému ochránci práv poskytnout veškeré informace, které získali při výkonu své funkce, a jsou mu nápomocni v souvislosti se stížnostmi, které obdržel. Týká-li se stížnost záležitosti, kterou lze postoupit vyššímu správnímu orgánu nebo jinému specializovanému orgánu (komise, agentura), může veřejný ochránce práv stěžovateli doporučit, aby se obrátil na příslušnou instituci, ledaže veřejný ochránce práv pokládá za nutné, aby se danou věcí zabýval rovněž jeho úřad. Jestliže veřejný ochránce práv nemá pravomoc danou věc projednat, nebude se jí zabývat, vyrozumí o svém rozhodnutí stěžovatele a může jej odkázat na příslušný orgán. Pokud s tím stěžovatel souhlasí, může veřejný ochránce práv tomuto orgánu sám stížnost postoupit.

Veřejný ochránce práv může při projednávání stížnosti nebo podnětu kdykoli nabídnout zprostředkování smírného řešení věci tím, že návrh na zprostředkování zašle stěžovateli i orgánu či osobě, jichž se stížnost či podnět týká. Jestliže s tím obě strany souhlasí, bude veřejný ochránce práv všemožně nápomocen při urovnání sporu (navázáním kontaktu, podporou během případných jednání a dalšími kroky).

• Stručný popis možných výsledků postupu/řízení

V závislosti na zjištěních plynoucích z šetření může veřejný ochránce práv kromě odpovědi stěžovateli vydat příslušnému orgánu doporučení ohledně odstranění příčin či praktik, jež vytváří předpoklady porušování práv osob. Veřejný ochránce práv pravidelně vypracovává stanoviska ke konkrétním problémům, zveřejňuje je na svých internetových stránkách a zasílá příslušným orgánům a sdělovacím prostředkům. Pokud veřejný ochránce práv zjistí, že problém spočívá v určitém právním předpisu, může Národnímu shromáždění a Radě ministrů doporučit odpovídající legislativní změny. Jestliže shledá, že je určitý právní předpis v rozporu s Ústavou a porušuje občanská práva a občanské svobody, může věc postoupit Ústavnímu soudu, aby rozhodl, zda je skutečně protiústavní. Kromě toho, pokud zjistí rozpory v judikatuře, má pravomoc postoupit věc Nejvyššímu kasačnímu soudu nebo Nejvyššímu správnímu soudu za účelem vydání výkladového rozhodnutí či výkladového předpisu.

Specializované orgány na ochranu lidských práv

Orgán pro otázky rovného zacházení

1. Komise pro ochranu před diskriminací (Комисия за защита от дискриминация)

Kontaktní adresa:

Е-mail: kzd@kzd.bg

Internet: http://www.kzd-nondiscrimination.com/

• Název útvaru/oddělení v instituci přijímajícího žádosti/stížnosti/nároky související s porušením práv (je-li použitelné)

Komise pro ochranu před diskriminací

• Stručný popis, jak instituce vyřizuje žádosti/stížnosti/nároky

Řízení před Komisí pro ochranu před diskriminací (dále jen „komise“) lze zahájit:

• na základě písemné stížnosti dotčených osob,
• z vlastního podnětu komise,
• na základě podnětů od fyzických či právnických osob, státních nebo místních orgánů.

Stížnost či podnět je třeba komisi předložit do tří let od protiprávního jednání. Jedná-li se o události starší než tři roky, nebude stížnost prošetřena, nebo v případě, že šetření již probíhá, bude věc uzavřena. Jestliže již byla daná věc postoupena soudu, neprovede komise šetření. Je-li stížnost či podnět stažen nebo není ve lhůtě stanovené komisí opraven, bude věc uzavřena.

Stížnost či podnět musí obsahovat:

• jméno stěžovatele,
• adresu či sídlo stěžovatele,
• popis okolností události, na nichž je stížnost nebo podnět založen (kdy, kde, kdo a jakého jednání nebo opomenutí uvedeného ve stížnosti se dopustila osoba, pokud se jedná o soukromou osobu, nebo v případě, že se jedná o zaměstnance žalované strany, jaké jednání nebo opomenutí vyplývající ze zákonných či smluvně daných povinností a související s činnostmi žalované strany ji činí odpovědnou za údajnou diskriminaci),
• upřesnění své žádosti s ohledem na pravomoci komise, které jsou stanoveny v zákoně o ochraně před diskriminací, a také důkazy, jimiž stěžovatel disponuje, ať již se jedná o písemné dokumenty nebo důkazní prostředky, které by komise měla podle jeho názoru přezkoumat (například osoby, jež by měly být podle názoru stěžovatele vyslechnuty jako svědci, určení místa, kde se nacházejí písemné důkazy, jimiž disponuje třetí osoba, jež se neúčastní správního řízení),
• datum a podpis stěžovatele nebo jeho zástupce.

• Stručný popis postupu pro posouzení žádostí/stížností/nároků

Po zahájení řízení přidělí předseda komise spis panelu, který se specializuje na daný druh diskriminace. Tento panel jmenuje z řad svých členů předsedu a zpravodaje. Zpravodaj zahájí šetření, v jehož průběhu shromáždí písemné důkazy potřebné k plnému objasnění všech okolností vedoucích k diskriminaci. Šetření musí být uzavřeno do 30 dnů. Ve složitých případech může být rozhodnutím předsedy komise tato lhůta prodloužena o dalších 30 dnů. Po ukončení šetření předloží zpravodaj předsedovi panelu závěrečnou zprávu. Předseda panelu stanoví datum veřejného jednání a vyzve strany, aby se jej zúčastnily.

Při výkonu svých pravomocí může komise:

• požadovat dokumenty a jiné informace související s vyšetřováním,
• požadovat, aby osoby, jichž se šetření týká, vysvětlily záležitosti s ním související,
• vyslechnout svědky.

Všechny osoby a státní a místní orgány jsou povinny při šetření s komisí spolupracovat. Mají povinnost předložit požadované informace a dokumenty a nezbytná písemná vysvětlení, pokud jsou o to požádáni. Pokud odpovědné osoby odmítnou předložit informace, o něž komise žádá, může jim být uložena pokuta.

• Stručný popis možných výsledků řízení

Při prvním zasedání vyzve předseda panelu strany k urovnání sporu smírnou cestou. Pokud strany souhlasí, mají možnost uzavřít dohodu, která se schválí rozhodnutím, a věc je uzavřena. Týká-li se dohoda pouze části sporu, pokračuje řízení v části, které se dohoda netýká. Dohoda schválená komisí je vymahatelná, a ta sleduje její dodržování.

Pokud strany nedospějí k dohodě, rozhodne komise do 14 dnů od veřejného jednání o podstatě věci.

Ve svém rozhodnutí může komise:

• stanovit, zda došlo k porušení předpisů,
• určit pachatele a oběť,
• pokud zjistí porušení předpisů, uložit pokutu a/nebo závazné správní opatření.

Závazná správní opatření, která může komise uložit:

• vydat zaměstnavatelům a úředníkům závazné pokyny k nápravě porušení právních předpisů v oblasti předcházení diskriminaci,
• pozastavit výkon nezákonných rozhodnutí nebo příkazů zaměstnavatele, které vedou nebo mohou vést k diskriminaci.

Pro účely účinného vymáhání práva dohlíží komise nad dodržováním rozhodnutí, která vydala.

Proti rozhodnutím komise lze do 14 dnů od jejich oznámení podat opravný prostředek u správního soudu v Sofii.

2. Národní rada pro rovnost žen a mužů při Radě ministrů (Националния съвет по равнопоставеността на жените и мъжете към Министерския съвет)

Kontaktní adresa:

Internet: https://saveti.government.bg/web/cc_19/1

• Název útvaru/oddělení v instituci přijímajícího žádosti/stížnosti/nároky související s porušením práv (je-li použitelné)

Národní rada pro rovnost žen a mužů při Radě ministrů

• Stručný popis, jak instituce vyřizuje žádosti/stížnosti/nároky

Národní rada pro rovnost žen a mužů při Radě ministrů (dále jen „národní rada“) zajišťuje konzultace, spolupráci a koordinaci mezi vládními orgány a nevládními organizacemi při vytváření a provádění vnitrostátní politiky v oblasti rovnosti žen a mužů.

• Stručný popis postupu/řízení, jehož prostřednictvím jsou žádosti/stížnosti/nároky vyřizovány

Národní rada:

• konzultuje s Radou ministrů,
• přezkoumává návrhy normativních a jiných aktů týkajících se rovnosti žen a mužů a vydává stanoviska k těmto návrhům,
• přezkoumává návrhy aktů Rady ministrů a vydává stanoviska ohledně toho, zda jsou v souladu s cíli politiky rovnosti žen a mužů,
• koordinuje činnost veřejných orgánů a nevládních organizací při provádění národní politiky v oblasti rovnosti žen a mužů a mezinárodních závazků Bulharské republiky v dané oblasti,
• samostatně nebo společně s Komisí pro ochranu před diskriminací navrhuje opatření k provádění vnitrostátní politiky v oblasti rovnosti žen a mužů v Bulharské republice,
• udržuje kontakty s obdobnými orgány veřejné správy v zahraničí a s mezinárodními organizacemi, které mají podobné úkoly a činnosti,
• podporuje sociální partnery a nevládní organizace při provádění celostátních a regionálních projektů národního významu v oblasti rovnosti žen a mužů a sladění pracovního života s rodinnými a rodičovskými povinnostmi a zohledňuje jejich výsledky,
• organizuje výzkum ohledně otázek souvisejících s její činností.

• Stručný popis možných výsledků řízení

Vypracování a provádění vnitrostátní politiky v oblasti rovnosti žen a mužů.

Subjekt pro ochranu údajů

1. Komise pro ochranu osobních údajů (Комисия за защита на личните данни)

Kontaktní adresa:

E-mail: kzld@cpdp.bg

Internet: http://www.cpdp.bg/

• Název útvaru/oddělení v instituci přijímajícího žádosti/stížnosti/nároky související s porušením práv (je-li použitelné)

Komise pro ochranu osobních údajů

• Stručný popis, jak instituce vyřizuje žádosti/stížnosti/nároky

Komise pro ochranu osobních údajů (dále jen „komise“) přispívá k provádění vnitrostátní politiky ochrany osobních údajů.

Zkoumá stížnosti týkající se porušování práv zakotvených v zákoně o ochraně osobních údajů.

• Stručný popis postupu pro posouzení žádostí/stížností/nároků

Každá fyzická osoba, která se stala obětí porušení práv zakotvených v zákoně o ochraně osobních údajů, může věc předložit komisi do jednoho roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však pět let od okamžiku porušení. Žádost předloženou komisi přezkoumá ředitelství pro právní postupy a dohled, které předloží komisi stanovisko ohledně její kvalifikace a přípustnosti. Komise o kvalifikaci žádosti a o její přípustnosti rozhoduje s vyloučením veřejnosti. Může rozhodnout o zahájení vyšetřování, shromáždění důkazů nebo konzultacích s třetími stranami. Je-li stížnost přípustná, stanoví se účastníci řízení a lhůta pro její přezkoumání z věcného hlediska. Komise stížnost přezkoumá z věcného hlediska na veřejném zasedání a oznámí to stranám a zúčastněným osobám. Komise rozhodne o žádosti z věcného hlediska do 30 dnů od jejího doručení. Kopie rozhodnutí se zasílá stranám a zúčastněným osobám. Komise přijme rozhodnutí do 30 dnů od data, kdy bylo zahájeno řízení, a svým rozhodnutím může vydat závazné pokyny, stanovit lhůtu k odstranění protiprávního jednání nebo uložit správní sankci. Proti rozhodnutí komise lze podat opravný prostředek k Nejvyššímu správnímu soudu do 14 dnů od jeho obdržení.

• Stručný popis možných výsledků řízení

Komise vydává stanoviska k návrhům normativních aktů v oblasti působnosti zákona o ochraně osobních údajů a na základě žádostí fyzických a právnických osob, veřejnoprávních subjektů a organizací.

Komise vydává závazné pokyny pro správce osobních údajů týkající se ochrany osobních údajů.

Ukládá dočasné zákazy zpracování osobních údajů v případech, kdy toto zpracování představuje porušení ustanovení o ochraně osobních údajů.

Další specializované úřady

1. Národní rada pro etnické otázky a integraci při Radě ministrů (Националния съвет по етническите и интеграционните въпроси към Министерски съвет)

Kontaktní adresa:

Е-mail: Rositsa.Ivanova@government.bg – tajemnice Národní rady pro etnické otázky a integraci při Radě ministrů

Internet: http://www.nccedi.government.bg/

• Název útvaru/oddělení v instituci přijímajícího žádosti/stížnosti/nároky související s porušením práv (je-li použitelné)

Národní rada pro etnické otázky a integraci při Radě ministrů

• Stručný popis, jak instituce vyřizuje žádosti/stížnosti/nároky

Veškerými etnickými záležitostmi se zabývá Národní rada pro etnické otázky a integraci při Radě ministrů (dále jen „národní rada“) a její sekretariát.

Nemá žádné zvláštní oddělení pro vyřizování stížností nebo žádostí, v případě potřeby je však vyřizují odborní pracovníci sekretariátu.

• Stručný popis postupu pro posouzení žádostí/stížností/nároků

Národní rada je konzultační a koordinační orgán, který je nápomocen Radě ministrů při rozvoji a provádění vnitrostátní politiky týkající se etnických a integračních otázek.

Nadále zajišťuje spolupráci mezi veřejnými orgány a nevládními organizacemi, které zastupují bulharské občany náležející k etnickým menšinám nebo které působí v oblasti vztahů mezi etnickými skupinami.

Národní rada koordinuje národní akční plán iniciativy „Dekáda romské inkluze 2005–2015“, sleduje jeho provádění a průběžně monitoruje plán a závazky, které všechny veřejné instituce podle své funkční způsobilosti v rámci Dekády romské inkluze přijaly.

V Bulharsku byly u regionálních guvernérů zřízeny regionální rady pro spolupráci v oblasti integrace a etnických otázek. Jsou to konzultační a koordinační orgány, jež podporují provádění politiky týkající se oblasti integrace a etnických otázek na úrovni regionů.

Rozhodnutím příslušné obecní rady mohou být rovněž zřízeny místní rady pro spolupráci v oblasti integrace a etnických otázek.

• Stručný popis možných výsledků řízení

Kromě řady povinností souvisejících s administrativou národní rady odpovídá její sekretariát za udržování provozních vazeb a zajištění metodické podpory pro regionální a místní rady v oblasti integrace a etnických otázek.

2. Agentura pro osoby se zdravotním postižením (Агенция за хора с увреждания)

Kontaktní adresa:

Тel. +359 29318095; 8329073

Fax: +359 28324162

Е-mail: ahu@mlsp.government.bg

Internet: https://ahu.mlsp.government.bg

• Název útvaru/oddělení v instituci přijímajícího žádosti/stížnosti/nároky související s porušením práv (je-li použitelné)

Agentura pro osoby se zdravotním postižením

• Stručný popis, jak instituce vyřizuje žádosti/stížnosti/nároky

Agentura pro osoby se zdravotním postižením (dále jen „agentura“) se především zabývá žádostmi o zápis do rejstříku osob vykonávajících činnost týkající se poskytování zdravotnických prostředků a pomůcek, žádostmi o zápis do rejstříku specializovaných společností osob se zdravotním postižením nebo pro osoby se zdravotním postižením nebo žádostmi v souvislosti s právy osob se zdravotním postižením nebo projekty v rámci různých programů financovaných agenturou.

• Stručný popis postupu pro posouzení žádostí/stížností/nároků

Žádosti se podávají v automatizovaném informačním systému „docman“ a výkonný ředitel je předkládá prvnímu tajemníkovi a ředitelům ředitelství, kteří je na základě usnesení předají příslušnému odpovědnému pracovníku.

• Stručný popis možných výsledků řízení

Žádost o administrativní službu je vyřízena nebo je dotčené osobě zaslána odpověď.

3. Státní agentura pro ochranu dětí (Държавната агенция за закрила на детето)

Kontaktní adresa:

Е-mail: sacp@sacp.government.bg

Internet: http://sacp.government.bg/

• Název útvaru/oddělení v instituci přijímajícího žádosti/stížnosti/nároky související s porušením práv (je-li použitelné)

Státní agentura pro ochranu dětí

• Stručný popis, jak instituce vyřizuje žádosti/stížnosti/nároky

Práva dětí, která jsou stanovena v Úmluvě OSN o právech dítěte, jsou zaručena zákonem o ochraně dítěte, který byl přijat v roce 2000, a vznikem Státní agentury pro ochranu dětí (dále jen „státní agentura“), která byla zřízena v roce 2001. Bulharsko se tak hlásí ke svému závazku poskytovat rodičům a právním zástupcům dítěte přiměřenou pomoc při výkonu jejich odpovědnosti za výchovu dítěte a zajišťovat instituce, zařízení a služby v oblasti péče o děti.

Za ochranu dětí v Bulharsku odpovídá:

• předseda státní agentury a správa, která je mu nápomocna při výkonu jeho pravomocí,
• ředitelství pro sociální pomoc,
• ministr práce a sociální politiky, ministr vnitra, ministr školství, mládeže a vědy, ministr spravedlnosti, ministr zahraničních věcí, ministr kultury, ministr zdravotnictví a starostové obcí.

• Stručný popis postupu pro posouzení žádostí/stížností/nároků

Zákon o ochraně dítěte přiznává ohroženým dětem zvláštní ochranu ze strany státu. Upravuje právo každého dítěte na ochranu, právo dítěte na ochranu před násilím, jako je nucení provádět činnosti, které poškozují jeho fyzický, psychický, morální nebo vzdělávací vývoj. Každé dítě má právo na ochranu před porušováním jeho důstojnosti metodami výchovy, fyzickou, duševní nebo jinou formou násilí a jednáním v rozporu s jeho zájmy; každé dítě má právo na ochranu proti vykořisťování k žebrání, prostituci, k šíření pornografického materiálu nebo získávání nelegálního příjmu i proti sexuálnímu násilí.

Mezi opatření na ochranu ohrožených dětí patří:

• přijetí opatření na ochranu rodinného prostředí – poradenství, pomoc, právní pomoc, psychologická podpora se zaměřením na využívání sociálních služeb. Ochranná opatření přijímá ředitelství pro sociální pomoc na žádost rodičů, pečovatelů, opatrovníků, osob pečujících o dítě nebo samotného dítěte, nebo z podnětu ředitelství pro sociální pomoc a provádí je poskytovatelé sociálních služeb pro děti nebo ředitelství pro sociální pomoc,
• umístění dítěte mimo rodinné prostředí (umístění dítěte v rodině příbuzných nebo blízkých osob, jakož i umístění dítěte do pěstounské rodiny, poskytování sociálních služeb rezidenčního typu nebo umístění do specializované instituce) probíhá na základě rozhodnutí soudu. Dokud soud nevydá rozhodnutí, ředitelství pro sociální pomoc příslušné podle adresy dítěte stanoví prostřednictvím správního opatření dočasné ubytování,
• umístění dítěte do ústavní péče – proběhne pouze v případě, kdy jsou vyčerpány možnosti k ponechání dítěte v rodinném prostředí.

• Stručný popis možných výsledků řízení

Předseda Státní agentury pro ochranu dítěte má v zájmu ochrany práv dětí tyto pravomoci:

• organizuje kontroly dodržování práv dítěte ve všech státních, obecních a soukromých školách, mateřských školách a jeslích, specializovaných zařízeních, zdravotnických zařízeních, na ředitelstvích pro sociální pomoc, u poskytovatelů sociálních služeb pro děti a v neziskových právnických osobách působících v oblasti ochrany dětí. Pokud se zjistí, že došlo k protiprávnímu jednání, učiní závazné pokyny k nápravě. Není-li závazný pokyn dodržen, je uložena pokuta,
• provádí sledování a kontrolu institucí, které se specializují na péči o děti či dodržování práv dítěte. Pokud se zjistí, že došlo k protiprávnímu jednání, učiní závazné pokyny k nápravě. Není-li závazný pokyn dodržen, je uložena pokuta,
• organizuje kontroly dodržování norem pro sociální služby poskytované dětem. Pokud se zjistí, že došlo k protiprávnímu jednání, učiní závazné pokyny k nápravě. Není-li závazný pokyn dodržen, je uložena pokuta. Uložení pokut předchází dlouhý postup. Jestliže státní agentura po provedení kontrol zjistí porušení práv dítěte, vydá nejprve závazný pokyn (individuální správní akt), proti němuž lze ve stanovené lhůtě podat opravný prostředek u soudu. Pokud není opravný prostředek podán v zákonné lhůtě 14 dní, nabývá pokyn účinku. Po uplynutí lhůty pro provedení pokynu musí dotčená osoba informovat státní agenturu, zda jej dodržela.

4. Státní agentura pro uprchlíky při Radě ministrů (Държавна агенция за бежанците при Министерския съвет)

Kontaktní adresa:

Е-mail: sar@saref.government.bg

Internet: http://www.aref.government.bg/

• Název útvaru/oddělení v instituci přijímajícího žádosti/stížnosti/nároky související s porušením práv (je-li použitelné)

Státní agentura pro uprchlíky

• Stručný popis, jak instituce vyřizuje žádosti/stížnosti/nároky

Žádosti o přiznání právního postavení uprchlíka se posuzují podle zákona o azylu a o uprchlících a totéž platí pro žádosti o sloučení rodiny (článek 34) a o opravných prostředcích proti rozhodnutím o žádostech o ochranu. Ostatní žádosti se vyřizují v souladu s vnitřními pravidly pro vedení řízení ohledně udělování ochrany Státní agentury pro uprchlíky při Radě ministrů (dále jen „státní agentura“).

• Stručný popis postupu pro posouzení žádostí/stížností/nároků

Hlavním právním předpisem, který upravuje práva žadatelů o azyl, uprchlíků a osob, jimž byl přiznán humanitární status (doplňková ochrana) v Bulharské republice, je zákon o azylu a uprchlících. Spolu se zákonem o správním řízení a zákonem o cizích státních příslušnících v Bulharské republice budují právní rámec bulharského azylového systému.

Podle zákona o azylu a uprchlících mohou být cizím státním příslušníkům v Bulharské republice uděleny čtyři druhy zvláštní ochrany:

• azyl – prezident Bulharské republiky ho udílí cizím státním příslušníkům pronásledovaným za jejich přesvědčení nebo činnost v rámci prosazování mezinárodně uznávaných práv a svobod,
• postavení uprchlíka,
• humanitární status (který odpovídá doplňkové ochraně popsané v článku 15 kvalifikační směrnice – 2004/83/ES),
• dočasná ochrana – udělovaná za určitých podmínek v době hromadného přílivu cizích státních příslušníků, kteří museli opustit zemi svého původu,
• příslušným orgánem pro posuzování žádostí o přiznání postavení uprchlíka nebo humanitárního statusu je Státní agentura pro uprchlíky. Takovou ochranu může v Bulharské republice poskytnout jedině předseda státní agentury.

Všechny postupy pro přiznání postavení uprchlíka podle zákona o azylu a uprchlících v současnosti probíhají v integračních azylových střediscích, která se nacházejí v Sofii a v obci Banja (u města Nova Zagora).

V Bulharsku je k zahájení řízení o udělení ochrany nezbytné, aby se žadatelé osobně registrovali ve Státní agentuře pro uprchlíky. Pokud cizinec podal žádost o ochranu na hranicích nebo jinému orgánu veřejné moci, jsou tyto orgány povinny tuto žádost neprodleně předat státní agentuře.

Cizinci, kteří podávají přihlášku úředníkům státní agentury, jsou zaregistrováni v tentýž den.

Státní agentura musí cizincům poskytovat v jazyce, kterému rozumí, pokyny týkající se žádosti, informace o následném řízení, o jejich právech a povinnostech i o organizacích poskytujících právní a sociální pomoc. Bezprostředně před registrací jsou tyto pokyny cizinci přečteny tlumočníkem. Žadatel obdrží kopii těchto pokynů v jazyce, kterému rozumí. Při registraci žadatel v dotazníku uvede pouze své biologické údaje. Poté následuje dublinské řízení, jehož součástí jsou kromě snímání otisků prstů v systému Eurodac i pohovor se standardními otázkami týkajícími se cestovní trasy.

Pokud je Bulharsko odpovědné za posouzení žádosti, použije se zrychlený postup. Za vydání rozhodnutí v tomto řízení odpovídá orgán, který vedl pohovor (úředník určený předsedou). Může ve svém rozhodnutí žádost zamítnout jako zjevně nedůvodnou z důvodů uvedených v zákoně o azylu a o uprchlících, přerušit řízení nebo pokračovat v řádném řízení.

Nebude-li rozhodnutí přijato do tří dnů v rámci tohoto postupu, postoupí se žádost automaticky k řádnému řízení. K rozhodnutí v této fázi vypracuje orgán, který vedl pohovor, stanovisko, které následně schválí příslušní úředníci. Může být vráceno k přijetí dalších procesních opatření a k další analýze poskytnutých informací. V případě schválení stanoviska je vypracován návrh rozhodnutí, který je projednán a schválen úředníky z metodického ředitelství a po řadě dalších schválení předán k přijetí a podpisu předsedovi státní agentury.

• Stručný popis možných výsledků řízení

Udělení postavení uprchlíka nebo humanitárního statusu nebo zamítnutí žádosti o ochranu.

5. Stálá komise pro lidská práva a policejní etiku (Постоянна комисия по правата на човека и полицейската етика)

Kontaktní adresa:

Internet: http://www.mvr.bg/

• Název útvaru/oddělení v instituci přijímajícího žádosti/stížnosti/nároky související s porušením práv (je-li použitelné)

Stálá komise pro lidská práva a policejní etiku

• Stručný popis, jak instituce vyřizuje žádosti/stížnosti/nároky

Stálá komise pro lidská práva a policejní etiku (dále jen „stálá komise“) hraje důležitou úlohu v činnosti Ministerstva vnitra, neboť přispívá k součinnosti se strukturami občanské společnosti. Na regionální úrovni dále fungují místní komise v rámci oblastních ředitelství Ministerstva vnitra.

Komise na svých zasedáních posuzuje všechny dokumenty ministerstva týkající se dodržování lidských práv.

• Stručný popis postupu pro posouzení žádostí/stížností/nároků

Stálá komise se zaměřuje na aktivní spolupráci s veřejnými organizacemi, na podporu osvědčených policejních postupů a na harmonizaci požadavků vyplývajících z členství Bulharské republiky v EU a je organizována v souladu s pracovním plánem, který je každoročně aktualizován. Tento plán zahrnuje celou řadu témat, jako jsou:

• opatření týkající se analýzy uplatňování různých právních aktů a vypracování návrhů na jejich zlepšení,
• opatření na dodržování norem etického chování a lidských práv v praxi při každodenní činnosti zaměstnanců Ministerstva vnitra,
• tematická školení zaměstnanců v oblasti ochrany lidských práv.

• Stručný popis možných výsledků řízení

• dodržování práv zadržených osob ze strany policejních orgánů,
• dodržování etického kodexu,
• kontrola dodržování normativních předpisů a aktů ministra, náměstků ministra, generálního tajemníka a vedoucích odborů Ministerstva vnitra, včetně těch, které se týkají policejní etiky a lidských práv.

6. Výbor pro lidská práva, náboženství, stížnosti a petice podané občany při Národním shromáždění (Комисия по правата на човека, вероизповеданията, жалбите и петициите на гражданите към Народното събрание)

Kontaktní adresa:

E-mail: infocenter@parliament.bg
E-mail : humanrights@parliament.bg
Internet: https://www.parliament.bg

• Název útvaru/oddělení v instituci přijímajícího žádosti/stížnosti/nároky související s porušením práv (je-li použitelné)

Výbor pro lidská práva, náboženství, stížnosti a petice podané občany při Národním shromáždění

• Stručný popis, jak instituce vyřizuje žádosti/stížnosti/nároky

Výbor pro lidská práva, náboženství, stížnosti a petice podané občany při Národním shromáždění (dále jen „výbor“) vykonává dva druhy činností: kromě legislativních funkcí v oblasti lidských práv a náboženství se zabývá také problémy občanů, nevládních organizací, sdružení a nadací, pokud jde o řešení stížností, žádostí, podnětů, návrhů, petic atd.

Tematika je velmi rozmanitá a zahrnuje veškeré aspekty společnosti, jimiž se nezabývají soudy. Většina stížností a podnětů se týká sociálních otázek, dále soudnictví, práv spotřebitelů, jednání či opomenutí orgánů spadajících pod Ministerstvo vnitra, územních plánů, nezákonné výstavby, restituce zemědělských a lesních pozemků. Zabývá se rovněž problémy v oblasti vzdělávání a zdraví, akty, jednáním a opomenutím místních orgánů a místní samosprávy, náboženskými otázkami, stížnostmi týkajícími se činností státní správy, problémy souvisejícími s diskriminací či etickými otázkami atd.

• Stručný popis postupu pro posouzení žádostí/stížností/nároků

Výbor, jehož úloha je přesně vymezena, vytváří přímou vazbu mezi bulharskými občany a Národním shromážděním. Jednací řád stanoví postupy pro zaznamenávání, předávání, archivaci a odpovědnost, pokud jde o velký počet žádostí, petic, stížností, podnětů a návrhů, které jsou výboru doručeny poštou, v elektronické podobě a /nebo prostřednictvím podatelny Národního shromáždění. Každý dokument obdrží referenční číslo, je zapsán do zvláštního rejstříku a přidělen znalci v oboru, ke kterému náleží. Odborník poté tento problém analyzuje a vypracuje odpověď nebo dokument předá příslušnému orgánu. Výbor dbá na dodržování lhůt v korespondenci a věnuje zvláštní pozornost případům, kdy státní nebo obecní orgány nedodržují lhůty stanovené ve správním řádu. Odborníci výboru rovněž poskytují občanům konzultace prostřednictvím telefonu, pokud jde o jejich procesní práva a možnosti pomoci.

Anonymní podněty nejsou brány v potaz.

• Stručný popis možných výsledků řízení

Občané obdrží poradenství a pomoc v oblasti ochrany občanských práv zaručených Ústavou Bulharské republiky.

7. Generální ředitelství Ministerstva spravedlnosti pro výkon trestních rozsudků (Главна дирекция “Изпълнение на наказанията” към Министерството на правосъдието)

Kontaktní adresa:

E-mail: gdin_ias@abv.bg; gdin@gdin.bg

Internet: http://www.gdin.bg/

• Název útvaru/oddělení v instituci přijímajícího žádosti/stížnosti/nároky související s porušením práv (je-li použitelné)

Generální ředitelství Ministerstva spravedlnosti pro výkon trestních rozsudků

• Stručný popis žádostí/stížností/nároků, jež instituce zpracovává

Dotazy/stížnosti/nároky vězňů se týkají zejména uložených trestů, převozu do jiné věznice, režimu výkonu trestu, životních podmínek ve vězení, lékařské péče a jednání či nečinnosti zaměstnanců vězeňské správy.

• Stručný popis postupu pro posouzení žádostí/stížností/nároků

Proti rozhodnutím o uložení kázeňských trestů vězňům uvedených v § 101 zákona o výkonu trestu a vyšetřovací vazbě, jež vydal ředitel věznice nebo nápravného zařízení, lze podat odvolání u generálního ředitele Generálního ředitelství Ministerstva spravedlnosti pro výkon trestních rozsudků (dále jen „generální ředitelství“), a pokud je vydal generální ředitel, lze se proti nim odvolat do 7 dnů od jejich oznámení k ministru spravedlnosti. Proti uložení kázeňského trestu samovazby se lze do tří dnů od jeho oznámení odvolat k okresnímu soudu příslušnému pro dané zařízení.

Samovazbu na dobu do dvou měsíců bez práva účastnit se skupinových činností podle § 120 zákona o výkonu trestu a vyšetřovací vazbě musí uložit generální ředitel generálního ředitelství a do tří dnů od jejího oznámení se lze proti ní odvolat u příslušného okresního soudu.

Rozhodnutí o přesunu vězňů do jiné věznice nebo o jeho zamítnutí vydává generální ředitel generálního ředitelství a lze se proti němu odvolat do 14 dnů od oznámení k ministru spravedlnosti.

Proti rozhodnutím výboru pro výkon trestních rozsudků přijatým podle § 74 odst. 1 bodu 3 zákona o výkonu trestu a vyšetřovací vazbě (rozhodnutí ukládající přísnější režim, než jaký stanovil soud) lze podat odvolání do 14 dnů od jeho oznámení u okresního soudu, v jehož obvodu se věznice nebo nápravné zařízení nachází.

Stížnosti a odvolání týkající se životních podmínek ve věznicích, lékařské péče a jednání/nečinnosti zaměstnanců vězeňské správy podané podle § 1 odst. 1 zákona o odpovědnosti státu za škodu způsobenou občanům projednávají správní soudy v souladu se správním řádem. Toto řízení probíhá na dvou stupních. Žaloby podle § 71 odst. 1 zákona o ochraně před diskriminací projednávají okresní soudy nebo Komise pro ochranu před diskriminací. Toto soudní řízení probíhá na třech stupních a je upraveno občanským soudním řádem. Proti rozhodnutím Komise pro ochranu před diskriminací lze podat opravný prostředek k Nejvyššímu správnímu soudu v souladu s postupem stanoveným ve správním řádu.

• Stručný popis možných výsledků řízení

Jakmile nabudou správní rozhodnutí a rozsudky soudu právní moci, jsou závazné a vykonává je generální ředitelství a jeho oblastní útvary.

8. Národní komise pro boj proti obchodování s lidmi při Radě ministrů (Национална комисия за борба с трафика на хора към Министерския съвет)

Kontaktní adresa:

E-mail: office@antitraffic.government.bg

Internet: http://antitraffic.government.bg/

• Název útvaru/oddělení v instituci přijímajícího žádosti/stížnosti/nároky související s porušením práv (je-li použitelné)

Národní komise pro boj proti obchodování s lidmi při Radě ministrů

• Stručný popis, jak instituce vyřizuje žádosti/stížnosti/nároky

Sekretariát Národní komise pro boj proti obchodování s lidmi při Radě ministrů (dále jen „národní komise“) přijímá podněty týkající se/od obětí obchodování s lidmi.

Národní komise přijímá rovněž stížnosti občanů na její administrativní postupy. Tyto stížnosti se posuzují ve lhůtách stanovených právními předpisy.

• Stručný popis postupu pro posouzení žádostí/stížností/nároků

Národní komise předá podnět příslušnému ministerstvu či vládní instituci za účelem přijetí opatření, šetření věci a/nebo objasnění okolností. Obětem obchodování s lidmi je podle § 20 zákona o boji proti obchodování s lidmi zaručena anonymita a ochrana údajů o jejich totožnosti. Pokud obdrží informace o dětské oběti obchodování s lidmi, neprodleně informuje Státní agenturu pro ochranu dětí, která přijme příslušná opatření podle zákona o ochraně dítěte.

V souladu s § 4 odst. 4 zákona o boji proti obchodování s lidmi se mohou zasedání národní komise účastnit zástupci neziskových právních subjektů a mezinárodních organizací zastoupených v Bulharsku a činných v boji proti obchodování s lidmi a ochraně jeho obětí. Za tímto účelem by měli v souladu s § 12 stanov národní komise podat písemnou žádost o účast na zasedání a připojit doklady uvedené ve stanovách.

• Stručný popis možných výsledků řízení

Národní komise písemně informuje žadatele o nedostatcích zjištěných v předložených dokladech a stanoví lhůtu pro jejich odstranění. Předseda národní komise nebo jím pověřený úředník rozhodne o žádosti a přiložených dokumentech do 30 dnů od jejich obdržení. Proti jeho rozhodnutí lze podle zákona podat opravný prostředek k Nejvyššímu správnímu soudu.

9. Ústřední komise pro boj s protispolečenským chováním nezletilých osob při Radě ministrů (Централната комисия за борба срещу противообществените прояви на малолетните и непълнолетните към Министерския съвет)

Kontaktní adresa:

Internet: http://www.ckbppmn.government.bg/obshti/funktzii.html

• Název útvaru/oddělení v instituci přijímajícího žádosti/stížnosti/nároky související s porušením práv (je-li použitelné)

Ústřední komise pro boj s protispolečenským chováním nezletilých osob při Radě ministrů

• Stručný popis, jak instituce vyřizuje žádosti/stížnosti/nároky

Ústřední komise pro boj s protispolečenským chováním nezletilých osob při Radě ministrů (dále jen „ústřední komise“) má tyto úkoly:

• koordinuje činnost veřejných subjektů a neziskových právnických osob při prevenci a potírání protispolečenského chování nezletilých osob,
• řídí a kontroluje činnost místních komisí pro boj s protispolečenským chováním nezletilých osob v Bulharsku,
• analyzuje a shromažďuje statistické údaje, sleduje tendence a zpracovává prognózy,
• účastní se vypracovávání normativních aktů týkajících se problematiky nezletilých osob,
• zvyšuje povědomí společnosti o problémech deviantního chování dospívajících.

Ústřední komise rovněž informuje společnost o rizikových situacích, v nichž mohou být nezletilé osoby podněcovány k tomu, aby páchaly trestnou činnost, o vzdělávacích opatřeních přijímaných v takových případech, o stavu a vývoji trestné činnosti a protispolečenského chování nezletilých osob.

• Stručný popis postupu pro posouzení žádostí/stížností/nároků

Místní komise pro boj s protispolečenským chováním nezletilých osob (dále jen „místní komise“) jsou odpovědné za organizaci, řízení a kontrolu prevence a boje proti asociálnímu chování dětí na úrovni obcí.

Zákon místním komisím rovněž ukládá specifický úkol, kterým je zkoumat případy protispolečenského chování nezletilých osob. Podle „Zvláštních ustanovení o nezletilých osobách“ bulharského trestního zákoníku, jež jsou v souladu s článkem 40 Úmluvy OSN o právech dítěte a pravidlem 11 Pekingských pravidel, se případy trestné činnosti nezletilých osob řídí zákonem o prevenci a potírání protispolečenského chování nezletilých osob, jehož § 13 obsahuje úplný výčet intervenčních opatření. Tato mimosoudní opatření, výlučně vzdělávací a sociální, zahrnují „konzultace o problémech týkajících se chování“, „posílení úlohy rodičů“ a pomoc a podporu odborníků, jako jsou pedagogičtí pracovníci v sociální oblasti atd.

• Stručný popis možných výsledků řízení

Opatření jsou uložena po přesné analýze příčin a faktorů vedoucích k deviantnímu chování. Plánují se rovněž opatření pro rodiče, kteří zanedbali výchovu svých dětí, jež se dopustily protispolečenského chování.

10. Národní kancelář pro právní pomoc (Национално бюро за правна помощ)

Kontaktní adresa:

E-mail: nbpp@nbpp.government.bg

Internet: https://mjs.bg

• Název útvaru/oddělení v instituci přijímajícího žádosti/stížnosti/nároky související s porušením práv (je-li použitelné)

Národní kancelář pro právní pomoc

• Stručný popis, jak instituce vyřizuje žádosti/stížnosti/nároky

Žádosti o právní pomoc se předkládají předsedovi Národní kanceláře pro právní pomoc (dále jen „národní kancelář“).

• Stručný popis postupu pro posouzení žádostí/stížností/nároků

K poskytnutí právní pomoci musí žadatel splnit tyto podmínky:

• musí být příjemcem měsíčních sociálních dávek nebo být způsobilý k jejich pobírání,
• být umístěn ve specializované instituci poskytující sociální služby,
• být hostitelskou rodinou nebo blízkou či příbuznou osobou, v/u níž je umístěno dítě podle zákona o ochraně dětí.

Žadatel musí předložit tyto doklady:

• originál potvrzení vydaného ředitelem ředitelství pro sociální pomoc v místě jeho bydliště, že v době podání žádosti pobírá měsíční sociální dávky podle článku 9 prováděcího nařízení k zákonu o sociální pomoci,

nebo

• originál osvědčení vydaného ředitelem ředitelství pro sociální pomoc v místě jeho bydliště, že splňuje podmínky pro pobírání této podpory,

a

• prohlášení o rodinné situaci a majetku žadatele.

• Stručný popis možných výsledků řízení

Rozhodnutí předsedy národní kanceláře, kterým se poskytuje nebo zamítá právní pomoc.

Každé záporné rozhodnutí předsedy národní kanceláře může být napadeno u správního soudu v Sofii podle správního řádu.

11. Národní rada pro pomoc obětem trestných činů a jejich odškodňování (Национален съвет за подпомагане и компенсация на пострадали от престъпления)

Kontaktní adresa:

E-mail: compensation@justice.government.bg

Internet: https://www.compensation.bg

• Název útvaru/oddělení v instituci přijímajícího žádosti/stížnosti/nároky související s porušením práv (je-li použitelné)

Národní rada pro pomoc obětem trestných činů a jejich odškodňování

• Stručný popis, jak instituce vyřizuje žádosti/stížnosti/nároky

Národní rada pro pomoc obětem trestných činů a jejich odškodňování (dále jen „národní rada“) přijímá a přezkoumává žádosti o finanční odškodnění podle zákona o pomoci a finančním odškodnění pro oběti trestných činů. Finanční odškodnění může být poskytnuto obětem, jež utrpěly hmotnou škodu vzniklou na základě těchto trestných činů: teroristického činu, vraždy, úmyslného těžkého ublížení na zdraví, znásilnění nebo sexuálního napadení, které vážně poškodilo zdraví oběti, obchodování s lidmi, trestných činů spáchaných na základě příkazu nebo rozhodnutí organizované zločinecké skupiny a jiných závažných úmyslných trestných činů, jež zapříčinily smrt nebo těžkou újmu na zdraví. Zákon o pomoci a finančním odškodnění pro oběti trestných činů se vztahuje na výše uvedené trestné činy, jež byly spáchány po dni 30. června 2005. Finanční odškodné pokrývá společně nebo samostatně hmotné škody vyplývající přímo z trestného činu a zahrnuje:

1. lékařské výdaje, s výjimkou výdajů hrazených z rozpočtu státní zdravotní pojišťovny;

2. ušlý příjem;

3. soudní poplatky a správní náklady;

4. ušlé prostředky k obživě;

5. výdaje na pohřeb;

6. jiné hmotné škody.

Veškeré hmotné škody musí být doloženy podklady.

• Stručný popis postupu pro posouzení žádostí/stížností/nároků

Oběti těchto trestných činů uvedených v § 3 odst. 3 zákona o pomoci a finančním odškodnění pro oběti trestných činů mohou žádost o finanční odškodnění podat guvernérovi příslušné oblasti, podle svého aktuálního bydliště, nebo národní radě do dvou měsíců od vstupu v platnost soudního rozhodnutí, jak je výslovně uvedeno v § 12 výše uvedeného zákona. Žádosti o finanční odškodnění se posuzují do tří měsíců ode dne, kdy byly národní radou obdrženy.

• Stručný popis možných výsledků řízení

Národní rada se schází nejméně jednou za tři měsíce a rozhoduje o žádostech o finanční odškodnění prostou většinou přítomných osob. Její rozhodnutí musí být odůvodněna. Nelze se proti nim odvolat.

Další

Databáze nevládních organizací – http://www.ngobg.info/bg/search/advanced.html

Vnitrostátní soudy

Obecně je v případech žalob pro diskriminaci příslušný v prvním stupni okresní soud žalovaného (tj. toho, kdo se měl dopustit diskriminace). Po vyčerpání všech řádných odvolacích prostředků je možné obrátit se s individuální ústavní stížností na Ústavní soud (http://www.usoud.cz/).

Ústavní soud

Joštova 8, 660 83 Brno 2

tel. (+420) 542162111
fax: (+420) 542161309, (+420) 542161169

E-mail: podani@usoud.cz

Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti, jehož postavení a kompetence jsou zakotveny v Ústavě České republiky. Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů. Jeho úkolem je zejména chránit ústavnost, základní práva a svobody vyplývající z Ústavy, Listiny základních práv a svobod a dalších ústavních zákonů České republiky a garantovat ústavní charakter výkonu státní moci.

Ústavní soud podle čl. 87 Ústavy rozhoduje mimo jiné o ústavní stížnosti právnických nebo fyzických osob proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do jim ústavně zaručených základních práv a svobod.  Rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná a nelze se proti nim odvolat.

Ústavní soud na svých webových stránkách prezentuje průvodce řízením o ústavní stížnosti, který obsahuje základní informace týkající tohoto řízení (viz http://www.usoud.cz/pruvodce-rizenim-o-ustavni-stiznosti).

Vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv

Hlavním národním lidskoprávním orgánem, který se zabývá porušováním základních lidských práv je Veřejný ochránce práv (viz níže).

Problematika lidských práv na vládní úrovni spadá do působnosti Ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, dále se touto oblastí zabývá například Rada vlády pro lidská práva, Rada vlády pro rovnost žen a mužů, Rada vlády pro národnostní menšiny nebo Vládní výbor pro zdravotně postižené občany jako poradní orgány vlády.

Veřejný ochránce práv

Veřejný ochránce práv http://www.ochrance.cz/

Údolní 39
Brno, 602 00

Telefon: +420 542 542 111
Fax: +420 542 542 112

E-mail: podatelna@ochrance.cz

Veřejný ochránce práv je monokratickým nezávislým a nestranným státním orgánem, který stojí mimo veřejnou správu a není tedy úřadem. Působí k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí, vykonávajících státní správu, pokud je takové jednání:

• v rozporu s právem,
• právu sice neodporuje, ale je jinak vadné či nesprávné, a tedy neodpovídá principům demokratického právního státu a principům dobré správy
• jsou-li tyto orgány nečinné

Ochránce je oprávněn zabývat se stížnostmi, které směřují proti činnosti:

• ministerstev a jiných správních úřadů s působností pro celé území České republiky a správních úřadů jim podléhajících,
• orgánů územní samosprávy (tj. obce a kraje), ale pouze při výkonu státní správy, nikoli tam kde rozhodují ve vlastní působnosti (samospráva)
• České národní banky, pokud působí jako správní úřad,
• Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
• Policie České republiky s výjimkou vyšetřování, kdy působí v trestním řízení
• Armády České republiky a Hradní stráže,
• Vězeňské služby České republiky,
• zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova a ochranné léčení,
• zdravotních pojišťoven,
• orgánů soudu a státního zastupitelství při výkonu státní správy (zejména otázka průtahů v řízení, nečinnosti soudů a nevhodného chování soudců), nikoliv proti samotnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce.

Od roku 2006 vykonává Veřejný ochránce práv také dohled nad dodržování práv osob omezených na svobodě.

Veřejný ochránce nemá právo vstupovat do soukromoprávních vztahů či sporů (včetně sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, i když jejich zaměstnavatelem je státní úřad). Jedinou výjimkou jsou stížnosti na diskriminační jednání – v těchto případech ochránce může zasahovat i v soukromoprávní sféře.

Ochránce může vést nezávislá šetření, ale nemůže nahrazovat činnost orgánů státní správy a nemůže rušit nebo měnit jejich rozhodnutí. Při zjištění pochybení však může od úřadů či institucí požadovat, aby zjednaly nápravu.

Jestliže orgán státní správy nebo zařízení, kde se nacházejí osoby omezené na svobodě, nesplní svou povinnost součinnosti s ochráncem nebo po zjištěném pochybení neprovede dostatečná opatření k nápravě, může ochránce o celé záležitosti informovat veřejnost.

Zveřejnění je sankcí, kterou zákon ochránci umožňuje. V takovém případě může ochránce sdělit veřejnosti i jména a příjmení konkrétních osob, které jménem chybujícího úřadu jednaly

Stížnost k Veřejnému ochránci práv musí podat ten, kdo se dožaduje ochrany svých práv nebo jeho zákonný zástupce. V případě, že je podnět podáván v zastoupení jiné osoby, je třeba tuto skutečnost doložit písemnou plnou mocí či jiným dokladem s uvedením rozsahu oprávnění.

Stížnost musí vždy obsahovat:

• jméno, příjmení, bydliště stěžovatele, telefon; u právnické osoby název, sídlo a osobu oprávněnou jejím jménem jednat,
• vylíčení podstatných okolností problému, včetně sdělení, zda tato záležitost byla předložena také jinému orgánu a s jakým výsledkem,
• označení úřadu či úřadů, vůči nimž stížnost směřuje,
• doklad o tom, že úřad, jehož se stížnost týká, stěžovatel neúspěšně sám vyzval k nápravě.
• pokud bylo v dané záležitosti vydáno nějaké rozhodnutí, je třeba, aby stěžovatel přiložil jeho kopii,
• kopie dokumentů, které se záležitostí souvisejí a obsahují důležité informace.

Délka šetření a vyřízení stížnosti je individuální a vždy záleží na okolnostech a složitosti případu. Zákon ochránci nestanovuje žádné lhůty a ochránce se snaží v rámci svých možností řešit všechny podněty co nejrychleji.

Proti způsobu vyřízení a rozhodnutí o podnětu ochráncem není přípustný žádný opravný prostředek (odvolání).

Stížnost lze podat

Písemně – nejlépe na vytištěném formuláři podnětu, odeslaném poštou na adresu: Veřejný ochránce práv, Údolní 39, 602 00 Brno. Je možné volit i formu vlastního dopisu.

Elektronickou poštou (i bez elektronického podpisu) e-mailem zaslaným na adresu podatelna@ochrance.cz s vylíčením podstaty problému nebo ještě lépe vyplněním formuláře podnětu a jeho odesláním e-mailem.

Datovou schránkou – ID Kanceláře veřejného ochránce práv je jz5adky. Datová zpráva může obsahovat vyplněný formulář podnětu nebo vlastní dopis obsahující důležité informace o problému.

Pomocí interaktivního on-line formuláře elektronické podatelny zaručujícího, že podání bude obsahovat všechny potřebné náležitosti.

Osobně doručit do podatelny Kanceláře veřejného ochránce práv (Údolní 39, Brno), každý pracovní den v době 8:00 - 16:00 hod. Tímto způsobem je možné doručit stížnost i s přílohami nejen písemně (na papíře), ale také na technickém nosiči dat.

Osobně podat do protokolu - v pracovní dny v době 8:00 - 16:00 je možné se dostavit na osobní Příjem podnětů v budově Kanceláře veřejného ochránce práv, kde stížnost projedná a sepíše právník Kanceláře

Specializované úřady na ochranu lidských práv

Veřejný ochránce práv a stížnosti dětí

V České republice není zřízen úřad dětského ombudsmana, ale stížnostmi dětí týkajícími se ochrany jejich práv a zájmů se v současnosti zabývá Veřejný ochránce práv.

Veřejný ochránce práv http://deti.ochrance.cz/

Údolní 39
Brno, 602 00

Telefon: +420 542 542 888
Fax: +420 542 542 112

E-mail: deti@ochrance.cz

Děti se na Veřejného ochránce práv mohou obrátit různými způsoby a to formou obyčejného dopisu zaslaného poštou nebo osobně odevzdaného na adrese Veřejná ochránkyně práv, Údolní 39, 602 00  Brno nebo prostřednictvím interaktivního formuláře, který je potřeba podle návodu vyplnit, prostřednictvím e-mailu zaslaného na adresu deti@ochrance.cz nebo osobně na adrese Veřejné ochránkyně práv, kde problém s dítětem probere a sepíše právník z Kanceláře ombudsmana.

Ze stížnosti by mělo být jasné zejména:

• na koho si dítě stěžuje (s uvedením alespoň jména úřadu, event. jiné instituce či osoby, se kterou dítě jednalo),
• jméno, příjmení, datum narození a bydliště dítěte
• specifikace problému
• kontaktní údaje, tedy telefonní číslo, e-mailová a poštovní adresa.

Ochránce může dítěti pomoci např., když:

• sociální pracovník/ice nejedná správně
• soudní řízení trvá dlouho
• soudce/kyně se chová nevhodně
• ve škole je dítě šikanováno
• dítě nebylo přijato do školy
• v dětském domově je neobvykle přísný režim, dochází k šikaně apod.
• rodiče nedostali sociální dávky
• prarodičům úřady špatně spočítaly důchod
• stavební úřad neřeší špatný (stavebně technický) stav budovy nebo soused staví bez povolení
• úřady neřeší skládku odpadu na místě, kde je to zakázáno
• reklamace na zboží, které nefungovalo, nebyla vyřízena

Naopak Veřejný ochránce práv nemůže například:

• změnit rozhodnutí soudu
• vstupovat do vyšetřování Policie ČR (jisté možnosti má v těchto záležitostech státní zástupce, který na činnost policie dohlíží)
• zasáhnout, když lidé mají mezi sebou spory (např. sousedé o pozemek, rodiče či jiní rodinní příslušníci mezi sebou apod.) – tady je třeba se obrátit na soud

Instituce poskytující pomoc obětem diskriminace

Veřejný ochránce práv

Údolní 39
Brno, 602 00

Telefon: +420 542 542 111
Fax: +420 542 542 112

E-mail: podatelna@ochrance.cz

Podle zákona o veřejném ochránci práv poskytuje ochránce obětem diskriminace metodickou pomoc:

• vyhodnotí, zda se skutečně může jednat o diskriminaci podle antidiskriminačního zákona,
• poradí oběti diskriminace, jak může dále postupovat, na koho se má obrátit a jak podat návrh na zahájení řízení z důvodu diskriminace.

V rámci podání podnětu k prošetření diskriminace ochránci je nutné co nejpřesněji pojmenovat, v čem je spatřováno diskriminační jednání a vybavit podnět veškerými důkazy, které mohou diskriminaci doložit.

Úřad pro ochranu osobních údajů

Úřad pro ochranu osobních údajů https://www.uoou.cz/

Pplk. Sochora 27
170 00 Praha 7

Telefon: +420 234 665 111

Fax: +420 234 665 444

E-mail: posta@uoou.cz

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) je nezávislým orgánem, který:

• provádí dozor nad dodržováním zákonem stanovených povinností při zpracování osobních údajů
• vede registr povolených zpracování osobních údajů
• přijímá podněty a stížnosti občanů na porušení zákona
• poskytuje konzultace v oblasti ochrany osobních údajů

Činnost Úřadu je vymezena zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, a některými dalšími zákony.

Smyslem zákona o ochraně osobních údajů je Listinou základních práv a svobod zaručené právo na ochranu občana před neoprávněným zasahováním do jeho soukromého a osobního života a neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním osobních údajů.

Každý, kdo zjistí, nebo má důvodné podezření, že jeho osobní údaje jsou zpracovávány v rozporu s právem na ochranu jeho soukromého a osobního života a v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů - mimo jiné jsou-li zpracovávané osobní údaje nepřesné, přesahují účel, pro který byly požadovány - má právo obrátit se na Úřad s podáním.

Podání, které upozorňuje na podezření z porušení zákona o ochraně osobních údajů, by mělo obsahovat:

• označení subjektu podezřelého z porušení zákona o ochraně osobních údajů
• popis činnosti zahrnující zpracování osobních údajů, v jejímž průběhu došlo k porušení zákona o ochraně osobních údajů
• uvedení osobních údajů (nebo alespoň jejich kategorií) zpracovaných v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů
• listiny či jiné materiály (příp. jejich kopie), které dokládají vztah mezi oznamovatelem (stěžovatelem) a subjektem, který jeho osobní údaje chybně zpracoval
• listiny či jiné materiály (příp. jejich kopie), z nichž lze dovodit porušení zákona o ochraně osobních údajů
• případné uvedení odkazů na dostupné zdroje, které mohou svědčit o popisovaných skutečnostech
• kontaktní údaje na oznamovatele (stěžovatele)

Podnět lze podat i anonymně na adresu Úřadu, nebo ho zaslat elektronickou cestou.

Podávající osoba není v případném správním řízení účastníkem řízení, může však být vyslechnuta jako svědek.

Další specializované úřady

Primárním orgánem, na který se fyzické osoby v případě porušení základních lidských práv mohou obrátit, je Veřejný ochránce práv. Mezi další subjekty působící v této oblasti můžeme například zařadit:

Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra

http://www.suz.cz/

Lhotecká 7
143 01  Praha 12

Telefon: +420 974 827 118

Fax: +420 974 827 280

E-mail: podatelna@suz.cz

Správa uprchlických zařízení je organizační složka státu podřízená náměstkovi ministra vnitra pro veřejný pořádek a bezpečnost, spolupracuje s vládními a mezinárodními institucemi, samosprávou a nevládními organizacemi. Má ve správě i zařízení pro zajištění cizinců, od 2009 provozuje síť center na podporu integrace cizinců v krajských městech.
Česká republika zabezpečuje prostřednictvím SUZ ubytování a další služby žadatelům, azylantům a zajištěným cizincům, a to na základě zákonů č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území ČR a zákona č. 325/1999 Sb. o azylu. Úkolem SUZ je nabídnout těmto osobám odpovídající a důstojné podmínky.

Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, z.s.

Partyzánská 7
170 00 Praha 7 - Holešovice
Telefon: 266 753 421
Email: nrzpcr@nrzp.cz

NRZP ČR je od 11. prosince 2014 zapsaným spolkem s celostátní působností, které zastupuje zájmy osob se zdravotním postižením při jednáních se státními a veřejnými institucemi. Úlohou NRZP ČR je přispívat k integraci osob se zdravotním postižením do společnosti a důsledně obhajovat lidská práva těchto lidí. Je hlavním poradním orgánem Vládního výboru pro zdravotně postižené občany.

Mezi její priority dále patří:

• koordinace postupu organizací osob se zdravotním postižením ve věcech společného zájmu,
• informování veřejnosti o tématice zdravotního postižení,
• monitorování případů diskriminace osob se zdravotním postižením,
• realizování projektů zlepšujících život se zdravotním postižením,
• plánování v oblasti vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na krajské a regionální úrovni,
• provoz celostátní sítě poraden odborného sociálního poradenství,
• vydávání publikací, časopisů a informačních materiálů.

Jiné

V České republice existuje řada neziskových organizací, které se problematikou ochrany lidských práv zabývají a pomáhají lidem v případě, kdy jsou tato práva porušena.

Centrum pro integraci cizinců, o.p.s.

http://www.cicpraha.org/

Pernerova 32/10, 186 00, Praha 8
Email: info@cicpraha.org

Občanské sdružení Centrum pro integraci cizinců bylo založeno v roce 2003 s cílem pomáhat cizincům při začleňování do české společnosti.

Zaměřuje na poskytování ambulantních a terénních sociálních služeb a vzdělávacích programů cizincům, kteří jsou dlouhodobě či trvale usazeni v ČR.  CIC působí ve všech českých krajích, přičemž těžiště jeho činnosti spočívá v Praze a ve Středočeském kraji. Organizace je držitelem registrace sociálních služeb dle zákona o sociálních službách a akreditace dle zákona o dobrovolnické službě.

Mezi hlavní aktivity organizace patří:

• poskytování sociálního poradenství imigrantům: trvale a dlouhodobě usazeným cizincům a poživatelům mezinárodní/doplňkové ochrany;
• poskytování pracovního poradenství a vývoj programů a aktivit pro imigranty zaměřené na jejich vstup na trh práce
• realizace nízkoprahových (otevřených) kurzů češtiny a dalších specializovaných kurzů češtiny pro cizince, včetně vývoje nových a progresivních metod výuky
• realizace dalších vzdělávacích aktivit (vzdělávání lektorů češtiny a cizích jazyků, výuka cizích jazyků, další vzdělávání pedagogických pracovníků, doučování, počítačové kurzy atd.)
• dobrovolnický program – mentoring formou individuální spolupráce klienta a dobrovolníka i organizace volnočasových a společenských aktivit, setkání, diskusí, tematických večerů atp.).
• informační aktivity – semináře, informační materiály

Všechny programy mají za cíl umožnit imigrantům do ČR samostatný a důstojný život v ČR při respektu a znalostech zdejších právních i čistě mezilidských norem chování a jednání na jedné straně a podporovat porozumění, vstřícnost a respekt k individualitě každého migranta ze strany přijímající společnosti na straně druhé.

Vnitrostátní soudy

Všechny orgány veřejné moci jsou povinny dodržovat základní práva. Každý, kdo se domnívá, že byla porušena jeho základní práva, se může obrátit na soud.

Pokud má za to, že určité právní ustanovení, které se ho týká, porušuje německý Základní zákon (Grundgesetz), může věc předložit specializovanému soudu. Specializovaný soud, pokud potvrdí jeho názor, předloží dotyčné právní ustanovení k rozhodnutí Spolkovému ústavnímu soudu (Bundesverfassungsgericht) prostřednictvím zvláštního soudního přezkumu. Pokud se specializovaný soud tímto rozhodnutím neřídí, lze po vyčerpání všech opravných prostředků podat ústavní stížnost ke Spolkovému ústavnímu soudu.

V případech, kdy napadený zákon nebo právní ustanovení provádí právo EU, se může jednotlivec obrátit na specializovaný soud s odvoláním na porušení Listiny základních práv. Specializovaný soud je povinen jakoukoli otázku vzniklou v této souvislosti předložit Soudnímu dvoru Evropské unie (článek 267 SFEU). Pokud tak neučiní, lze tuto nečinnost napadnout u Spolkového ústavního soudu prostřednictvím ústavní stížnosti (Verfassungsbeschwerde) z důvodu porušení práva na řádný proces stanoveného v čl. 101 odst. 1 druhé větě Základního zákona. Spolkový ústavní soud používá Listinu základních práv jako přímé kritérium přezkumu při posuzování ústavních stížností týkajících se záležitostí stanovených právem EU.

Proti rozhodnutím Spolkového ústavního soudu nelze podat odvolání a jsou závazná pro všechny ostatní státní orgány.

Německý Spolkový ústavní soud (Bundesverfassungsgericht)

Spolkový ústavní soud je považován za strážce Základního zákona. Mezi jeho úkoly patří poskytování závazného výkladu Základního zákona a zajišťování dodržování základních práv. Jedná se o spolkový soudní dvůr, který je autonomní a nezávislý na všech ostatních ústavních orgánech a je nezávislým ústavním orgánem.

Podle (mimo jiné) čl. 93 odst. 1 bodu 4 písm. a) Základního zákona Spolkový ústavní soud rozhoduje o ústavních stížnostech, které může podat každá fyzická nebo právnická osoba, která tvrdí, že bylo německým orgánem veřejné moci porušeno jedno z jejích základních práv (viz články 1 až 19 Základního zákona) nebo práv rovnocenných základním právům (čl. 20 odst. 4, článek 33, článek 38, článek 101, článek 104 Základního zákona).

Ústavní stížnost není rozšířením řízení vedených specializovanými nižšími soudy, ale mimořádným opravným prostředkem, při kterém se zkoumá konkrétně pouze porušení ústavního zákona. Podrobnosti jsou uvedeny v čl. 93 odst. 1 bodu 4 písm. a) a b) Základního zákona a článku 90 a násl. zákona o Spolkovém ústavním soudu (Bundesverfassungsgerichtsgesetz).

Informace o ústavní stížnosti, zejména informace, které by měla obsahovat, jsou shrnuty v informačním listu Spolkového ústavního soudu.

Kontaktní údaje Spolkového ústavního soudu:

PO Box 1771
76006 Karlsruhe

Tel.: (+49)(0)721 9101 - 0
Fax: (+49)(0)721 9101 - 382

Internetové stránky: https://www.bundesverfassungsgericht.de/DE/Homepage/homepage_node.html

Vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv

Německý institut pro lidská práva (Deutsche Institut für Menschenrechte)

Německý institut pro lidská práva je německou nezávislou národní institucí pro lidská práva (článek 1 zákona o Německém institutu pro lidská práva). Usiluje o to, aby Německo dodržovalo a prosazovalo lidská práva na domácí půdě i ve svých mezinárodních vztazích. Institut rovněž podporuje a sleduje provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a Úmluvy OSN o právech dítěte a pro tyto účely zavedl monitorovací mechanismy.

Institut se věnuje výhradně lidským právům a je politicky nezávislý. Právní postavení, úkoly a financování upravuje zákon z roku 2015 o právním postavení a pověření Německého institutu pro lidská práva (Gesetz über die Rechtsstellung und Aufgaben des Deutschen Instituts für Menschenrechte). Institut je strukturován jako neziskové sdružení, přičemž finanční zdroje získává z německé dolní komory (Bundestag) a kromě toho získává finanční prostředky na jednotlivé projekty externě.

Mezi úkoly institutu nepatří vyřizování žádostí osob, které byly dotčeny porušením lidských práv. Snaží se však poskytovat informace o vhodných poradenských službách.

Kontaktní údaje Německého institutu pro lidská práva:

Zimmerstraße 26/27
10969 Berlin

Tel.: (+49)(0)30 259 359 - 0
Fax (+49)(0)30 259 359 - 59

E-mail: info@institut-fuer-menschenrechte.de
Internetové stránky: https://www.institut-fuer-menschenrechte.de/

Specializované úřady na ochranu lidských práv

Spolková agentura pro boj proti diskriminaci (Antidiskriminierungsstelle des Bundes)

Spolková agentura pro boj proti diskriminaci, která je zřízena při Spolkovém ministerstvu pro rodinné záležitosti, starší občany, ženy a mládež, je nezávislým kontaktním místem pro osoby, které jsou dotčeny diskriminací. Její úkoly jsou stanoveny v obecném zákoně o rovném zacházení (Allgemeines Gleichbehandlungsgesetz – AGG). Agentura pro boj proti diskriminaci je kontaktním místem pro všechny občany, kteří se cítí diskriminováni na základě rasového nebo etnického původu, pohlaví, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální identity.

Právními úkoly Agentury pro boj proti diskriminaci jsou:

• poskytování informací, poradenství a pomoc při dosažení smírného urovnání sporu mezi stranami, pokud je o to požádána, s tím, že pro další řešení věci doporučí místní poradenské středisko pro boj proti diskriminaci, pokud je to potřeba;
• vztahy s veřejností;
• opatření pro předcházení diskriminaci;
• provádění vědeckých studií;
• pravidelné podávání zpráv německému Spolkovému sněmu spolu s doporučeními ohledně zákazu diskriminace a jejího předcházení.

Lidé, kteří se cítí diskriminováni nebo mají dotazy ohledně obecného zákona o rovném zacházení, se mohou obrátit na Agenturu pro boj proti diskriminaci telefonicky, e-mailem nebo poštou nebo prostřednictvím elektronického kontaktního formuláře. Pokyny pro podniky jsou k dispozici na adrese http://www.antidiskriminierungsstelle.de/, kde jsou zodpovězeny základní otázky týkající se provádění obecného zákona o rovném zacházení ve společnostech.

Kontaktní údaje Agentury pro boj proti diskriminaci:

Glinkastraße 24
10117 Berlin

Tel.: (+49)(0)30 18 555 - 1855

E-mailová adresa pro poradenství: beratung@ads.bund.de
E-mailová adresa pro obecné dotazy: poststelle@ads.bund.de
Internetové stránky: http://www.antidiskriminierungsstelle.de/

Spolkový komisař pro ochranu údajů a svobodu informací (Der Bundesbeauftragte für den Datenschutz und die Informationsfreiheit – BfDI)

Spolkový komisař pro ochranu údajů a svobodu informací (BfDI) je autonomní a nezávislý dozorový úřad pro ochranu údajů na spolkové úrovni. Úkoly spolkového komisaře jsou stanoveny v článku 57 obecného nařízení o ochraně údajů (GDPR) a článku 14 spolkového zákona o ochraně údajů (Bundesdatenschutzgesetz – BDSG). Jeho hlavními úkoly jsou:

• sledování a prosazování dodržování obecného nařízení o ochraně údajů (GDPR), spolkového zákona o ochraně údajů a dalších ustanovení týkajících se ochrany údajů;
• zvyšování povědomí a vzdělávání veřejnosti o rizicích, pravidlech, zárukách a právech v souvislosti se zpracováním osobních údajů;
• poskytování poradenství německému Spolkovému sněmu a Spolkové radě (Bundesrat), spolkové vládě a dalším institucím a výborům ohledně legislativních a správních opatření na ochranu údajů;
• zvyšování povědomí a poskytování poradenství správcům údajů v oblasti, kterou mají na starosti a která se týká jejich povinností vyplývajících z GDPR, BDSG a dalších ustanovení o ochraně údajů;
• vyřizování stížností subjektů údajů nebo stížností sdružení na ochranu údajů;
• spolupráce s dalšími dozorovými úřady v Německu a Evropě, výměna informací a poskytování vzájemné pomoci;
• provádění vyšetřování a kontrol;
• přispívání k práci Evropského sboru pro ochranu osobních údajů.

Spolkový komisař může také vydávat stanoviska pro německý Spolkový sněm nebo kterýkoli z jeho výborů, Spolkovou radu, spolkovou vládu, další orgány a agentury a pro veřejnost. Na žádost německého Spolkového sněmu, jednoho z jeho výborů nebo spolkové vlády, zkoumá spolkový komisař rovněž veškeré informace o procesech souvisejících s ochranou údajů v rámci orgánů veřejné moci spolkové vlády.

Podle článku 77 obecného nařízení o ochraně údajů nebo – v rámci působnosti směrnice o prosazování práva – článku 60 spolkového zákona o ochraně údajů má každá osoba právo podat u spolkového komisaře stížnost, pokud se domnívá, že orgán podléhající dohledu spolkového komisaře porušil její práva.

Kontaktní údaje spolkového komisaře pro ochranu údajů a svobodu informací:

Graurheindorferstraße 153
53117 Bonn

Tel.: (+49)(0)228 997799 - 0
Fax: (+49)(0)228 997799 - 5550

E-mail: poststelle@bfdi.bund.de
Internetové stránky: http://www.bfdi.bund.de

Ke kontaktování spolkového komisaře, podávání stížností a hlášení porušení ochrany údajů lze také použít online formuláře.

Kromě toho jsou na internetových stránkách spolkového komisaře pro ochranu údajů a svobodu informací (BFDI) k dispozici kontaktní údaje zemských pověřenců pro ochranu údajů (Länder) působících ve veřejném a neveřejném prostoru, provozovatelů vysílání, církví a pověřenců pro ochranu údajů v Evropě a jinde.

Vnitrostátní soudy

Krajské soudy (tj. tzv. soudy na úrovni kraje), správní soudy, oblastní soudy a Nejvyšší soud

Kontaktní údaje soudů a další informace lze najít na internetových stránkách soudů.

Krajské soudy projednávají všechny občanskoprávní, trestní a přestupkové věci jako soudy prvního stupně. Proti rozhodnutí krajského soudu lze podat odvolání u oblastního soudu. V Estonsku existují čtyři krajské soudy: Krajský soud v Harju, Krajský soud ve Viru, Krajský soud v Tartu a Krajský soud v Pärnu.

Správní soudy projednávají správní věci jako soudy prvního stupně. Příslušnost správních soudů, postup při podávání žaloby u správního soudu a pravidla správního řízení stanoví jednací řád správního soudu. V Estonsku existují dva oblastní soudy: Správní soud v Tallinnu a správní soud v Tartu.

Oblastní soudy jako soudy druhého stupně přezkoumávají rozhodnutí krajských a oblastních soudů na základě proti nim podaných námitek nebo odvolání. Přezkumy případů u oblastních soudů jsou prováděny kolegiálně, tj. odvolání řeší senát složený ze tří soudců. V Estonsku existují dva oblastní soudy: Oblastní soud v Tallinnu a Oblastní soud v Tartu.

Nejvyšším estonským soudem je Nejvyšší soud. Podle estonské ústavy je Nejvyšší soud soud kasační a soud ústavní. Příslušnost Nejvyššího soudu je stanovena v zákoně o soudech. Nejvyšší soud je odpovědný za:

• provádění ústavního přezkumu,
• projednává kasační opravné prostředky proti soudním rozhodnutím,
• posuzování žádostí o přezkum,
• plnění dalších funkcí vyplývajících ze zákona.

Kasační stížnost může u Nejvyššího soudu podat kterákoli strana, která není spokojena s rozhodnutím soudu nižšího stupně. Nejvyšší soud připustí kasační stížnosti, pokud důvody uvedené v kasačním opravném prostředku naznačují, že nižší soud nesprávně použil hmotněprávní právo nebo závažně porušil procesní právo a toto porušení mohlo vést k nesprávnému rozhodnutí.

Domnívá-li se jednotlivec, že veřejnoprávní osoba (například stát nebo místní vláda) správním aktem nebo postupem porušila jeho práva nebo omezila jeho svobody, může věc předložit správnímu soudu. Spory týkající se majetkové reformy nebo pozemkových reforem, veřejných služeb, správy daní, občanství a migrace, jakož i veřejných zakázek, majetku státu, výstavby a plánování a odpovědnosti státu projednávají krajské soudy.

Věci týkající se porušení práv podle občanského práva, jako jsou smluvní spory, rodinné věci, spory týkající se dědického práva a vlastnického práva, otázky týkající se činnosti a řízení podniků a neziskových organizací, jakož i spory o duševní vlastnictví a úpadky a otázky týkající se pracovního práva lze žalovat u krajského soudu.

Vnitrostátní instituce pro lidská práva

Od 1. ledna 2019 je kancléř spravedlnosti pověřen ochranou a podporou lidských práv v souladu s rezolucí Valného shromáždění OSN č. 48/134 ze dne 20. prosince 1993 nazvanou „Vnitrostátní instituce pro prosazování a ochranu lidských práv“. Vnitrostátní orgány pro lidská práva mohou požádat o formální mezinárodní akreditaci. Kancléř spravedlnosti formálně požádal o zahájení procesu akreditace, ale ke dni 30. září 2020 nebyl tento proces dokončen.

Ombudsman

Úlohu veřejného ochránce práv plní kancléř spravedlnosti.

Úřad kancléře spravedlnosti: Kohtu 8, 15193 Tallinn, Estonsko

Kancléř spravedlnosti vykonává funkce veřejného ochránce práv, strážce ústavnosti a zákonnosti legislativních aktů a veřejného ochránce práv dětí.

Ve své funkci veřejného ochránce práv sleduje kancléř spravedlnosti činnost orgánů vykonávajících veřejné povinnosti a kontroluje, zda státní orgány dodržují základní práva a svobody lidí a správnou správní praxi. Kancléř spravedlnosti kontroluje:

• činnost státních orgánů a úřadů,
• činnosti orgánů a úřadů místní správy,
• činnosti orgánů nebo úřadů právnických osob ve veřejném právu nebo soukromých subjektů vykonávajících veřejné funkce.

Každý má právo podat žádost u kancléře spravedlnosti o kontrolu činnosti orgánů vykonávajících veřejné povinnosti.

Pokud kancléř spravedlnosti zjistí, že činnost orgánu vykonávajícího veřejné funkce je nezákonná, zašle orgánu stanovisko, v němž uvede, jak porušil zákon, a případně mu doporučí dodržovat zákonnou a správnou správní praxi nebo předloží návrh na nápravu porušení. V obou případech před vydáním stanoviska posoudí, zda úřad dodržoval zákon a zda komunikace s jednotlivcem byla v souladu se správnou správní praxí. Ve svém vyjádření může kancléř spravedlnosti kritizovat, vyslovit názor nebo poskytnout cílená doporučení k nápravě porušení.

Kancléř spravedlnosti

Úřad kancléře spravedlnosti: Kohtu 8, 15193 Tallinn, Estonsko

Každý má právo podat žádost u kancléře spravedlnosti, aby zkontroloval, zda zákon nebo jiný právní předpis je v souladu s Ústavou a dalšími zákony. Kancléř spravedlnosti kontroluje, zda je legislativa vydaná zákonodárnou a výkonnou mocí a místními vládami v souladu s Ústavou a dalšími zákony.

Kancléř spravedlnosti kontroluje:

• že zákony jsou v souladu s Ústavou,
• nařízení vlády republiky jsou v souladu s Ústavou a dalšími právními předpisy,
• že ministerská nařízení jsou v souladu s Ústavou a dalšími právními předpisy,
• že předpisy místních vládních rad a obecních a městských vlád jsou v souladu s Ústavou a dalšími právními předpisy,
• zákonnost legislativních aktů vydaných právnickými osobami ve veřejném právu.

Pokud kancléř spravedlnosti zjistí, že je legislativní akt protiústavní nebo není v souladu s jinými zákony:

• podá vydavateli zákona návrh na uvedení zákona do souladu s Ústavou nebo příslušným zákonem do 20 dnů.
  Pokud je návrh ignorován, podá kancléř spravedlnosti Nejvyššímu soudu žádost o prohlášení legislativního aktu za neplatný.
• může podat Nejvyššímu soudu zprávu upozorňující na problémy v legislativě.

Specializované orgány pro lidská práva

Ombudsman pro děti (funkce vykonávaná kancléřem spravedlnosti)

Kancléř spravedlnosti vykonává povinnosti ochrany a podpory práv dětí podle článku 4 Úmluvy o právech dítěte.

Úřad kancléře spravedlnosti: Kohtu 8, 15193 Tallinn, Estonsko

Povinnosti poradců v oddělení práv dětí a mladých lidí spočívají zejména v:

• vyřizování žádostí týkajících se práv dětí v případech týkajících se ústavního přezkumu a veřejného ochránce práv,
• přípravě a provádění inspekčních návštěv zařízení pro péči o děti,
• přípravě žádostí a stanovisek v ústavních věcech,
• výuce o lidských právech dětí a zvyšování povědomí o Úmluvě OSN o právech dítěte, zvyšování povědomí o právech dětí a poskytování souvisejícího školení,
• provádění průzkumů a studií týkajících se otázek souvisejících s prosazováním a ochranou práv dětí,
• organizování spolupráce mezi organizacemi dětí a mladých lidí, občanskými sdruženími, nevládními organizacemi, profesními organizacemi a vědeckými a státními orgány.

Kromě výše uvedeného kancléř spravedlnosti:

• řeší diskriminační spory mezi soukromými stranami na základě Ústavy a dalších zákonů,
• je vnitrostátním preventivním orgánem stanoveným v článku 3 Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestání,
• monitoruje dodržování základních práv a svobod orgány vykonávajícího státu při organizaci shromažďování, zpracování, používání a dohledu nad osobními údaji a souvisejícími informacemi,
• plní úkoly podpory a sledování provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením v souladu s čl. 33 odst. 2 této úmluvy.

Orgán pro rovné zacházení

Komisař pro rovnost žen a mužů a rovné zacházení, Roosikrantsi 8b, 10119 Tallinn, Estonsko

Komisař pro rovnost žen a mužů a rovné zacházení je nezávislý a nestranný odborník jednající podle zákona o rovnosti žen a mužů a zákona o rovném zacházení. Úlohou komisaře je sledovat dodržování požadavků obou těchto zákonů. Komisař radí a pomáhá lidem při sporech souvisejících s diskriminací a vydává odborné posudky o případech diskriminace.

Komisař pro rovnost žen a mužů a rovné zacházení:

• přijímá žádosti od jednotlivců a vydává stanoviska k případům diskriminace,
• analyzuje dopad právních předpisů na situaci žen a mužů a lidí v menšinových skupinách ve společnosti,
• předkládá vládě republiky, vládním orgánům, místním vládám a orgánům místní samosprávy návrhy na změnu právních předpisů,
• poskytuje rady a informace vládě republiky, vládním orgánům a orgánům místní správy v otázkách týkajících se provádění zákona o rovnosti žen a mužů a zákona o rovném zacházení,
• přijímá opatření na podporu rovnosti žen a mužů a rovného zacházení pro ženy a muže.

Komisař poskytuje stanoviska obětem diskriminace a osobám s oprávněným zájmem o sledování dodržování požadavků týkajících se rovného zacházení. Účelem těchto stanovisek je poskytnout posouzení, které ve spojení se zákonem o rovnosti žen a mužů, zákonem o rovném zacházení a mezinárodními dohodami závaznými pro Estonskou republiku a dalšími právními předpisy umožňuje posoudit, zda zásada rovného zacházení byla v dotčeném právním vztahu porušena.

Aby bylo možné obdržet stanovisko, musí komisaři podána žádost obsahovat popis skutečností nasvědčujících tomu, že došlo k diskriminaci. Aby mohl komisař zaujmout stanovisko, má právo získávat informace od všech osob, které mohou mít informace nezbytné ke zjištění skutečností týkajících se případu diskriminace, a požadovat písemné vysvětlení týkající se skutečností týkajících se údajné diskriminace a předložení dokumentů nebo jejich kopií ve lhůtě stanovené komisařem.

Úřad na ochranu osobních údajů

Inspektorát ochrany údajů, Tatari 39, 10134 Tallinn, Estonsko

Inspektorát ochrany osobních údajů hájí následující ústavní práva:

• právo být informován o plnění veřejných úkolů,
• právo na soukromí při ochraně údajů,
• právo na přístup k vlastním údajům.

Pokud dojde při zpracování osobních údajů nebo při udělení přístupu k veřejným informacím k porušení práv dané osoby, může se obrátit na Inspektorát ochrany osobních údajů.

Pokud společnost nebo orgán poruší požadavky na zpracování osobních údajů, musí být informován Inspektorát ochrany osobních údajů. To však není nutné, pokud je nepravděpodobné, že by porušení představovalo ohrožení práv a svobod fyzických osob. Inspektorátu ochrany osobních údajů musí být rovněž poskytnuty kontaktní údaje pověřence pro ochranu osobních údajů dotyčné společnosti nebo orgánu.

Nejjednodušší způsob, jak kontaktovat Inspektorát ochrany osobních údajů, je prostřednictvím webové stránky https://www.aki.ee/en/contacts.

Další specializované orgány

Neexistují žádné další specializované orgány.

Ostatní

Estonská advokátní komora

Estonská advokátní komora, Rävala pst 3, 10143 Tallinn, Estonsko

Estonská advokátní komora je sdružení estonských advokátů, jejíž hlavní činností je poskytovat právní poradenství občanům. Estonská advokátní komora je profesní sdružení advokátů založené dne 14. června 1919, které funguje na principech místní správy a organizuje poskytování právních služeb v soukromém a veřejném zájmu. Mezi činnosti Estonské advokátní komory patří organizace profesionálního rozvoje advokátů, vztahy s právníky, státními orgány a řadou místních a zahraničních organizací a aktivní účast na legislativních návrzích. Sdružení rovněž organizuje výkon funkce veřejného a soukromého práva – poskytuje obranu a zastoupení v občanských a správních věcech za poplatek splatný státem.

Obecně je třeba podat žádost o získání právní pomoci od státu. Žádosti o státní právní pomoc se obvykle předkládají soudu. Žádost o státní právní pomoc se předává vyšetřujícímu orgánu nebo státnímu zastupitelství, pokud je osoba podezřelá z trestní věci, ve které není účast právního zástupce povinná.

Žádosti o státní právní pomoc je třeba podávat v estonštině. Žádost lze podat také v angličtině, pokud je žadatelem o státní podporu fyzická osoba, která má bydliště v jiném členském státě Evropské unie nebo která je občanem jiného členského státu EU, nebo právnická osoba se sídlem v jiné členském státě EU.

Na žádost vyšetřujícího orgánu, státního zastupitelství nebo soudu jmenuje estonská advokátní komora advokáta, který poskytne státní právní pomoc. Jednotlivec obecně nemá právo zvolit si obhájce, který mu státní právní pomoc poskytne. Osoba má však právo požádat o státní právní pomoc poskytnutou konkrétním advokátem, pokud advokát souhlasil s poskytnutím státní právní pomoci. V takovém případě musí být v žádosti o státní právní pomoc uvedeno jméno advokáta, který udělil souhlas.

V řízení, kde je účast právního zástupce vyžadována zákonem, osoba nemusí pro získání státní právní pomoci (pokud sama nezaměstnala advokáta) dělat nic – úředník, který vede řízení, je povinen zajistit jmenování obhájce pro danou osobu a tato osoba nemusí žádost podávat.

Vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv

Irská komise pro lidská práva a rovnost

Adresa:

Fax: + 353 (0) 1 8589609

E-mail: info@ihrec.ie

Irská komise pro lidská práva (Irish Human Rights Commission) a Úřad pro rovnost (Equality Authority) se v roce 2013 sloučily a vytvořily Irskou komisi pro lidská práva a rovnost (The Irish Human Rights and Equality Commission, IHREC). Komise IHREC je zřízena jako nezávislý veřejnoprávní subjekt. Jejím cílem je chránit a prosazovat lidská práva a rovnost a podporovat rozvoj kultury respektování lidských práv, rovnosti a mezikulturního porozumění v Irsku.

Mezi povinnosti této komise patří:

• chránit a prosazovat lidská práva a rovnost,
• podporovat rozvoj kultury dodržování lidských práv, rovnosti a mezikulturního porozumění v zemi,
• podporovat chápání významu lidských práv a rovnosti v zemi a informovanost o nich,
• podporovat osvědčené postupy v mezikulturních vztazích, prosazovat toleranci a přijímání rozmanitosti v zemi a respektování svobody a důstojnosti každé osoby a
• usilovat o odstranění zneužívání lidských práv, diskriminace a zakázaného chování.

Komise může také přezkoumávat přiměřenost a účinnost právních předpisů a postupů v zemi týkajících se ochrany lidských práv a rovnosti. Z vlastní iniciativy nebo na žádost ministra vlády může komise posoudit jakýkoli legislativní návrh a podat zprávu o svém stanovisku k jakýmkoli důsledkům pro lidská práva nebo rovnost. Komise také může z vlastní iniciativy nebo na žádost vlády vydávat vládě doporučení, která považuje za vhodná, pokud jde o opatření, která by podle komise měla být přijata k posílení, ochraně a dodržování lidských práv a rovnosti v Irsku.

Pokud jde o právní záležitosti, úlohou komise je usilovat o odstranění zneužívání lidských práv, diskriminace a zakázaného chování. Komise IHREC může rovněž požádat o možnost předstoupit před Vrchní soud (High Court), případně Nejvyšší soud (Supreme Court) jako amicus curiae v řízení před uvedeným soudem, které zahrnuje lidská práva nebo práva na rovnost jakékoli osoby nebo se těchto práv týká, a předstoupit jako amicus curiae na základě takto poskytnuté možnosti (tuto možnost poskytuje každý z uvedených soudů zcela dle vlastního uvážení).

Komise IHREC také poskytuje praktickou pomoc, včetně právní pomoci, osobám domáhajícím se svých práv, pokud to považuje za vhodné podle § 40. Podle § 41 nebo § 19 zákona z roku 2003 (Act of 2003) může komise IHREC, pokud to považuje za přiměřené, zahájit řízení. Komise IHREC má pravomoc provádět šetření na základě § 35. Komise také může způsobem, který považuje za vhodný, připravovat a zveřejňovat zprávy, včetně zpráv o jakémkoli výzkumu, který komise provádí, podporuje, zadává nebo při něm napomáhá.

Komise IHREC se snaží napomáhat změně a může podporovat, provádět nebo zadávat výzkumné a vzdělávací činnosti nebo na ně poskytovat finanční či jinou pomoc. Komise IHREC může poskytovat vzdělání a odbornou přípravu v oblasti lidských práv a rovnosti nebo při jejich poskytování napomáhat. Z vlastní vůle nebo na žádost ministra může komise IHREC provádět, podporovat nebo zadávat programy činností a projekty na podporu integrace migrantů a jiných menšin, rovnosti (včetně rovnosti žen a mužů) a respektování rozmanitosti a kulturní odlišnosti nebo na tyto programy a projekty poskytovat finanční nebo jinou pomoc. Komise IHREC může provádět přezkum v oblasti rovnosti a připravovat akční plány, případně vyzývat jiné subjekty, aby tak činily.

Veřejný ochránce práv dětí

Adresa:

Telefon 01 865 6800

Internetové stránky: http://www.oco.ie/

E-mail: ococomplaint@oco.ie

Funkce: Úřad veřejného ochránce práv dětí (Ombudsman for Children’s Office) je nezávislým veřejnoprávním subjektem, který byl zřízen v roce 2004 s cílem prosazovat a chránit práva a blaho dětí a mladých lidí až do věku osmnácti let v Irsku. Jedná se o vnitrostátní instituci na ochranu lidských práv ve smyslu Pařížských zásad OSN týkajících se vnitrostátních institucí pro lidská práva. Činnost Úřadu veřejného ochránce práv dětí se řídí mezinárodními závazky Irska v oblasti lidských práv, zejména závazky stanovenými v Úmluvě OSN o právech dítěte.

Veřejný ochránce práv dětí je při plnění svých povinností nezávislý a je odpovědný přímo parlamentu (Oireachtas).

Povinnosti, které plní úřad veřejného ochránce práv dětí, jsou stanoveny v zákoně o veřejném ochránci práv dětí z roku 2002 (Ombudsman for Children Act, 2002). Jeho hlavní povinnosti jsou tyto:

• zajišťovat nezávislý, nestranný a bezplatný mechanismus vyřizování stížností při jejich přezkoumávání. Jde o stížnosti, které podaly děti a mladí lidé nebo dospělé osoby jejich jménem na veřejné orgány, školy nebo nemocnice,
• radit ministrům v otázkách právních předpisů a politiky týkajících se dětí,
• vybízet veřejné orgány, aby v zájmu dětí zlepšovaly svou praxi a postupy,
• vyzdvihovat záležitosti, které se dotýkají zájmu dětí a mládeže, a
• propagovat informovanost o záležitostech týkajících se práv a blaha dětí a o způsobu uplatňování těchto práv.

Pokud jde o funkci úřadu v oblasti vyřizování stížností, zákon z roku 2002 stanoví standardní důvody nesprávného úředního postupu pro přezkum stížností a provádění šetření. Předběžné přezkumy nebo šetření může úřad zahájit na základě stížnosti, kterou obdrží, nebo z vlastního podnětu.

Jelikož se v šetření, které provádí veřejný ochránce práv dětí, přezkoumávají dopady opatření na dítě a jelikož děti samy mohou podávat úřadu své stížnosti, obsahuje zákon zvláštní legislativní ustanovení, která berou v úvahu obzvláštní zranitelnost dětí:

• povinnost brát ohled na nejlepší zájem dítěte,
• povinnost náležitě uvážit přání dítěte.

Postupy: Po podání stížnosti úřadu veřejného ochránce práv dětí bude tato stížnost přezkoumána, aby se posoudila její přípustnost a rovněž to, zda povaha stížnosti vyžaduje, aby byla projednána urychleně.

Úřad veřejného ochránce práv dětí vždy usiluje o vyřešení stížností na lokální úrovni v co nejčasnější fázi a je povinen umožnit veřejnoprávnímu orgánu, jehož se stížnost týká, aby v prvním stupni vyřídil stížnost stěžovatele.

Je-li stížnost přípustná, přistoupí se k fázi předběžného přezkumu. Pokud se Úřadu veřejného ochránce práv dětí po provedení předběžného přezkumu zdá, že šetření je důvodné, může přikročit ke komplexnějšímu prověření stížnosti.

Další informace o postupu tohoto úřadu při vyřizování stížností jsou k dispozici na adrese: https://www.oco.ie/complaints/

Výstup: Po dokončení šetření může veřejný ochránce práv dětí vydat dotyčnému veřejnoprávnímu orgánu, škole nebo nemocnici doporučení vyplývající z jeho zjištění. Tato doporučení se mohou týkat zlepšení situace daného dítěte nebo dětí a/nebo provedení širších systémových změn v zájmu dětí.

Doporučení nejsou právně závazná; jednou ze zákonných pravomocí Úřadu veřejného ochránce práv dětí je však podat zvláštní zprávu parlamentu (Oireachtas) v případě, že veřejnoprávní orgán nepřijme doporučení Úřadu veřejného ochránce práv dětí.

Veřejný ochránce práv

Adresa:

Office of the Ombudsman,
6 Earlsfort Terrace,
Dublin 2

Internetové stránky: https://www.ombudsman.ie/

E-mail: communications@ombudsman.ie

Tel.: +353 (0) 1 639 5600

Druhy projednávaných žádostí

Každý může veřejnému ochránci práv podat stížnost na

• ministerstva,
• místní orgány,
• zdravotní správu,
• subjekty, jako jsou charitativní a dobrovolné organizace, které jménem zdravotní správy poskytují zdravotní a sociální služby,
• poštu a
• veškeré veřejnoprávní orgány, na něž se vztahuje zákon o zdravotním postižení z roku 2005 (Disability Act 2005) pro účely tohoto zákona.

Postup po podání žádosti
Dotčený veřejný orgán může být požádán o poskytnutí zprávy. V případě potřeby mohou být přezkoumány spisy a záznamy a mohou být vyslechnuti úředníci. Úřad veřejného ochránce práv poté rozhodne, zda:

• je vaše stížnost oprávněná a
• byla vám v důsledku jednání nebo rozhodnutí veřejného orgánu způsobena újma.

Ve většině případů jsou stížnosti projednávány neformálně. Úřad veřejného ochránce práv může projednat problém přímo s veřejnoprávním orgánem nebo přezkoumat příslušné spisy. Ve složitějších případech může být nutné podrobné šetření. Existuje rovněž interní postup pro podání opravného prostředku, jenž je k dispozici stěžovatelům, kteří nejsou spokojeni s výsledkem své stížnosti.

Možné výsledky řízení

Jestliže Úřad veřejného ochránce práv rozhodne, že vám byla v důsledku nespravedlivého či nepatřičného jednání veřejnoprávního orgánu způsobena újma, a dotyčný veřejnoprávní orgán nepodnikne kroky ke zjednání nápravy, může úřad doporučit, aby tak učinil. Úřad veřejného ochránce práv může v případě, že to považuje za vhodné, orgán požádat, aby:

• přezkoumal svůj postup,
• změnit své rozhodnutí a/nebo
• poskytl:
  • vysvětlení,
  • omluvu a/nebo
  • finanční náhradu.

Jestliže Úřad veřejného ochránce práv rozhodne, že vaše stížnost není důvodná, vysvětlí vám, proč dospěl k tomuto závěru.

Specializované úřady na ochranu lidských práv

Veřejný ochránce práv dětí

Viz subjekty zabývající se rovným zacházením.

Úřad pro ochranu údajů

Úřad komisaře pro ochranu údajů (Office of the Data Protection Commissioner)

Internetové stránky: https://www.dataprotection.ie/

Úřad komisaře pro ochranu údajů dohlíží na to, aby byla dodržována práva jednotlivců, která jsou stanovena v zákonech o ochraně údajů z let 1988 a 2003 (Data Protection Acts 1988, 2003), a prosazuje dodržování povinností správců údajů týkajících se ochrany údajů.

Fyzické osoby, které se domnívají, že byla porušena jejich práva, mohou podat stížnost komisaři, který věc prověří a může přijmout opatření nezbytná k jejímu vyřešení. Zástupci veřejnosti se mohou písemně obrátit na komisaře pro ochranu údajů a uvést podrobnosti o incidentu, který je důvodem stížnosti. Je nutno jednoznačně identifikovat organizaci nebo jednotlivce, jichž se stížnost týká. Je třeba popsat rovněž kroky podniknuté k projednání problému s dotyčnou organizací a to, jakou odpověď dotyčná organizace poskytla. Je nutné připojit kopie korespondence s organizací a příslušné důkazy.  Úřad komisaře pro ochranu údajů poté s dotyčnou organizací záležitost projedná.

Podle povahy stížnosti se může komisař pro ochranu údajů nejprve pokusit nalézt řešení, které bude přijatelné pro všechny strany. Nelze-li dospět ke smírnému řešení, provede komisař pro ochranu údajů šetření v plném rozsahu, které se bude týkat všech skutečností, načež přijme formální rozhodnutí. Po skončení šetření komisař dotčeným stranám napíše dopis, v němž je informuje o svém rozhodnutí. V případě stížností na porušení předpisů o elektronických komunikacích (SI 535 z roku 2003, ve znění předpisu SI 526 ze dne 2008) může komisař rozhodnout o trestním stíhání dotčené organizace.

Jiné specializované úřady

i) Útvar pro boj proti obchodování s lidmi (Anti-Human Trafficking Unit)

Dublin, D02 HK52

Telefon: +353 1 602 8202

E-mail: info@justice.ie

Jednotka pro vyšetřování a koordinaci v oblasti obchodování s lidmi,

An Garda Síochána (Irská národní policejní služba)

Dublin

Telefon: +353 1 666 0000

E-mail: blueblindfold@garda.ie
Internetové stránky http://www.garda.ie/Controller.aspx?Page=5416&Lang=1

• stručné vysvětlení druhu žádostí, které instituce vyřizuje:
  Žádosti o informace v otázkách týkajících se obchodování s lidmi v Irsku.

ii) Odvolací soud pro mezinárodní ochranu

Funkce: Odvolací soud pro mezinárodní ochranu je nezávislý orgán, který rozhoduje o odvoláních proti zamítavému doporučení Úřadu komisaře pro žádosti o azyl ohledně přiznání postavení uprchlíka žadateli. Odvolací soud pro mezinárodní ochranu rozhoduje rovněž o odvoláních proti rozhodnutím Úřadu komisaře pro žádosti o azyl podle nařízení Dublin II.

Postupy:

Žadatel o azyl, jehož žádost o mezinárodní ochranu byla Úřadem pro mezinárodní ochranu zamítnuta, se může proti rozhodnutí odvolat k Odvolacímu soudu pro mezinárodní ochranu. V rozhodnutí o zamítnutí žádosti budete informováni o tom, zda máte právo na odvolání, a o stanovené lhůtě, ve které je třeba odvolání podat.

Spolu s rozhodnutím o zamítnutí žádosti obdržíte formulář pro odvolání. Pokud jste neobdrželi formulář pro odvolání, můžete si jej stáhnout z této stránky.

Všechna odvolání, která Odvolací soud pro mezinárodní ochranu obdrží, jsou zpracovávána v pořadí podle data. O stanovení data projednání vašeho odvolání budete informováni.

Před podáním odvolání byste se měli:

• ujistit, že jste vyplnili správný formulář pro druh odvolání, které podáváte,
• ujistit, že odvolání podáváte ve stanovené lhůtě uvedené v dopise o zamítnutí žádosti od Úřadu pro mezinárodní ochranu,
• ujistit, že byly vyplněny všechny části odvolání a formulář byl podepsán.

Formulář odvolání můžete odeslat následujícím způsobem:

Poštou na adresu:
The International Protection Appeals Tribunal
6/7 Hanover Street East
Dublin D02 W320
Tel.: +353 (0) 1 474 8400

Naskenované e-mailem na adresu: info@protectionappeals.ie

Ode dne vydání záporného doporučení komisaře pro žádosti o azyl máte určitou lhůtu na podání odvolání. Tato lhůta se však liší v závislosti na konkrétních zjištěních komisaře pro žádosti o azyl ve vaší věci. Na podání odvolání proto můžete mít 15, 10 nebo 4 pracovní dny. Počet dnů pro podání odvolání zjistíte v dopise komisaře pro žádosti o azyl, který vás informuje, že nebylo doporučeno přiznat vám postavení uprchlíka.

Po vyplnění byste měli formulář oznámení o odvolání měli zaslat na adresu:

Potvrzení o odeslání formuláře poštou/faxem pečlivě uschovejte.

Výstup: Je-li vašemu odvolání vyhověno, znamená to, že člen soudu doporučil, aby vám bylo přiznáno postavení uprchlíka. O tomto rozhodnutí budete vyrozuměni písemně. Spis bude poté předán oddělení pro ministerská rozhodnutí ministerstva spravedlnosti a rovnosti (Ministerial Decisions Unit, Department of Justice and Equality).

Není-li vašemu odvolání vyhověno, znamená to, že člen soudu nedoporučil, aby vám postavení uprchlíka bylo přiznáno. O tomto rozhodnutí budete vyrozuměni písemně. Spis bude poté předán oddělení pro repatriaci ministerstva spravedlnosti a rovnosti (Repatriation Unit, Department of Justice and Equality).

iii) Policejní ochránce práv (Garda Síochána Ombudsman)

The Garda Síochána Ombudsman Commission

Irsko

Internetové stránky: https://www.gardaombudsman.ie/

Stručné objasnění, jakými druhy žádostí se instituce zabývá:

Organizace se může zabývat stížnostmi a postoupenými věcmi, které se týkají chování členů policie (Garda Síochána). K nejčastějším tvrzením uvedeným ve stížnostech patří tvrzení týkající se zneužití pravomoci, nezdvořilého chování, napadení, zanedbání služební povinnosti.
Postoupené věci se týkají úmrtí nebo vážné újmy.

Organizace přijímá od veřejnosti (nesloužících příslušníků policie) stížnosti osobně prostřednictvím veřejné kanceláře, elektronicky, telefonicky, poštou, prostřednictvím policejní stanice nebo předáním stížnosti osobně členu komise. Organizace může přijímat rovněž postoupené věci od policejního komisaře, a to v případě, má-li policejní komisař za to, že chování příslušníka policie mohlo mít za následek smrt nebo vážnou újmu určité osoby. Komise může zahájit šetření, aniž by obdržela stížnost, pokud se domnívá, že to je ve veřejném zájmu.

Stručné objasnění postupu po podání žádosti:

Po obdržení je stížnost posouzena s cílem zjistit, zda je podle právních předpisů přípustná nebo nepřípustná. Považuje-li se stížnost za nepřípustnou, šetření se neprovádí.
Je-li stížnost pokládána za přípustnou, lze se souhlasem stěžovatele a příslušníka policie, jehož se stížnost týká, učinit pokus o dosažení neformálního urovnání sporu. V opačném případě může být stížnost prošetřena jako možné porušení disciplinárních předpisů policie z roku 2007 (Garda Síochána Discipline Regulations 2007) nebo jako možné porušení trestního práva. Zúčastněné strany mají nárok na informace o pokroku a výsledcích šetření.

Stručné objasnění možných výsledků řízení:

Stížnost může být považována za nepřípustnou.

Šetření může být kdykoli ukončeno, pokud se komise na základě informací obdržených poté, co bylo rozhodnuto o přípustnosti stížnosti, domnívá, že stížnost je neopodstatněná nebo zlovolná; komise se domnívá, že stížnost byla podána s vědomím toho, že je nepravdivá nebo zavádějící, nebo pokud komise po přihlédnutí ke všem okolnostem usoudí, že další šetření není nutné nebo přiměřeně proveditelné.

V důsledku šetření může být policii uložena sankce.

V důsledku šetření může být zahájeno disciplinární řízení a policii může být uložena sankce.

Spis může být zaslán řediteli státního zastupitelství a může být vydána žádost o zahájení trestního stíhání. V tomto případě může následovat řízení u soudu.

Vnitrostátní soudy

V Řecku neexistuje zvláštní soud, který by byl příslušný pro zjednání nápravy v případě porušení základních práv. V závislosti na povaze protiprávního jednání nebo aktu lze usilovat o nápravu u vnitrostátních občanskoprávních, trestních nebo správních soudů.

O tom, zda došlo či nedošlo k porušení určitého základního práva, se rozhoduje na základě vnitrostátního hmotného práva. Postup, který je třeba dodržet u příslušného (občanskoprávního, trestního nebo správního) soudu, je stanoven ve vnitrostátním (občanském, trestním nebo správním) právu procesním.

Příslušné řízení vede k rozsudku, kterým se buď žaloba zamítá, nebo který je (je-li pravomocný) přímo vykonatelný.

Specializované úřady na ochranu lidských práv

Národní komise pro lidská práva

Národní komise pro lidská práva byla zřízena v souladu s principy OSN a Pařížskými zásadami jako nezávislý subjekt, který radí vládě v záležitostech souvisejících s ochranou lidských práv. Členové komise jsou jmenováni 32 subjekty (nezávislými orgány, právnickými a vědeckými fakultami vysokých škol, odborovými svazy, nevládními organizacemi, politickými stranami a ministerstvy).

Cílem této komise je poskytovat všem vládním orgánům soustavné poradenství ohledně nutnosti účinné ochrany lidských práv všech osob pobývajících na řeckém území.

Podle zákona, kterým se zřizuje Národní komise pro lidská práva (zákon č. 2667/1998 v platném znění), odpovídá komise za tyto věcné úkony:

1. přezkoumávání otázek lidských práv, které předloží vláda nebo konference předsedů parlamentu nebo které navrhnou její členové či nevládní organizace;
2. vydávání doporučení a podávání návrhů, vypracovávání studií a předkládání zpráv a stanovisek ohledně legislativních, správních či jiných opatření přispívajících ke zlepšení ochrany lidských práv;
3. rozvoj iniciativ ke zvyšování povědomí veřejnosti a sdělovacích prostředků o problematice lidských práv;
4. přijímání iniciativ k prohlubování respektu k lidským právům v rámci vzdělávacího systému;
5. udržování trvalých kontaktů a spolupráce s mezinárodními organizacemi, odpovídajícími subjekty v ostatních zemích a vnitrostátními a mezinárodními nevládními organizacemi;
6. vydávání stanovisek k vnitrostátním zprávám týkajících se problematiky lidských práv, které stát předkládá mezinárodním organizacím;
7. zveřejňování názorů komise veškerými dostupnými prostředky;
8. vyhotovení výroční zprávy o ochraně lidských práv;
9. organizování Dokumentačního střediska pro lidská práva;
10. přezkum souladu řeckých a mezinárodních právních předpisů týkajících se ochrany lidských práv a poskytování odpovídajících stanovisek příslušným vládním orgánům.

Veřejný ochránce práv

Veřejný ochránce práv je nezávislý orgán, který je zakotven v Ústavě. Instituce veřejného ochránce práv byla zřízena podle zákona č. 2477/97 a funguje ode dne 1. října 1998. Legislativní rámec činnosti veřejného ochránce práv je stanoven zákonem č. 3094/03. Jeho služby jsou poskytovány bezplatně.

Veřejný ochránce práv zkoumá jednotlivé správní akty nebo případy nečinnosti či jednání orgánů veřejné správy porušující práva nebo oprávněné zájmy fyzických nebo právnických osob.

Občan, který podává žádost veřejnému ochránci práv, se musí nejprve obrátit na příslušný orgán veřejné správy. Pouze pokud se nepodařilo vyřešit problém prostřednictvím tohoto kontaktu, může se občan obrátit na veřejného ochránce práv.

Úkolem veřejného ochránce práv je vystupovat jako prostředník (mediátor) mezi občany a orgány veřejné správy s cílem chránit občanská práva, bojovat proti nesprávným úředním postupům a chránit dodržování práva.

Jako prostředník poskytuje veřejný ochránce práv orgánům veřejné správy rady a doporučení. Veřejný ochránce práv neukládá sankce ani neruší protiprávní správní akty.

Specializované úřady na ochranu lidských práv

Veřejný ochránce ve věcech práv dětí

Veřejný ochránce práv (viz výše) zkoumá rovněž jednání či případy nečinnosti orgánů veřejné správy a soukromých osob porušující práva dětí.

V zájmu ochrany práv dětí odpovídá veřejný ochránce práv také za přezkum jednání soukromých subjektů, právnických nebo fyzických osob, které porušuje práva dětí.

Úřady prosazující zásadu rovného zacházení

I. Zákon č. 3304/2005, kterým se provádí směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000 a směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, přiděluje odpovědnost za prosazování zásady rovného zacházení veřejnému ochránci práv, Komisi pro rovné zacházení a útvarům inspekce práce (SEPE) a v souladu s tím stanoví jejich úkoly.

Konkrétně:

1. Veřejný ochránce práv odpovídá za prosazování zásady rovného zacházení, pokud byla tato zásada porušena orgány veřejné správy. Pojem „orgány veřejné správy“ zde odkazuje na orgány uvedené v čl. 3 odst. 1 zákona č. 3094/2003 (Vládní věstník, řada I, č. 10), «Veřejný ochránce práv a jiná ustanovení».
2. Komise pro rovné zacházení odpovídá za prosazování zásady rovného zacházení v případě, že tato zásada byla porušena jinými fyzickými nebo právnickými osobami, než jsou výše uvedené osoby, s výjimkou záležitostí týkajících se zaměstnání a práce.
3. V záležitostech týkajících se zaměstnání a práce odpovídají za prosazování zásady rovného zacházení útvary inspekce práce (SEPE) v případě, že tato zásada byla porušena jinými fyzickými nebo právnickými osobami, než jsou osoby uvedené v odstavci 1.

ΙΙ. Zákon č. 3896/2010 (Vládní věstník, řada I, č. 207, 8. 12. 2010) «Zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání a o harmonizaci stávajících právních předpisů se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 a s ostatními příslušnými předpisy» zavádí absolutní zákaz veškerých forem přímé nebo nepřímé diskriminace na základě pohlaví.

Účelem zákona je zajistit zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání, co se týká:

1. přístupu k zaměstnání, včetně kariérního postupu, a k odbornému vzdělávání, včetně odborného vzdělávání s cílem zvýšení pracovní kvalifikace („vocational training“);
2. pracovních podmínek, včetně odměny za práci a
3. systémů sociálního zabezpečení pracovníků, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES.

Veřejný ochránce práv odpovídá za monitorování a podporu zavádění zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v rámci oblasti působnosti výše uvedeného zákona (článek 25).

Úřad pro ochranu osobních údajů

Úřad pro ochranu osobních údajů je nezávislý orgán zřízený podle zákona č. 2472/1997, kterým se provádí směrnice 95/46/ES.

Úřad pro ochranu osobních údajů odpovídá za ochranu osobnosti a soukromého života v Řecku, jak je stanoveno v zákonech č. 2472/1997 a č. 3471/2006.

Hlavním cílem úřadu pro ochranu osobních údajů je chránit občany před nezákonným zpracováváním osobních údajů a pomáhat jim v případě, že jejich související práva byla porušena v jakémkoliv oboru činnosti.

Úřad pro ochranu osobních údajů rovněž poskytuje podporu a pokyny zpracovatelům osobních údajů při plnění jejich právních povinností se zřetelem k novým potřebám veřejné správy v Řecku a zavádění nových digitálních komunikací a sítí.

Úřad pro ochranu osobních údajů, který jedná z moci úřední nebo na základě stížnosti, provádí správní šetření údajů uchovávaných ve veřejném i soukromém sektoru. Tato šetření provádějí úředníci z kontrolního oddělení, kterým jsou v závažných případech nápomocni členové Úřadu pro ochranu osobních údajů. Kontroloři jakožto zvláštní vyšetřovatelé mají přístup k veškerým záznamům a nevztahují se na ně žádná omezení, pokud jde o důvěrnost údajů.

Během šetření se především ověřuje, zda zkoumané subjekty dodržují požadavky zákonů č. 2472/97 a č. 3471/2006 (pokud jde o oznamování, informování, případně jiné povinnosti a důkazy). Poté následuje přezkoumání systému informačních technologií, včetně základních charakteristik tohoto systému, povahy údajů a úrovně bezpečnosti zajišťované organizačními a technickými opatřeními na ochranu údajů přijatými zpracovatelem údajů, jak je stanoveno v článcích 6 a 10 zákona č. 2472/1997. Závěry šetření jsou uvedeny ve zprávě, která je předložena Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Úřad pro ochranu osobních údajů provádí rovněž nezávislý přezkum vnitrostátní součásti Schengenského informačního systému podle čl. 114 odst. 1 Úmluvy k provedení Schengenské dohody (zákon č. 2514/1997, Vládní věstník, řada I, č. 140), úkony příslušné vnitrostátnímu kontrolnímu orgánu podle článku 23 Úmluvy o Europolu (zákon č. 2605/1998, Vládní věstník, řada I, č. 88) a úkony příslušné vnitrostátnímu kontrolnímu orgánu podle článku 17 Úmluvy o používání informační technologie pro celní účely (zákon č. 2706/1999, Vládní věstník, řada I, č. 77) a vykonává pravomoci dohledu vyplývající z jakýchkoli jiných mezinárodních dohod.

Úřad pro ochranu osobních údajů vyřizuje stížnosti a dotazy týkající se uplatňování zákona a ochrany práv žadatelů, jsou-li tato při zpracovávání údajů porušena, a vydává příslušná rozhodnutí. Zpracovatelům údajů nebo případně jejich zástupcům ukládá rovněž správní sankce za porušení jejich povinností vyplývajících ze zákona č. 2472/97 a jakýchkoli jiných předpisů o ochraně jednotlivců s ohledem na zpracování osobních údajů. Úřad pro ochranu osobních údajů může rovněž oznámit porušení právních předpisů o ochraně údajů příslušným správním a soudním orgánům.

Užitečné odkazy

Národní komise pro lidská práva

Úřad pro ochranu osobních údajů

Řecký veřejný ochránce práv

Vnitrostátní soudní orgány

Vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv

Veřejný ochránce práv

Specializované úřady na ochranu lidských práv

Jiné subjekty

Vnitrostátní soudní orgány

Ústavní soud

Za zaručení základních lidských práv a svobod odpovídají v prvé řadě soudci a soudy, ústava však stanoví zvláštní a vrcholný systém ochrany těchto práv, žaloby na porušení ústavních práv a svobod, které může projednávat pouze Ústavní soud. Ústavní soud je nejvyšším orgánem vykládajícím ústavu. Jedná se proto o nejvyšší soud, který chrání ústavní záruky a je konečným ručitelem základních práv a svobod zakotvených v ústavě.

V případě dotazů lze Ústavní soud kontaktovat čtyřmi způsoby:

• poštou:
  Tribunal Constitucional
  Calle Domenico Scarlatti, 6
  28003 Madrid
  Španělsko.
• telefonicky: +34 915508000
• faxem: +34 915444088
• e-mailem: buzon@tribunalconstitucional.es.

Pro více informací navštivte internetové stránky: https://www.tribunalconstitucional.es/en y https://www.poderjudicial.es

Vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv

Viz oddíl o veřejném ochránci práv.

Veřejný ochránce práv

Úřad veřejného ochránce práv je instituce, která chrání a hájí základní práva a občanské svobody. Za tímto účelem může dohlížet na činnost orgánů a agentur, jež ve Španělsku řídí veřejné služby, a španělských správních úřadů v zahraničí, které jednají se španělskými občany.

V současnosti je veřejnou ochránkyní práv pan Francisco Fernandez Marugan.

Pokud veřejný ochránce práv obdrží stížnosti týkající se nezákonného způsobu výkonu spravedlnosti, zašle je úřadu státního zástupce (Ministerio Fiscal), který je prošetří a v souladu se zákonem přijme potřebná opatření, nebo je předá Generální radě soudní moci. Může také zaslat vládě doporučení ohledně nutnosti provedení legislativních změn.

Veřejný ochránce práv může podat opravný prostředek z důvodu neústavnosti a porušení práv a svobod a zahájit řízení habeas corpus.

Veřejný ochránce práv NESMÍ zasáhnout v těchto případech:

• nedošlo-li k žádnému zásahu ze strany orgánů veřejné moci,
• v případě sporů mezi jednotlivci,
• pokud uplynul více než jeden rok ode dne, kdy se jednotlivec dověděl o skutečnostech, které jsou předmětem stížnosti,
• v případě anonymních stížností bez konkrétních nároků, které jsou podány ve zlé víře nebo jejichž vyřízení může poškodit oprávněné zájmy třetí osoby,
• v případě nesouhlasu s obsahem soudního rozhodnutí.

Občané, kteří se chtějí obrátit na veřejného ochránce práv, nemusí postupovat prostřednictvím advokáta nebo právního zástupce. Celé řízení je pro ně bezplatné.

Řízení je zahájeno podáním stížnosti. Ve stížnosti, která musí být podepsána, je třeba uvést jméno, příjmení, kontaktní adresu a popis skutkových okolností, které jsou předmětem stížnosti, s upřesněním dotčeného orgánu či orgánů.

K stížnosti by měla být připojena kopie nejdůležitějších dokumentů týkajících se daného problému. Po ověření stížnosti je dokument obsahující číslo jednací, které bylo stížnosti přiděleno, zaslán stěžovateli, přeje-li si nahlédnout do spisu.

Stížnost lze podat těmito způsoby:

• on-line: prostřednictvím přístupu do elektronického rejstříku, který je k dispozici na internetu v části „Presenta tu queja“ („podání stížnosti“).
• osobně: dostavit se do návštěvní haly hlavní kanceláře v Madridu na adrese Calle Zurbano č. 42. Návštěvní hodiny jsou od pondělí do pátku od 9:00 do 14:00 a od pondělí do čtvrtka od 16:00 do 18:00 (v srpnu je odpoledne zavřeno);
• poštou: podepsaný dopis zašlete na adresu:
  Defensor del Pueblo
  Calle Zurbano, 42
  28010 Madrid
  Španělsko
• faxem: podepsaný dopis zašlete na číslo +34 913081158

Chcete-li získat další informace o úřadu veřejného ochránce práv nebo sledovat pokrok při vyřizování vaší stížnosti, můžete:

• kontaktovat přímo návštěvní halu hlavní kanceláře v Madridu na adrese Calle Zurbano č. 42.
• e-mailem: registro@defensordelpueblo.es.
• zatelefonovat na číslo:
  – 900101025 (pouze ze Španělska): bezplatné telefonní číslo, na kterém lze získat informace o úřadu veřejného ochránce práv, jeho činnosti, způsobu fungování a postupu pro podání stížnosti.
  – +34 914327900: informace o pokroku při vyřizování stížnosti.
  Běžná provozní doba této telefonické služby je:
  – od pondělí do čtvrtka: 9:00–14:00 a 15:00–18:00;
  – v pátek: 9:00–14:00 a 16:00–18:00 (v srpnu služba odpoledne nefunguje).

Více informací viz: https://www.defensordelpueblo.es

Specializované úřady na ochranu lidských práv

• Veřejný ochránce práv dítěte

Veřejný ochránce práv zajišťuje ochranu práv všech občanů bez ohledu na věk. Několik španělských autonomních společenství mimoto zřídilo instituce na ochranu nezletilých osob.

Španělské právní předpisy přiznávají nezletilým osobám právo zasílat své stížnosti veřejnému ochránci práv nebo obdobným institucím autonomních společností.

• Orgán pro rovné zacházení

Rada pro prosazování rovného zacházení a zákazu diskriminace na základě rasového nebo etnického původu

Rada sestává ze zástupců různých státních orgánů, orgánů autonomních společenství a místních orgánů, podniků a odborových svazů a neziskových organizací usilujících o prosazování rovného zacházení a zákazu diskriminace osob na základě rasového nebo etnického původu.

Jejím účelem je prosazovat zásadu rovného zacházení a zákaz diskriminace osob na základě rasového nebo etnického původu v oblastech, jako je vzdělávaní, zdraví, nárok na dávky sociálního zabezpečení, sociální služby, bydlení, zaměstnání, odborná příprava atd. a obecný nárok na veškeré zboží a služby.

Rada má čtyři hlavní funkce:

1. poskytovat nezávislé poradenství obětem diskriminace při vyřizování jejich stížností;
2. zveřejňovat nezávislé studie, šetření a zprávy;
3. podporovat opatření, která přispívají k rovnému zacházení a vyloučení diskriminace, předkládání odpovídajících doporučení a návrhů;
4. vypracovávat a schvalovat výroční zprávu o činnosti rady a předkládat ji ministru pro rovnost.

Další informace lze získat na internetu na adrese https://igualdadynodiscriminacion.igualdad.gob.es a https://igualdadynodiscriminacion.igualdad.gob.es/contactar/home.htm

• Subjekt pro ochranu údajů

Španělská agentura pro ochranu údajů (Agencia Española de Protección de Datos)

Španělská agentura pro ochranu údajů je nezávislý kontrolní orgán pověřený monitorovat dodržování právních předpisů o ochraně údajů a zaručovat a chránit základní právo na ochranu osobních údajů.

Španělská agentura pro ochranu údajů vyřizuje žádosti a stížnosti občanů a poskytuje informace o právech stanovených v základním zákoně o ochraně údajů (Ley Orgánica de Protección de Datos). Poskytuje rovněž pomoc a informace subjektům odpovědným za registry obsahující osobní údaje (například podniky, instituce a orgány) s cílem zajistit dodržování požadavků zákona.

Ve vztahu k dotčeným osobám

• vyřizuje jejich žádosti a stížnosti,
• poskytuje informace o právech stanovených v zákoně,
• podporuje informační kampaně ve sdělovacích prostředcích.

Ve vztahu k subjektům zpracovávajícím osobní údaje

• vydává povolení podle zákona,
• nařizuje nápravná opatření,
• v případě porušení zákona požaduje výmaz údajů a ukončení zpracovávaní údajů,
• uplatňuje sankční pravomoci,
• v případě potřeby vyžaduje pomoc a informace,
• povoluje mezinárodní předávání údajů.

V případě dotazů, žádostí o objasnění, návrhů nebo stížností lze Španělskou agenturu pro ochranu údajů kontaktovat třemi způsoby:

• poštou:
  Agencia Española de Protección de Datos
  Calle Jorge Juan 6, 28001 Madrid
  Španělsko
• telefonicky: +34 912663517
• e-mailem: ciudadano@agpd.es.

Pro více informací navštivte internetové stránky: https://www.agpd.es/.

• Další specializované úřady

Španělský výbor zástupců osob se zdravotním postižením (Comité Español de Representantes de Personas con Discapacidad)

Španělský výbor zástupců osob se zdravotním postižením, známější pod svou zkratkou CERMI, je platforma pro zastupování, obranu a přijímání opatření jménem zdravotně postižených španělských občanů. Vědomy si svého postavení coby znevýhodněné sociální skupiny se více než tři a půl milionů osob se zdravotním postižením a jejich rodiny rozhodly sjednotit v zastřešujících organizacích s cílem podporovat uznání jejich práv a dosáhnout plného občanství se stejnými právy a příležitostmi, jaké mají ostatní členové společnosti.

V případě dotazů lze CERMI kontaktovat třemi způsoby:

• poštou:
  Comité Español de Representantes de Personas con Discapacidad
  Secretaría General
  Calle Recoletos, 1 Bajo
  28001 Madrid
  Španělsko
• telefonicky: +34 913601678
• faxem: +34 914290317
• e-mailem: cermi@cermi.es.

Pro více informací navštivte internetové stránky: http://www.cermi.es/.

Viz rovněž: Státní observatoř zdravotního postižení (Observatorio Estatal de la discapacidad): https://www.observatoriodeladiscapacidad.info.

Úřad pro azyl a uprchlíky (Oficina de Asilo y Refugio (OAR))

Úřad pro azyl a uprchlíky (OAR) je součástí Ministerstva vnitra a je pověřen vypracováváním návrhů na udělení povolení k pobytu ve Španělsku v souladu s právními předpisy upravujícími právo na azyl.

OAR mimoto odpovídá za:

• prověření a vyřízení spisů za účelem určení států odpovědných za přezkoumání žádostí o azyl v souladu s platnými mezinárodními úmluvami,
• přezkum všech žádostí o azyl podaných na španělských hraničních přechodech a španělských diplomatických misích v zahraničí a rozhodování o těchto žádostech.

Další informace lze získat:

• poštou:
  Oficina de Asilo y Refugio
  Calle Pradillo, 40
  28002 Madrid
  Španělsko
• telefonicky: +34 915372170

Pokud jde o další informace, kontaktujte příslušné oddělení Ministerstva vnitra.

Generální sekretariát nápravných zařízení (Secretaría General de Instituciones Penitenciarias)

Nápravné zařízení je základní součástí bezpečnostní a sociální politiky každé země. Účelem svěřeným ústavou a hlavním cílem tohoto zařízení je sledovat a řídit všechny činnosti zaměřené na pomoc veřejným službám, které zajišťují výkon trestů a opatření v trestních věcech.

Další informace lze získat:

• poštou:
  Secretaría General de Instituciones Penitenciarias
  Calle Alcalá 38-40
  28014 Madrid
  Španělsko
• telefonicky: +34 913354700
• faxem: +34 913354052

Bližší informace: http://www.institucionpenitenciaria.es/.

Jiné subjekty

Generální rada španělské advokacie (Consejo General de la Abogacía Española)

Generální rada španělské advokacie (CGAE) je reprezentativní, koordinační a výkonný orgán španělských advokátních komor a ve všech oblastech má postavení veřejnoprávního subjektu s vlastní právní subjektivitou a plnou kapacitou k plnění svých cílů.

CGAE je subjekt, který reguluje výkon povolání advokáta a chrání dobrou pověst této profese. Ve Španělsku existuje 83 advokátních komor, které mají v současnosti 137 447 advokátů provozujících praxi (údaje z prosince 2016) a rovněž 10 Autonomních rad advokátních komor.

Právo na bezplatnou právní pomoc má ve Španělsku velmi široké uplatnění; v případě advokátních komor je uplatňováno prostřednictvím systému právní pomoci, pomoci a právního poradenství pro zadržené osoby, právní pomoci a poradenství pro přistěhovalce, orientace v otázkách týkajících se věznění, právní pomoci a poradenství pro ženy, pomoci pro oběti domácího násilí a právní pomoci a poradenství pro starší osoby, přičemž všichni občané mohou využívat základního práva na účinnou právní ochranu.

V případě dotazů lze CGAE kontaktovat třemi způsoby:

• poštou:
  Consejo General de la Abogacía Española
  Paseo Recoletos 13
  28004 Madrid
  Španělsko
• telefonicky: +34 915232593
• e-mailem: informacion@cgae.es.

Více informací najdete na internetových stránkách: http://www.cgae.es/ y https://www.abogacia.es/servicios/ciudadanos/servicios-de-orientacion-juridica-gratuita.

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady:

Vnitrostátní soudy a nesoudní subjekty - Francie

Vnitrostátní soudy

Vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv

Institucionální mediátor: veřejný ochránce práv

Specializované úřady na ochranu lidských práv

Další specializované instituce

Vnitrostátní soudy

Základní práva a svobody osob zaručují především soudy a správní soudy, na které je možné se obracet v rámci sporů.

Dále je zde Ústavní rada (Conseil constitutionnel) posuzující ústavnost zákonů, která vykonává dva druhy dohledu:

• Dohled nad dosud nevyhlášenými zákony: posouzení ústavnosti Ústavní radou je povinné v případě ústavních zákonů (před jejich vyhlášením) a v případě jednacích řádů parlamentních komor (před jejich vstupem v platnost). Ústavní radě může být k posouzení před ratifikací nebo schválením předložen mezinárodní závazek. Před vyhlášením jí může být předložen k posouzení také běžný zákon.
• Dohled nad vyhlášenými zákony: v rámci revize Ústavy ze dne 23. července 2008 byl přidán odstavec 61-1, který činí z ústavnosti prioritní otázku. Tato reforma přiznala občanům právo v rámci konkrétního soudního řízení napadnout ústavnost již přijatého zákona, který by narušoval práva a svobody zaručené Ústavou. Soudce v takovém případě předkládá tzv. „přednostní otázku ústavnosti“ Státní radě nebo Kasačnímu soudu (Cour de cassation). Státní rada nebo Kasační soud mohou tuto otázku předložit Ústavní radě, která o ní musí rozhodnout v tříměsíční lhůtě. Počínaje 1. březnem 2010 tak Ústavní rada na podnět Státní rady nebo Kasačního soudu posuzuje, zda již platné zákonné ustanovení neporušuje práva a svobody zaručené Ústavou. Pokud dojde k závěru, že ano, může dotčené zákonné ustanovení zrušit.

Více informací o přednostní otázce ústavnosti:

• https://www.service-public.fr/particuliers/vosdroits/F21088
• http://www.vie-publique.fr/actualite/faq-citoyens/qpc/

Podrobnosti o organizaci soudů a o jejich příslušnosti jsou uvedeny na internetových stránkách Státní rady, Kasačního soudu a Ústavní rady:

• https://www.conseil-etat.fr
• https://www.courdecassation.fr/
• https://www.conseil-constitutionnel.fr/en

Vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv

Národní poradní komise pro lidská práva

Národní poradní komise pro lidská práva (CNCDH) je francouzská vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv. Byla zřízena v roce 1947. Jedná se o nezávislý správní orgán, tedy o státní strukturu, která své úkoly plní nezávisle (na základě zákona č. 2007-292 ze dne 5. března 2007). Národní poradní komisi pro lidská práva tvoří 64 osobností a zástupců organizací občanské společnosti.

Úkoly

Národní poradní komise pro lidská práva podporuje dialog mezi vládou, parlamentem, úřady a občanskou společností v oblasti lidských práv, humanitárního práva a humanitární činnosti a boje proti rasismu.

• Podílí se také na přípravě zpráv, které Francie předkládá mezinárodním organizacím v souladu se svými smluvními závazky v oblasti lidských práv.
• Podílí se rovněž na vzdělávání v oblasti lidských práv.
• Odpovídá za vypracování každoroční veřejné zprávy o boji proti rasismu podle článku 2 zákona ze dne 13. července 1990.
• Z vlastní iniciativy může upozornit orgány veřejné moci na opatření, o nichž se domnívá, že podporují ochranu a prosazování lidských práv. Zabývá se otázkami, které souvisejí s nouzovými humanitárními situacemi, a může iniciovat výměnu informací o opatřeních umožňujících těmto situacím čelit.
• Její stanoviska a zprávy jsou zveřejňovány.

Práce komise jsou rozděleny mezi pět podkomisí: společenské a etické otázky; rasismus, antisemitismus, xenofobie, diskriminace zranitelných skupin; instituce, spravedlnost, policie, otázky migrace; evropské a mezinárodní otázky; mezinárodní humanitární právo a humanitární činnost.

Adresa:

Commission nationale consultative des droits de l’homme
35 Rue Saint-Dominique, 75007
Paris

Další informace: https://www.cncdh.fr

Institucionální mediátor: veřejný ochránce práv

Veřejný ochránce práv (Défenseur des droits) je nezávislým orgánem zakotveným v Ústavě od 23. července 2008 a zřízeným ústavním zákonem č. 2011-33 a zákonem č. 2011-334 ze dne 29. března 2011.

Úkoly

Úkolem veřejného ochránce práv je:

• podporovat dodržování práv a svobod jednotlivců ve vztazích s úřady.
• bránit a prosazovat nejlepší zájem a práva dítěte,
• bojovat proti zákonem zakázané diskriminaci a podporovat rovné zacházení,
• dohlížet na dodržování profesní etiky osobami, které vykonávají činnosti v oblasti bezpečnosti.

Veřejný ochránce práv vznikl spojením čtyř orgánů: Veřejný ochránce práv (Médiateur de la République), Ochránce práv dítěte (Défenseur des enfants), Vysoký úřad pro boj proti diskriminaci a pro rovné zacházení (Haute Autorité de Lutte contre les Discriminations et pour l’Egalité, HALDE) a Národní komise pro pravidla profesní etiky v oblasti bezpečnosti (Commission Nationale de Déontologie de la Sécurité, CNDS).

Pravomoci

Veřejný ochránce práv přijímá stížnosti všech fyzických a právnických osob, včetně nezletilých, které se dovolávají ochrany svých práv. Z vlastního podnětu a za jakýchkoli okolností může zahájit šetření ve věcech, které spadají do jeho působnosti.

Aby mohl plnit své úkoly, má veřejný ochránce práv pravomoci při šetření a vyšetřování, pokud jde o stížnosti jednotlivců, na základě kterých si může vyžádat poskytnutí potřebných dokumentů, vyslýchat osoby a provádět inspekci na místě. Může rovněž formulovat návrhy na změny právních a správních předpisů a předkládat doporučení veřejným orgánům i soukromým subjektům.

Může formulovat také doporučení ohledně řešení problémů nebo porušení práv, jež jsou předmětem stížnosti, která mu byla předložena. Dotčené osoby nebo úřady mají povinnost ho informovat o plnění těchto doporučení. Pokud tak neučiní nebo pokud veřejný ochránce práv usoudí, že tato doporučení nebyla provedena, může dotčenou osobu nebo úřad vyzvat, aby ve stanovené lhůtě učinily nezbytná opatření. Pokud tato opatření nebudou provedena, veřejný ochránce práv může vypracovat zvláštní zprávu adresovanou dotčené osobě nebo úřadu. Tato zpráva se zveřejní.

Veřejný ochránce práv může rovněž pomáhat s mediací nebo navrhnout určitou transakci. Může rovněž pomáhat obětem se sestavením dokumentace k jejich případu a informovat je, jak je třeba postupovat.

Veřejný ochránce práv se může obrátit na orgán oprávněný zahájit disciplinární řízení, pokud jsou mu známy skutečnosti, o nichž se domnívá, že jejich povaha odůvodňuje uložení sankce. Prostřednictvím písemných nebo ústních vyjádření může vystoupit na podporu navrhovatele v rámci soudního řízení.

Organizace

V pařížském sídle veřejného ochránce práv pracuje téměř 250 osob. Ve Francii (včetně jejích zámořských území) pracuje přibližně 400 dobrovolných delegátů veřejného ochránce práv, kteří občanům pomáhají při prosazování jejich práv, přijímají stížnosti a vyřizují žádosti. Působí při různých institucích veřejné správy, jako jsou: prefektury, podprefektury, justiční a právní poradny, místa přístupu k právu, obecní úřady. Delegáti veřejného ochránce práv působí také ve vězeňských zařízeních a spolupracují s departementálními středisky pro osoby se zdravotním postižením.

Veřejný ochránce práv předsedá kolegiím, která mu pomáhají plnit jeho úkoly v oblasti „ochrany a prosazování práv dítěte“, „boje proti diskriminaci a prosazování rovného zacházení“ a „profesní etiky v oblasti bezpečnosti“.

Na návrh veřejného ochránce práv jmenuje předseda vlády zástupce veřejného ochránce práv, včetně:

• veřejného ochránce práv dítěte, místopředsedy kolegia pověřeného ochranou a prosazováním práv dítěte,
• místopředsedy kolegia pro otázky profesní etiky v oblasti bezpečnosti,
• místopředsedy kolegia pro otázky boje proti diskriminaci a podporu rovných příležitostí.

Kdo se může obrátit na veřejného ochránce práv

Na veřejného ochránce práv se přímo a bezplatně může obrátit každá fyzická osoba (jednotlivec) nebo právnická osoba (společnost, sdružení...), pokud:

• se domnívá, že je obětí diskriminace,
• zjistí, že představitel veřejného pořádku (policie, četnictvo, celní správa...) nebo soukromých bezpečnostních subjektů (bezpečnostní pracovník...) nedodržuje pravidla profesionální etiky,
• má potíže ve vztahu k veřejnému orgánu (Pokladna rodinných dávek (Caisse d’Allocations Familiales), veřejná služba zaměstnanosti (Pôle Emploi), úřady pro otázky důchodu atd.),
• se domnívá, že dochází k porušování práv dítěte.

Na veřejného ochránce práv se mohou obracet také děti nebo nezletilí mladší 18 let, rodinní příslušníci dítěte nebo jeho zákonní zástupci, zdravotnické nebo sociální služby, sdružení, jejichž stanovy zahrnují ochranu práv dítěte, poslanci francouzského parlamentu a francouzští poslanci Evropského parlamentu nebo zahraniční instituce, které vykonávají stejnou funkci jako francouzský veřejný ochránce práv. Veřejný ochránce práv může zasahovat ve prospěch francouzských dětí a dětí s jinou státní příslušností žijících ve Francii a ve prospěch francouzských dětí žijících v zahraničí, a to v řadě oblastí týkajících se ochrany práv dítěte, zejména pak v oblasti ochrany dětí, zdraví a zdravotního postižení, trestního práva, adopce, školní docházky pro všechny a nezletilých cizinců.

Občané mohou své stížnosti veřejnému ochránci práv adresovat přímo:

• prostřednictvím internetového formuláře stížnosti
• nebo prostřednictvím bezplatné neofrankované zásilky.

Adresa:

Défenseur des droits
Libre réponse 71120
75342 Paris Cedex 07

Další informace:  https://www.defenseurdesdroits.fr/en

Specializované úřady na ochranu lidských práv

V oblasti lidských práv a svobod působí také další specializované úřady:

Orgán dozoru pro ochranu údajů:

Národní komise pro informatiku a svobody

Národní komise pro informatiku a svobody (Commission nationale de l’informatique et des libertés, CNIL) je francouzský úřad, který vykonává dohled v oblasti ochrany osobních údajů. Své úkoly plní v souladu se zákonem č. 78-17 ze dne 6. ledna 1978, ve znění pozdějších změn.

Úkoly

Národní komise pro informatiku a svobody je nezávislý správní orgán. Vykonává zejména následující činnosti:

• Informuje všechny subjekty údajů a správce údajů o jejich právech a povinnostech.
• Dohlíží na to, aby osobní údaje byly zpracovávány v souladu s ustanoveními zákona ze dne 6. ledna 1978, ve znění pozdějších změn. V závislosti na druhu údajů, o jaké se jedná, povoluje jejich zpracování, vydává stanoviska a přijímá prohlášení o zpracování údajů.
• Přijímá stížnosti, petice a žádosti týkající se zpracování osobních údajů a informuje jejich autory o opatřeních přijatých v reakci na ně.
• Reaguje na žádosti o stanovisko ze strany veřejných orgánů, případně soudů, a radí osobám a organizacím, které provádějí nebo plánují provádět automatizované zpracovávání osobních údajů.
• V souladu s článkem 40 trestního řádu neprodleně informuje státního zástupce o zjištěných porušeních předpisů a může předkládat připomínky v rámci trestních řízení.
• Zvláštním rozhodnutím může pověřit svého člena nebo členy nebo generálního tajemníka, aby provedli ověření týkající se zpracování osobních údajů (nebo jeho provedením pověřili zaměstnance svého útvaru) a v případě potřeby získali kopie všech dokumentů nebo podkladů potřebných k provádění jejích úkolů.
• Je konzultována ke každému návrhu zákona nebo nařízení nebo ke každému ustanovení návrhu zákona nebo nařízení, které se týkají ochrany osobních údajů nebo jejich zpracování.

Národní komise pro informatiku a svobody každoročně předkládá prezidentovi republiky a předsedovi vlády veřejnou zprávu o své činnosti.

Kdo se může obrátit na Národní komisi pro informatiku a svobody

Na Národní komisi pro informatiku a svobody se v případě potíží s výkonem svých práv může obrátit každý občan. Pro uplatnění svých práv v oblasti informatiky a svobody se občan musí obrátit nejprve přímo na subjekty, které uchovávají jeho údaje. V případě potíží, neuspokojivé odpovědi nebo absence odpovědi ze strany těchto subjektů může prostřednictvím elektronického formuláře podat stížnost Národní komisi pro informatiku a svobody, přičemž tato stížnost se může týkat následujících oblastí: internet, obchod, práce, telefonování, banky a úvěry.

Související odkaz: https://www.cnil.fr/fr/plaintes

Adresa:

Commission Nationale de l'Informatique et des Libertés
3 Place de Fontenoy - TSA 80715
75334 PARIS CEDEX 07

Další informace: https://www.cnil.fr/

Generální inspektor detenčních zařízení

V návaznosti na ratifikaci opčního protokolu k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání přijatého Valným shromážděním OSN dne 18. prosince 2002, ustavil francouzský zákonodárce na základě zákona č. 2007-1545 ze dne 30. října 2007 Generálního inspektora detenčních zařízení (Contrôleur général des lieux de privation de liberté). Jedná se o nezávislý správní orgán.

Úkoly

Generální inspektor detenčních zařízení dohlíží na to, aby s osobami zbavenými svobody bylo zacházeno lidsky a v souladu s přirozenou lidskou důstojností a ověřuje, zda je zajištěna správná rovnováha mezi dodržováním základních práv osob zbavených svobody a otázkami veřejného pořádku a bezpečnosti. Jeho úkolem je předcházet porušování jejich základních práv.

Jako součást svých úkolů zkoumá generální inspektor podmínky v detenčních zařízeních, podmínky zadržení a podmínky hospitalizace osob zbavených svobody, ale také pracovní podmínky zaměstnanců detenčních zařízení a dalších aktérů, protože tyto podmínky nutně ovlivňují fungování detenčních zařízení a povahu vztahů s osobami zbavenými svobody. Generální inspektor si svobodně vybírá zařízení, která hodlá navštívit a jeho návštěvy mohou být plánované (v těchto případech je ředitel detenčního zařízení o návštěvě informován několik dní předem), nebo neohlášené.

Pravomoci

Generální inspektor detenčních zařízení může kdykoli navštívit jakékoli detenční zařízení na území Francie: věznice, zdravotnická zařízení, zařízení podřízená společnému řízení ministerstva zdravotnictví a ministerstva spravedlnosti, cely předběžného zadržení na policejních nebo četnických stanicích a celnicích, střediska a zařízení správního zajištění cizinců, zajišťovací cely v přístavech a na letištích atd. Generální inspektor dohlíží na praktické provádění postupů navrácení cizinců až po jejich předání úřadům státu určení.

Dotčené úřady mohou návštěvu generálního inspektora odmítnout výlučně ze závažných a naléhavých důvodů souvisejících s národní obranou, veřejnou bezpečností, živelnými pohromami nebo se závažnými problémy v místě návštěvy.

Generální inspektor předkládá příslušnému ministrovi (popř. příslušným ministrům) zprávu o návštěvě a také doporučení, která může zveřejnit. Kromě toho každoročně předkládá prezidentovi republiky a parlamentu zprávu o činnosti, která je zveřejňována.

Kdo se může obrátit na Generálního inspektora detenčních zařízení

Občané se mohou obracet na Generálního inspektora detenčních zařízení za účelem získání informací o situaci, která podle jejich názoru představuje porušení základních práv nebo základních práv osoby zbavené svobody (nebo osoby, která byla do nedávné doby zbavena svobody) a která souvisí s podmínkami v detenčních zařízeních, vazebními podmínkami nebo podmínkami hospitalizace nebo s organizací či fungováním detenčních zařízení. Na Generálního inspektora detenčních zařízení se lze obracet také poštou na adrese:

Madame la Contrôleure générale des lieux de privation de liberté
BP 10301
75921 Paris cedex 19

Osoby zbavené svobody, jejich blízcí, osoby a jejich zaměstnanci mohou rovněž požádat o rozhovor s generálním inspektorem nebo s jedním z inspektorů, kteří jsou součástí jeho týmu, přímo u příležitosti jejich návštěvy v detenčním zařízení.

Adresa:

Le Contrôleur général des lieux de privation de liberté16/18 quai de la Loire
BP 10301
75921 Paris Cedex 19

Další informace: https://www.cglpl.fr

Další specializované instituce

• Přístup k spravedlnosti: místa přístupu k právu, justiční a právní poradny a kontaktní místa justice

Pro usnadnění přístupu občanů k informacím o jejich právech, o právních postupech a o organizaci soudnictví a pro poskytování podpory při výkonu práva ve Francii existují tzv. místa přístupu k právu (points d’accès au droit), justiční a právní poradny (maisons de justice et du droit) a kontaktní místa justice (antennes de justice), což jsou justiční úřady na místní úrovni, které občanům poskytují informace o jejich právech a o možnostech smírného řešení sporů.

Adresář míst přístupu k právu, justičních a právních poraden (maisons de Justice et du droit ) a kontaktních míst justice:

http://www.annuaires.justice.gouv.fr/annuaires-12162

Další informace:

http://www.vie-publique.fr/decouverte-institutions/justice/fonctionnement/modes-alternatifs/que-sont-maisons-justice-du-droit.html

Vnitrostátní soudy

Zákonem zřízené soudy mají zvláštní úlohu při ochraně lidských práv. Jejich autonomie a nezávislost je zaručena ústavou. Existuje zvláštní mechanismus, který zaručuje výkon ústavních práv a svobod: ústavní stížnost, kterou mohou podat občané, kteří se domnívají, že vnitrostátní orgány, orgány místní a regionální samosprávy a veřejnoprávní subjekty, které rozhodují o právech a povinnostech občanů nebo přijímají rozhodnutí týkající se podezření z trestného činu nebo obvinění z trestného činu, porušily jejich lidská práva nebo základní svobody zaručené ústavou. Stížnost lze podat až poté, co byly vyčerpány všechny ostatní dostupné opravné prostředky.

Ústavní soud Chorvatské republiky (Ustavni sud Republike Hrvatske)
Trg svetog Marka 4
10000 Záhřeb
Tel.: +385 16400251
Fax: +385 14551055
https://www.usud.hr/

Nejvyšší soud Chorvatské republiky (Vrhovni sud Republike Hrvatske)
Trg Nikole Šubića Zrinskog 3
10 000 Záhřeb
Tel.: +385 14862222, +385 14810036
Fax: +385 14810035
E-mail: vsrh@vsrh.hr
http://www.vsrh.hr/

Krajské (župní) soudy (Županijski sudovi)
Městské soudy (Općinski sudovi)

Vrchní obchodní soud Chorvatské republiky (Visoki trgovački sud Republike Hrvatske)
Berislavićeva 11, 10 000 Záhřeb
Tel.: +385 14896888
Fax: +385 14872329
http://www.vtsrh.hr/
Obchodní soudy (Trgovački sudovi) v Chorvatské republice (192 Kb)

Obchodní soudy

Vrchní správní soud Chorvatské republiky (Visoki upravni sud Republike Hrvatske)
Frankopanska 16, 10 000, Záhřeb
Tel.: +385 14807800
Fax: +385 14807928
http://www.upravnisudrh.hr/

Správní soudy (Upravni sudovi)

Vrchní trestní soud Chorvatské republiky (Visoki prekršajni sud Republike Hrvatske)
Ulica Augusta Šenoe 30, 10 000 Záhřeb
Tel.: +385 14807510
Fax: +385 14611291
E-mail: predsjednik@vpsrh.pravosudje.hr
https://sudovi.hr/VPSRH/

Veřejný ochránce práv (Pučki pravobranitelj)

Trg hrvatskih velikana 6
10 000 Záhřeb
Chorvatsko
Tel.: +385 14851855, +385 14851853
E-mail: info@ombudsman.hr
Fax: +385 16431628

Podle článku 93 chorvatské ústavy je veřejný ochránce práv zástupcem chorvatského parlamentu pro prosazování a ochranu lidských práv a svobod, jak jsou vymezena v ústavě, právních předpisech a v mezinárodních nástrojích v oblasti lidských práv a svobod, kterých je Chorvatská republika signatářem.

Veřejného ochránce práv a jeho zástupce volí chorvatský parlament na dobu osmi let. Veřejný ochránce práv chrání občany před porušováním lidských práv, k nimž došlo prostřednictvím úkonů orgánů státní správy nebo právních subjektů pověřených výkonem veřejné moci. Úřad veřejného ochránce práv je ústředním orgánem pro řešení diskriminace a plnění úkolů národního preventivního mechanismu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Při plnění těchto úkolů je veřejný ochránce práv nezávislý a autonomní.

Oblast působnosti:

Ochrana lidských práv

Občané mají právo podat veřejnému ochránci práv stížnost, jestliže se domnívají, že orgány veřejné moci porušily jejich práva. Veřejný ochránce práv provede šetření v reakci na stížnost a na základě obdržených dokumentů. Všechny státní orgány, orgány pověřené výkonem veřejné moci a orgány místní a regionální samosprávy (tj. všechny veřejnoprávní subjekty) jsou povinny poskytovat požadované informace.

Na základě zjištěného skutkového stavu může veřejný ochránce práv vydávat stanoviska, doporučení a oznámení příslušným úřadům nebo nejvyšším orgánům a v případě potřeby uvědomit chorvatský parlament.

Kromě toho veřejný ochránce práv kontroluje soulad předpisů s chorvatskou ústavou a mezinárodními úmluvami v oblasti ochrany lidských práv a může vyzvat chorvatský parlament, aby pozměnil nebo přijal předpisy týkající se lidských práv. Může rovněž vyzvat chorvatský parlament, aby harmonizoval právní předpisy s ústavou a právem a je oprávněn podat podnět k zahájení řízení před chorvatským Ústavním soudem za účelem přezkoumání souladu právních a správních předpisů s chorvatskou ústavou.

Prosazování lidských práv

Prosazování lidských práv zahrnuje výzkum a analýzu, rozvoj a údržbu databází a dokumentace, včasné a pravidelné informování veřejnosti a zúčastněných subjektů, aktivní iniciování činnosti a spolupráci s občanskou společností, mezinárodními organizacemi a akademickými výzkumnými institucemi a iniciativy ke sladění právních předpisů s mezinárodními a evropskými normami a k uplatňování těchto právních předpisů.

Ústřední subjekt pro boj proti diskriminaci

Veřejný ochránce práv přijímá stížnosti fyzických a právnických osob, poskytuje potřebné informace o právech a povinnostech a možnostech soudní a jiné ochrany, šetří jednotlivá podání a v rámci své pravomoci přijímá opatření s cílem odstranit diskriminaci a chránit práva diskriminovaných osob (vyjma případů probíhajících soudních řízení), vede mediační řízení s možností dosáhnout mimosoudního vyrovnání se souhlasem obou stran a podává trestní oznámení týkající se diskriminace k příslušnému státnímu zastupitelství.

Národní preventivní mechanismus

Veřejný ochránce práv plní úkoly, které spadají do národního preventivního mechanismu k předcházení mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, a to všude, kde jsou osoby zbaveny svobody nebo drženy ve vazbě, zadržovány nebo ubytovány v prostorách pod veřejným dohledem, jestliže tyto prostory nemohou opustit dle vlastní vůle.

To znamená, že zástupci úřadu veřejného ochránce práv jednající v rámci těchto pravomocí preventivně navštěvují věznice, nápravná zařízení, vazební jednotky a různé instituce, v nichž jsou ubytovány osoby s duševními poruchami, s cílem chránit osoby, které jsou zbaveny svobody nebo jejichž svoboda je omezena.

Vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv

Od roku 2009 je veřejný ochránce práv jedinou vnitrostátní institucí ochrany a prosazování lidských práv v Chorvatské republice se statusem „A“ podle pařížských zásad OSN, které definují parametry nezávislosti vnitrostátních institucí na ochranu lidských práv.

Jedná se o nejvyšší úroveň institucionální nezávislosti, která byla úřadu veřejného ochránce práv znovu přiznána v červenci 2013, poté co OSN monitorovala, jak jsou prováděna její doporučení týkající se ochrany a zachování statusu nezávislosti.

Specializované úřady na ochranu lidských práv

Veřejný ochránce práv dětí (pravobranitelj za djecu)

Teslina 10
10 000 Záhřeb
Chorvatsko
E-mail: info@dijete.hr
Tel.: +385 014929669
Fax: +385 014921277
http://www.dijete.hr

Činnosti

Úřad veřejného ochránce práv dětí kontroluje soulad právních a správních předpisů v Chorvatské republice týkajících se ochrany práv a zájmů dětí s chorvatskou ústavou, Úmluvou o právech dítěte a s jinými mezinárodními dokumenty v oblasti ochrany práv a zájmů dětí. Úřad sleduje porušování práv jednotlivých dětí a studuje obecný výskyt a typy porušování práv a zájmů dětí. Hájí ochranu a prosazování práv a zájmů dětí se zvláštními potřebami. Navrhuje opatření k vybudování komplexního systému pro ochranu a prosazování práv dětí a k prevenci škodlivého jednání, které ohrožuje zájmy dětí. Poskytuje dětem informace a poradenství ve věci způsobu výkonu a ochrany jejich práv a zájmů, spolupracuje s dětmi, povzbuzuje je k vyjadřování jejich stanovisek, tato stanoviska zohledňuje, iniciuje veřejné činnosti s cílem zlepšit postavení dětí, do těchto činností se zapojuje a navrhuje opatření ke zvýšení jejich úlohy ve společnosti. Má přístup jakýmkoli datům, informacím a dokumentům souvisejícím s právy dětí a ochranou dětí a může do nich nahlížet, a to bez ohledu na stupeň utajení. Je oprávněn ke kontrole v kterékoli instituci, státním subjektu, v prostorách právnických i fyzických osob, které jsou zákonnými opatrovníky dětí, a v prostorách náboženských společenství, kde děti pobývají nebo kde jsou přechodně či trvale ubytovány.

Jestliže úřad zjistí, že určité dítě bylo vystaveno fyzickému nebo psychickému násilí, sexuálnímu obtěžování, zneužívání nebo vykořisťování, zanedbávání nebo nedbalému zacházení, musí o tom neprodleně uvědomit příslušné státní zastupitelství a upozornit příslušné středisko sociální ochrany a navrhnout opatření k ochraně práv a zájmů dítěte. Může si vyžádat profesionální pomoc odborníků a odborných institucí činných v oblasti výzkumu ochrany, péče, rozvoje a práv dětí a takovou pomoc v náležité době získá.

Veřejný ochránce práv pro rovnost žen a mužů (Pravobraniteljica za ravnopravnost spolova)

Preobraženska 4/1
10 000 Záhřeb
Tel.: +385 14848100
Fax: +385 14844600
E-mail: ravnopravnost@prs.hr
http://www.prs.hr

Činnosti

Veřejný ochránce práv pro rovnost žen a mužů se zabývá stížnostmi, které se týkají diskriminace související s genderem, manželským nebo rodinným stavem a se sexuální orientací. Úřad šetří porušení zásady rovnosti žen a mužů a případy diskriminace jednotlivců nebo skupin osob, kterých se dopustily vnitrostátní orgány, útvary orgánů místní a regionální samosprávy a jiné subjekty veřejné moci, zaměstnanci těchto orgánů a jiné právnické a fyzické osoby.

Činnost veřejného ochránce práv zahrnuje oprávnění podávat oznámení, předkládat návrhy a vydávat doporučení.

Jestliže veřejný ochránce práv zjistí, že došlo k porušení zásady rovnosti žen a mužů, / je oprávněn podat žádost o ústavní přezkum zákona nebo o přezkum ústavnosti a zákonnosti jiných předpisů.

Veřejný ochránce práv osob se zdravotním postižením (Pravobraniteljica za osobe s invaliditetom)

Savska cesta 41/3
10 000 Záhřeb
Tel.: +385 16102170
Fax: +385 16177901
E-mail: ured@posi.hr

Činnosti

Úřad veřejného ochránce práv pro osoby se zdravotním postižením je autonomní vnitrostátní institucí, jejíž hlavní úlohou je sledovat a prosazovat práva osob se zdravotním postižením stanovená na základě Ústavy Chorvatské republiky, mezinárodních smluv a právních předpisů. V případě porušení práv osob se zdravotním postižením je veřejný ochránce práv oprávněn vydávat upozornění, navrhovat opatření, předkládat doporučení, informovat a požadovat zprávy o přijatých opatřeních.

Jestliže veřejný ochránce práv zjistí, že určité právní řešení způsobuje újmu osobám se zdravotním postižením nebo dětem s vývojovými problémy, nějakým způsobem je omezuje nebo je staví do méně výhodného postavení oproti osobám bez zdravotního postižení, předloží veřejný ochránce práv návrh na změnu takového právního řešení.

Úřad veřejného ochránce pro osoby se zdravotním postižením přijímá jednotlivé stížnosti osob se zdravotním postižením a osob jednajících v jejich zájmu, posuzuje stížnosti na porušování práv osob se zdravotním postižením a ve spolupráci s institucemi odpovědnými za řešení těchto problémů se pokouší nalézt nejpříznivější řešení. Veřejný ochránce práv pro osoby se zdravotním postižením poskytuje osobám se zdravotním postižením poradenskou pomoc ohledně výkonu a ochrany jejich práv a zájmů.

Ochrana osobních údajů

Agentura pro ochranu osobních údajů (Agencija za zaštitu osobnih podataka)

Martićeva 14
10 000 Záhřeb

Tel.: +385 4609000
Fax: +385 4609099
E-mail: azop@azop.hr
http://www.azop.hr

Agentura pro ochranu osobních údajů je právnická osoba pověřená výkonem veřejné moci, která v mezích svých úkolů a pravomocí působí nezávisle a autonomně. Agentura odpovídá za plnění administrativních a odborných úkolů týkajících se ochrany osobních údajů. Agentura v rámci svého výkonu veřejné moci sleduje ochranu osobních údajů, upozorňuje na případy zneužití při shromažďování osobních údajů, sestavuje seznam zemí a mezinárodních organizace s řádně regulovanou ochranou údajů, vyřizuje žádosti o šetření případů porušení práv zaručených zákonem o ochraně osobních údajů a vede ústřední registr se soubory osobních údajů.

Bezplatná právní pomoc

Na základě přijetí zákona o bezplatné právní pomoci se ministerstvo spravedlnosti ujalo komplexního a náročného úkolu zřídit systém bezplatné právní pomoci.

Systém bezplatné právní pomoci umožňuje sociálně znevýhodněným občanům najmout advokáty a získat právní pomoc pro konkrétní právní kroky a rovný přístup k soudním a správním řízením.

Příjemci bezplatné právní pomoci

Příjemci právní pomoci ve smyslu zákona o bezplatné právní pomoci zahrnují:

• chorvatské občany,
• děti, které nejsou chorvatskými občany a nacházejí se v Chorvatsku bez doprovodu dospělého opatrovníka,
• cizí státní příslušníky s dočasným pobytem na základě reciprocity a cizí státní příslušníky s trvalým pobytem,
• cizí státní příslušníky pod dočasnou ochranou,
• cizí státní příslušníky s nelegálním pobytem a cizí státní příslušníky na krátkodobé návštěvě, kteří jsou podrobeni řízení o vyhoštění nebo navrácení,
• žadatele o azyl, osoby se statusem azylanta a cizí státní příslušníky se statusem osoby s doplňkovou ochranou a jejich rodinné příslušníky s legálním pobytem v Chorvatsku, kteří jsou podrobeni řízení, v němž jim není právní pomoc zajištěna zvláštním zákonem.

Poskytovatelé bezplatné právní pomoci

Zákon o bezplatné právní pomoci zahrnuje následující poskytovatele bezplatné právní pomoci:

• advokáty,
• oprávněná sdružení,
• právní kliniky,
• úřady státní správy v krajích.

Druhy bezplatné právní pomoci

Druhy bezplatné právní pomoci zahrnují primární právní pomoc a sekundární právní pomoc.

Primární právní pomoc

Formy primární právní pomoci:

• obecné právní informace,
• právní poradenství,
• vypracování podání pro veřejnoprávní subjekty, Evropský soud pro lidská práva a mezinárodní organizace na základě mezinárodních dohod a pravidel fungování těchto subjektů,
• zastupování v řízeních před veřejnoprávními subjekty,
• právní pomoc při smírném mimosoudním řešení sporu.

Primární právní pomoc poskytují úřady státní správy v krajích, oprávněná sdružení a právní kliniky.
Při poskytování primární právní pomoci jsou úřady oprávněny nabízet obecné právní informace a právní poradenství a vypracovávat podání.

Žadatelé o primární právní pomoc by se měli obrátit přímo na poskytovatele primární právní pomoci.

Sekundární právní pomoc

Formy sekundární právní pomoci:

• právní poradenství,
• vypracování podání v řízeních na ochranu práv zaměstnanců vůči zaměstnavateli,
• vypracování podání v soudních řízeních,
• zastupování při soudních řízeních,
• právní pomoc při smírném řešení sporu,
• osvobození od nákladů soudního řízení,
• osvobození od soudních poplatků.

Sekundární právní pomoc poskytují advokáti.

Z hlediska typu řízení může být sekundární právní pomoc poskytnuta v těchto řízeních:

• řízení týkající se věcných práv, s výjimkou katastrálního řízení,
• řízení týkající se pracovněprávních vztahů,
• řízení týkající se rodinných vztahů, s výjimkou řízení týkajících se rozvodu po vzájemné dohodě, pokud manželé nemají společné nebo osvojené nezletilé děti nebo zletilé děti, které jsou v jejich rodičovské péči,
• vykonávacích a zajišťovacích řízení týkajících se nuceného vymáhání nebo zajištění pohledávek vyplývajících z řízení, v nichž může být poskytnuta právní pomoc podle ustanovení zákona o bezplatné právní pomoci,
• smírné řešení sporu,
• výjimečně ve všech ostatních správních a občanských soudních řízeních, pokud taková potřeba vyplývá ze zvláštní životní situace žadatelů a jejich členů domácnosti, v souladu se základním účelem zákona o bezplatné právní pomoci.

Řízení o poskytnutí sekundární právní pomoci se zahajuje podáním žádosti u příslušného správního orgánu kraje nebo města Záhřeb.

V souladu s ustanoveními zákona o bezplatné právní pomoci musí osoby, které hodlají uplatnit své právo na bezplatnou právní pomoc, podat vyplněný standardní žádosti formulář žádosti o právní pomoc u úřadu státní správy v kraji svého bydliště. K žádosti je třeba přiložit výslovný písemný souhlas žadatele a dospělých členů jeho domácnosti se zpřístupněním všech údajů týkajících se majetku a s přijetím hmotné a trestní odpovědnosti za pravdivost tvrzení žadatele.

Formulář žádosti lze stáhnout z internetových stránek ministerstva spravedlnosti nebo získat na úřadech státní správy v krajích, obcích nebo v centrech sociální péče v řádných úředních hodinách.

Žádosti nepodléhají správním poplatkům a musí být podány osobně nebo doporučenou poštou.

Z poskytnutí právní pomoci vyplývá plné nebo částečné krytí nákladů právní pomoci v závislosti na finanční situaci žadatele. Předpokládá se, že náklady řízení mohou být sdíleny do určité procentní výše podle hmotné situace příjemce.

Je-li právní pomoc poskytována v omezeném rozsahu, hradí příjemce rozdíl mezi celkovou přiznanou částkou a odměnou advokáta podle hodnoty služby vymezené advokátním tarifem a sazebníkem úhrad nákladů.

Ministerstvo spravedlnosti rozhoduje ve druhém stupni o opravných prostředcích žadatelů o právní pomoc, v prvním stupni o zápisu sdružení a právních klinik do rejstříku poskytovatelů primární právní pomoci, vede rejstřík a provádí administrativní a odborné monitorování práce poskytovatelů primární právní pomoci.

Informace o bezplatné právní pomoci lze získat na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti Chorvatské republiky nebo elektronickou poštou na adresu besplatna.pravna.pomoc@pravosudje.hr, přičemž odpověď lze očekávat v nejkratší možné lhůtě.

Jakékoli dotazy lze adresovat přímo úřadům státní správy v krajích.

Přeshraniční spory

Přeshraniční spor je spor, v němž má strana žádající o právní pomoc bydliště nebo místo obvyklého pobytu v členském státě EU jiném než je členský stát, v němž zasedá soud nebo v němž má být rozhodnutí vymáháno.

Právní pomoc v přeshraničních sporech se poskytuje v občanských a obchodních věcech, mediačních řízeních, mimosoudních vyrovnáních, vymáhání veřejných listin a právního poradenství v těchto řízeních. Ustanovení o přeshraničních sporech se nepoužijí v daňových, celních a jiných správních řízeních.

Žadatel, který má bydliště nebo místo obvyklého pobytu v Chorvatské republice a žádá o právní pomoc v přeshraničním sporu vedeném před soudem jiného členského státu, musí podat žádost k úřadu podle místa pobytu nebo bydliště. Příslušný úřad musí postoupit žádost ministerstvu spravedlnosti do osmi dnů od jejího obdržení. Ministerstvo spravedlnosti zajistí překlad žádosti a podkladových dokumentů do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků daného členského státu a příslušného přijímajícího orgánu a předá je do patnácti dnů od obdržení příslušnému orgánu členského státu, v němž zasedá soud nebo v němž má být rozhodnutí vymáháno (přijímající orgán). Není-li právní pomoc přiznána, musí žadatel uhradit náklady překladu.

Žadatel může rovněž podat žádost přímo přijímajícímu orgánu v členském státě, v němž zasedá soud nebo v němž má být rozhodnutí vymáháno.

Žadatel, který má bydliště nebo místo obvyklého pobytu v jiném členském státě a žádá o právní pomoc v přeshraničním sporu u soudu Chorvatské republiky, má nárok na právní pomoc v souladu s ustanoveními zákona o bezplatné právní pomoci. V Chorvatsku musí žadatelé nebo příslušný orgán členského státu, v němž mají bydliště nebo obvyklý pobyt (předávající orgán), předložit žádost o právní pomoc ministerstvu spravedlnosti (přijímajícímu orgánu). Formuláře a podpůrné doklady musí být přeloženy do chorvatštiny, jinak bude žádost zamítnuta.

Žádosti se podávají na standardním formuláři, který stanoví rozhodnutí Komise 2004/844/ES ze dne 9. listopadu 2004, kterým se zavádí standardní formulář pro žádosti o právní pomoc, v souladu se směrnicí Rady č. 2003/8/ES o zlepšení přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc v těchto sporech.

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady:

Vnitrostátní soudy a nesoudní subjekty - Kypr

Vnitrostátní soudy

Okresní soud Nikósie (Eparchiakó Dikastírio Lefkosías)
Charalampos Mouskou St.
1405 Nikósie
Kypr

Okresní soud Limassol (Eparchiakó Dikastírio Lemesoú)
8 Lordou Vyrona Ave.
3726 Limassol
PO Box 54619
Kypr

Okresní soud Larnaka (Eparchiakó Dikastírio Lárnakas)
Artemidos Ave.
6301 Larnaka
PO Box 40107
Kypr

Okresní soud Paphos (Eparchiakó Dikastírio Páfou)
Corner of Neophytou St. & Nikolaidi St.
8100 Paphos
PO Box 60007
Kypr

Okresní soud Famagusta (Eparchiakó Dikastírio Ammochóstou)
2 Sotiras St.
5286 Paralimni
Kypr

Okresní soud Kyrenia (Eparchiakó Dikastírio Kerýneias)
Charalampos Mouskou St.
1405 Nikósie
Kypr

Vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv:

Komisař pro správu a lidská práva (veřejný ochránce práv)

Komisař pro správu a lidská práva (Epítropos Dioikíseos kai Anthropínon Dikaiomáton, označovaný také jako „veřejný ochránce práv“) je nezávislým státním úředníkem, který oficiálně působí od roku 1991. Komisař je institucí převážně odpovědnou za mimosoudní dohled nad veřejnou správou a ochranu lidských práv.

Úkolem komisaře je v prvé řadě zajistit zákonnost, prosazovat řádnou správu, chránit práva jednotlivců, bojovat proti nesprávným úředním postupům a chránit práva občanů a lidská práva obecně.

Komisař obvykle zahájí šetření v návaznosti na podání stížnosti občanem, který je přímo a osobně dotčen jednáním, proti kterému podává stížnost. Komisař však také může zahájit šetření na základě příkazu Rady ministrů nebo z vlastního podnětu v záležitostech obecného zájmu.

Návrhy nebo doporučení komisaře nejsou závazná. Pokud je však dotčená strana nesplní, vyvstává principiální otázka. Nedávná změna příslušného zákona posílila postavení komisaře a umožnila mu vést s dotčeným orgánem konzultace ve snaze dosáhnout toho, aby orgán přijal jeho stanoviska a splnil je na praktické úrovni.

Pravomoci komisaře pro správu jsou velmi široké vzhledem k tomu, že kromě plnění výše uvedených úkolů plní také tyto funkce:

Orgán pro boj proti diskriminaci: V této funkci komisař prověřuje na základě stížnosti podané jednotlivcem nebo z vlastního podnětu, zda došlo k porušení zásady rovného zacházení s jednotlivci na základě rasového, národnostního nebo etnického původu, komunity, jazyka, barvy pleti, věku, zdravotního postižení, sexuální orientace, náboženského vyznání, politického nebo jakéhokoli jiného názoru, v oblasti sociální ochrany, sociálního zabezpečení, sociálních příspěvků, zdravotní péče, vzdělávání, účasti ve sdruženích a odborových svazech nebo přístupu ke zboží a službám, včetně ubytování. Komisař může jednat ve veřejném i soukromém sektoru.

Orgán pro rovné zacházení: V této funkci komisař prověřuje na základě stížnosti jednotlivce nebo z vlastního podnětu, zda došlo k porušení zásady rovného zacházení s jednotlivci na základě pohlaví nebo genderové identity, rasového, národnostního nebo etnického původu, komunity, jazyka, barvy pleti, věku, zdravotního postižení, sexuální orientace, náboženského vyznání, politického nebo jakéhokoli jiného názoru, v oblasti zaměstnání, práce a odborné přípravy, včetně pracovních smluv nebo dokumentů, kterými se řídí pracovněprávní vztahy, náboru, propouštění, inzerování volných míst v tisku atd. Komisař také prověřuje zejména to, zda dochází k diskriminaci na základě pohlaví vůči jednotlivcům, pokud jde o jejich přístup ke zboží a službám (např. služby v oblasti vzdělávání, zdravotní péče, bankovnictví nebo pojišťovnictví). Komisař může jednat ve veřejném i soukromém sektoru.

Nezávislý orgán pro předcházení mučení: V této funkci komisař volně navštěvuje místa, v nichž jsou jednotlivci zcela nebo částečně zbaveni své svobody (např. věznice, policejní vazební zařízení, psychiatrické ústavy nebo domovy pro seniory), a sleduje a zaznamenává životní podmínky. Cílem je zajistit důstojnost a práva osob, které se ocitnou v těchto situacích. Po těchto návštěvách vydává komisař doporučení ke zlepšení zjištěných podmínek i příslušného legislativního a institucionálního rámce. Kromě toho v souvislosti s prováděním dohledu nad příslušnými orgány a v souvislosti s otevřenou komunikací s příslušnými orgány může komisař vydávat doporučení a návrhy s cílem předcházet mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení. Komisař může jednat ve veřejném i soukromém sektoru.

Vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv: V této funkci komisař předkládá stanoviska, doporučení a návrhy, pokud se domnívá, že jakýkoli státní orgán porušil nebo omezil lidská práva. Komisař také přijímá rozsáhlejší opatření na podporu dodržování lidských práv a za tímto účelem kontaktuje nevládní organizace zaměřující se na lidská práva a jiné organizované skupiny.

Nezávislý orgán k prosazování práv osob se zdravotním postižením: V této funkci je komisař odpovědný za prosazování, ochranu a monitorování provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením na Kypru.

Komisař zkoumá, z vlastního podnětu nebo na základě stížnosti, zda státní orgány dodržují ustanovení úmluvy a podává zprávy o tom, jak lze situaci zlepšit. Komisař také spolupracuje s jinými orgány, které jsou aktivní v této oblasti, a poskytuje vzdělávání, podporuje informovanost a posiluje prosazování práv osob se zdravotním postižením v praxi.

Kyperská policie

V rámci kyperské policie byly zřízeny a zprovozněny kanceláře na prosazování, ochranu a posilování základních lidských práv. Níže je uveden stručný přehled úkolů a povinností těchto kanceláří dokládající úsilí, které policie vynakládá na zajištění ochrany základních práv:

• Kancelář pro lidská práva

Kancelář pro lidská práva podává zprávy Evropské unii a ředitelství pro mezinárodní vztahy kyperského policejního prezidia a:

1. je odpovědná za posuzování a plnění povinností na základě rozhodnutí různých orgánů Unie pro lidská práva v oblastech spadajících do působnosti policie;
2. soustředí se na provádění doporučení vydaných Radou Evropy, která se týkají vazebních podmínek v policejních vazebních zařízeních atd.;
3. provádí systematické kontroly v policejních vazebních zařízeních a předkládá příslušné zprávy a doporučení ohledně toho, jak zlepšit vazební a životní podmínky zadržených;
4. spolupracuje s dalšími vládními agenturami, nevládními organizacemi a nezávislými orgány v otázkách týkajících se ochrany lidských práv všech občanů a vydává doporučení s cílem zajistit, aby policie dodržovala ustanovení právních předpisů a úmluv podepsaných a ratifikovaných Kyperskou republikou;
5. spolupracuje s kyperskou policejní akademií při plánování a provádění vzdělávacích programů v oblasti lidských práv;
6. připravuje a oznamuje oběžníky a příručky týkající se ochrany a prosazování lidských práv.

• Kancelář pro boj proti diskriminaci

Kancelář pro boj proti diskriminaci podává zprávy oddělení pro trestnou činnost kyperského policejního prezidia a jejím cílem je předcházet diskriminaci, rasismu a xenofobii a bojovat proti nim.

V rámci svých hlavních úkolů kancelář:

1. zajišťuje koordinaci, monitorování a spolupráci mezi policisty, pokud jde o vyšetřování a evidenci rasových trestných činů a incidentů nebo rasově motivovaných trestných činů;
2. spolupracuje s dalšími vládními agenturami a nevládními organizacemi v boji proti diskriminaci a rasismu;
3. spolupracuje s kyperskou policejní akademií a dalšími organizacemi při poskytování další odborné přípravy policistům;
4. slouží jako styčná kancelář mezi kyperskou policí a jinými agenturami odpovědnými za účinnější tvorbu politik proti rasismu;
5. posiluje a provádí vnitrostátní právní rámec vztahující se k mezinárodním zásadám a povinnostem EU.

• Kancelář pro boj proti domácímu násilí a zneužívání dětí

Kancelář pro boj proti domácímu násilí a zneužívání dětí podává zprávy oddělení pro trestnou činnost kyperského policejního prezidia a zabývá se především koordinací, prováděním a podporou.

Mezi její hlavní úkoly patří monitorování případů nebo incidentů, seznamování se s trestnými spisy a vydávání doporučení ohledně toho, jak se spisy dále nakládat. S ohledem na svou povinnost prosazovat právo spolupracuje kancelář pro boj proti domácímu násilí a zneužívání dětí s vyšetřovateli odpovědnými za tyto případy, poradci pro rodinu nebo pracovníky služeb sociálního zabezpečení a jinými státními nebo nestátními činiteli odpovědnými za danou oblast a také s oběťmi, které jsou kontaktovány osobně nebo telefonicky. Ve spolupráci s kyperskou policejní akademií kancelář také organizuje semináře odborné přípravy pro policisty.

• Kancelář pro boj proti obchodování s lidmi

Kancelář pro boj proti obchodování s lidmi podává zprávy oddělení pro trestnou činnost kyperského policejního prezidia a jejím cílem je bojovat proti obchodování s lidmi v souladu se zákonem o prevenci obchodování s lidmi a vykořisťování lidí a boji proti nim a o ochraně obětí nebo v souladu s jinými příslušnými právními předpisy a policejními povinnostmi, a to jak na evropské, tak na mezinárodní úrovni.

V rámci svých hlavních úkolů a povinností kancelář:

1. zpracovává, analyzuje a využívá informace týkající se trestných činů, které souvisejí s jejím posláním;
2. koordinuje činnosti a akce všech ředitelství/agentur/oddělení s cílem zajistit, aby byly celostátní operace dobře naplánovány a řádně zorganizovány;
3. identifikuje oběti obchodování nebo vykořisťování podle příslušné příručky pro identifikaci a v souladu s ustanoveními příslušných právních předpisů;
4. poskytuje policistům metodické pokyny týkající se obchodování s lidmi;
5. navazuje na vyšetřování případů týkajících se obchodování s lidmi, a případně poskytuje vyšetřovatelům metodické pokyny, a to bez ohledu na místo jejich služby;
6. pod vedením superintendanta, který řídí oddělení pro trestnou činnost, provádí vyšetřování komplexních a závažných případů porušení zákona o prevenci obchodování s lidmi a vykořisťování lidí a boje proti nim a o ochraně obětí, a to ve spolupráci s řádně proškolenými policisty sloužícími v okresních divizích vyšetřování trestné činnosti;
7. reaguje na žádosti z jiných zemí o poskytnutí právní pomoci týkající se obchodování s lidmi;
8. vede statistickou databázi a připravuje příslušné zprávy a statistiky;
9. plní jakékoli jiné úkoly, které jsou stanoveny v právních předpisech a ve vnitrostátním akčním plánu pro boj proti obchodování s lidmi nebo které mu byly uloženy policejním prezidentem.

Za účelem zajištění a ochrany práv identifikovaných obětí obchodování s lidmi kancelář spolupracuje kromě služeb sociálního zabezpečení s nevládními organizacemi, jako jsou Cyprus Stop Trafficking, KISA, Caritas, Well Spring atd.

Komisař pro práva dětí

Komisař pro práva dětí (Epítropos Prostasías ton Dikaiomáton tou Paidioú) byl jako instituce zřízen zákonem o komisaři pro ochranu práv dětí z roku 2007 (zákon 74(I)/2007), který vstoupil v platnost dne 22. června 2007. Uvedený zákon upravuje jmenování komisaře, zřízení a působnost úřadu komisaře a jiné související záležitosti. V roce 2014 byl pozměněn zákonem o ochraně práv dětí z roku 2014 [44(I)/2014] a jeho působnost byla rozšířena o další otázky.

Zákon obsahuje důležitá ustanovení umožňující úřadu komisaře vystupovat jako nezávislý vnitrostátní orgán pro lidská práva odpovědný za ochranu a prosazování práv dětí. Zákon komisaři ukládá celou řadu úkolů a povinností, které lze orientačně vyjádřit na základě čtyř pilířů:

• kontrola a monitorování právních předpisů, postupů a zvyklostí orgány veřejného i soukromého sektoru,
• posílení postavení dětí a jejich zapojení,
• vzdělávání a zvyšování povědomí o právem dětí mezi dětmi a ve společnosti obecně,
• zastupování dětí a jejich zájmů v řízeních, která se jich dotýkají.

První komisařkou pro práva dětí byla zvolena paní Leda Koursoumbaová. V současné době slouží jako komisařka své druhé funkční období.

Kontaktní údaje:

Corner of Apelli St. and Pavlou Nirvana St., 5^th floor, 1496

Tel. +357 22873200
Fax +357 22872365

E-mail: childcom@ccr.gov.cy
Internet: http://www.childcom.org.cy/

Komisař pro ochranu osobních údajů

Komisař pro ochranu osobních údajů (Epítropos Prostasías Dedoménon Prosopikoú Charaktíra) slouží jako nezávislý orgán dozoru zřízený na základě zákona č. 112 o zpracovávání osobních údajů (ochrana fyzických osob) z roku 2001 (zákon 112(I)/2001), kterým byla do vnitrostátních právních předpisů provedena směrnice 95/46/ES.

Komisař dohlíží na provádění výše uvedeného zákona. Mezi úkoly komisaře patří provádění kontrol, vydávání povolení stanovených zákonem a ukládání správních sankcí za porušení zákona. Komisař spolupracuje s příslušnými orgány v jiných členských státech a s Radou Evropy, pokud jde o záležitosti, které spadají do působnosti komisaře, a prosazuje dodržování práv evropských občanů na soukromí a ochranu osobních údajů.

Komisař slouží jako vnitrostátní orgán dozoru pro Europol, Eurojust, Eurodac, SIS II (Schengenský informační systém druhé generace), VIS (Vízový informační systém), CIS (celní informační systém) a IMI (systém pro výměnu informací o vnitřním trhu).

Úřad komisaře má za cíl poskytovat široké veřejnosti lepší informace o právech stanovených zákonem a rozvíjet kulturu podporující ochranu soukromí jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru.

Odbor pro sociální začleňování osob se zdravotním postižením při Ministerstvu práce, sociální péče a sociálního zabezpečení

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením je milníkem v historii zdravotního postižení a vyžaduje, aby státy přijaly veškerá odpovídající právní, správní a jiná opatření za účelem ochrany práv osob se zdravotním postižením ve všech aspektech života. Kyperská republika ratifikovala tuto úmluvu v roce 2011 a v roce 2013 připravila a přijala svůj první vnitrostátní akční plán v oblasti zdravotního postižení.

Odbor pro sociální začleňování osob se zdravotním postižením jakožto kontaktní místo se zavázalo koordinovat účinné provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a vnitrostátní akční plány v oblasti zdravotního postižení na období let 2013–2015 a 2017–2020.

Kromě toho je cílem odboru pro sociální začleňování osob se zdravotním postižením podporovat sociální ochranu, sociální začleňování a zaměstnanost osob se zdravotním postižením. Mezi jeho hlavní činnosti patří:

• provádět posouzení a poskytovat osvědčení, pokud jde o zdravotní postižení a funkčnost,
• poskytovat sociální dávky osobám se zdravotním postižením,
• poskytovat přímo a nepřímo profesionální rehabilitační a jiné podpůrné služby.

Vizí odboru je zlepšit kvalitu života osob se zdravotním postižením a otevřít nové možnosti jejich sociálního začleňování plánováním, koordinací a prováděním reformy.

Národní mechanismus pro práva žen

1. Národní mechanismus pro práva žen (Ethnikós Michanismós gia ta Dikaiómata tis Gynaíkas) byl zřízen dne 16. února 1994 na základě rozhodnutí Rady ministrů č. 40.609.
2. Národní mechanismus pro práva žen je klíčovou organizací pro utváření a prosazování politiky vlády v oblasti odstraňování diskriminace žen založené na právu a nastolení rovnosti mezi ženami a muži ve všech oblastech práva. Pomáhá rovněž zavádět zásadu rovnosti a rovných příležitostí do praxe, což mimo jiné vyžaduje změnu postoje, prosazování zvláštních programů na podporu a posilování postavení žen v jejich různorodých rolích, jakož i začleňování rovnosti do všech programů a politik.
3. V souladu s rozhodnutím Rady ministrů č. 76.789 ze dne 23. dubna 2014 předsedá radě a vnitrostátnímu výboru Národního mechanismu pro práva žen komisař pro rovnost žen a mužů a generální sekretariát mechanismu je tvořen úředníky z útvaru pro rovnost žen a mužů ministerstva spravedlnosti a veřejného pořádku.
4. Národní mechanismus pro práva žen je tvořen těmito třemi kolektivními orgány: a) rada, b) celostátní výbor a c) meziresortní výbor. Působí také jako generální sekretariát.
5. Rada Národního mechanismu pro práva žen sestává z devatenácti členských organizací. Členy rady jsou ženské organizace, odborové svazy a jiné nevládní organizace, včetně dvou turecko-kyperských ženských organizací (seznam členských organizací rady je uveden v příloze).
6. Vnitrostátní výbor Národního mechanismu pro práva žen sestává z 69 členských organizací, včetně organizací přidružených k politickým stranám, organizací bojujících proti násilí na ženách a vykořisťování žen, vzdělávacích, výzkumných, protirasistických a zemědělských organizací, odborových svazů, organizací pro mír, pro vysídlené osoby, pro rodinu a pro děti atd.
7. Meziresortní výbor Národního mechanismu pro práva žen tvoří činitelé odpovědní za práva žen ze všech ministerstev a z generálního ředitelství pro evropské programy, koordinaci a rozvoj.
8. Generální sekretariát připravuje zasedání všech orgánů Národního mechanismu pro práva žen a pomáhá s prováděním všech přijatých rozhodnutí poskytováním administrativní a vědecké podpory a metodických pokynů.

Parlamentní výbor pro lidská práva a rovné příležitosti žen a mužů

Hlavním úkolem parlamentního výboru pro lidská práva a rovné příležitosti žen a mužů je v rámci výkonu parlamentního dohledu zkoumat a prověřovat, zda jsou dodržována ustanovení kyperské ústavy, mezinárodních úmluv a příslušných právních předpisů v Kyperské republice.

V této souvislosti výbor prověřuje případy související s porušením lidských práv vůči občanům a jiným osobám žijícím v Kyperské republice a podává odpovídající zprávy dolní komoře.

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Vnitrostátní soudy a nesoudní subjekty - Lotyšsko

Vnitrostátní soudy

Občanské, trestní a správní věci v Lotyšsku projednávají soudy ve třech stupních – okresní nebo městské soudy (rajonu (pilsētu) tiesas), krajské soudy (apgabaltiesas) a Nejvyšší soud (Augstākā tiesa). Seznam soudů naleznete zde.

Existuje také Ústavní soud (Satversmes tiesa), který v souladu s Ústavou a zákonem o Ústavním soudu (Satversmes tiesas likums) projednává věci týkající se souladu právních předpisů s Ústavou a další záležitosti, které ze zákona náleží do jeho pravomoci.

Podle zákona o soudní moci (Likums „Par tiesu varu“) jsou zásady a postupy pro soudní projednávání věcí stanoveny v zákoně o Ústavním soudu, zákoně o občanském řízení (Civilprocesa likums), zákoně o trestním řízení (Kriminālprocesa likums) a zákoně o správním řízení (Administratīvā procesa likums), které upravují postup věcí, rozhodnutí přijímaná na konci řízení a postupy pro výkon rozhodnutí.

Specializované úřady na ochranu lidských práv

Kancelář veřejného ochránce práv (Tiesībsarga birojs) působí podle zákona o veřejném ochránci práv (Tiesībsarga likums).

Kdokoli se domnívá, že mohlo dojít k porušení lidských práv, ať už jeho vlastních nebo práv jiné osoby, nebo k porušení zásad řádné správy, má právo podat písemnou stížnost nebo učinit písemné podání Kanceláři veřejného ochránce práv. Postup přijetí a přezkoumání stížností se řídí zákonem o veřejném ochránci práv a předpisy pro vyřizování stížností (sūdzību izskatīšanas reglaments). Podle těchto předpisů musí veřejný ochránce práv v okamžiku přijetí stížnosti rozhodnout, zda věc přijme nebo odmítne (stížnost bude odmítnuta, pokud neobsahuje dostatečné podrobnosti týkající se porušení nebo nespadá do pravomoci veřejného ochránce práv), a o svém rozhodnutí musí stěžovatele informovat. Věc musí být posouzena do tří měsíců. Věc končí buď dohodou stran, nebo doporučením veřejného ochránce práv. Doporučení veřejného ochránce není právně závazné.

Podle čl. 13 odst. 6 zákona o veřejném ochránci práv může veřejný ochránce práv řízení zahájit také z vlastní iniciativy.

Kontaktní údaje veřejného ochránce práv Lotyšské republiky:

Baznīcas ielā 25
Riga
LV-1010

Tel. +371 67686768
Fax 67244074

E-mail: tiesibsargs@tiesibsargs.lv

Otevírací doba pro veřejnost denně od 9.00 do 16.00.

Konzultace po předchozí domluvě. Konzultace jsou bezplatné.

Veřejný ochránce práv ve věcech práv dětí

Veřejný ochránce práv jedná podle zákona o veřejném ochránci práv. Kromě toho podle čl. 65² odst. 2 zákona o ochraně práv dítěte (Bērnu tiesību aizsardzības likums) Kancelář veřejného ochránce práv projednává také stížnosti týkající se porušení práv dětí, přičemž věnuje zvláštní pozornost porušením, kterých se dopustily státní orgány a orgány místní samosprávy nebo jejich zaměstnanci.

Kontaktní údaje veřejného ochránce práv Lotyšské republiky:

Baznīcas ielā 25
Riga
LV-1010

Tel. +371 67686768
Fax 67244074

E-mail: tiesibsargs@tiesibsargs.lv

Otevírací doba pro veřejnost denně od 9.00 do 16.00.

Konzultace po předchozí domluvě. Konzultace jsou bezplatné.

Státní inspektorát pro ochranu práv dětí (Valsts bērnu tiesību aizsardzības inspekcija) sleduje a kontroluje prosazování právních předpisů v oblasti ochrany práv dětí podle článku 65¹ zákona o ochraně práv dítěte.

Inspektory pro ochranu práv dětí je možné kontaktovat na adrese:

53 Ventspils iela
Riga
LV-1002

Tel. +371 67359128, +371 67359133

Otevírací doba pro veřejnost: pondělí 13.00–18.00 a čtvrtek 8.30–14:00.
Podrobnější informace o žádostech a stížnostech ve věcech práv dětí naleznete zde.

Subjekt zabývající se rovným zacházením

Veřejný ochránce práv působí podle zákona o veřejném ochránci práv.

Kontaktní údaje veřejného ochránce práv Lotyšské republiky:

25 Baznīcas ielā
Riga
LV-1010

Tel. +371 67686768
Fax 67244074

E-mail: tiesibsargs@tiesibsargs.lv

Otevírací doba pro veřejnost denně od 9.00 do 16.00.

Konzultace po předchozí domluvě. Konzultace jsou bezplatné.

Úřad pro ochranu údajů

Státní inspektorát pro ochranu údajů (Datu valsts inspekcija, „DVI“) dohlíží na ochranu osobních údajů. Kontrolujte a sleduje, zda je zpracování osobních údajů v zemi v souladu s požadavky zákona na ochranu osobních údajů (Fizisko personu datu aizsardzības likums).

Podle čl. 5 odst. 3 zákona o úředních žádostech (Iesniegumu likums, v účinnosti od 1. ledna 2008) a čl. 64 zákona o správním řízení (v účinnosti od 1. února 2004) musí inspektorát žádost nebo stížnost, která mu byla předložena, posoudit a odpovědět do jednoho měsíce od přijetí. Tato lhůta může být prodloužena, pokud jsou pro posouzení žádosti nebo stížnosti zapotřebí další informace.

Inspektorát má pravomoc stanovit sankce za porušení ochrany osobních údajů. Jeho rozhodnutí lze napadnout u soudů.

Kontaktní údaje Státního inspektorátu pro ochranu údajů

Blaumaņa iela 11/13–15
Riga
LV-1011

Tel. +371 67223131
E-mail: info@dvi.gov.lv

Přijetí po předchozí domluvě.

Zaměstnanci jsou k dispozici pro konzultace po telefonu každý pracovní den od 14.00 do 16.00.

Jiné specializované úřady

Lotyšské centrum pro lidská práva (Latvijas cilvēktiesību centrs, „LCC“) je nezávislou nevládní organizací zabývající se vzděláváním v oblasti lidských práv, výzkumem lidských práv a otázkami vnitrostátních vztahů. Jeho oblasti činnosti zahrnují sociální začleňování, snášenlivost a boj proti diskriminaci, uzavřená zařízení, právní poradenství, ochranu zájmů duševně nemocných osob a prevenci jejich diskriminace, trestné činy z nenávisti a žadatele o azyl.

Kontaktní údaje Lotyšského centra pro lidská práva:

13 Alberta iela
7. stāvs
Riga
LV-1010
Lotyšsko

Tel. +371 67039290
Fax +371 67039291

E-mail: office@humanrights.org.lv

Jiné

Správa právní pomoci (Juridiskās palīdzības administrācija, „JPA“) jedná podle zákona o státní právní pomoci (Valsts nodrošinātās juridiskās palīdzības likums), zákona o státním odškodnění obětí (Likums par valsts kompensāciju cietušajiem) a nařízení vlády č. 869 ze dne 15. listopadu 2005, kterým se stanoví Charta Správy právní pomoci (Juridiskās palīdzības administrācijas nolikums). Přezkoumává žádosti o státní právní pomoc a rozhoduje, zda bude žádost přijata nebo zamítnuta; posuzuje nároky na státní odškodnění a rozhoduje, zda má být platba provedena nebo zamítnuta; posuzuje žádosti jednotlivců o schválení jako poskytovatelů státní právní pomoci a uzavírá smlouvy s poskytovateli právní pomoci a plní další úkoly v souladu s výše uvedenými právními předpisy.

Formulář pro získání statusu poskytovatele státní právní pomoci je dostupný na internetových stránkách Správy právní pomoci https://www.jpa.gov.lv/par-mums-eng, v oddíle „Juridiskās palīdzības sniedzējiem“ [poskytovatelé právní pomoci].

Kontaktní údaje Správy právní pomoci

Brīvības gatve 214
Riga
LV-1039

Bezplatný tel. + 371 680001801, tel. +371 67514208
Fax +37167514209

E-mail: jpa@jpa.gov.lv

Sdružení bezpečné přístřeší

Sdružení bezpečné přístřeší [NVO „Patvērums ‚Drošā māja‘ “] bylo založeno s cílem rozvíjet služby podpory pro oběti obchodování s lidmi a legální přistěhovalce, včetně žadatelů o azyl, uprchlíků a osob, kterým byl poskytnut alternativní status, aby se zajistilo právo jednotlivce na přiměřenou pomoc a ochranu; podporovat rehabilitaci a reintegraci osob, které se staly obětí obchodování s lidmi; poskytovat služby podpory pro legální přistěhovalce rozvíjením interaktivních forem školení a spolupráce se státními institucemi a místní samosprávou a sociálními a křesťanskými organizacemi v Lotyšsku a jinde na světě. V září 2010 bylo sdružení uznáno jako veřejně prospěšná organizace. Od roku 2007 má právo poskytovat státem financované služby sociální rehabilitace obětem obchodování s lidmi.

Kontaktní údaje:

Lāčplēša iela 75 – 9/10
Riga
LV-1011

Tel. +371 67898343, +371 28612120

E-mail: drosa.maja@gmail.com

Vnitrostátní soudy

Základní práva jsou zakotvena v mezinárodních dokumentech, jako je například Evropská úmluva o lidských právech a úmluvy OSN, ale také v lucemburské ústavě a v Listině základních práv Evropské unie, pokud jde o evropské právo.

Základních práv zakotvených v těchto právních textech se lze dovolávat u všech vnitrostátních soudů: trestních, občanskoprávních, obchodních nebo správních.

Je třeba zdůraznit, že každé porušení některého ze základních práv je možno sankcionovat na základě rozsudků vnitrostátních soudů, ať již se jedná o soudy trestní, nebo občanskoprávní, případně obchodní nebo správní.

https://justice.public.lu/fr.html

https://justice.public.lu/fr/annuaire.html

Veřejný ochránce práv (Médiateur institutionnel)

Veřejný ochránce práv

Veřejný ochránce práv působí při parlamentu (Chambre des députés) a při plnění svých povinností nepřijímá pokyny od žádného jiného orgánu.

Úkolem veřejného ochránce práv je přijímat stížnosti fyzických nebo právnických osob soukromého práva v záležitostech, které se jich týkají, v souvislosti s fungováním orgánů státní správy a obecní samosprávy, jakož i státních a obecních veřejných institucí, s výjimkou záležitostí, které se týkají jejich činností v oblasti průmyslu, financí a obchodu. V této souvislosti se může zabývat stížnostmi, které přímo či nepřímo souvisejí s lidskými právy.

Každá fyzická či právnická osoba soukromého práva, která v souvislosti s věcí, která se jí týká, nabude dojmu, že orgán uvedený v předchozím odstavci nejednal v souladu se svým posláním, které má naplňovat, případně jednal v rozporu s platnými úmluvami, zákony a předpisy, může požádat o předložení své záležitosti veřejnému ochránci práv formou písemné individuální stížnosti nebo prostřednictvím ústního prohlášení na jeho sekretariátu.

Před podáním této stížnosti je stěžovatel povinen využít příslušné správní postupy u napadených orgánů s cílem dosáhnout uspokojení svých nároků.

Stížností podanou veřejnému ochránci práv není dotčen běh lhůt k podání opravných prostředků, a to zejména u příslušných soudů.

Veřejný ochránce práv nesmí zasahovat do soudního řízení ani zpochybňovat důvodnost soudního rozhodnutí. V případě nesplnění povinností vyplývajících z pravomocného soudního rozhodnutí však může příslušnému subjektu uložit, aby je ve lhůtě, kterou mu veřejný ochránce práv určí, splnil.

Stížnost se musí vztahovat ke konkrétnímu případu týkajícímu se osoby, která stížnost podala. Stížnosti se nesmějí týkat fungování správy jako takové.

Pokud se veřejnému ochránci práv stížnost jeví jako odůvodněná, poskytne stěžovateli i správě poradenství a navrhne veškerá doporučení týkající se předmětného útvaru i stěžovatele, která by podle jeho názoru umožnila smírné urovnání stížnosti, která mu byla předložena. Tato doporučení mohou obsahovat zejména návrhy na zlepšení fungování předmětného útvaru.

Pokud se veřejnému ochránci práv jeví, že v případě stížnosti, která mu byla předložena, by uplatnění předmětného rozhodnutí bylo nespravedlivé, může v souladu s právními a správními předpisy doporučit předmětnému útvaru jakékoli řešení, které by umožnilo vyřešit situaci stěžovatele spravedlivě, a navrhnout změny právních nebo správních předpisů, na nichž bylo uvedené rozhodnutí založeno, které považuje za vhodné.

Proti rozhodnutí veřejného ochránce práv, že se stížností nebude zabývat, se nelze odvolat k soudu.

Veřejný ochránce práv

36, rue du Marché-aux-Herbes
L-1728 Luxembourg

Tel. +352 26270101
Fax +352 26270102

Internetové stránky: http://www.ombudsman.lu/
Email: info@ombudsman.lu

Specializované úřady na ochranu lidských práv

Poradní výbor pro lidská práva (Commission consultative des droits de l'Homme).

Poradní výbor pro lidská práva (Commission consultative des droits de l'Homme, CCDH) je poradní orgán vlády, jehož úkolem je podpora a ochrana lidských práv v Lucemburském velkovévodství. Za tímto účelem předkládá vládě zcela nezávisle vypracovaná stanoviska, studie, postoje a doporučení ohledně všech otázek obecného významu týkajících se lidských práv v Lucemburském velkovévodství. Ve svých stanoviscích upozorňuje vládu na opatření, která podle jeho názoru podporují ochranu a prosazování lidských práv. Předseda vlády předává stanoviska, studie, postoje a doporučení výboru parlamentu.

Jedná se o čistě poradní orgán vlády, který nemá rozhodovací pravomoc.

Poradní výbor pro lidská práva nemá pravomoc řešit jednotlivé případy.

V rámci svého působení poradní výbor pro lidská práva:

• svobodně přezkoumává veškeré otázky spadající do jeho působnosti, ať již je předloží vláda, nebo o nich rozhoduje stanoviskem vydaným z vlastního podnětu na návrh svých členů nebo jakékoli osoby či organizace,
• vyslechne kohokoli, případně přijme veškeré informace a veškeré dokumenty potřebné k posouzení situací spadajících do jeho působnosti,
• obrací se na veřejnost přímo nebo prostřednictvím sdělovacích prostředků zejména s cílem zveřejnit svá stanoviska a doporučení,
• jedná v součinnosti s jinými orgány, ať již soudními, či jinými, za účelem podpory a ochrany lidských práv.

Poradní výbor pro lidská práva

71-73, rue Adolphe Fischer
L-1520 Luxembourg

Tel. +352 26202852
Fax +352 26202855
Fax +352 26202855

Internetové stránky: https://ccdh.public.lu/
Email: info@ccdh.public.lu

Veřejný ochránce práv pro děti a mládež (Ombudsman fir Kanner a Jugendlecher [OKaJu])

Povinnosti OKaJu

Zákon ze dne 1. dubna 2020, kterým se zřizuje veřejný ochránce práv pro děti a mládež, definuje povinnosti OKaJu:

1. prověřuje stížnosti na porušování práv dětí; vydává doporučení vedoucí k nápravě oznámené situace;
2. analyzuje zavedené systémy, aby případně mohl příslušným orgánům doporučit úpravy, které by dlouhodobě zajistily lepší ochranu a podporu práv dětí;
3. oznamuje příslušným orgánům porušování práv dětí;
4. poskytuje fyzickým nebo právnickým osobám rady, jak uplatňovat práva dětí;
5. zvyšuje povědomí dětí o jejich právech a povědomí veřejnosti o právech dětí;
6. vydává stanoviska ke všem zákonům, návrhům zákonů a podzákonných předpisů, které mají dopad na dodržování práv dětí;
7. na žádost vlády nebo parlamentu vydává stanoviska k jakékoli otázce týkající se práv dětí.

Členové kanceláře OKaJU při výkonu své činnosti nezasahují do probíhajících soudních řízení.

Každá fyzická nebo právnická osoba se může písemně nebo ústně obrátit na veřejného ochránce práv pro děti a mládež s žádostí o radu při uplatňování práv dětí.

Odpověď ombudsmana pro děti a mládež může být písemná nebo ústní, v závislosti na formě žádosti.

Ombudsman pro děti a mládež

2, rue Fort Wallis
L-2714 Luxembourg

Tel. +352 26123124
Fax +352 26123125

Internetové stránky: http://ork.lu/index.php/en/

Centrum rovného zacházení (Centre pour l'égalité de traitement)

Cílem Centra rovného zacházení, které je při výkonu svých úkolů zcela nezávislé, je prosazovat, analyzovat a sledovat rovné zacházení se všemi osobami bez diskriminace na základě rasy, etnického původu, pohlaví, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení nebo věku.

Při plnění svých úkolů může toto centrum zejména:

• zveřejňovat zprávy, vydávat stanoviska a doporučení a vypracovávat studie o veškerých otázkách souvisejících s výše uvedenou diskriminací,
• vypracovávat a poskytovat veškeré informace a užitečnou dokumentaci v rámci úkolů, které jsou mu svěřeny,
• poskytovat pomoc osobám, které se považují za oběti diskriminace podle článku 1 zákona o rovném zacházení ze dne 28. listopadu 2006 tím, že jim poskytují poradenství a informace s cílem tyto oběti informovat o jejich individuálních právech, právních předpisech, judikatuře a o způsobech, jimiž mohou svá práva uplatnit.

Informace týkající se jednotlivých situací nebo případů, o nichž se členové v rámci plnění svých úkolů dozvědí, podléhají profesnímu tajemství. Bez ohledu na toto profesní tajemství však mohou sdělovat příslušným soudním orgánům jakékoli informace, které by mohly představovat diskriminaci obětí podle článku 1 zákona o rovném zacházení ze dne 28. listopadu 2006.

Členové centra při výkonu své činnosti nezasahují do probíhajících soudních řízení.

Členové centra mají právo vyžádat si veškeré informace, podklady nebo dokumenty, které potřebují k plnění svých úkolů, s výjimkou těch, na které se vztahuje lékařské nebo jiné profesní tajemství.

Centrum rovného zacházení

B.P. 2026
L-1020 Lucembursko

Tel. +352 26483033
Fax +352 26483873

Internetové stránky: http://cet.lu/fr/
E-mail: info@cet.lu

Národní komise pro ochranu údajů (Commission nationale pour la protection des données)

Národní komise pro ochranu údajů je veřejný orgán zřízený jako veřejná instituce. Své úkoly plní zcela nezávisle.

Každoročně předkládá členům vlády zprávu, v níž informuje o plnění svých úkolů.

Komise má za úkol:

• kontrolovat a ověřovat zákonnost shromažďování a využívání zpracovávaných údajů a informovat osoby odpovědné za zpracovávání údajů o jejich povinnostech,
• zajišťovat dodržování základních práv a svobod jednotlivců, zejména respektování soukromí, a informovat veřejnost o právech subjektů údajů,
• přijímat a posuzovat stížnosti a žádosti o ověření zákonnosti zpracování údajů,
• poskytovat vládě buď na její žádost, nebo z vlastního podnětu poradenství ohledně důsledků vývoje v oblasti zpracování dat a informačních technologií z hlediska dodržování základních práv a svobod, za tímto účelem si může vyžádat studie, průzkumy nebo odborné posudky.

Komise je rovněž pověřena zajišťováním toho, aby byla uplatňována ustanovení novelizovaného zákona ze dne 30. května 2005 o ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a jeho prováděcích předpisů.

Na komisi se může obrátit jakákoli osoba, která jedná sama, prostřednictvím svého právníka nebo jakékoli jiné řádně zmocněné fyzické či právnické osoby, se žádostí týkající se dodržování jejích základních práv a svobod ve vztahu ke zpracování údajů. Dotčená osoba je informována o rozhodnutích týkajících se její žádosti.

Na komisi se může obrátit zejména jakákoli osoba s žádostí o ověření zákonnosti zpracování osobních údajů v případě, že je této osobě odepřen výkon práva na přístup k těmto údajům, nebo je tento výkon omezen.

Komise informuje soudní orgány o všech protiprávních jednáních, o kterých se dozví.

Národní komise pro ochranu údajů

15, Boulevard du Jazz
L-4370 Belvaux

Tel. +352 261060-1
Fax +352 261060-29

Internetové stránky: https://cnpd.public.lu/fr.html

Národní úřad pro přijímání (Office national de l'accueil [ONA])

Národní úřad pro přijímání (ONA) byl zřízen zákonem ze dne 4. prosince 2019. Ustanovení nového zákona o přijímání vstoupila v platnost 1. ledna 2020.

Úřad ONA nahrazuje Lucemburský úřad pro přijímání a integraci (Office luxembourgeois de l'accueil et de l'intégration [OLAI]), zřízený pozměněným zákonem ze dne 16. prosince 2008 o přijímání a integraci cizinců v Lucemburském velkovévodství.

Povinnosti úřadu ONA jsou:

1. organizovat přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu ve smyslu zákona ze dne 18. prosince 2015 o mezinárodní ochraně a dočasné ochraně;
2. spravovat ubytovací zařízení vyhrazená pro dočasné ubytování žadatelů o mezinárodní ochranu, uprchlíků a osob, které mají nárok na doplňkovou ochranu, jak je definuje výše uvedený zákon ze dne 18. prosince 2015
3. spolupracovat s dalšími subjekty při zřizování a správě ubytovacích zařízení pro dočasné ubytování žadatelů o mezinárodní ochranu, uprchlíků a osob, které mají nárok na doplňkovou ochranu;
4. spolupracovat s příslušnými orgány při podpoře výstavby a vybavení ubytovacích zařízení pro dočasné ubytování žadatelů o mezinárodní ochranu, uprchlíků a osob, které mají nárok na doplňkovou ochranu.

Úřad ONA při plnění těchto úkolů spolupracuje s evropskými a mezinárodními orgány.

Ve výjimečných případech, řádně odůvodněných rodinnými, humanitárními nebo zdravotními důvody, může úřad ONA poskytnout ad hoc podporu státním příslušníkům třetích zemí podle definice v čl. 3 písm. c) novelizovaného zákona ze dne 29. srpna 2008 o volném pohybu osob a přistěhovalectví, kteří nemají nárok na stávající podporu a příspěvky.

Národní úřad pro přijímání (ONA)

5, rue Carlo Hemmer
L-1734 Luxembourg

Tel. +352 24785700
Fax +352 24785720

Internetové stránky: https://ona.gouvernement.lu/en/service.html
E-mail: info@olai.public.lu

Přístup ke spravedlnosti

Služba pro příjem a právní informace (Service d’accueil et d’information juridique)

Tato služba, která je zřízena u jednotlivých soudů, je podřízena nejvyššímu státnímu zástupci (procureur général d'Etat). Jejím účelem je odpovídat na dotazy soukromých osob a poskytovat jim obecné informace o rozsahu jejich práv a o způsobech a prostředcích, které mohou na ochranu těchto práv využít.

Úkolem služby je:

• odpovídat na dotazy jednotlivých osob a nasměrovat je na příslušná oddělení tak, že jim poskytnou potřebné informace a technické prostředky,
• podávat jednotlivým osobám obecné informace o rozsahu jejich práv v souvislosti s předmětnými problémy a o způsobech a prostředcích jejich uplatnění,
• vyslechnout jejich stížnosti na obtíže, s nimiž se při uplatňování svého práva setkávají, a navrhnout možnosti, jak jim zabránit.

Služba poskytuje informace pouze ústně. Neposkytuje žádné písemné konzultace.

Služba pro příjem a právní informace – Lucembursko

Cité judiciaire
Bâtiment BC
L-2080 - Luxembourg

Tel. +352 475981-345/325/600

pgsin@justice.etat.lu

Služba pro příjem a právní informace – Diekirch

Smírčí soud (Justice de paix)

Place Joseph Bech
L-9211 - Diekirch

Tel. +352 802315

Právní pomoc

Právní pomoc může být poskytnuta v případě soudních i mimosoudních řízení, ve věcech nesporných i sporných, a lze ji poskytnout žalobci i žalovanému. Aby měl žadatel nárok na právní pomoc, musí se nacházet v situaci, kdy nemá dostatečné prostředky, tj. jeho prostředky se musí rovnat zaručenému minimálnímu příjmu (revenu d'insertion sociale [REVIS]). Posuzuje se, zdá má osoba žádající o pomoc dostatek prostředků, a to na základě příjmů a majetku dané osoby a osob, které s ní žijí ve společné domácnosti.

Právní pomoc bude zamítnuta v případě osoby, jejíž žaloba se jeví jako zjevně nepřípustná, neopodstatněná, bezdůvodná nebo je její předmět nepřiměřený v porovnání s náklady, které v souvislosti s ní vzniknou.

Právní pomoc bude zamítnuta v případě, že má žadatel z jakéhokoli důvodu nárok na náhradu nákladů na právní pomoc od třetí strany.

Příjemce právní pomoci má nárok na pomoc advokáta a všech veřejných činitelů, jejichž přispění je v daném případě, řízení nebo jeho výkonu nezbytné.

O poskytnutí bezplatné právní pomoci rozhoduje předseda advokátní komory (Bâtonnier de l’Ordre des avocats) nebo člen rady advokátní komory, který je jím za tímto účelem zmocněn v okrese, v němž se nachází místo bydliště žadatele. Pokud stálé bydliště nemá, přísluší rozhodnutí předsedovi advokátní komory v Lucemburku nebo členovi rady advokátní komory, který je jím za tímto účelem pověřen.

Osoby, které nemají dostatečné prostředky, se obracejí na předsedu advokátní komory buď v průběhu svého jednání, nebo písemně.

Pokud osoba, kterou zadrží policie, tvrdí, že má nárok na právní pomoc, a požádá o ni, advokát, který je přítomen jejímu zadržení, předá tuto žádost předsedovi advokátní komory.

Internetové stránky: https://www.barreau.lu/recourir-a-un-avocat/assistance-judiciaire/

Pro soudní obvod Lucemburk

Předseda lucemburské advokátní komory
Služba právní pomoci (Service de l'Assistance Judiciaire)
45, Allée Scheffer, L-2520 Lucemburk
L-2013 Lucemburk

Tel. +352 467272-1

Pro soudní obvod Diekirch

Předseda advokátní komory v Diekirchu
B.P. 68
L-9201 Diekirch

I. Vnitrostátní soudy

I.1. Soudy

I.2 Ústavní soud

II. Vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv, veřejný ochránce práv

II.1 Komisař pro základní práva

II.2 Specializované úřady na ochranu lidských práv

II.2.1 Maďarský národní úřad pro ochranu údajů a svobodu informací

II.2.2 Úřad pro rovné zacházení

II.2.3 Nezávislá komise pro stížnosti na polici

III. Jiné

III.1 Maďarská státní zastupitelství

III.2 Podpora pro oběti

III.3 Právní pomoc

I. Vnitrostátní soudy

I.1 Soudy

1. Úkoly

Podle základního zákona Maďarska (maďarská ústava) je úkolem soudů výkon spravedlnosti. To znamená rozhodování v trestních věcech a soukromoprávních sporech, rozhodování o zákonnosti správních rozhodnutí a obecních vyhlášek a rozhodování, zda místní orgán splnil své zákonné legislativní povinnosti. Právní předpisy mohou stanovit i další případy, o kterých má rozhodovat soud.

Zásady zaručující soudní nezávislost jsou stanoveny v základním zákoně: soudci jsou vázáni pouze právními předpisy, nemohou dostávat pokyny ke svému rozhodování a ze svého úřadu mohou být odvoláni z důvodů a na základě postupů stanovených právními předpisy. Nemohou být členy politické strany ani se angažovat v politické činnosti.

2. Organizace

V Maďarsku plní úkol výkonu spravedlnosti Nejvyšší soud (Kúria) Maďarska, krajské odvolací soudy, krajské soudy, okresní soudy a správní a pracovní soudy.

Mezi jednotlivými soudními úrovněmi neexistuje žádný hierarchický vztah. Soudy v hierarchii výše postavené nemají pravomoc udělovat pokyny soudům, které jsou v hierarchii níže postavené. Soudci vydávají svá rozhodnutí v souladu s právními předpisy a svým morálním přesvědčením.

Okresní soudy (járásbíróságok)

Většinu věcí v prvním stupni projednávají okresní soudy. V současné době rozhoduje v Maďarsku 111 okresních soudů. Maďarský termín pro okresní soudy v Budapešti je kerületi bíróság. Ve 23 okresech Budapešti působí celkem šest jednotných okresních soudů (egyesített kerületi bíróság). Okresní soudy jsou soudy prvního stupně a v jejich čele stojí předseda.

Správní a pracovní soudy

Maďarsko má 20 správních a pracovních soudů, které – jak jejich jméno naznačuje – se zabývají výlučně správními a pracovními věcmi. Jejich hlavním úkolem je přezkum správních rozhodnutí a rozhodování ve věcech vyplývajících z pracovněprávních vztahů a kvazi-zaměstnaneckých vztahů.

Krajské soudy (törvényszékek)

Krajské soudy působí jako soudy prvního nebo druhého stupně. Věc může být postoupena krajskému soudu dvěma způsoby. První možností je, že proti rozsudku vynesenému v prvním stupni (jinými slovy okresním nebo správním a pracovním soudem) podá zainteresovaná strana opravný prostředek. Některé věci však začínají u krajského soudu a v tomto případě působí tyto soudy jako soudy prvního stupně. Procesněprávní předpisy (občanský soudní řád a trestní řád) určují, kterých věcí se to týká, například na základě hodnoty sporu nebo na základě toho, zda se jedná o zvláštní věc nebo věc spojenou se zvláště závažným trestným činem. Krajské soudy tvoří senáty, skupiny a trestní, občanskoprávní, hospodářská, správní a pracovní kolegia, v jejichž čele stojí předseda.

Krajské odvolací soudy (ítélőtáblák)

Pět krajských odvolacích soudů představuje úroveň mezi krajskými soudy a Nejvyšším soudem a byly zřízeny, aby snížily zátěž Nejvyššího soudu. O odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů rozhodují krajské odvolací soudy. Krajské odvolací soudy jsou soudy třetího stupně v trestních věcech, v nichž krajský soud by soudem druhého stupně. Krajské odvolací soudy tvoří senáty a trestní a občanskoprávní kolegia, v jejichž čele stojí předseda.

Nejvyšší soud Maďarska

Nejvyšší soud se nachází na vrcholu soudní hierarchie a v jeho čele stojí předseda. Jeho nejdůležitějším úkolem je určovat jednotnou a ustálenou soudní praxi. Nejvyšší soud plní tento svůj úkol tím, že vydává tzv. sjednocující rozhodnutí. Tato rozhodnutí poskytují pokyny, pokud jde o zásady, a jsou pro soudy závazná.

Nejvyšší soud

• rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů nebo krajských odvolacích soudů v případech stanovených právními předpisy,
• posuzuje žádosti o přezkum,
• vydává sjednocující rozhodnutí, která jsou pro soudy závazná,
• provádí analýzy judikatury v uzavřených věcech, kde rozhodnutí se stalo již pravomocným, a v rámci toho přezkoumává a posuzuje judikaturu soudů,
• zveřejňuje soudní rozhodnutí o zásadách,
• přijímá rozhodnutí o tom, zda jsou obecní vyhlášky v rozporu s jinými právními předpisy a zda mají být zrušeny,
• přijímá rozhodnutí, kterými se konstatuje porušení zákonných legislativních povinností místním orgánem.

Nejvyšší soud má senáty pro soudní rozhodování, sjednocující rozhodnutí, místní orgány a vydávání zásad, jakož i trestní, občanskoprávní a správní a pracovní kolegia a skupiny pro analýzu judikatury.

Národní justiční úřad (Országos Bírósági Hivatal) a Národní rada pro soudnictví (Országos Bírói Tanács).

Předseda Národního justičního úřadu vykonává centralizované úkoly související se správou soudů, vykonává manažerské pravomoci podle kapitoly věnované soudům zákona o rozpočtu a dohlíží na správní činnosti předsedů krajských odvolacích soudů a krajských soudů. Národní rada pro soudnictví, nezávislý orgán volený soudci a tvořený výlučně soudci, je dozorčí radou pro centralizovanou správu soudů. Kromě svých úkolů v oblasti dozoru je NJC rovněž zapojena do správy soudů.

3. Kontaktní údaje

Országos Bírósági Hivatal
Adresa: 1055 Budapešť, Szalay u. 16.
Poštovní adresa: 1363 Budapešť Pf.: 24.

Tel. +36 13544100
Fax +36 13124453

E-mail: obh@obh.birosag.hu
Internetová stránka soudů

I.2 Ústavní soud

1. Úkoly

Ústavní soud (Alkotmánybíróság) je hlavním orgánem pro ochranu základního zákona. Jeho povinnosti spočívají v ochraně demokratických zásad právního státu, ústavního pořádku a práv zaručených základním právem, zabezpečování vnitřní soudržnosti právního systému a prosazování zásady dělby moci.

Ústavní soud byl zřízen Národním shromážděním v roce 1989. Základní zákon stanoví základní pravidla týkající se povinností a smyslu existence Ústavního soudu, zatímco hlavní linie organizačních a procesních pravidel jsou obsaženy v zákoně o Ústavním soudu. Podrobná pravidla týkající se postupů Ústavního soudu jsou stanovena v jednacím řádu.

2. Organizace

Ústavní soud je orgán tvořený patnácti členy. Jeho členové jsou voleni Národním shromážděním dvoutřetinovou většinou s mandátem na dvanáct let. Soudcem Ústavního soudu se může stát pouze uznávaný právník z akademického prostředí nebo osoba s nejméně dvacetiletou právní praxí. Předseda Ústavního soudu je volen Národním shromážděním ze soudců Ústavního soudu na dobu jejich funkčního období soudce Ústavního soudu.

Ústavní soud zasedá v plénu, v pětičlenných senátech nebo jako samosoudce. Rozhodnutí o ústavnosti zákonů a jiných závažných věcí jsou přijímána v plénu.

Soudní kancelář vykonává organizační, operativní, administrativní a rozhodovací funkce. V čele kanceláře je generální tajemník, který je volen v plénu na návrh předsedy.

3. Pravomoci

Předběžné posouzení souladu se základním zákonem

Navrhovatel zákona, tj. vláda nebo předseda Národního shromáždění, může požádat Národní shromáždění, aby předložilo přijatý zákon Ústavnímu soudu k ústavnímu přezkumu za účelem posouzení jeho souladu se základním zákonem.

Kromě toho prezident republiky je povinen namísto podpisu předložit zákon přijatý parlamentem Ústavnímu soudu, pokud má za to, že tento zákon nebo kterékoli jeho ustanovení je v rozporu se základním zákonem, aby soud posoudil, zda je se základním zákonem v souladu. Pokud Ústavní soud stanoví, že posuzovaný zákon je v rozporu se základním zákonem, nemůže být zákon vyhlášen.

Následný přezkum souladu se základním zákonem (následné přezkumné řízení)

Toto řízení zavedené v roce 2012 může zahájit vláda, jedna čtvrtina poslanců, komisař pro základní práva, předseda Nejvyššího soudu a nejvyšší státní zástupce.

Ústavní soud zruší jakékoli sporné ustanovení, pokud v tomto řízení shledá, že je v rozporu se základním právem.

Zahájení individuálního přezkumného řízení soudcem

Soudce, který má při projednávání věci za to, že zákon, který má být uplatněn, je v rozporu se základním zákonem, musí požádat Ústavní soud, aby řízení přezkoumal a pozastavil. V případě zahájení řízení soudcem může Ústavní soud rozhodnout, že zákon nebo právní ustanovení je v rozporu se základním zákonem a prohlásit je v daném případě, nebo dokonce obecně, za nepoužitelný.

Ústavní stížnosti

Ústavní stížnost je jedním z nejdůležitějších nástrojů pro ochranu základních práv. Lze jí využít především v případě, že při vydávání soudního rozhodnutí došlo k porušení základních práv stěžovatele daných základním zákonem. Takovéto porušení může nastat během soudního řízení týkajícího se věci, v níž se použije zákon, který je v rozporu se základním zákonem, nebo pokud je vydáno rozhodnutí ve věci samé nebo jakékoli jiné rozhodnutí, které dospěje k závěru, že soudní řízení je v rozporu se základním zákonem. Ústavní stížnost lze výjimečně podat i v případě, že byla přímo porušena základní práva stěžovatele ve věci, v níž nebylo vydáno soudní rozhodnutí. Ústavní soud pak zruší jakýkoli zákon nebo soudní rozhodnutí, pokud shledá, že je v rozporu se základním zákonem.

Posouzení rozporu s mezinárodními dohodami

Podle zákona o Ústavním soudu lze posuzovat, zda je určitý maďarský zákon v souladu s některou mezinárodní dohodou. Řízení může zahájit jedna čtvrtina poslanců, vláda, komisař pro základní práva, předseda Nejvyššího soudu, nejvyšší státní zástupce nebo soudce v souvislosti se zákonem, který má být v určité věci použit.

Ústavní soud může v plném rozsahu nebo částečně zrušit jakýkoli zákon, pokud shledá, že je v rozporu s mezinárodní dohodou, a může se obrátit na zákonodárce, aby ve stanovené lhůtě přijali opatření nezbytná k vyřešení rozporu.

Další pravomoci

Ústavní soud provádí výklad ustanovení základního zákona v případě jakékoli konkrétní ústavní záležitosti na návrh Národního shromáždění nebo jeho stálého výboru, prezidenta republiky nebo vlády, pokud lze takový výklad přímo odvodit ze základního zákona.

Kdokoli může podat návrh, aby Ústavní soud přezkoumal rozhodnutí Národního shromáždění vyhlásit referendum nebo odmítnout vyhlásit povinné referendum.

Národní shromáždění může rozpustit orgán zástupců místního orgánu nebo menšinovou samosprávu, pokud jedná způsobem, který je v rozporu se základním zákonem. Předtím však Ústavní soud vydá z podnětu vlády k dané věci své stanovisko.

Ústavní soud provádí řízení k odvolání prezidenta republiky z úřadu na návrh Národního shromáždění.

Ústavní soud může rozhodovat o otázkách střetu pravomocí mezi státními orgány a mezi státními orgány a orgány místní samosprávy.

Ústavní soud může z moci úřední stanovit, že určité opatření je v rozporu se základním zákonem z důvodu legislativního opomenutí, a v tomto případě vyzve subjekt odpovědný za opomenutí, aby zjednal nápravu.

4. Kontaktní údaje

Adresa: 1015 Budapešť, Donáti u. 35–45.
Poštovní adresa: 1535 Budapešť, Pf. 773.

Tel. +36 14883100

Internetová stránka Ústavního soudu
Stránka na Facebooku

II. Vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv, veřejný ochránce práv

II.1 Komisař pro základní práva (Az Alapvető Jogok Biztosa) (vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv v rámci OSN)

1. Komisař pro základní práva

Podle základního zákona Maďarska Národní shromáždění také přijalo zákon o komisaři pro základní práva, kterým vytvořilo nový, jednotný systém veřejného ochránce práv.

Komisař pro základní práva se zodpovídá pouze parlamentu. Veřejný ochránce práv jedná během svého řízení nezávisle, výlučně na základě základního zákona a jiných právních předpisů. Veřejný ochránce práv je volen dvěma třetinami hlasů zástupců Národního shromáždění na návrh prezidenta republiky na dobu šesti let a Národnímu shromáždění podává o své práci každoročně zprávu.

Komisař pro základní práva může být opakovaně zvolen pouze jednou. Podle zákona o komisaři pro základní práva pracují společně s komisařem pro základní práva dva zástupci: zástupce komisaře odpovědný za ochranu zájmů budoucích generací a zástupce komisaře odpovědný za ochranu práv etnických menšin žijících v Maďarsku. Komisař zvolený Národním shromážděním navrhne zástupce, které rovněž zvolí Národní shromáždění.

2. Postup a jednání

Hlavním úkolem veřejného ochránce práv je prošetřovat zneužití týkající se základních práv a iniciovat obecná nebo konkrétní opatření k jejich nápravě.

V mezích stanovených zákonem upravujícím jeho pravomoci si veřejný ochránce práv zvolí opatření, jež považuje za přiměřené, kterým může být:

• doporučení k nápravě zneužití základních práv určené orgánu dozoru, který dohlíží nad orgánem, který zneužití způsobil,
• náprava zneužití iniciovaná společně s vedoucím dotčeného orgánu,
• návrh na zahájení řízení Ústavního soudu,
• zahájení přezkumu souladu městské vyhlášky s ostatními právními předpisy Nejvyšším soudem,
• návrh na vydání opatření (prostřednictvím nejvyššího státního zástupce), která by mělo přijmout státní zastupitelství,
• zahájení stíhání odpovědné osoby před příslušným orgánem, pokud má veřejný ochránce práv přiměřené podezření, že došlo ke spáchání přestupku nebo kázeňského deliktu; pokud se jedná o trestný čin, řízení musí být zahájeno,
• návrh na změnu, zrušení nebo zveřejnění právního předpisu nebo právního nástroje státní správy orgánem oprávněným vydávat zákony nebo právní nástroje státní správy,
• předložení věci Národnímu shromáždění v rámci výroční zprávy jakožto konečné opatření.

Jakákoli osoba, která se domnívá, že jednáním nebo opomenutím orgánu došlo k porušení jejích základních práv nebo porušení přímo hrozí, se může obrátit na komisaře pro základní práva za předpokladu, že daná osoba vyčerpala všechny dostupné možnosti opravných prostředků ve správním řízení – nebo nemá žádné opravné prostředky k dispozici.

Komisař pro základní práva a zástupci komisaře monitorují prosazování práv etnických menšin žijících v Maďarsku a zájmy budoucích generací.

Komisař pro základní práva nemůže přezkoumávat činnosti Národního shromáždění, prezidenta republiky, Ústavního soudu, Státního kontrolního úřadu Maďarska nebo státních zastupitelství s výjimkou vyšetřovacího orgánu státního zastupitelství.

Komisař nesmí jednat, pokud:

• uplynul více než rok od zveřejnění pravomocného správního rozhodnutí ve věci, proti které byla podána stížnost,
• řízení bylo zahájeno před 23. říjnem 1989,
• bylo zahájeno soudní řízení k přezkumu správního rozhodnutí nebo již bylo vyneseno pravomocné soudní rozhodnutí,
• osoba, která činí podání, neuvedla svou totožnost a bez této informace nemůže být vedeno vyšetřování.

Nikdo nesmí být diskriminován za to, že se obrátí o pomoc na komisaře pro základní práva.

Způsoby podání stížnosti:

• elektronicky: prostřednictvím položky „Ügyet szeretnék indítani“ (Chci zahájit řízení) v menu na internetových stránkách www.ajbh.hu nebo s pomocí „Intelligens űrlap“ (Inteligentní formulář), který lze najít na internetových stránkách,
• e-mailem: panasz@ajbh.hu,
• osobně v kanceláři pro podávání stížností Úřadu komisaře pro základní práva (Budapešť V. ker., Nádor u. 22.), dojednáním schůzky,
• poštou: Alapvető Jogok Biztosának Hivatala (Úřad komisaře pro základní práva) 1387 Budapešť Pf. 40.

Podání návrhu a řízení vedené komisařem jsou bezplatná. Kopie dokumentů, které doposud v dané věci vznikly, a dokumenty nezbytné k jejímu posouzení je zapotřebí připojit k podání.

3. Zveřejnění ve veřejném zájmu

Podle zákona o stížnostech a zveřejňování ve veřejném zájmu lze od 1. ledna 2014 provést zveřejnění ve veřejném zájmu také prostřednictvím chráněného elektronického systému provozovaného komisařem pro základní práva. Zveřejnění ve veřejném zájmu upozorňuje na okolnosti, jejichž náprava nebo odstranění slouží zájmům komunity nebo společnosti jako celku. Zveřejnění ve veřejném zájmu může zahrnovat i doporučení.

Způsoby zveřejnění ve veřejném zájmu:

• elektronicky prostřednictvím chráněného elektronického systému (https://www.ajbh.hu/kozerdeku-bejelentes-benyujtasa) nebo
• osobně v kanceláři pro podávání stížností Úřadu komisaře pro základní práva (Budapešť V. ker., Nádor u. 22.), dojednáním schůzky.

4. Národní preventivní mechanismus OPCAT

Od 1. ledna 2015 komisař pro základní práva osobně nebo prostřednictvím svých zaměstnanců působí v Maďarsku jako národní preventivní mechanismus na základě opčního protokolu k Úmluvě OSN (OPCAT) proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Úkoly národního preventivního mechanismu zahrnují:

• kontrolu zajišťovacích zařízení pro účely prevence a v návaznosti na oznámení:
  • výslech zadržených osob,
  • prostudování dokumentace,
• odeslání zpětné vazby,
• konzultace s orgány,
• formulování doporučení,
• vypracování zpráv.

5. Kontaktní údaje

Adresa: 1051 Budapešť, Nádor utca 22.
Poštovní adresa: 1387 Budapešť Pf. 40.

Tel. +36 14757100
Fax +36 12691615

E-mail: panasz@ajbh.hu
Internet: http://www.ajbh.hu/hu

II.2 Specializované úřady na ochranu lidských práv

II.2.1 Maďarský národní úřad pro ochranu údajů a svobodu informací

1. Úkoly a organizace

Právo na ochranu osobních údajů a právo na zpřístupnění informací veřejného zájmu patří mezi základní ústavní práva. Článek VI základního zákona Maďarska stanoví, že:

1) Každý má právo na to, aby byl respektován jeho soukromý a rodinný život, domov, komunikace a pověst.

2) Každý má právo na ochranu svých osobních údajů a rovněž na přístup k informacím veřejného zájmu a na jejich šíření.

3) Nezávislý orgán zřízený podle základního zákona dohlíží na prosazování práva na ochranu osobních údajů a práva na přístup k údajům veřejného zájmu.

Maďarský národní úřad pro ochranu údajů a svobodu informací (Nemzeti Adatvédelmi és Információszabadság Hatóság – NAIH) nahradil veřejného ochránce práv pro ochranu údajů, který působil v letech 1995 až 2011. Od 1. ledna 2012 NAIH pomáhá zaručovat práva na informace dodatečnými regulačními prostředky (například ukládáním pokut v souvislosti s ochranou osobních údajů).

Podstata těchto práv, povinnosti správců údajů a organizace a postupy NAIH jsou stanoveny v zákoně o informacích (zákon CXII z roku 2011 o právu na informační sebeurčení a svobodu informací), avšak podrobné požadavky konkrétních postupů zpracovávání údajů jsou obsaženy v jiných příslušných právních předpisech (např. zákon o policii a zákon o veřejném vzdělávání). Podle § 1 zákona o informacích je cílem tohoto zákona chránit soukromí fyzických osob a zajistit transparentnost veřejných záležitostí.

NAIH je nezávislým autonomním vládním subjektem, jeho předseda je jmenován na dobu devíti let prezidentem republiky na návrh premiéra a jeho organizační struktura je tvořena i odděleními.

2. Pravomoci

Hlavním úkolem NAIH je vést vyšetřování v záležitostech ochrany údajů a svobody informací na základě oznámení a stížností (podaných on-line, písemně nebo osobně) a z moci úřední vést správní řízení pro ochranu údajů (pokud se podezření na porušení týká mnoha lidí nebo by mohlo významně ohrozit zájmy nebo způsobit značnou škodu).

Kromě toho může tento úřad z moci úřední vést správní řízení pro kontrolu utajených informací, postupovat případy porušení související s informacemi veřejného zájmu nebo informacemi, které jsou veřejně známé z důvodu veřejného zájmu, soudu a zasahovat do soudních žalob. Vede rovněž rejstřík ochrany údajů.

Pravomoci úřadu zahrnují také vydávání stanovisek k příslušným právním předpisům, zastupování Maďarska v běžných komisích EU na ochranu údajů a provádění auditů ochrany údajů na žádost správce – za poplatek.

3. Kontaktní údaje

Adresa: 1125 Budapešť Szilágyi Erzsébet fasor 22/C.
Poštovní adresa: 1530 Budapešť, Pf.: 5.

Tel. +36 13911400

E-mail: ugyfelszolgalat@naih.hu
Internet: http://www.naih.hu/

II.2.2 Úřad pro rovné zacházení

1. Úkoly a organizace

Podle zákona o rovném zacházení a prosazování rovných příležitostí dohlíží na prosazování požadavku rovného zacházení v Maďarsku Úřad pro rovné zacházení (Egyenlő Bánásmód Hatóság), jehož pravomoc se vztahuje na celé území Maďarska. Úřad je autonomním vládním orgánem, který je nezávislý a je vázán pouze zákonem. Není vázán žádnými pokyny a své úkoly plní odděleně od ostatních orgánů a bez nepatřičného vlivu. Úkoly lze na tento úřad delegovat pouze v souladu se zákonem. V čele úřadu stojí předseda jmenovaný na dobu devíti let prezidentem republiky na návrh premiéra.

Prvotním úkolem a hlavní činností úřadu je prošetřování stížností a oznámení, které obdrží v otázkách diskriminace. Úřadu je při jeho práci nápomocna síť úředníků pro rovné zacházení s celostátní působností.

Podle zákona znamená porušení požadavku rovného zacházení (diskriminace) diskriminaci osob na základě skutečných nebo pociťovaných charakteristik, které jsou předmětem ochrany.

Mezi charakteristiky, které jsou předmětem ochrany, podle zákona patří:

1. pohlaví
2. rasa
3. barva pleti
4. státní příslušnost
5. národnost
6. rodný jazyk
7. zdravotní postižení
8. zdravotní stav
9. náboženské nebo filozofické přesvědčení
10. politický nebo jiný názor
11. rodinný stav
12. mateřství (těhotenství) nebo otcovství
13. sexuální orientace
14. genderová identita
15. věk
16. sociální původ
17. majetek
18. pracovní poměr na částečný úvazek nebo na dobu určitou nebo kvazi-zaměstnanecký pracovní poměr
19. členství v organizaci pro zastupování zájmů
20. jiný stav, prvek nebo charakteristika

V kategorii „jiný stav“ lze prvky a charakteristiky neuvedené v zákoně, které jsou však obdobné povahy, považovat v souladu s výkladem daného zákona úřadem za charakteristiky, které jsou předmětem ochrany.

Úřad prošetřuje porušení ovlivňující osoby a skupiny, jejichž charakteristiky, které jsou předmětem ochrany, jsou v zákoně definovány velmi široce. Obvykle jedná na žádost osoby nebo osob, které zažily diskriminaci, ale řízení před úřadem mohou zahájit i organizace občanské společnosti nebo sdružení zástupců, pokud došlo k porušení nebo hrozí porušení dotýkající se skupiny s charakteristikami, které jsou předmětem ochrany. Úřad může z moci úřední jednat vůči maďarskému státu, místním orgánům a  samosprávám menšin, jejich orgánům, organizacím jednajícím ve funkci orgánů veřejné moci, Maďarským obranným silám a donucovacím orgánům. Mezi nejčastější oblasti vyšetřování úřadu patří zaměstnanost, sociální zabezpečení, zdravotní péče, ubytování, vzdělávání a poskytování zboží a služeb.

2. Pravomoci

Úřad provádí své vyšetřování v rámci správních řízení. Během řízení se použijí zvláštní pravidla dokazování. Poškozená strana (žadatel) musí prokázat, že byla znevýhodněna a v době porušení měla – nebo pachatel předpokládal, že má – zákonem vymezenou charakteristiku, která je předmětem ochrany. Pokud žadatel splnil povinnost předložit takovýto důkaz, druhá strana (strana, proti které je řízení vedeno) musí prokázat, že okolnosti doložené důkazy předloženými poškozenou stranou se nestaly nebo že požadavek rovného zacházení splnila nebo nebyla povinna jej v rámci daného právního vztahu splnit.

Úřad se vždy snaží nalézt smírné řešení mezi stranami dříve, než vynese své rozhodnutí, a pokud je jeho snaha úspěšná, dohodu o smíru schválí. Pokud strany dohody nedosáhnou, úřad vynese rozhodnutí ve věci samé na základě vlastního provedeného šetření. Pokud úřad stanoví, že požadavek rovného zacházení byl porušen, může jako sankci nařídit odstranění protiprávních okolností, zakázat protiprávní chování v budoucnosti, nařídit zveřejnění svého pravomocného rozhodnutí o porušení, uložit pokutu v rozmezí 50 000 HUF až 6 milionů HUF a vyvodit další právní důsledky vymezené ve zvláštních právních předpisech. Proti rozhodnutí úřadu nelze podat opravný prostředek prostřednictvím správních kanálů, ale může je přezkoumat správní a pracovní soud ve správním sporu.

Úřad má kromě vyšetřování konkrétních případů diskriminace také řadu dalších úkolů stanovených zákonem. Ty například zahrnují poskytování informací a pomoci dotčeným osobám, aby bylo možné přijmout opatření proti porušování zásady rovného zacházení, vydávání stanovisek k návrhům právních předpisů v oblasti rovného zacházení, navrhování právních předpisů v oblasti rovného zacházení, poskytování informací veřejnosti a Národnímu shromáždění týkajících se stavu prosazování rovného zacházení, spolupráci s organizacemi občanské společnosti a mezinárodními organizacemi atd.

Úřad je členem evropské sítě orgánů pro rovné zacházení (Equinet), která spojuje více než 40 členských organizací ze 33 evropských zemí působících jako vnitrostátní orgány pro rovné zacházení v jejich vlastních zemích. Zaměstnanci úřadu jsou zapojeni do práce tematických pracovních skupin Equinet, jakož i do kurzů odborné přípravy a seminářů pořádaných několikrát ročně, aby udržovali krok s nejnovějšími úspěchy v mezinárodním vývoji právních předpisů v oblasti rovného zacházení a vyměňovali si zkušenosti se zástupci evropských organizací vykonávajících obdobné úkoly jako tento úřad.

Úřad se pravidelně účastní akcí a tematických projektů Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) a Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti (ECRI) Rady Evropy v rámci svých mezinárodních vztahů.

Podrobné informace týkající se úřadu jsou k dispozici na jeho internetových stránkách.

3. Kontaktní údaje

Sídlo: 1013 Budapešť, Krisztina krt. 39/B

Tel. +36 17952975
Fax +36 17950760

Internet: http://www.egyenlobanasmod.hu/

II.2.3 Nezávislá komise pro stížnosti na policii

1. Úkoly a organizace

V roce 2008 se Národní shromáždění rozhodlo zřídit Nezávislou komisi pro stížnosti na policii (Független Rendészeti Panasztestület) za účelem vytvoření zvláštní instituce pro stížnosti na policejní postupy. Tato instituce je tvořena členy volenými Národním shromážděním na dobu šesti let. Členové mají diplom v oboru právo, od nikoho nepřijímají pokyny a jejich jednací řád vychází z právních předpisů.

Právní rámec pro práci komise představuje především zákon o policii. Cílem komise je prošetřovat postupy vyřizování stížností v působnosti policie, ale nezávisle na hierarchických vztazích, z pohledu ochrany základních práv. Komise tedy činnost policie přezkoumává na základě konkrétních stížností v jednotlivých věcech, a nikoliv obecně, abstraktně.

2. Pravomoci a postup

Kdo může podat stížnost, kdy a jak?

Stížnost může bez ohledu na svou státní příslušnost podat kdokoli:

• kdo byl předmětem policejního opatření nebo kdo je dotčen policejním opatřením,
• nebo v jehož případě policie nepřijala potřebná opatření,
• nebo kdo byl podroben donucovacím opatřením ze strany policie a má pocit, že jeho základní práva byla omezena nebo byla v důsledku toho porušena lidská práva.

Stížnost může být podána osobně, v zastoupení nebo prostřednictvím právního zástupce (v případě nezletilé osoby nebo osoby nesvéprávné prostřednictvím jejího zákonného zástupce). Stížnost je nutné podat do dvaceti dní od policejního opatření, nekonání nebo donucovacího opatření, nebo pokud se o tom stěžovatel dozvěděl až později, do dvaceti dní od data, kdy se o tom stěžovatel dozvěděl. Stížnost lze podat poštou (v tomto případě musí stěžovatel podání vlastnoručně podepsat), faxem nebo e-mailem prostřednictvím internetových stránek komise nebo osobně v pracovní době komise (po předchozím telefonickém sjednání schůzky).

Pokud stěžovateli bránila v podání stížnosti ve stanovené lhůtě objektivní překážka, zpoždění může být prominuto, pokud stěžovatel pozdní podání odůvodní (např. dlouhodobá nemocniční léčba) v rámci 6 měsíců.

Osoba, která zmeškala dvacetidenní lhůtu, ale dosud neuplynulo třicet dní od dané události (nebo od okamžiku, kdy se o ní tato osoba dozvěděla), se může obrátit na vedoucího policejního orgánu (policejní velitel nebo policejní komisař), pokud policisté uplatnili opatření, proti kterým je podávána stížnost, a dosud neuplynula časová lhůta. V těchto případech provede postup pro vyřízení stížnosti velitel policejní stanice.

Co komise přezkoumává?

• požadavek na plnění policejních povinností a pokynů, porušení těchto povinností a pokynů nebo jejich neprovedení (zejména požadavek přijmout opatření, proporcionalita, zjistitelnost, povinnost poskytnout pomoc atd.),
• policejní opatření nebo nepřijetí policejních opatření, jejich protiprávnost (zejména: kontroly totožnosti, prohlídka oblečení, zavazadla a vozidla, zatčení, výslech, postupy cizinecké policie, opatření přijatá v soukromých bytech, vymáhání dopravních předpisů atd.),
• používání a protiprávnost donucovacích zařízení (zejména: fyzický nátlak, pouta, chemické prostředky, zbraně určené k omráčení a znehybnění, obušky, silniční zátarasy, používání střelných zbraní, použití skupinové síly, rozptýlení davu atd.).

Kdy nemůže Komise zahájit řízení nebo vést šetření ve věci samé?

Jelikož komise není oprávněna tak činit ze zákona, tuto pravomoc nemá, a není tedy oprávněna:

• posuzovat obecné připomínky, připomínky navrhující zlepšení nebo kritické připomínky nebo zveřejnění informací ve veřejném zájmu,
• vyšetřovat přestupky nebo snižovat či rušit jakékoli uložené správní pokuty,
• posuzovat zákonnost úkonů provedených během trestních řízení,
• přiznávat odškodnění,
• určovat trestní, správní nebo disciplinární odpovědnost zasahujících policistů,
• přezkoumávat zákonnost rozhodnutí přijatých ve správních nebo trestních řízeních.

Pokud došlo k nepřijatelnému jednání ze strany policie během jiného probíhajícího řízení, například v trestním nebo správním řízení, stěžovatel musí využít dostupných opravných prostředků a uplatnit své námitky v uvedených probíhajících řízeních, ledaže by stěžovatel vznesl námitku proti způsobu, jakým byl procesní úkon proveden (například tón hlasu použitý při výslechu svědka, způsob provedení domovní prohlídky). V tomto případě je komise rovněž oprávněna provést posouzení.

Co musíte vědět o řízení

Aby mohla být věc prošetřena, má stěžovatel možnost obrátit se na vedoucího policejního orgánu, který provedl napadané opatření, nebo na komisi. Stěžovatel si tedy může vybrat, zda bude stížnost zkoumat orgán v rámci organizační struktury policie (vedoucí orgánu, který opatření provedl), nebo nezávislý orgán mimo policii (komise). Toto opatření má zároveň sloužit ke vzájemnému oddělení těchto dvou řízení a vždy je možné vést pouze jedno z nich – konkrétně řízení, které si stěžovatel zvolí.

Komise je dále oprávněna šetřit jakoukoli stížnost podanou k policii, a pokud se dozví o případu, kdy nastaly podmínky pro její zásah, oznámí to stěžovateli a policejnímu orgánu, který se danou věcí zabývá. Do osmi dní od přijetí oznámení může stěžovatel požádat policejní orgán, aby v návaznosti na přezkum provedený komisí stížnost posoudil. Policejní orgán zabývající se věcí musí po přijetí oznámení komise své řízení pozastavit. Toto předání řízení mohou iniciovat sami stěžovatelé během policejního řízení o stížnosti nebo kdykoli poté až do vydání pravomocného správního rozhodnutí, a pokud jsou podmínky pro předání splněny, řízení o stížnosti bude pokračovat v rámci komise.

Cílem komise při zkoumání stížnosti z hlediska věci samé je stanovit, zda policejní opatření popsaná ve stížnosti byla provedena podle pravidel, byla nezbytná, odůvodněná a přiměřená a zda jimi nebylo porušeno jakékoli základní právo stěžovatele.

Pokud je během přezkumu zjištěno porušení základních práv stěžovatele, komise musí také posoudit, jak závažné toto porušení je s ohledem na okolnosti případu. Pokud komise dospěje k závěru, že:

• k žádnému porušení nedošlo (například z toho důvodu, že základní práva stěžovatele byla omezena zákonným způsobem) nebo
• porušení základního práva nelze určit z důvodu rozporu mezi vyjádřeními, který nelze vyřešit na základě dostupných dokumentů, nebo
• k porušení základního práva sice došlo, ale bylo méně závažné,

pak komise své posouzení předá vedoucímu příslušného policejního orgánu, který v řízení o stížnosti rozhodne na základě oficiálních předpisů upravujících práci policie a s přihlédnutím k právnímu stanovisku uvedenému v posouzení komise. Stěžovatel může proti tomuto rozhodnutí podat opravný prostředek, což zahrnuje možnost soudního přezkumu rozhodnutí, v souladu se zákonem o obecných pravidlech správních řízení a služeb. Stěžovatelé mohou předem napadnout předání řízení o stížnosti příslušnému policejnímu orgánu u komise, pokud se například obávají podjatosti nebo možných důsledků. V takovém případě by však komise musela řízení ukončit, neboť by řízení z důvodu námitky stěžovatele nemohla nikomu předat.

Pokud komise zjistí závažné porušení základních práv, předloží své posouzení – v závislosti na dotčeném orgánu – vrchnímu komisaři maďarské státní policie, generálnímu řediteli orgánu odpovědného za prevenci vnitřní trestné činnosti a odhalování trestné činnosti nebo generálnímu řediteli orgánu odpovědného za boj proti terorismu, který pak o stížnosti rozhodne na základě použitelných pravidel a s přihlédnutím k právnímu stanovisku uvedenému v posouzení komise. Pokud se rozhodnutí orgánu zabývajícího se danou věcí liší od posouzení komise, musí být uvedeno odůvodnění rozhodnutí. Je také samozřejmě možné se proti takto vynesenému policejnímu rozhodnutí odvolat k soudu. V takovémto řízení může být použito posouzení komise.

Další podrobná pravidla týkající se práce komise lze najít v jejím jednacím řádu na internetových stránkách komise.

3. Kontaktní údaje

Poštovní adresa: H-1358 Budapešť, Széchenyi rakpart 19.

Tel. +36 14416501
Fax +36 14416502

E-mail: info@repate.hu
Internet: https://www.repate.hu/index.php?lang=hu

III. Jiné

III.1 Maďarské státní zastupitelství

1. Organizace státního zastupitelství

Státní zastupitelství Maďarska je nezávislá ústavní organizace vázaná pouze právními předpisy.

Státní zastupitelství vede a řídí nejvyšší státní zástupce, kterého volí Národní shromáždění ze státních zástupců na dobu devíti let a který se tedy zodpovídá parlamentu podle veřejného práva. Nejvyšší státní zástupce musí každoročně podávat zprávy o činnosti státního zastupitelství.

Soustavu státního zastupitelství v Maďarsku tvoří:

1. nejvyšší státní zastupitelství;
2. odvolací vrchní státní zastupitelství;
3. vrchní státní zastupitelství;
4. okresní státní zastupitelství.

V odůvodněných případech může být zřízeno nezávislé vrchní státní zastupitelství nebo státní zastupitelství na okresní úrovni, aby provádělo šetření a jiné úkoly státního zastupitelství.

Existuje pět odvolacích vrchních státních zastupitelství a dvacet jedna vrchních státních zastupitelství (jedno metropolitní, devatenáct župních a jedno ústřední vyšetřovací) pod vedením nejvyššího státního zastupitelství. Organizační struktura vrchních státních zastupitelství – s výjimkou ústředního vyšetřovacího vrchního státního zastupitelství – se v zásadě dělí mezi činnosti spadající pod trestní právo a veřejné právo.

Okresní státní zastupitelství a státní zastupitelství na okresní úrovni pod vedením metropolitních a župních vrchních státních zastupitelství se zabývají případy, které nejsou ze zákona nebo na základě pokynů nejvyššího státní zástupce přiděleny jinému státnímu zastupitelství, a plní úkoly související s vyšetřováním.

Vědecká a výzkumná instituce státního zastupitelství, Národní kriminologický ústav (Országos Kriminológiai Intézet), je součástí organizace státních zastupitelství, ale není orgánem činným v trestním řízení. Pracuje na rozvoji teorií a postupů v rámci výzkumu trestných činů, kriminologie a trestněprávní vědy.

2. Hlavní úkoly státního zastupitelství

Nejvyšší státní zástupce a státní zastupitelství jsou nezávislá a státní zástupci vystupující při výkonu spravedlnosti jsou jedinými vykonavateli sankční pravomoci státu. Státní zastupitelství stíhá trestné činy, přijímá opatření proti jiným protiprávním úkonům a opomenutím a prosazuje předcházení trestné činnosti.

Nejvyšší státní zástupce a státní zastupitelství

1. vykonávají práva v souvislosti s vyšetřováním, jak stanoví právní předpisy;
2. zastupují státní zastupitelství v soudních řízeních;
3. dohlížejí na zákonnou činnost vězeňských služeb;
4. vykonávají další pravomoci a povinnosti vymezené zákonem jako ochránci veřejného zájmu.

Státní zastupitelství

1. vyšetřuje případy uvedené v trestním řádu (vyšetřování vedené státním zastupitelstvím);
2. dohlíží na to, aby nezávislá vyšetřování vyšetřujícího orgánu byla prováděna zákonným způsobem (dohled nad vyšetřováním);
3. vykonává další práva vymezená zákonem v souvislosti s vyšetřováním;
4. státní zástupce vykonává pravomoc zahájit trestní stíhání svěřenou orgánům veřejné moci; zastupuje obžalobu v soudním řízení a vykonává práva na podání opravného prostředku, která přiznává trestní řád;
5. vykonává právní dohled nad dodržováním trestů, vedlejších sankcí, opatření, donucovacích opatření pro zbavení nebo omezení osobní svobody a následných opatření, jakož i nad dodržováním právních předpisů týkajících se vedení databází trestních a správních záznamů a záznamů o nejhledanějších osobách a rozhodnutí, kterými jsou centrálně znepřístupněny elektronické údaje; účastní se také řízení vedených soudci ukládajícími trest;
6. přispívá k řádnému uplatňování právních předpisů v soudních řízeních (zapojení státního zástupce do soudních sporných a nesporných řízení před civilními, pracovními, správními a hospodářskými soudy);
7. prosazuje dodržování právních předpisů orgány, které jednají ve funkci orgánů veřejné moci nebo řídí mimosoudní spory;
8. věnuje zvláštní pozornost stíhání trestných činů spáchaných dětmi nebo na dětech a dodržování zvláštních pravidel týkajících se správních a trestních řízení zahajovaných proti nezletilým; spolupracuje při prosazování práv dětí v případech vymezených zákonem a zahajuje řízení pro přijetí nezbytných opatření na ochranu dítěte;
9. plní své úkoly vyplývající z mezinárodních dohod, a zejména v souvislosti s poskytováním právní pomoci a žádostmi o právní pomoc;
10. plní úkoly související s účastí Maďarska v Eurojustu;
11. zajišťuje zastoupení v právních sporech o odškodnění za porušení a škody způsobené během jeho činnosti.

S ohledem na ochranu veřejného zájmu se státní zastupitelství snaží zajistit, aby všichni dodržovali právní předpisy. Při porušení právních předpisů státní zastupitelství přijímá opatření v zájmu zákonnosti, a to v zákonem stanovených případech a zákonem stanoveným způsobem. Pokud právní předpisy nestanoví jinak, státní zastupitelství je povinno konat, pokud orgán, který měl upustit od porušování právních předpisů, nepřijal nezbytná opatření, přestože mu to ukládá základní zákon, zákon nebo jiný právní předpis nebo právní nástroj státní správy, nebo pokud je okamžité opatření státního zástupce nezbytné k ukončení porušení práva, které je důsledkem porušení právních předpisů.

Pravomoci a povinnosti ve veřejném zájmu jiné než trestní povahy, které má vykonávat státní zastupitelství jako subjekt, který se podílí na výkonu spravedlnosti, jsou stanoveny ve zvláštních právních předpisech. Státní zástupce vykonává tyto pravomoci zejména tak, že podává návrhy na zahájení soudních sporných a nesporných řízení a rovněž řízení vedených správními orgány a podává opravné prostředky.

3. Kontaktní údaje

Nejvyšší státní zástupce: Dr. Péter Polt
Sídlo: 1055 Budapešť, Markó u. 16.
Poštovní adresa: 1372 Budapešť, Pf. 438.

Tel. +36 13545500

E-mail: info@mku.hu
Internet: http://mklu.hu/

III.2 Podpora pro oběti

Služba podpory pro oběti (Áldozatsegítő Szolgálat) poskytuje pomoc především obětem, které utrpěly újmu, zejména fyzickou nebo duševní (psychologické trauma, šok), nebo kterým vznikla škoda jako přímý důsledek trestného činu nebo majetkového provinění. Stát posuzuje potřeby obětí a poskytuje jim odpovídající služby.

1. Postup

Služby podpory pro oběti jsou poskytovány specializovanými organizačními jednotkami metropolitní (župní) samosprávy. Oběti mohou při uplatňování svých nároků požádat o pomoc kteroukoli službu podpory pro oběti a u kterékoli služby podpory pro oběti si mohou podat žádost o okamžitou finanční pomoc, potvrzení statusu oběti a odškodnění (PDF).

Žádosti o okamžitou finanční pomoc, potvrzení statusu oběti nebo odškodnění je nutné podat na příslušných formulářích (formulář žádosti, žádost o potvrzení statusu oběti). Služba podpory pro oběti poskytuje pomoc při podávání formulářů.

Služby podpory pro oběti jsou bezplatné.

Žádosti o okamžitou finanční pomoc lze podat do pěti dní od spáchání trestného činu. Žádosti o odškodnění lze podat do tří měsíců od spáchání trestného činu – s výjimkou případů uvedených v zákoně o podpoře pro oběti trestného činu a odškodnění státem.

Opravné prostředky proti rozhodnutím služeb podpory pro oběti je nutné podat do patnácti dní Ministerstvu spravedlnosti prostřednictvím služby podpory pro oběti.

2. Služby

Podle zákona poskytované služby zahrnují:

• pomoc při předkládání nároků: služba podpory pro oběti pomáhá obětem způsobem a v rozsahu, které odpovídají jejich potřebám při prosazování základních práv, což znamená poradenství v souvislosti s jejich právy a povinnostmi v trestních a správních řízeních, podmínky přístupu ke zdravotní péči, zdravotnímu pojištění, k sociálním dávkám a jiné státní podpoře a poskytování informací, právní rady, emocionální podpory a jakékoli jiné praktické pomoci v této souvislosti,
• okamžitou finanční pomoc, kterou lze poskytnout během probíhajícího trestního řízení ve výši stanovené zákonem na ubytování, ošacení, dopravu a stravu a na náklady na lékařskou péči a pohřeb, pokud oběť není schopna tyto náklady hradit v důsledku trestného činu nebo majetkového provinění,
• potvrzení postavení oběti (poškozeného): během probíhajícího trestního řízení služba podpory pro oběti potvrzuje status žadatele jakožto oběti formou úředního potvrzení vycházejícího z policejních dokumentů; oběť může potvrzení použít pro správní a jiná řízení, například vydávání dokumentů nebo poskytnutí přístupu k právní pomoci atd.
• pomoc svědkům: svědci předvolaní k soudnímu jednání se mohou o radu obrátit na soudního úředníka pro pomoc svědkům; soudní úředník pro pomoc svědkům je úředník, který svědkům poskytuje rady, v souladu s příslušnými právními předpisy, ohledně poskytování svědectví s cílem usnadnit jejich předstoupení před soud,
• poskytování bezpečného ubytování: stát podle potřeby poskytuje bezpečné domy maďarským státním příslušníkům nebo osobám, jež mají právo se volně pohybovat a žít v Maďarsku, které byly označeny za oběti obchodování s lidmi, a to bez ohledu na to, zda již trestní řízení bylo zahájeno či nikoli,
• odškodnění státem: příbuzní osoby zavražděné během násilného trestného činu proti osobě nebo osoby vážně zraněné během takového trestného činu mohou požádat o odškodnění státem v podobě jednorázové platby nebo měsíčního příspěvku, pokud jsou v nouzi, jak stanoví zákon.

3. Kontaktní údaje

Nepřetržitá bezplatná linka podpory pro oběti přístupná ze sítí v Maďarsku:

+36 180225225

Služby podpory pro oběti

Další podrobné informace o podpoře pro oběti.

III.3 Právní pomoc

Podle zákona o právní pomoci je hlavním cílem služby právní pomoci (Jógí Segítségnyújtó Szolgálat) poskytovat odbornou právnickou pomoc osobám se sociálními potřebami při prosazování jejich práv a řešení jejich právních sporů – v určitých mezích a konkrétní formou.

1. Postup

Žádost o právní pomoc lze podat osobně nebo poštou (Právní pomoc – kontaktní údaje) k organizační jednotce („regionální kancelář“) odpovědné za právní pomoc na příslušném úřadu župní (metropolitní) samosprávy podle bydliště nebo obvyklého bydliště žadatele nebo, pokud neexistují, podle jeho korespondenční adresy nebo pracoviště podáním a podpisem formuláře (http://igazsagugyihivatal.gov.hu/dokumentumok-jogi-segitsegnyujtas) a připojením nezbytných příloh. Podání žádosti je bezplatné.

Na základě (pravomocného) rozhodnutí o schválení žádosti vydaného regionální kanceláří má pak daná osoba přístup ke službám kteréhokoli advokáta ex-offo (advokáti, právnické firmy, organizace občanské společnosti) ze seznamu advokátů ex-offo vedeného Ministerstvem spravedlnosti (http://www.kimisz.gov.hu/alaptev/nepugyvedje/nevjegyzek).

Opravné prostředky proti rozhodnutím služby právní pomoci je nutné podat do patnácti dní Ministerstvu spravedlnosti prostřednictvím regionální kanceláře.

2. Základní formy právní pomoci

A) Podpora pro mimosoudní řízení

• pokud nebylo dosud zahájeno soudní řízení k vyřešení sporu,
• poradenství a/nebo vypracování dokumentů,
• nezakládá nárok na zastoupení; jménem klienta nebo namísto klienta nesmí jednat advokát ex-offo.

B) Podpora pro soudní řízení

• pokud již probíhá soudní řízení,
• zahrnuje zastupování,
• nelze ji poskytnout osobě, která spáchala trestný čin nebo přečin,
• oběti v trestním řízení lze poskytnout právní zastupování již od fáze vyšetřování a stíhání.

C) V jednoduchých případech služba poskytuje stručnou, ústní radu bez ověřování majetku klienta.

3. Podmínky pro vznik nároku

A) V občanských soudních řízeních sporných a nesporných:

• stát hradí odměnu advokáta ex-offo / právního zástupce nebo zálohově hradí odměny za právní služby po dobu jednoho roku, pokud příjmy klienta a jeho majetková situace splňují kritéria stanovená zákonem,
• stát zálohově vyplácí odměny za právní služby pro jakéhokoli klienta označeného v individuálním řízení službou podpory pro oběti jako oběť trestného činu, pokud splňuje podmínky týkající se příjmů a majetku stanovených zákonem.

B) V trestním řízení:

• stát zálohově vyplácí odměny advokáta ex-offo / právního zástupce po dobu jednoho roku, pokud příjmy a majetková situace klienta splňují kritéria stanovená zákonem,
• stát zálohově vyplácí odměny za právní služby pro jakéhokoli klienta označeného v individuálním řízení službou podpory pro oběti jako oběť trestného činu, pokud splňuje kritéria příjmu a majetku stanovená zákonem.

C) Společná pravidla

Klient musí doložit své příjmy a příjmy všech osob, které s ním žijí ve společné domácnosti, na základě dokumentů stanovených v zákoně o právní pomoci.

Zákon stanoví případy, v nichž nesmí být podpora poskytnuta, například sepisování smluv, ledaže by strany uzavírající smlouvu o podporu požádaly společně a podmínky pro podporu byly v každém ohledu splněny, nebo celní věci atd.

4. Kontaktní údaje

Regionální kanceláře:

Další podrobné informace o právní pomoci.

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Vnitrostátní soudy a nesoudní subjekty - Malta

Vnitrostátní soudy

Veřejný ochránce práv

Specializované úřady na ochranu lidských práv

Další

Vnitrostátní soudy

Adresa

Stručné objasnění, jakými druhy žádostí se instituce zabývá

Kterákoli osoba, která tvrdí, že ve vztahu k ní došlo, dochází nebo pravděpodobně dojde k porušení některého z ustanovení článků 33 až 45 (základní lidská práva) Ústavy, nebo jiná osoba, kterou může soud (Civil Court, First Hall) na Maltě jmenovat na žádost osoby, která toto tvrdí, může (aniž jsou dotčeny jakékoli jiné kroky ve stejné věci, které jsou podle právních předpisů dostupné), požádat soud (Civil Court, First Hall) o zjednání nápravy.

Žalobu na porušení lidských práv může podat pouze osoba, která je přímo dotčena v právním smyslu. To představuje základní požadavek.

Je důležité uvést, že před podáním žaloby, kterou se jednotlivec domáhá zjednání nápravy u soudu (Civil Court, First Hall) v rámci jeho ústavní působnosti, musí tato osoba nejprve vyčerpat všechny dostupné právní prostředky, tj. ostatní adekvátní opravné prostředky.

Jestliže se proto určitá osoba domnívá, že byla porušena její základní práva, musí nejprve vyčerpat všechny dostupné právní prostředky. Pokud tato první možnost selže, může tato osoba podat žalobu Prvnímu občanskému soudu (ústavní působnost). Pokud soud vynese rozsudek, může kterýkoli účastník řízení podat odvolání k Ústavnímu soudu. Ústavní soud je tudíž soudem druhého stupně. Až poté, co Ústavní soud vynese rozsudek v neprospěch dotyčné osoby, nebo pokud tato osoba nadále nesouhlasí či není spokojena s rozsudkem Ústavního soudu, je možné obrátit se danou věcí na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Stručné objasnění postupu po podání žádosti

Je-li k nižšímu soudu (Magistrate’s Court) podána ústavní žaloba, tento nižší soud přezkoumá, není-li podání této žaloby neopodstatněné nebo šikanózní. Jestliže soud rozhodne, že se jedná o neopodstatněnou nebo šikanózní stížnost, není možné podat proti tomuto rozhodnutí opravný prostředek. Pokud se na druhou stranu nemá za to, že se jedná o neopodstatněnou či šikanózní žalobu, postoupí nižší soud věc soudu s ústavní působností (Civil Court, First Hall). Jestliže se určitá osoba domnívá, že je rozsudkem soudu s ústavní působností poškozena, má právo podat opravný prostředek Ústavnímu soudu a poté je na základě rozsudku Ústavního soudu věc vrácena zpět nižšímu soudu.

V žalobách podaných soudu s ústavní působností (Civil Court, First Hall) je třeba uvést stručně a jasně skutkovou podstatu, na níž se žaloba zakládá, a ustanovení Ústavy, jež údajně byla, jsou nebo pravděpodobně budou porušena.

V žalobě je třeba rovněž upřesnit, jakou nápravu žalobce požaduje, shledá-li ji soud za zákonnou, soud případně rozhodne, je žaloba přípustná, o jiném způsobu zjednání nápravy, který může považovat za vhodnější.

Odvolací řízení

Ve věcech postoupených soudu s ústavní působností se žaloba neprodleně doručí žalovanému nebo odpůrci a do osmi pracovních dnů ode dne podání žaloby nebo ode dne podání žalobní odpovědi odpůrce ve stanovené lhůtě, nebo není-li žalobní odpověď podána, ode dne vypršení této lhůty, stanoví soud datum soudního jednání.

Odvolání je nutno podat do osmi pracovních dnů ode dne vynesení rozhodnutí, jehož se odvolání týká, a odpůrce může podat písemnou odpověď do šesti pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno odvolání.

Soud, který vynesl rozhodnutí, může s výhradou podání odvolání k Ústavnímu soudu v naléhavých případech na žádost (a to i slovní) některého účastníka řízení neprodleně po vynesení tohoto rozhodnutí lhůtu pro podání odvolání nebo lhůtu pro odpověď zkrátit. Není-li takováto žádost některým z účastníků řízení podána neprodleně po vynesení rozsudku, může tak kterýkoli účastník řízení učinit prostřednictvím žádosti, na jejímž základě soud, který vynesl rozhodnutí, vydá případně po stručném vyslechnutí účastníků řízení požadované rozhodnutí.

Jakmile je stanoveno datum jednání v dané věci, soud zajistí, aby bylo v souladu s řádným a náležitým výkonem spravedlnosti projednání a vyřešení sporu rychlé, a daná věc je projednávána během po sobě jdoucích dnů, nebo není-li to možné, ve dnech následujících brzy po sobě.

V případě právních sporů předložených na základě Ústavy a zákona o Evropské úmluvě, jakož i právních sporů, které mají být projednány bezodkladně, je datum soudního jednání stanoveno na odpoledne, je-li to nezbytné, aby nebyl narušen předem stanovený plán práce soudu, a daná věc je dále projednávána během po sobě jdoucích dnů, dokud není projednávání právního sporu ukončeno, a řízení je do vynesení rozsudku přerušeno.

Stručně informace o možných výsledcích řízení

Od roku 1987 má kterákoli osoba na Maltě, která po řízení u soudu s ústavní působností (1^st Hall Civil Court) a Ústavního soudu Malty nadále nesouhlasí nebo není spokojena s rozsudkem Ústavního soudu, právo postoupit danou věc Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Zatímco Ústavnímu soudu může podat opravný prostředek jednotlivec nebo vláda, na Evropský soud pro lidská práva se může obrátit pouze jednotlivec (právo individuální stížnosti). Vláda proto nemůže postoupit konkrétní věc Evropskému soudu pro lidská práva.

Veřejný ochránce práv

Adresa

Stručné objasnění, jakými druhy žádostí se instituce zabývá

Úřad parlamentního veřejného ochránce práv je založen na myšlence ochrany práv jednotlivce a nutnosti právního dohledu nad subjekty, kterým je svěřena veřejná moc. Ukázalo se, že je důležitým nástrojem pro rozvoj pravidel týkajících se fungování státní správy a rovněž rozvoj jednotného a řádného uplatňování práva. Veřejný ochránce práv, který je úředníkem parlamentu, doplňuje parlamentní práci a sleduje fungování státní správy. Tímto způsobem úřad veřejného ochránce práv posiluje rovněž instituci parlamentu a demokratický proces, na jehož základě parlament kontroluje státní správu.

Veřejný ochránce práv prověřuje stížnosti občanů, kteří se domnívají, že v důsledku nesprávného úředního postupu způsobeného neúmyslným či úmyslným nesprávným uplatněním výkonné moci nebo nepatřičným, neodůvodněným či nepřiměřeným jednáním na straně dotčených orgánů veřejné moci došlo k porušení jejich hospodářských, sociálních a kulturních práv.

Tyto žádosti se týkají:

• nepřiměřených a zbytečných průtahů při vydávání rozhodnutí, odpovídání na korespondenci a přiznávání práv a nároků občanům;
• nespravedlivého uplatňování předpisů a postupů a nedodržování správných postupů;
• správní praxe a postupů, které nejsou v souladu se způsobem, jakým veřejné orgány jednaly v podobných situacích v minulosti;
• neumožnění přístupu k informacím, které jsou v přímém zájmu občanů, a odmítnutí poskytnout přiměřené informace;
• odlišného zacházení s občany, kteří se nacházejí ve stejné situaci;
• nedostatečné zdvořilosti ze strany státních úředníků vůči občanům;
• chyb při vyřizování záležitostí občanů;
• přísného a nepružného uplatňování předpisů a postupů, které mají za následek nespravedlnost;
• neinformování osob o jejich případných právech na odvolání a o postupu odvolání proti rozhodnutím, která poškozují jejich zájmy;
• neposkytnutí náhrady za škodu, kterou veřejný orgán způsobil občanům, a nedostatečné otevřenosti vůči návrhům na zjednání přiměřené nápravy, jako je omluva, vysvětlení a vyplacení odškodnění ex gratia i v případě neexistence příslušných právních ustanovení;
• nedodržení povinnosti orgánů veřejné moci odůvodnit své kroky a rozhodnutí osobám, kterých se přímo týkají;
• nespravedlivého a závislého jednání a nezdržení se podjatosti, předsudků a zvýhodňování z jakýchkoli důvodů.

Stručné objasnění postupu po podání žádosti

První věcí, kterou veřejný ochránce práv po obdržení stížnosti učiní, je určení, zda je stížnost přípustná. Je-li stížnost nepřípustná, je stěžovatel vyrozuměn o tom, že se veřejný ochránce práv nebude danou věcí zabývat. Je-li na druhou stranu stížnost přípustná, bude daná věc prošetřena s cílem zjistit, zda skutečně došlo k nesprávnému úřednímu postupu.

Úřadu u každé stížnosti, kterou obdrží, do 48 hodin potvrdí její přijetí, a stěžovatele informuje o vyšetřujícím úředníkovi, který bude veřejnému ochránci práv nápomocen při vyřizování případu a který je připraven se s nimi sejít za účelem konzultací. V potvrzení jsou uvedeny rovněž informace o opatřeních, která budou přijata při vyřizování stížnosti.

Průměrná doba pro prošetření stížnosti činí 50 až 60 pracovních dnů.

V případě přípustných stížností veřejný ochránce práv nejprve přezkoumá okolnosti, jež vedly k podání stížnosti, aby zjistil fakta.

Veřejný ochránce práv informuje vedoucího dotyčného úřadu nebo v případě, že to vyžaduje daný případ, ředitele dotyčné organizace či předsedu dotyčného místního zastupitelstva o svém záměru provést šetření.

Veřejný ochránce práv může vyslechnout nebo získat informace od osob, které považuje za důležité, a může klást otázky, které považuje za vhodné. Veřejný ochránce práv má právo předvolat svědky a vzít pod přísahu jakéhokoli svědka nebo osobu, které se šetření týká, a požádat je, aby svědčili.

Pokud osoba, která byla předvolána, aby svědčila, odmítne bez dostatečného důvodu odpovědět podle svého nejlepšího vědomí na otázky, které jí veřejný ochránce práv položí, nebo odmítne předložit požadované dokumenty, může být obviněna z trestného činu. Osoby předkládající důkazy veřejnému ochránci práv však nesmí být nuceny odpovídat na otázky, které by je mohly vystavit trestnímu stíhání. Svědci mají nárok na stejné výsady jako svědci podávající svědectví u soudu.

V případě šetření, které se týká určitého úřadu, organizace nebo místního zastupitelstva, může veřejný ochránce práv kdykoli během šetření či posléze konzultovat ministra, vedoucího úřadu, ředitele, starostu či jakoukoli jinou osobu, která o to požádá, nebo které bylo vydáno doporučení, jež je předmětem tohoto šetření.

Jestliže se v průběhu šetření nebo posléze veřejný ochránce práv domnívá, že existují přesvědčivé důkazy o závažném porušení povinnosti nebo pochybení na straně úředníka nebo zaměstnance určitého úřadu, organizace nebo místního zastupitelstva, postoupí záležitost příslušnému orgánu včetně policie.

Stručné objasnění možných výsledků řízení

Na základě šetření vyhotoví veřejný ochránce práv nezávislé stanovisko, zda přezkoumávané jednání nebo rozhodnutí:

• bylo (jak se zdá) v rozporu s právem,
• bylo nepřiměřené, neoprávněné, nespravedlivé nebo nepatřičně diskriminační,
• bylo v souladu s právním předpisem nebo postupem, který je nebo může být nepřiměřený, neoprávněný, nespravedlivý nebo nepatřičně diskriminační,
• bylo zcela nebo částečně založeno na právním nebo skutkovém omylu,
• bylo nesprávné.

Jestliže se veřejný ochránce práv domnívá:

• že by záležitost měla být postoupena příslušnému orgánu k dalšímu uvážení nebo
• že by opomenutí mělo být napraveno nebo
• že by rozhodnutí mělo být zrušeno nebo pozměněno nebo
• že by se měl změnit postup, na němž se rozhodnutí, doporučení, jednání nebo opomenutí zakládalo, nebo
• že by se měl přehodnotit právní předpis, na němž se rozhodnutí, doporučení, jednání nebo opomenutí zakládalo, nebo
• že by rozhodnutí mělo být odůvodněno nebo
• že by měla být přijata jakákoli jiná opatření,

sdělí veřejný ochránce práv své stanovisko a jeho odůvodnění příslušnému úřadu, organizaci nebo místnímu zastupitelstvu a může vydat doporučení, která považuje za vhodná. V takovémto případě může úřad, organizaci nebo místní zastupitelstvo požádat, aby jej ve stanovené lhůtě informovaly o opatřeních, která navrhují k provedení jeho doporučení. V případě šetření zašle veřejný ochránce práv kopii zprávy nebo doporučení rovněž dotčenému ministru a starostovi v případě věci týkající se místního zastupitelstva.

Nejsou-li v přiměřené lhůtě po zaslání zprávy přijata žádná opatření, může veřejný ochránce práv po posouzení případných připomínek úřadu, organizace nebo místního zastupitelstva podle svého uvážení zaslat kopii zprávy a doporučení předsedovi vlády a poté může předložit zprávu o dotyčné záležitosti parlamentu, považuje-li to za vhodné.

Kromě důvodu týkajícího se nepříslušnosti nelze postup nebo doporučení veřejného ochránce práv napadnout u soudu.

Veřejný ochránce práv má obvykle pravomoc zahájit šetření a vyjádřit svůj názor, to znamená, že k tomu, aby přezkoumal určitou záležitost nebo případ, nepotřebuje stížnost. Veřejný ochránce práv má rovněž pravomoc vydávat správní nebo legislativní doporučení. Může rovněž rozhodnout, že státní správě doporučí změnu způsobu, jakým vyřizuje určité případy, a může doporučit také změnu zákona. Rozhodnutí veřejného ochránce práv však není závazné. Rozhodnutí veřejného ochránce práv má velkou morální a politickou sílu v tom smyslu, že instituce, která je nezávislá a respektovaná, navrhuje ukončení určitého postupu nebo změnu určitého právního předpisu. Nelze tedy vymáhat rozhodnutí veřejného ochránce práv u soudu.

Specializované úřady na ochranu lidských práv

• Veřejný ochránce práv dětí

Komisař pro děti

Adresa

Případně útvar/oddělení v instituci přijímající žádosti

Agentura Appogg

Agentura poskytuje kvalitní službu, jež zajišťuje ochranu zranitelným dětem a osobám mladším 18 let, které jsou zneužívány a/nebo zanedbávány nebo u kterých hrozí nebezpečí, že budou zneužity a/nebo zanedbávány.

Agentura prověřuje podněty, které obdržela od široké veřejnosti a rovněž od odborníků, kteří pracují s dětmi a jejich rodinami, kdykoliv se objeví tvrzení, že dítěti trpí značnou újmou vyplývající z fyzického, sexuálního a emocionálního zneužívání a/nebo zanedbávání, nebo že mu takováto újma hrozí.

Stručné objasnění, jakými druhy žádostí se instituce zabývá

Stížnosti týkající se rodiny zahrnovaly záležitosti související s odlukou manželů a péčí o dítě. V rámci těchto řízení je jen ojediněle vyslechnuto i dítě. Vzhledem k tomu, že soudní rozhodnutí bude mít na život dítěte zásadní dopad, je velmi důležité, aby byly názory dítěte náležitě zohledněny.

Stížnosti týkající se vzdělávání se týkaly např. nebezpečných stavebních zařízeních v blízkosti škol a stavem některých mikrobusů, které se používají ke školní dopravě.

Stížnosti týkající se soudních rozsudků zahrnují záležitosti související s výživným na dítě a péčí o dítě, kdy rodiče často napadají vydaná soudní rozhodnutí a tvrdí, že jsou podjatá nebo že působí dítěti újmu.

Stížnosti ohledně registrace dětí v klubech, kdy jsou děti využívány kluby, jež jim neumožňují mít prospěch ze sportu a účastnit se sportovních činností. Stížnosti týkající se zhoršování stavu dětských hřišť, jež vyvolává obavy o bezpečnost dětí, které tyto prostory používají.

Stížnosti na zneužívání.

Stručné objasnění postupu po podání žádosti

Komisař může provést šetření za jakýmkoli účelem souvisejícím s plněním jeho úkolů na základě písemné stížnosti podané komisaři kteroukoli osobou, nebo z vlastního podnětu. Komisař však neprovádí šetření týkající se konkrétních, individuálních sporů mezi dítětem a jeho rodiči nebo opatrovníky, včetně záležitostí týkajících se výkonu rodičovské odpovědnosti či jakékoli jiné záležitosti, která spadá do působnosti soudu nebo tribunálu; v tomto případě komisař stěžovateli zamítavé rozhodnutí odůvodní.

Poté, co bylo rozhodnuto o prošetření stížnosti, sdělí komisař stěžovateli své rozhodnutí o zahájení šetření a vyrozumí dotyčný úřad, agenturu nebo subjekt o svém záměru provést šetření.

Komisař může stěžovateli poradit, aby využil veškeré dostupné správní nebo soudní opravné prostředky.

Za účelem šetření může komisař požádat osobu, která vlastní dokumenty nebo informace, jež jsou důležité pro šetření, aby předložila tyto dokumenty a/nebo poskytla informace písemně a/nebo aby se ve stanovený čas dostavila na určité místo a poskytla informace pod přísahou.

Komisař může předvolat svědky a má rovněž právo vzít pod přísahu jakoukoli osobu, jíž se šetření týká, a požádat ji, aby poskytla příslušné informace. Žádná osoba však nemůže být nucena k tomu, aby poskytla informace nebo předložila dokumenty, které by nebyla nucena poskytnout nebo předložit v občanskoprávním nebo trestním řízení u soudu.

Stručné objasnění možných výsledků řízení

Jestliže komisař v průběhu šetření zjistí, že jednání jednotlivce je nebo může být v rozporu s předpisy trestního práva, oznámí komisař tuto skutečnost neprodleně nejvyššímu státnímu zástupci.

Komisař vyhotoví a zveřejní zprávu o zjištěních případného oficiálního šetření a uvede v ní doporučení, která se jeví jako nezbytná nebo vhodná.

Komisař může vydat doporučení týkající se opatření, jež mají přijmout jiné osoby nebo subjekty a která mohou být nezbytná nebo vhodná, a může tato doporučení zveřejnit, pokud to pokládá za užitečné, aniž by odhalil totožnost osoby, jíž se zpráva týká.

V případech, kdy komisař rozhodne o vydání doporučení, je vyhotovena zpráva, v níž jsou objasněny důvody doporučení, a kopie této zprávy je zaslána osobě nebo subjektu, jemuž jsou doporučení určena.

Jestliže se zdá, že určitá osoba nebo subjekt nedodržuje ustanovení Úmluvy OSN o právech dítěte, kterou Malta ratifikovala, může komisař vydat doporučení ve formě oznámení o dodržování předpisů, v němž je uvedeno stanovisko komisaře, pokud jde o způsob nedodržování konkrétních ustanovení Úmluvy a opatření, jež by měla být přijata k zajištění souladu.

Jestliže se to jeví jako nutné, může komisař provést posouzení dopadů na dítě ve vztahu k jakémukoli rozhodnutí nebo návrhu politiky, jež se týká dětí. Komisař může posouzení dopadů na dítě rovněž zveřejnit.

• Úřad pro otázky rovnosti

Národní komise pro podporu rovnosti

Adresa

Stížnost může komisi podat každá osoba, která se domnívá, že se stala obětí diskriminace z důvodu pohlaví/rasy nebo etnického původu.

Komise se zabývá žádostmi týkajícími se diskriminace z důvodu pohlaví nebo rodinných povinností, jako je:

• přímé nebo nepřímé znevýhodňování mužů a žen z důvodu jejich pohlaví nebo rodinných povinností,
• méně příznivé zacházení se ženami z důvodu skutečného nebo možného těhotenství či narození dítěte,
• méně příznivé zacházení s muži a ženami z důvodu rodičovství, rodinných povinností či z jiných důvodů souvisejících s pohlavím,
• jakékoli zacházení, které je založeno na určitém ustanovení, kritériu nebo postupu, jenž určitým způsobem znevýhodňuje osoby jednoho pohlaví v porovnání s osobami druhého pohlaví, ledaže je toto ustanovení, kritérium nebo postup přiměřený a nezbytný a lze je odůvodnit objektivními faktory, které nesouvisí s pohlavím.

Komise se zabývá rovněž žádostmi, které se týkají diskriminace v zaměstnání, tj. přímé nebo nepřímé diskriminace určité osoby při rozhodování o tom, komu by mělo být nabídnuto zaměstnání, nebo v podmínkách, za jakých je zaměstnání nabídnuto, nebo při rozhodování o tom, kdo by měl být propuštěn ze zaměstnání.

Další žádosti se týkají diskriminace určité osoby při poskytování úvěrů ze strany bank či finančních institucí nebo pojištění ze strany pojišťoven.

Diskriminace manželů/manželek samostatně výdělečně činných osob nebo partnerů, kteří se podílejí na činnosti samostatně výdělečně činných osob a vykonávají stejné nebo související úkoly jako jejich manžel/manželka.

Diskriminace určité osoby při přístupu k určitému kurzu, odborné přípravě nebo poradenství, při poskytování podpory při učení studentům a účastníkům kurzů, při výběru a provádění učebního plánu a při hodnocení dovedností a znalostí studentů nebo účastníků kurzů.

Žádosti týkající se sexuálního obtěžování, tj. vyhledávání fyzické blízkosti určité osoby nebo vyžadování sexuálních služeb od jiných osob či vystavení jiných osob jednání nebo chování se sexuálním podtextem, včetně ústního projevu, gest nebo vyhotovování, ukazování či rozesílání písemných projevů, obrázků nebo jiných materiálů, je-li toto jednání, slovní projev nebo chování osobám, jimž je určeno, nepříjemné a lze je přiměřeně považovat za urážející, ponižující nebo zastrašující osoby, kterým jsou určeny.

Diskriminace při zveřejňování nebo zobrazování reklamy nebo inzerování volných pracovních míst, přičemž se mezi uchazeči o zaměstnání činí rozdíly nebo se od nich vyžadují informace týkající se jejich soukromého života či rodinných plánů.

Stručné objasnění postupu po podání žádosti

Komisař může zahájit šetření v jakékoli záležitosti týkající se jednání nebo opomenutí, které je údajně nezákonné, po obdržení písemné stížnosti od osob, které tvrdí, že se staly obětí diskriminace.

Každá věc, která je předložena komisi k prošetření, je považována za důvěrnou.

Přijetí každé stížnosti je písemně potvrzeno.

Za účelem projednání obdržených stížností se schází podvýbor komise pro vyřizování stížností, který stranám, jichž se stížnost týká, zašle dopis, v němž je informuje o předložených tvrzeních, a požádá je, aby předložily svou verzi skutečností.

V rámci šetření se mohou uskutečnit taktéž osobní pohovory.

Komise může rovněž obě strany předvolat a vystupovat jako prostředník s cílem nalézt přijatelné řešení pro všechny dotčené osoby s výhradou souhlasu obou stran.

Komise se snaží zajistit, aby byla každá stížnost vyřízena v nejkratším možném čase.

Stručné objasnění možných výsledků řízení

Po provedení šetření může komisař stížnost zamítnout.

Jestliže komisař shledá, že stížnost je oprávněná, pak v případě, že jednání, jehož se stížnost týká, představuje trestný čin, podá zprávu policejnímu komisaři, aby mohl konat.

Pokud jednání, jehož se stížnost týká, nepředstavuje trestný čin, vyzve komisař osobu, jíž se stížnost týká, aby zjednala nápravu situace, a vystupuje jako prostředník mezi stěžovatelem a touto osobou s cílem záležitost urovnat.

V případě údajné diskriminace jedné osoby ze strany jiné osoby může komise sama postoupit věc příslušnému civilnímu soudu nebo pracovnímu soudu, aby zjednal nápravu.

• Úřad pro ochranu údajů

Komisař pro ochranu údajů

Adresa

Stručné objasnění, jakými druhy žádostí se instituce zabývá

Ochrana údajů se stala obzvláště důležitou, jelikož správní orgány při své práci shromažďují obrovské množství informací, které představují osobní údaje fyzických osob. Je všeobecně uznáváno, že orgány veřejné moci mají určité povinnosti s ohledem na informace, které shromažďují. Tyto povinnosti mají usilovat o dosažení rovnováhy mezi svobodou jednotlivce přijímat a rozšiřovat informace, která je součástí svobody projevu jakožto základního lidského práva, na straně jedné a práva každé osoby na respektování soukromého a rodinného života na straně druhé.

Komisař prověřuje stížnosti týkající se:

• osobních údajů, které nejsou zpracovávány korektním a zákonným způsobem,
• osobních údajů, které nejsou zpracovávány v souladu s osvědčenými postupy,
• osobních údajů, které jsou shromažďovány pro nelegitimní účely,
• osobních údajů, které jsou zpracovávány pro účely neslučitelné s účelem, pro který jsou shromažďovány,
• nevyžádaných obchodních sdělení pro účely přímého marketingu, které jsou obecně známé jako spam,
• předávání osobních údajů do třetí země v rozporu se zákonem o ochraně údajů.

Stručné objasnění postupu po podání žádosti

Za účelem šetření je komisař oprávněn získat přístup k osobním údajům, které byly zpracovány, a k informacím o zpracovávání osobních údajů a příslušné dokumentaci týkající se tohoto zpracování.

Komisař konzultuje zúčastněné strany, jež mohou být šetřením bezprostředně dotčeny.

Komisař může předvolat jakoukoli osobu, aby se k němu dostavila a poskytla důkazy a předložila dokumenty.

Komisař má stejné pravomoci týkající se vstupu do prostor a provádění prohlídek, jaké jsou zákonem v platném znění svěřeny policii. V případě potřeby může proto komisař provést prohlídku v prostorách, jichž se stížnost týká.

Stručné objasnění možných výsledků řízení

Komisař může zahájit občanskoprávní řízení v případech, kdy byla nebo mohou být porušena ustanovení zákona o ochraně údajů.

Komisař postoupí příslušnému orgánu veřejné moci informace o jakýkoli trestném činu, jež získá v průběhu šetření.

Komisař může nařídit zablokování, výmaz nebo zničení údajů, dočasně nebo s konečnou platností uložit zákaz zpracovávat údaje nebo správce údajů varovat či napomenout.

Není-li komisař schopen získat dostatek informací k tomu, aby mohl dospět k závěru, že zpracování osobních údajů je zákonné, může správci osobních údajů zakázat jakékoli zpracovávání osobních údajů vyjma jejich ukládání.

Pokud komisař dospěje k závěru, že osobní údaje byly nebo mohly být zpracovány nezákonným způsobem, může nařídit nápravu, a není-li náprava zjednána nebo je-li věc naléhavá, může komisař zakázat správci osobních údajů, aby pokračoval v jakémkoli zpracovávání osobních údajů vyjma jejich ukládání.

Jestliže správce osobních údajů nezavede bezpečnostní opatření, může komisař uložit správní pokutu, a pokud správce údajů rozhodnutí nesplní, zahájí komisař se správcem údajů správní řízení.

Tuto správní pokutu je nutno komisaři zaplatit jako pohledávku podle občanského práva, která představuje exekuční titul, jako kdyby zaplacení pokuty bylo nařízeno rozsudkem civilního soudu.

Pokud komisař rozhodne, že osobní údaje byly zpracovány nezákonným způsobem, správci osobních údajů prostřednictvím oznámení nařídí, aby osobní údaje vymazal.

Opačně pokud se správce údajů cítí rozhodnutím komisaře poškozen, může do 15 dnů od obdržení oznámení podat žádost odvolacímu soudu, aby příkaz komisaře zrušil.

Každá osoba, která je rozhodnutím komisaře poškozena, má právo podat do 30 dnů ode dne doručení daného rozhodnutí písemný opravný prostředek k odvolacímu tribunálu pro ochranu údajů.

• Další specializované úřady

Národní komise pro zdravotně postižené osoby

Adresa

Případně útvar/oddělení v instituci přijímající žádosti

Útvar pro dodržování rovných příležitostí

Národní komise pro zdravotně postižené osoby zřídila v rámci svého sekretariátu útvar pro dodržování rovných příležitostí, který je pověřen prosazováním rovných příležitostí a uplatňováním ustanovení zákona o rovných příležitostech (zdravotně postižené osoby), a prověřuje tudíž případy diskriminace z důvodu zdravotního postižení.

• Útvar poskytuje rady a informace v této oblasti.
• Podporuje zdravotně postižené osoby při zajišťování jejich práv podle zákona o rovných příležitostech.
• Usiluje o změny politiky, postupů a informovanosti tak, aby bylo se zdravotně postiženými osobami zacházeno spravedlivěji.
• Eviduje a prověřuje údajné případy diskriminace z důvodu zdravotního postižení, sjednává spravedlivé řešení a pouze v nejzazším případě usiluje o zjednání nápravy prostřednictvím soudů.

Stručné objasnění, jakými druhy žádostí se instituce zabývá

Zdravotně postižené osoby a jejich rodiny jsou si postupně stále více vědomi svých práv. Komise se všemožně snaží určit, prověřit a vyřešit stížnosti, které se týkají zdravotně postižených osob.

K druhům žádostí, které komise vyřizuje, patří:

• žádosti o zkrácenou pracovní dobu,
• žádosti o asistenta poskytujícího pomoc při učení,
• stížnosti na neexistenci přístupné dopravy do školy,
• stížnosti na neexistenci vhodných vstupů do kostelů, divadel, hudebních klubů, toalet, bankovních poboček, hotelů, obchodů, restaurací, neexistence nájezdů na chodník, nepřístupných chodníků,
• stížnosti týkající se šikany zdravotně postižených osob,
• stížnosti na neexistenci výtahů,
• stížnosti na nedostatečný pronájem vozidel s ručním řízením,
• stížnosti na nedostatek adekvátních ubytovacích služeb,
• stížnosti na diskriminační cestovní pojištění.

Stručné objasnění postupu po podání žádosti

Komise může ze své iniciativy zahájit šetření v jakékoli věci, která se týká jednání, jež je údajně nezákonné podle některého z ustanovení zákona o rovných příležitostech (zdravotně postižené osoby).

Komise může zahájit šetření rovněž po obdržení písemné stížnosti, v níž se uvádí, že se určitá osoba dopustila jednání, které je nezákonné podle některého z ustanovení zákona o rovných příležitostech (zdravotně postižené osoby).

Stížnost může komisi podat jakákoli osoba, která je poškozena takovýmto jednáním, nebo osoba, která je rodičem, zákonným opatrovníkem či rodinným příslušníkem osoby s mentálním postižením.

Jestliže osoba, která chce podat stížnost, potřebuje pomoc při ústním nebo písemném zformulování stížnosti, poskytne komise této osobě odpovídající pomoc.

Po obdržení písemné stížnosti je zasláno potvrzení. Útvar stížnost posoudí, a je-li stížnost neodůvodněná, a následně je o tom žadatel písemně vyrozuměn a obdrží informace o možných alternativních opravných prostředcích.

Je-li stížnost oprávněná a došlo-li zjevně k diskriminaci, útvar stížnost prověří.

Oznámení o stížnosti je zasláno osobě, na kterou byla stížnost podána (obviněná strana), s žádostí o další připomínky. To útvaru pomáhá dospět k předběžnému názoru.

Obviněná strana bude požádána o předložení návrhu včetně časového rámce, který udává, jak a kdy lze zavést změny potřebné k odstranění diskriminace.

Útvar využívá postupy mediace s cílem dojednat rychlé a spravedlivé řešení.

Jestliže mediace není úspěšná, je komise povinna zahájit řízení u rozhodčího centra nebo u soudu.

Stručné objasnění možných výsledků řízení

Po šetření může komise podniknout příslušné právní kroky.

V případě údajné diskriminace určité osoby ze strany jiné osoby může komise sama postoupit věc občanskému soudu (First Hall of the Civil Court). Toto postoupení však nebrání jednotlivci, který má právní zájem, aby podal soudu žalobu na diskriminaci, včetně žaloby na náhradu škody.

Komise se snaží dosáhnout smírného řešení.

Komise pro emigranty a Odvolací výbor pro uprchlíky (Refugee Commission a Refugee Appeals Board)

Adresa

Komise pro emigranty je nevládní, nezisková, dobrovolná organizace, která byla založena s cílem pomáhat osobám v nouzi a chránit je, a to poskytováním bezplatných služeb, poradenství a ochrany.

Její služby se vztahují na veškeré migrující osoby, včetně přistěhovalců, uprchlíků a turistů.

Stručné objasnění, jakými druhy žádostí se instituce zabývá

Hlavní povinností úřadu komisaře pro uprchlíky je přijímat, vyřizovat žádosti o azyl podle zákona o uprchlících a rozhodovat o nich. Základním cílem úřadu je zajistit zcela nezávislý, spravedlivý, účinný a rychlý postup určování způsobilosti a současně zaručit co možná nejvyšší kvalitu, pokud jde o projednávání a analýzu žádostí a rozhodování o žádostech.

Žadatelé o azyl v ubytovacích střediscích se mohou sami zaevidovat u komisaře pro uprchlíky a vyplnit formulář, který se nazývá předběžný dotazník (Preliminary Questionnaire). Tento formulář spolu s příslušnými informacemi o právu požádat o mezinárodní ochranu je přistěhovalcům k dispozici v uzavřených střediscích.

Předběžný dotazník je k dispozici v řadě jazyků, aby jej přistěhovalci mohli snadněji vyplnit.

Zaměstnanci úřadu komisaře pro uprchlíky poskytují státním příslušníkům třetích zemí informace o azylovém řízení a informují je o jejich právech a povinnostech v průběhu celého řízení. Žadatelům o azyl jsou nápomocni rovněž tlumočníci, které úřad zajišťuje v zájmu náležitého vyplnění předběžného dotazníku.

Stručné objasnění postupu po podání žádosti

Po obdržení oficiálního tiskopisu žádosti o uznání postavení uprchlíka vede úřad se žadateli pohovory. Pohovory vedou zaměstnanci úřadu komisaře pro uprchlíky, v případě potřeby za pomoci tlumočníků.

Žadateli o azyl jsou připomenuta jeho práva a povinnosti podle zákona, včetně práva kontaktovat Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Žadatelům jsou poskytnuty potřebné prostředky a je jim umožněno plně objasnit svůj případ, doložit jej dostupnými svědectvími a dokumenty a podat náležité vysvětlení všech důvodů uvedených v žádosti.

Komisař pro uprchlíky nejprve přezkoumá, zda žadatel splňuje kritéria, aby mohl být podle zákona uznán za uprchlíka. V případě osob, které nejsou považovány za způsobilé pro přiznání postavení uprchlíka, přikročí úřad k dalšímu šetření, zda žadatel splňuje podle zákona kritéria pro přiznání doplňkové ochrany.

Stručné objasnění možných výsledků řízení

Doporučení komisaře pro uprchlíky se v každém jednotlivém případě postupuje ministerstvu vnitra. Žadatelé obdrží kopii doporučení spolu s důvěrným sdělením a odůvodněním vydaného doporučení. V případě záporného doporučení jsou žadatelé informováni rovněž o právu podat proti doporučení opravný prostředek Odvolacímu výboru pro uprchlíky a o příslušném postupu v tomto ohledu.

Úřad komisaře pro uprchlíky může doporučit dva druhy ochrany, tj. postavení uprchlíka a doplňkovou ochranu.

Pokud komisař pro uprchlíky rozhodne, že nejsou splněny podmínky pro přiznání postavení uprchlíka, může ministru doporučit, aby žadateli přiznal doplňkovou ochranu. To se vztahuje na neúspěšné žadatele o azyl, kteří by po vrácení do země původu čelili reálné hrozbě utrpění vážné újmy.

Komisař vydá toto doporučení i v případech, kdy reálná hrozba utrpění vážné újmy vznikne po vydání rozhodnutí o neposkytnutí doplňkové ochrany.

Úřad komisaře pro uprchlíky může ministerstvu vnitra doporučit rovněž jiný režim ochrany, a to dočasnou humanitární ochranu. Jedná se o správní postup, který se použije ve zvláštních a mimořádných případech, je-li shledáno, že žadatelé o azyl nejsou způsobilí k tomu, aby byli uznáni za uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, u nichž se však přesto usuzuje, že potřebují ochranu ze zvláštních humanitárních důvodů.

Další

Podpora obětí Malta

Adresa

Stručné objasnění, jakými druhy žádostí se instituce zabývá

Organizace Podpora obětí Malta byla zřízena v červnu 2004 a oficiálně byla ustavena v červenci 2006. Organizace se zabývá všemi kategoriemi obětí trestných činů, od obětí domácího násilí, sexuálního obtěžování až po osoby blízké oběti, která zemřela v důsledku trestného činu.

Cíle organizace Podpora obětí Malta jsou tyto:

• shromažďovat a spravovat procesní informace týkající se trestních, sankčních a terapeutických systémů,
• navazovat kontakty s příslušnými úřady, a tudíž nabízet obětem a svědkům u soudu orientaci a poradenství při jejich kontaktech s výše uvedenými systémy,
• radit obětem trestného činu a svědkům u soudu a sledovat jejich potřeby,
• vybízet jednotlivce a organizace, aby provedli odborné studie týkající se systému trestního soudnictví a záležitostí souvisejících s trestnou činností, a napomáhat jim.

Stručné objasnění postupu po podání žádosti

Oběti jakéhokoli trestného činu, které se obrátí na organizaci Podpora obětí Malta, bude okamžitě kontaktovat koordinátor. Jakmile koordinátor naváže s obětí trestného činu kontakt, je provedeno rychlé prvotní posouzení. To se provádí tak, že koordinátor posoudí závažnost případu. Obvykle si za účelem dalšího kontaktu vyžádá jméno a kontaktní údaje oběti.

Po tomto krátkém rozhovoru postoupí koordinátor věc jednomu z odborně vyškolených dobrovolníků. To jsou občané, kteří se zúčastnili čtyř- až šestitýdenního cíleného školení za účelem poskytování informací a podpory obětem trestných činů.

Dobrovolník, kterému je případ přidělen, naváže s obětí trestného činu co nejdříve kontakt a domluví si s ní počáteční schůzku podle toho, jak to vyhovuje všem zúčastněným osobám. Během schůzky získá dobrovolník od oběti dostatek informací, aby mohl sestavit plán opatření. Oběť bude požádána o podepsání tiskopisu pro udělení souhlasu, aby mohlo dojít k dalšímu postupu.

Stručné objasnění možných výsledků řízení

Dobrovolník a koordinátor poté prostudují předběžný plán opatření a je stanoven další postup. Oběť je odpovídajícím způsobem informována. Od této chvíle je dobrovolník s obětí ve stálém a pravidelném kontaktu během celé doby zotavování obětí z následků trestného činu, jenž byl na ní spáchán.

Na veškeré úsilí organizace Podpora obětí Malta dohlíží ředitel, který sleduje její činnost a výsledky.

Existují dva druhy základních práv:

• „Tradiční“ základní práva: občanská a politická práva. Ta zahrnují právo volit, svobodu vyjadřování, právo na soukromí, náboženskou svobodu a zákaz diskriminace.
• Základní „sociální“ práva: ekonomická, sociální a kulturní práva. Ta zahrnují právo na bydlení, sociální zabezpečení, zdravotní péči a vzdělání.

Základní sociální práva nejsou obvykle vymahatelná u soudu, zatímco tradiční základní práva vymahatelná jsou. Kdokoli z veřejnosti tedy může podat žalobu, pokud například obecní úřad chce bezdůvodně zakázat demonstraci.

VNITROSTÁTNÍ SOUDY

Podle polské ústavy (Konstytucja Rzeczypospolitej Polskiej) má každý právo na spravedlivý a veřejný proces, bez zbytečného prodlení, před příslušným, nestranným a nezávislým soudem. To znamená, že veškeré spory týkající se výkonu práv a svobod zaručených vnitrostátním právem lze předložit vnitrostátním soudům. Věci upravené občanským a rodinným právem, právem týkajícím se mladistvých, pracovněprávními předpisy a předpisy v oblasti sociálního zabezpečení, obchodním a úpadkovým právem a věci spadající do působnosti trestního a vězeňského práva rozhodují obecné soudy. Správní soudy sledují zákonnost činnosti orgánů státní správy. Vojenské soudy zajišťují výkon spravedlnosti v polských ozbrojených silách v rámci zákonem vymezené oblasti působnosti a v zákonem stanovených případech také výkon spravedlnosti vůči osobám, které nejsou členy polských ozbrojených sil.

Obecné, správní a vojenské soudy působí v souladu se zásadou dvoustupňového řízení, v němž účastník řízení, který není spokojen s tím, jak soud jeho věc rozhodl, může proti rozhodnutí podat opravný prostředek u soudu vyššího stupně.

Kromě toho polská ústava zaručuje každé osobě, jejíž ústavní práva nebo svobody byly porušeny, právo podat ústavní stížnost u Ústavního soudu (Trybunał Konstytucyjny). Tuto stížnost může vypracovat pouze advokát (adwokat) nebo právní poradce (radca prawny) (výjimku tvoří soudci (sędziowie), státní zástupci (prokuratorzy), advokáti (adwokaci), právní poradci (radcowie prawni), notáři (notariusze) nebo profesoři či doktoři práv, kteří zastupují sami sebe) a stížnost nepodléhá soudním poplatkům. Stížnosti se mohou týkat právního nebo správního předpisu, na jehož základě soud nebo orgán veřejné moci vydal pravomocné rozhodnutí týkající se práv, svobod nebo povinností stanovených v ústavě.

VNITROSTÁTNÍ INSTITUCE NA OCHRANU LIDSKÝCH PRÁV

Veřejný ochránce práv (Rzecznik Praw Obywatelskich)

Adresa: Aleja Solidarności 77, 00-090 Varšava

Úlohou veřejného ochránce práv je chránit práva a svobody osob a občanů stanovené v ústavě a jiných právních předpisech.

Každý má právo obrátit se na veřejného ochránce práv se žádostí o pomoc ve věcech týkajících se ochrany jeho práv nebo svobod, u nichž došlo k porušení ze strany orgánů státní správy.

Podání žádosti k úřadu veřejného ochránce práv nepodléhá poplatku.

Po přezkoumání stížnosti může veřejný ochránce práv přistoupit k těmto krokům:

• začít se danou věcí zabývat,
• informovat o opravných prostředcích, které má stěžovatel k dispozici,
• postoupit věc příslušnému subjektu,
• odmítnout se danou věcí zabývat.

Začne-li se veřejný ochránce práv danou věcí zabývat, může:

• provést šetření sám,
• požádat příslušné orgány o prošetření věci nebo její části,
• požádat Sejm (dolní komoru polského parlamentu), aby nařídil Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (Najwyższa Izba Kontroli) provést kontrolu s cílem prošetřit danou věc nebo její část.

Při vedení svého řízení je veřejný ochránce práv oprávněn:

• šetřit jakoukoli věc na místě (i bez předchozího oznámení),
• požadovat vysvětlení a předložení spisů v kterékoli věci vedené dotyčnými orgány,
• požadovat informace o postupu věci, kterou se zabývají soudy, státní zastupitelství a jiné donucovací orgány, a požadovat, aby byly úřadu veřejného ochránce práv předloženy spisy k nahlédnutí, jakmile bude řízení skončeno a bude vydáno rozhodnutí,
• zadávat vypracování znaleckých a jiných posudků.

Po prošetření věci může veřejný ochránce práv:

• vysvětlit stěžovateli, že nedošlo k porušení práv a svobod,
• vyzvat orgán, organizaci nebo instituci, u jejichž opatření bylo shledáno, že došlo k porušení práv a svobod, k nápravě daného porušení a následně sledovat, jak jsou prováděna příslušná doporučení,
• požádat orgán, který vykonává dohled nad dotčeným subjektem, aby uplatnil zákonem stanovená opatření,
• požádat, aby bylo zahájeno řízení, a zúčastnit se jakéhokoli probíhajícího občanskoprávního řízení,
• požádat, aby příslušný státní zástupce zahájil přípravné řízení ve věcech týkajících se trestných činů stíhaných z moci úřední,
• požádat, aby bylo zahájeno správní řízení, podat stížnosti u správního soudu a zúčastnit se takových řízení,
• podat návrh na sankci a také návrh na odložení pravomocného rozhodnutí ve věcech týkajících se přestupků,
• podat kasační žalobu nebo kasační stížnost proti pravomocnému rozhodnutí.

Považuje-li veřejný ochránce práv za nezbytné, aby byl pozměněn nebo přijat právní akt týkající se práv a svobod, může o to požádat příslušné orgány.

SPECIALIZOVANÉ ÚŘADY NA OCHRANU LIDSKÝCH PRÁV

Veřejný ochránce práv dětí (Rzecznik Praw Dziecka)

Adresa: ul. Przemysłowa 30/32, 00-450 Varšava

Úkolem veřejného ochránce práv dětí je chránit práva dětí, a to včetně:

• práva na život a zdravotní péči,
• práva na výchovu v rodině,
• práva na důstojné životní podmínky,
• práva na vzdělání,
• práv dětí se zdravotním postižením,
• ochrany dětí proti všem formám násilí, krutosti, vykořisťování, narušování morálky, zanedbávání a jiného špatného zacházení.

Každý má právo obrátit se na veřejného ochránce práv dětí se žádostí o pomoc ve věcech týkajících se ochrany práv či zájmů dítěte.

Podání žádosti k úřadu veřejného ochránce práv dětí nepodléhá poplatku.

Při vedení řízení může veřejný ochránce práv dětí:

• šetřit jakoukoli věc na místě (i bez předchozího oznámení),
• požádat dotčené subjekty o poskytnutí vysvětlení nebo informací nebo o zpřístupnění spisů,
• zadávat vypracování znaleckých a jiných posudků.

Po prošetření věci může veřejný ochránce práv dětí:

• požádat příslušné subjekty, aby přijaly opatření ve prospěch dítěte,
• požádat o zahájení kázeňského řízení nebo o uložení kázeňských sankcí, je-li zjištěno, že dotčený subjekt porušil práva nebo zájmy dítěte,
• zúčastnit se řízení před Ústavním soudem zahájeného z podnětu veřejného ochránce práv nebo řízení ve věci ústavních stížností, které mají dopad na práva dětí,
• podat návrhy k Nejvyššímu soudu (Sąd Najwyższy) ve věci řešení odchylných výkladů právních předpisů, které se dotýkají práv dětí,
• podat kasační žalobu nebo kasační stížnost,
• požádat, aby bylo zahájeno řízení, a zúčastnit se jakéhokoli probíhajícího občanskoprávního řízení,
• zúčastnit se řízení, která se týkají mladistvých,
• požádat, aby příslušný státní zástupce zahájil přípravné řízení ve věcech týkajících se trestných činů,
• požádat, aby bylo zahájeno správní řízení, podat stížnosti u správního soudu a zúčastnit se takových řízení,
• podat návrh na sankci ve věcech týkajících přestupků.

Považuje-li veřejný ochránce práv dětí za nezbytné, aby byl pozměněn nebo přijat právní akt týkající se práv dětí, může o to požádat příslušné orgány.

Veřejný ochránce práv pacientů (Rzecznik Praw Pacjenta)

Adresa: ul. Młynarska 46, 01-171 Varšava

Veřejný ochránce práv pacientů je subjektem příslušným k ochraně práv pacientů.

Každý má právo obrátit se na veřejného ochránce práv pacientů se žádostí o pomoc, jestliže došlo k porušení práv pacienta.

Podání žádosti k úřadu veřejného ochránce práv pacientů nepodléhá poplatku.

Po přezkoumání stížnosti může veřejný ochránce práv pacientů přistoupit k těmto krokům:

• začít se danou věcí zabývat,
• informovat o opravných prostředcích, které má stěžovatel k dispozici,
• postoupit věc příslušnému subjektu,
• odmítnout se danou věcí zabývat.

Začne-li se veřejný ochránce práv danou věcí zabývat, může:

• provést šetření sám,
• požádat příslušné orgány o prošetření věci nebo její části.

Při vedení svého řízení je veřejný ochránce práv pacientů oprávněn:

• šetřit jakoukoli věc na místě (i bez předchozího oznámení),
• požadovat vysvětlení a předložení spisů v kterékoli věci vedené dotyčnými orgány,
• požadovat informace o postupu věci, kterou se zabývají soudy, státní zastupitelství a jiné donucovací orgány, a požadovat, aby byly úřadu veřejného ochránce práv pacientů předloženy spisy k nahlédnutí, jakmile bude řízení skončeno a bude vydáno rozhodnutí,
• zadávat vypracování znaleckých a jiných posudků.

Po prošetření věci může veřejný ochránce práv:

• vysvětlit stěžovateli, že nedošlo k porušení práv pacienta,
• vyzvat orgán, organizaci nebo instituci, u jejichž opatření bylo shledáno, že došlo k porušení práv pacienta, k nápravě daného porušení,
• požádat orgán, který vykonává dohled nad výše zmíněným subjektem, aby uplatnil zákonem stanovená opatření,
• požádat, aby bylo zahájeno řízení, a zúčastnit se jakéhokoli probíhajícího občanskoprávního řízení.

Považuje-li veřejný ochránce práv pacientů za nezbytné, aby byl pozměněn nebo přijat právní akt týkající se práv pacientů, může o to požádat příslušné orgány.

Generální inspektor ochrany osobních údajů (Generalny Inspektor Ochrony Danych Osobowych)

Adresa: ul. Stawki 2, 00-193 Varšava

Generální inspektor ochrany osobních údajů je subjektem příslušným k ochraně osobních údajů.

Dojde-li k porušení ustanovení zákona o ochraně osobních údajů (ustawa o ochronie danych osobowych), může subjekt údajů podat stížnost ke generálnímu inspektorovi ochrany osobních údajů.

Správní řízení vedené generálním inspektorem ochrany osobních údajů se zabývá šetřením zpracování osobních údajů stěžovatele.

Během řízení jsou generální inspektor, zástupce generálního inspektora a zmocnění zaměstnanci oprávněni:

• vstupovat do prostor, v nichž se nachází registr údajů, jakož i do prostor, kde jsou údaje zpracovávány, a provádět potřebné kontroly,
• požadovat objasnění a předvolávat a vyslýchat fyzické osoby s cílem zjistit skutkový stav,
• nahlížet do jakýchkoli dokumentů a údajů týkajících se přímo předmětu kontroly a pořizovat si jejich kopie,
• provádět kontrolu zařízení, médií a systémů informačních technologií používaných ke zpracování údajů,
• zadávat vypracování znaleckých a jiných posudků.

Poté, co provede řízení, vydá generální inspektor (je-li zjištěno, že došlo k porušení předpisů) rozhodnutí, kterým nařídí obnovení zákonného stavu, a to včetně:

• ukončení nezákonností,
• doplnění, aktualizace nebo opravy osobních údajů, jejich zpřístupnění nebo zdržení se takových kroků,
• přijetí dodatečných opatření k ochraně osobních údajů,
• ukončení předávání osobních údajů do třetí země,
• zabezpečení údajů nebo předání údajů jiným subjektům,
• výmazu osobních údajů.

Nehledě na výše uvedené může generální inspektor na základě informací shromážděných během šetření věci z vlastního podnětu rozhodnout, zda přistoupí k výkonu následujících pravomocí:

• zaslat dopis subjektu, kterého se stížnost týká,
• požádat o zahájení kázeňských nebo jiných opatření podle zákona vůči pachatelům,
• uvědomit donucovací orgán o podezření na trestný čin.

Považuje-li generální inspektor za nezbytné, aby byl pozměněn nebo přijat právní akt týkající se ochrany osobních údajů, může o to požádat příslušné orgány.

Vládní zplnomocněnec pro rovné zacházení (Pełnomocnik Rządu ds. Równego Traktowania)

Adresa: Al. Ujazdowskie 1/3, 00-583 Varšava

Zplnomocněnec je subjekt odpovědný za provádění politik vlády v oblasti rovného zacházení a nediskriminace.

Každý má právo podat ke zplnomocněnci stížnost, žádost nebo petici.

Podání stížnosti, žádosti nebo petice nepodléhá poplatku.

Jestliže reakce na výše uvedené podněty vyžaduje předchozí šetření a objasnění skutkového stavu, shromáždí zplnomocněnec potřebné důkazy. Za tím účelem může žádat, aby mu ostatní orgány poskytly potřebné důkazy a objasnění.

Stížnost, žádost nebo petice by měly být vyřízeny bez zbytečného prodlení:

• do jednoho měsíce v případě stížnosti nebo žádosti,
• do tří měsíců v případě petice.

Zplnomocněnec informuje žadatele, jakým způsobem byla věc vyřízena.

Je-li zjištěno, že došlo k porušení zásady rovného zacházení, zplnomocněnec přijme opatření s cílem odstranit nebo zmírnit účinky takového porušení.

Považuje-li zplnomocněnec za nezbytné, aby byl pozměněn nebo přijat právní akt týkající se rovného zacházení a nediskriminace, může o to požádat příslušné orgány.

Vládní zplnomocněnec pro osoby se zdravotním postižením. (Pełnomocnik Rządu ds. Osób Niepełnosprawnych)

Zplnomocněnec vykonává věcný dohled nad plněním úkolů vyplývajících ze zákona o profesní a sociální rehabilitaci a zaměstnávání osob se zdravotním postižením (ustawa o rehabilitacji zawodowej i społecznej oraz zatrudnianiu osób niepełnosprawnych).

Zplnomocněnec provádí dohled nad vydáváním osvědčení o zdravotním postižení a nad určováním stupně zdravotního postižení.

Každý má právo podat ke zplnomocněnci stížnost, žádost nebo petici.

Jestliže reakce na výše uvedené podněty vyžaduje předchozí šetření a objasnění skutkového stavu, shromáždí zplnomocněnec potřebné důkazy. Za tím účelem může žádat, aby mu ostatní orgány poskytly potřebné důkazy a objasnění.

Stížnost, žádost nebo petice by měly být vyřízeny bez zbytečného prodlení:

• do jednoho měsíce v případě stížnosti nebo žádosti,
• do tří měsíců v případě petice.

Zplnomocněnec informuje žadatele, jakým způsobem byla věc vyřízena.

Jestliže v rámci dohledu zplnomocněnec zjistí, že existují důvodné pochybnosti, zda rozhodnutí odráží skutkový stav věci, nebo že rozhodnutí mohlo být vydáno nezákonně, může požádat příslušný orgán, aby:

• zrušil rozhodnutí,
• obnovil řízení.

JINÉ SPECIALIZOVANÉ ÚŘADY

Národní rada pro rozhlasové a televizní vysílání (Krajowa Rada Radiofonii i Telewizji)

Adresa: Skwer kard. S. Wyszyńskiego 9, 01-015 Varšava

Národní rada pro rozhlasové a televizní vysílání zaručuje svobodu projevu v rozhlasu a televizi, chrání autonomii poskytovatelů mediálních služeb a veřejný zájem a zajišťuje otevřenou a pluralitní povahu rozhlasu a televize.

Každý má právo podat k radě stížnost, žádost nebo petici.

Podání stížnosti, žádosti nebo petice nepodléhá poplatku.

Jestliže se stížnost týká vysílání konkrétního pořadu, musí stěžovatel upřesnit čas a datum vysílání pořadu, název stanice a název pořadu (nebo jiné informace, které umožní identifikovat pořad, který je předmětem stížnosti).

Předseda rady může požádat poskytovatele mediálních služeb, aby předložil veškeré důkazy, dokumenty a objasnění nutné ke stanovení toho, zda poskytovatel jednal v souladu se zákonem.

Stížnost, žádost nebo petice by měly být vyřízeny bez zbytečného prodlení: do jednoho měsíce v případě stížnosti nebo žádosti a do tří měsíců v případě petice.

Rada informuje žadatele, jakým způsobem byla věc vyřízena.

Předseda rady může požadovat, aby poskytovatel mediálních služeb ukončil poskytování mediálních služeb, porušují-li tyto služby zákon.

V určitých případech může předseda rady uložit poskytovateli mediálních služeb finanční sankci.

Vnitrostátní soudy

V případě porušení svých základních práv mohou občané předložit svou věc soudům. Portugalské soudy (civilní a správní soudy) odpovídají za výkon spravedlnosti, zabezpečování zákonem chráněných práv a zájmů občanů, zákaz porušování demokratických zásad právního státu a řešení veřejnoprávních nebo soukromoprávních sporů (článek 202 Ústavy Portugalské republiky).

Ústavní soud má zvláštní odpovědnost za výkon spravedlnosti v právních a ústavních věcech. Pokud se vyčerpají řádné opravné prostředky (čl. 70 odst. 2 a článek 72 institucionálního zákona o Ústavním soudu), strana, která se během řízení dovolávala neústavnosti zákona, jenž byl použit, je oprávněna podat opravný prostředek k Ústavnímu soudu.

Více informací naleznete na internetových stránkách Systém soudní moci v členských státech – Portugalsko.

Vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv

Veřejný ochránce práv (O Provedor de Justiça)

Od roku 1999 portugalský veřejný ochránce práv zastává kromě níže popsaných funkcí také roli vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv, která od Organizace spojených národů získala akreditaci „status A“ za to, že postupuje plně v souladu s Pařížskými zásadami.

Práce veřejného ochránce práv tedy zahrnuje prosazování a ochranu základních lidských práv, přičemž je věnována zvláštní pozornost právům těch nejzranitelnějších na základě věku nebo psychomotorických poruch: dětí, seniorů a osob se zdravotním postižením.

Stížnosti se podávají a zpracovávají postupem uvedeným v oddíle o veřejném ochránci práv.

Veřejný ochránce práv

Veřejný ochránce práv je veřejnoprávním subjektem, jehož úkolem je „hájit a prosazovat práva, svobody, záruky a legitimní zájmy občanů“ (čl. 1 odst. 1 zákona č. 9/91 ze dne 9. dubna 1991 v platném znění), které mohou být nepatřičně porušovány při jednání občanů s orgány veřejné moci. Pokud již neexistuje žádná jiná možnost, ať už z důvodu vyčerpání všech opravných prostředků (správních a/nebo soudních), nebo z důvodu vypršení lhůty pro podání opravného prostředku, mohou občané kontaktovat veřejného ochránce práv a bezplatně podat svou stížnost s uvedením důvodů svého postoje.

Jak je uvedeno výše, v Portugalsku je veřejný ochránce práv zároveň vnitrostátní institucí na ochranu lidských práv, která hraje úlohu národního preventivního mechanismu.

V květnu 2013 se Rada ministrů na základě opčního protokolu k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení rozhodla svěřit veřejnému ochránci práv úlohu národního preventivního mechanismu. Veřejný ochránce práv je tedy odpovědný za uskutečňování inspekčních návštěv v zařízeních s omezením osobní svobody – věznice, kliniky, psychiatrické léčebny, vzdělávací střediska pro mladistvé atd. – s cílem monitorovat kvalitu ubytování a stravy pro osoby zbavené osobní svobody, kontrolovat, zda jsou dodržována základní práva osob umístěných v těchto zařízeních (pokud možno včetně práva na soukromí a legitimní kontakt s příbuznými a právními zástupci), a zjišťovat existenci (či neexistenci) jednotlivých terapeutických programů.

Vyřizování stížností:

Stížnosti lze veřejnému ochránci práv podávat poštou, faxem nebo e-mailem, telefonicky nebo osobně na úřadu veřejného ochránce práv (pro adresy klikněte zde), prostřednictvím elektronického formuláře stížnosti (klikněte zde) a na kterémkoli státním zastupitelství.

Ne všechna oznámení, která veřejný ochránce práv obdrží, jsou skutečnými stížnostmi – často se jedná o anonymní vysvětlení, prosté žádosti o informace a právní radu nebo obecná oznámení ke konkrétním otázkám. Těmi se nelze dále zabývat.

Stížnosti zakládají řízení (nemusí se nezbytně jednat o nové řízení, neboť stížnosti týkající se obdobných záležitostí mohou být řešeny v rámci jednoho řízení z důvodu rychlosti a procesní úspornosti), které je řádně prošetřeno. Jinými slovy se provádějí nezbytná šetření ke zjištění skutečností, např. vyslechnutím subjektu, na který byla stížnost podána, a dokonce samotného stěžovatele, který může rovněž vyžadovat slyšení před veřejným ochráncem práv.

Na závěr tohoto řízení mohou stížnosti vyústit v doporučení, návrhy, připomínky a jiné alternativní způsoby slaďování neslučitelných zájmů a mohou také vést k žádostem o přezkum ústavnosti nebo zákonnosti.

Kromě reakce na stížnosti občanů může veřejný ochránce práv zahajovat řízení z vlastního podnětu za účelem prošetření situací, o kterých se jakkoli dozví nebo které spadají do jeho působnosti.

Specializované úřady na ochranu lidských práv

Organizace na ochranu práv dětí

Národní komise pro prosazování práv a ochranu dětí a mládeže (Comissão Nacional de Promoção dos Direitos e Proteção das Crianças e Jovens – CNPDPCJ)

Úlohou komise je pomáhat plánovat zásahy státu a koordinovat, monitorovat a hodnotit opatření přijatá orgány veřejné moci a komunitou za účelem ochrany a prosazování práv dětí a mládeže. Jedním z nejdůležitějších úkolů je podporovat podpis protokolů o koordinaci a spolupráci, mimo jiné mezi výbory pro ochranu dětí a (Comissões de Proteção de Crianças e Jovens – CPCJ), které se nacházejí po celé zemi.

Výbory CPCJ jsou úřední nesoudní instituce s funkční autonomií, jejichž cílem je prosazovat práva dětí a mládeže a předcházet situacím, které mohou ovlivňovat jejich bezpečnost, zdraví, odbornou přípravu, vzdělávání nebo celkový rozvoj, nebo tyto situace ukončovat. Státní zastupitelství (Ministério Público – MP) monitoruje práci výborů na ochranu dětí a mládeže a posuzuje zákonnost a skutkovou podstatu jejich rozhodnutí, případně provádí soudní přezkum.

Výbory fungují v plenárním a užším režimu. Plenární výbor je odpovědný za provádění opatření s cílem prosazovat práva a předcházet nebezpečným situacím pro děti a mládež.

Užší výbor zasahuje v situacích, kdy je dítě nebo mladý člověk v ohrožení, a to zejména takto: zajišťuje péči a poradenství pro osoby, které se obrátí na výbor pro ochranu; rozhoduje, zda zahájit a vést řízení týkající se podpory a ochrany, provádí předběžné posouzení situací, o nichž se výbor pro ochranu dozví, vyšetřuje případy, dle potřeby žádá o účast členů plenárního výboru na vyšetřování případů, rozhoduje o uplatnění opatření na podporu a ochranu a tato opatření monitoruje a přezkoumává (kromě opatření zahrnujícího schválení vybrané osoby k osvojení nebo schválení zařízení s úmyslem budoucího osvojení), ve spolupráci s ostatními výbory pro ochranu šetří a monitoruje požadovaná opatření na podporu a ochranu, každých šest měsíců podává zprávu plenárnímu výboru o zahájených řízeních a o stavu probíhajících řízení, aniž by uváděl totožnost dotčených osob.

Vyřizování stížností:

Kdokoli může oznámit informace týkající se nebezpečné situace přímo výboru CPCJ poštou, telefonicky, faxem či e-mailem nebo osobně v kancelářích výborů. Výbory jsou odpovědné za městskou oblast, v níž jsou umístěny. Kliknutím na odkaz zde se otevře seznam kontaktů jednotlivých výborů pro ochranu podle oblasti, ve které dítě žije.

Zásah výboru CPCJ vyžaduje souhlas rodičů a dohodu s nimi a může vést k provedení těchto opatření:

• společná podpora pro rodiče,
• společná podpora pro jiného člena rodiny,
• svěření do péče osobě s řádnou pověstí,
• podpora nezávislého života,
• náhradní rodinná péče,
• umístění do ústavní péče.

Opatření na podporu a ochranu se v závislosti na jejich povaze provádějí v prostředí, ve kterém daná osoba běžně žije, nebo v zařízení, ve kterém je umístěna.

Subjekty zabývající se rovným zacházením

Komise pro občanství a rovnost žen a mužů (Comissão para a Cidadania e a Igualdade de Género – CIG)

Komise pro občanství a rovnost žen a mužů je vnitrostátním subjektem odpovědným za prosazování a dodržování zásady rovnosti mezi muži a ženami. Působí v těchto oblastech: vzdělávání v oblasti občanství; rovnost žen a mužů; ochrana mateřství a otcovství; podpora prostředků k usnadnění rovné účasti žen a mužů v různých oblastech života; sladění pracovního, soukromého a rodinného života žen a mužů; boj proti domácímu násilí a genderově podmíněnému násilí a obchodování s lidmi a podpora obětí.

CIG je ústředním orgánem spadajícím pod přímou státní správu a má správní autonomii. Je součástí předsednictví Rady ministrů a spadá do působnosti ministra pro občanství a rovnost.

Zejména je odpovědný za přijímání stížností týkajících se případů diskriminace nebo genderově podmíněného násilí, a případně za jejich podávání, za vydávání stanovisek a doporučení příslušným orgánům nebo zúčastněným subjektům.

Vyřizování stížností:

Stížnosti týkající se případů diskriminace nebo genderově podmíněného násilí přijímá CIG e-mailem prostřednictvím stránky komise na Facebooku a v papírové podobě.

Obdržené stížnosti analyzují a třídí vnitřní útvary, které odpovídají přímo stěžovateli prostřednictvím stejného kanálu. Dotčeným subjektům mohou být zaslána stanoviska a/nebo doporučení a/nebo mohou být případy postoupeny příslušným orgánům (např. státnímu zastupitelství, ASAE (Autoridade de Segurança Alimentar e Económica – Úřad pro bezpečnost potravin a hospodářství), ERC (Entidade Reguladora para a Comunicação Social – Regulační úřad pro sdělovací prostředky)) s kopií zúčastněným subjektům.

Úřad vysokého komisaře pro migraci (Alto Comissariado para as Migrações – ACM)

[Komise pro rovnost a proti rasové diskriminaci (Comissão para a Igualdade e Contra a Discriminação Racial – CICDR)]

Úřad vysokého komisaře pro migraci (ACM) je veřejnou institucí, která se věnuje definování, provádění a hodnocení odvětvových a průřezových politik v oblasti migrace, které jsou relevantní z hlediska oslovení migrantů ve vnitrostátním a mezinárodním kontextu a v kontextu portugalsky mluvících zemí, s cílem začleňovat přistěhovalce a etnické skupiny, zejména romské komunity, a řídit a prosazovat rozmanitost různých kultur, etnických skupin a náboženství. K jeho nejdůležitějším úkolům patří boj proti všem formám diskriminace na základě barvy pleti, národnosti, etnického původu nebo náboženského vyznání bez ohledu na formu této diskriminace, a to prostřednictvím opatření, kampaní nebo osvětových akcí a řešení zákonem stanovených správních deliktů.

Pod záštitou Úřadu vysokého komisaře pro migraci působí Komise pro rovnost a proti rasové diskriminaci (Comissão para a Igualdade e Contra a Discriminação Racial – CICDR). Cílem této komise je předcházet rasové diskriminaci, zakazovat ji a trestat jednání kterékoli osoby, které porušuje základní práva nebo brání výkonu ekonomických, sociálních nebo kulturních práv z důvodu příslušnosti ke konkrétní rase nebo etnické skupině, barvy pleti, národnosti, původu nebo regionu původu nebo které tento výkon práv omezuje ve smyslu podmínek a omezení stanovených zákonem č. 93/2017 ze dne 26. srpna 2017, kterým se stanoví právní rámec prevence a zákazu diskriminace a opatření proti diskriminaci. Zákon č. 93/2017 zakazuje jakékoli formy diskriminace ve smyslu vymezeném zákonem včetně sledu určitých postupů na základě příslušnosti ke konkrétní rase nebo etnické skupině, barvy pleti, národnosti, původu nebo regionu původu.

Vyřizování stížností:

Stížnosti lze podávat Úřadu vysokého komisaře pro migraci nebo přímo Komisi pro rovnost a proti rasové diskriminaci, a to poštou, faxem, e-mailem nebo telefonicky. Na internetových stránkách komise CICDR je k dispozici i elektronický formulář stížnosti.

Akt diskriminace ze strany fyzické osoby představuje správní delikt, za který se ukládá pokuta ve výši až dvojnásobku hodnoty indexu sociální podpory. Akt diskriminace ze strany veřejné nebo soukromé právnické osoby představuje správní delikt, za který se ukládá pokuta ve výši čtyřnásobku až dvacetinásobku hodnoty indexu sociální podpory.

V případě fyzických osob i soukromých a veřejných právnických osob není uložením pokut dotčena případná občanskoprávní odpovědnost ani použití jiné sankce týkající se stejného případu.

Komise vede rejstřík údajů o jednotlivcích a právnických osobách, kterým byly uloženy pokuty a další sankce. Soudy a Úřad pro pracovní podmínky musí komisi zaslat všechna rozhodnutí potvrzující diskriminační praktiky. Jakmile uplyne lhůta pro napadení u soudu a není podán žádný opravný prostředek nebo jakmile se rozhodnutí komise stane věcí, o níž bylo pravomocně rozhodnuto, budou výpisy z rozhodnutí po dobu pěti let zveřejněny na internetových stránkách Úřadu vysokého komisaře pro migraci. Tyto výpisy uvádějí minimálně identifikaci právnické osoby, která byla shledána vinnou, informace o druhu a povaze diskriminačního aktu a uložené pokuty a další sankce.

Úřad pro ochranu údajů

Portugalský úřad pro ochranu údajů (Comissão Nacional de Proteção de Dados – CNPD, Národní komise pro ochranu údajů)

CNPD je nezávislým správním orgánem pod vedením Shromáždění republiky. Jeho úkolem je monitorovat a dozorovat zpracování osobních údajů plně v souladu s lidskými právy a svobodami a zárukami zakotvenými v ústavě a právních předpisech. Komise je Národním orgánem pro monitorování osobních údajů. CNPD spolupracuje s orgány dozoru nad ochranou údajů jiných států za účelem ochrany a dodržování práv osob žijících v zahraničí.

Vyřizování stížností:

Stížnosti a žádosti jednotlivců týkající se porušení osobních údajů lze zaslat CNPD písemně. Stížnosti lze podávat také elektronicky za pomoci formuláře dostupného na internetových stránkách CNPD. Musí být uvedeny jméno, adresa a podpis stěžovatelů.

Jakmile je stížnost zaevidována, prošetří se a předloží se k předběžnému posouzení členem komise CNPD. Pokud daná záležitost nespadá do působnosti CNPD nebo pokud není možné vydat rozhodnutí z důvodu povahy prohlášení jednotlivce, může záležitost posoudit nebo ji řádně postoupit člen, kterému byla přidělena.

Rozhodnutí CNPD se přijímají většinou, jsou závazná a lze proti nim podat stížnost a opravný prostředek.

Jiné specializované úřady

Národní ústav pro rehabilitaci (Instituto Nacional para a Reabilitação, IP – INR, I.P.)

Národní ústav pro rehabilitaci je integrovanou veřejnou institucí, která v současné době patří pod ministerstvo práce, solidarity a sociálního zabezpečení a má správní autonomii a vlastní majetek. Snahou ústavu je zajišťování rovných příležitostí, boj proti diskriminaci a posílení postavení osob se zdravotním postižením prosazováním jejich základních práv.

Ústav INR může přijímat stížnosti týkající se diskriminace na základě zdravotního postižení v souladu se zákonem č. 46/2006 ze dne 28. srpna 2006, který zakazuje a sankcionuje diskriminaci na základě zdravotního postižení a existence závažného zdravotního rizika. Za diskriminaci se považuje jakékoli jednání, které porušuje jakákoli základní práva nebo popírá či omezuje výkon práv kterékoli osoby na základě zdravotního postižení.

Vyřizování stížností:

Pro zahájení řízení o stížnosti je zapotřebí ústavu poslat úplný popis situace považované za diskriminační. Formulář stížnosti je k dispozici na internetových stránkách https://www.inr.pt/formulario-de-queixa a lze jej zaslat e-mailem na adresu inr@inr.mtsss.pt.

Stížnost musí identifikovat stěžovatele (celé jméno, identifikační číslo nebo číslo občanského průkazu, daňové identifikační číslo, úplná adresa, telefon nebo jiné kontaktní údaje) a jasně popisovat všechny skutečnosti. Ve stížnosti musí být uvedeni svědci včetně jejich jména, adresy a kontaktních údajů a pokud možno k ní musí být přiloženy předměty, důkazy nebo dokumenty dokládající, že k diskriminačnímu jednání došlo.

Po podání stížnosti je věc postoupena příslušnému správnímu orgánu (generální inspektoráty, regulační orgány nebo jiné příslušné orgány), který má inspekční a/nebo sankční pravomoci pro fázi vyšetřování, kdy se shromažďují důkazy. Poté se věc uzavře nebo se uloží pokuta (společně s jakýmikoli dalšími sankcemi). Kopie rozhodnutí se zasílá Národnímu ústavu pro rehabilitaci.

Diskriminační jednání je sankcionováno pokutou, která se může pohybovat v rozmezí pětinásobku a třicetinásobku hodnoty minimální zaručené měsíční mzdy, a to v závislosti na tom, zda se porušení dopustila fyzická nebo právnická osoba.

Podle závažnosti činu a míry zavinění pachatele mohou být uloženy další sankce, například zajištění osobních věcí, zákaz výkonu povolání nebo zákaz činnosti, zbavení práva na podporu nebo příspěvky poskytované orgány veřejné moci, uzavření provozovny a zveřejnění trestu.

Komise pro rovnost v práci a zaměstnání (Comissão para a Igualdade no Trabalho e no Emprego – CITE)

CITE je tripartitním kolektivním orgánem, jehož členové mají rovné postavení a který má správní autonomii a právní subjektivitu. Prosazuje rovnost a nediskriminaci mezi muži a ženami v práci, zaměstnání a odborné přípravě a spolupracuje při uplatňování právních předpisů a povinností vyplývajících ze smluv v této oblasti, jakož i povinností souvisejících s ochranou otcovství a sladěním profesního života s rodinným a soukromým životem v soukromém, veřejném i družstevním sektoru.

V rámci svých hlavních úkolů posuzuje stížnosti, které jí byly podány, nebo situace, které jsou jí známy a které vykazují možné porušování právních předpisů v oblasti rovnosti a nediskriminace mezi ženami a muži v práci, zaměstnání a odborné přípravě. Usiluje rovněž o ochranu rodičovství a sladění profesního života s rodinným a soukromým životem a v této souvislosti poskytuje informace a právní pomoc.

Vyřizování stížností:

Kdokoli může podat stížnost na inzerci pracovních míst nebo jiné metody náboru zaměstnanců, které nezaručují právo na rovnost mužů a žen v přístupu k zaměstnání.

Kterýkoli pracovník může podat stížnost v případě diskriminace mezi muži a ženami v přístupu k zaměstnání, v práci a při odborné přípravě.

Stížnosti lze podávat písemně, faxem nebo e-mailem. Stížnosti je rovněž možné podávat telefonicky na bezplatném čísle +351 800204684 nebo v prostorách komise CITE po předchozí domluvě – tel. +351 217803709.

CITE musí oznamovat stanoviska potvrzující nebo naznačující existenci pracovních praktik, které jsou diskriminační na základě pohlaví, orgánu odpovědnému za inspekci práce (Úřad pro pracovní podmínky), který může zahájit řízení o správním deliktu, jak je popsáno níže.

Úřad pro pracovní podmínky (Autoridade para as Condições do Trabalho – ACT)

Úřad pro pracovní podmínky je státním orgánem, jehož cílem je prosazovat zlepšování pracovních podmínek po celém pevninském Portugalsku monitorováním dodržování pracovně-právních předpisů v souvislosti se soukromými pracovně-právními vztahy a prosazováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v celém soukromém sektoru.

Monitoruje také dodržování právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve všech odvětvích a v útvarech a orgánech veřejné správy (přímé i nepřímé státní správy a samosprávy), včetně veřejných institucí, a postupy pro poskytování individualizovaných služeb nebo veřejných financí.

Lze podávat stížnosti týkající se nedostatků zařízení nebo nedodržování předpisů, které spadají do působnosti ACT, a to včetně: podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pracovních smluv na dobu určitou, nerovnosti a diskriminace v zaměstnání, vysílání pracovníků, doby trvání a úpravy pracovní doby, kolektivního zastupování zaměstnanců, nehlášené nebo nelegální práce, agenturního zaměstnávání, práce vykonávané přistěhovalci.

Vyřizování stížností:

Kterýkoli pracovník, zástupce zaměstnanců nebo jiná zúčastněná strana může podat stížnost vyplněním elektronického formuláře dostupného na internetových stránkách ACT.

Pokud při plnění svých povinností inspektor práce osobně a přímo (a to i po události) zjistí nebo prokáže jakékoli porušení pravidel sankcionované pokutou, vypracuje se úřední zpráva. V případě porušení, která inspektor práce osobně neprokáže, vypracuje inspektor zprávu o události, připojí k ní dostupné důkazy a uvede jména alespoň dvou svědků.

Jakmile je zpráva vypracována, obviněný je informován a je mu poskytnuta lhůta patnácti dní, během níž dobrovolně uhradí pokutu, předloží písemnou reakci společně s veškerými podklady a seznamem svědků nebo se osobně dostaví k projednání.

Lhůta pro dokončení vyšetřování činí 60 dní a v řádně odůvodněných případech ji lze o stejné období prodloužit.

Velmi závažné správní delikty nebo opakované závažné správní delikty spáchané úmyslně nebo v hrubé nedbalosti mohou být jako další sankce zveřejněny. V případě opakování výše uvedených správních deliktů mohou být uloženy další sankce, např. dočasný zákaz výkonu činnosti, zbavení práva účastnit se aukcí nebo veřejných zakázek nebo zveřejnění trestu s přihlédnutím ke škodlivým účinkům na zaměstnance nebo k ekonomické výhodě odejmuté zaměstnavatelem.

Pokud delikt spočívá v nesplnění povinnosti, úhrada pokuty neosvobozuje pachatele od splnění dané povinnosti, pokud je to ještě možné. Pokud delikt vyplývá z neuhrazení určitých částek, ACT může kromě pokuty rozhodnout, že částky dlužné pracovníkům musí být vyplaceny ve lhůtě pro splacení pokuty.

Portugalská agentura pro životní prostředí (Agência Portuguesa do Ambiente – APA)

Portugalská agentura pro životní prostředí má za úkol navrhovat, rozvíjet a monitorovat integrované a participační řízení politik životního prostředí a udržitelného rozvoje v koordinaci s ostatními odvětvovými politikami a ve spolupráci s veřejnými a soukromými subjekty, které směřují ke stejnému cíli. Zasazuje se o vysokou úroveň ochrany a zlepšování životního prostředí a o poskytování vysoce kvalitních služeb občanům. Je rovněž vnitrostátním orgánem odpovědným za zavádění systému odpovědnosti za životní prostředí.

Škody na životním prostředí zahrnují: i) škody na chráněných druzích a přírodních stanovištích; ii) škody na vodách; iii) škody na půdě.

Připomínky týkající se škod na životním prostředí nebo bezprostřední hrozby takových škod lze agentuře předložit a lze požadovat, aby agentura přijala opatření. Osoba předkládající připomínku by měla také předložit relevantní údaje nebo zásahy, které má k dispozici.

Vyřizování stížností:

Každá fyzická osoba / zúčastněná strana může zaslat žádost poštou nebo e-mailem. Na internetových stránkách agentury je také k dispozici elektronický kontaktní formulář.

Příslušný orgán žádost o přijetí opatření přezkoumá a informuje zúčastněné strany, zda žádost přijal nebo zamítl. Pokud příslušný orgán existenci škod na životním prostředí potvrdí a žádost přijme, je o žádosti o přijetí opatření informován hospodářský subjekt za účelem vydání rozhodnutí o opatřeních, která mají být přijata.

Generální inspektorát pro zemědělství, moře, životní prostředí a územní plánování (Inspeção-Geral da Agricultura, do Mar, do Ambiente e do Ordenamento do Território – IGAMAOT)

IGAMAOT je ústředním orgánem spadajícím pod přímou státní správu a je odpovědný za kontrolu a audit útvarů a subjektů v působnosti inspektorátu IGAMAOT a dohled nad nimi, pokud jde o správu, řízení a misi. V oblasti právní úpravy a bezpečnosti potravin monitoruje dotace z vnitrostátních fondů i fondů EU. V oblasti životního prostředí, územního plánování a ochrany přírody zajišťuje průběžné monitorování a posuzování zákonnosti.

Jeho práce pokrývá veřejný sektor i soukromé hospodářské subjekty, jakož i jednotlivé občany v záležitostech týkajících se právních předpisů v oblasti životního prostředí, územního plánování nebo ochrany přírody a příjemce vnitrostátní nebo evropské podpory v zemědělství a rybolovu.

IGAMAOT přijímá stížnosti týkající se jednání, které spadá do jeho působnosti. Zasahuje v záležitostech nejvyššího možného rizika společně s dalšími příslušnými orgány, a to v závislosti na oznámené situaci.

Vyřizování stížností:

IGAMAOT má na svých internetových stránkách e-desk, jehož prostřednictvím lze podávat stížnosti vyplněním elektronického formuláře s podrobným popisem zjištěné situace společně se jménem a kontaktními údaji stěžovatele. Stěžovatel může požadovat, aby tyto údaje zůstaly důvěrné, zaškrtnutím příslušného políčka na formuláři.

Stížnosti, oznámení a hlášení událostí nebo jiné žádosti předložené inspektorátu IGAMAOT obsahující materiál, který může být v rámci inspekce přezkoumán, povedou k zahájení zvláštního správního řízení vedeného v souladu se správním řádem.

K anonymním žádostem není dále přihlíženo s výjimkou případů, kdy jsou tyto žádosti dostatečně podložené nebo zdokumentované.

Během správního řízení stanoví IGAMAOT lhůtu pro reakci na své žádosti o informace nebo zaslání informací dotčenými subjekty.

V rámci vyšetřování mohou být společně s dotčenými subjekty podniknuty i další kroky za účelem shromažďování informací a důkazů, které pomohou rozhodnout, zda provést inspekci či nikoliv.

Jakmile je věc přezkoumána, a aniž by byla dotčena povinná zpráva pro trestní účely, vypracuje se odůvodněný návrh, jenž se předloží generálnímu inspektorovi, který může rozhodnout o uzavření věci, jejím sledování, přijetí mimořádného opatření nebo o postoupení věci členu vlády odpovědnému za IGAMAOT, který rozhodne o způsobu řešení.

Generální inspektorát pro služby v oblasti spravedlnosti (Inspeção-Geral dos Serviços de Justiça – IGSJ)

IGSJ je ústředním orgánem přímé státní správy, který má správní autonomii a jehož úkolem je audit a kontrola všech subjektů, útvarů a orgánů spadajících do pravomoci ministerstva spravedlnosti nebo podléhajících jeho dohledu nebo regulaci, včetně vězeňských služeb, a dohled nad nimi za účelem nápravy nezákonností nebo nesrovnalostí a optimalizace fungování služeb.

Stížnosti lze podávat v souvislosti s jednáním a opomenutím, která jsou považována za nezákonná, zejména prodlení v poskytování veřejné služby, nekvalitní služby, nevhodné chování zaměstnanců nebo zástupců, špatné podmínky v provozovně a obecně nesrovnalosti nebo nedostatky ve fungování služeb.

Vyřizování stížností:

Stížnosti lze podávat bez jakýchkoli zvláštních formálních náležitostí jedním z těchto způsobů: osobně, standardní poštou nebo telefonicky, faxem či e-mailem. Na internetových stránkách IGSJ je pro tyto účely k dispozici elektronický formulář.

Stížnosti, hlášení událostí a oznámení podaná inspektorátu IGSJ osobně obdrží inspektor přidělený k této věci ze seznamu inspektorů.

Podaným stížnostem je vždy přiřazeno číslo věci. Číslo věci se oznámí stěžovateli, který musí toto číslo uvádět při každém kontaktu s inspektorátem IGSJ. Stížnost může být případně spojena s probíhající kontrolou nebo připravovanou inspekcí nebo procesem auditu.

Stěžovatelé mohou od inspektorátu IGSJ požadovat informace o stavu jejich věci jakýmkoli prostředkem, pokud uvedou číslo věci. Pokud byla stížnost podána prostřednictvím internetových stránek inspektorátu IGSJ, lze stav žádosti sledovat na základě přístupového hesla, které bylo vygenerováno při elektronickém podání.

Anonymní stížnosti budou analyzovány pouze v případě, že se učiněná oznámení považují za srozumitelná a podrobná. Stěžovateli nebudou poskytnuty žádné informace o výsledku jakýchkoli provedených šetření, ani nebude umožněn přístup k informacím o stavu příslušné věci prostřednictvím internetových stránek IGSJ, neboť přístup k těmto informacím závisí na registraci uživatele.

Generální inspektorát pro vnitřní věci (Inspeção-Geral da Administração Interna – IGAI)

Inspektorát IGAI je nezávislým orgánem pro vnější kontrolu politické činnosti. Spadá do působnosti ministerstva vnitra (Ministério da Administração Interna – MAI) a jeho pravomoc se vztahuje na všechny bezpečnostní služby a síly (GNR (Guarda Nacional Republicana – Republikánská národní garda), PSP (Polícia de Segurança Pública – Policie pro veřejnou bezpečnost) a SEF (Serviço de Estrangeiros e Fronteiras – Služba pro cizince a hranice)), které podléhají tomuto ministerstvu. Ve vztahu k uvedeným orgánům provádí audity, inspekce a dozor na vysoké úrovni a hájí práva občanů, se zvláštním důrazem na ochranu lidských práv a udržování veřejného pořádku.

Jakákoli osoba (portugalský občan nebo cizinec), skupina osob, sdružení, společnosti nebo jiné právnické osoby mohou podat stížnost týkající se jednání a opomenutí, která považují za nezákonná, zejména stížnosti týkající se porušování základních práv občanů pracovníky orgánů spadajících do působnosti MAI. Tato porušení zahrnují: prodlení v poskytování veřejné služby, špatné služby, nevhodné chování zaměstnanců ve veřejné službě nebo jiných zaměstnanců v působnosti inspektorátu MAI, špatné podmínky v provozovně a obecně jakékoli nesrovnalosti nebo nedostatky ve fungování služeb.

Vyřizování stížností:

Stížnosti lze podávat bez jakýchkoli zvláštních formálních náležitostí tímto způsobem: standardní poštou, osobně, e-mailem nebo pomocí elektronického formuláře stížnosti.

Ve stížnosti by měla být podrobně popsána zjištěná situace, určena odpovědná osoba, uvedeno přesné datum a místo (ulice, číslo popisné, město, komuna a obec) a pokud možno by měla být přiložena mapa s vyznačením místa, kde oznámená situace nastala.

Pokud není možné předložit důkazy v okamžiku oznamování události, je nutné je předložit co nejdříve poté.

IGAI zajistí, aby všechny stížnosti spadající do jeho působnosti byly řádně přezkoumány a aby všichni určení stěžovatelé obdrželi odpověď na svá oznámení. Od inspektorátu IGAI je možné si vyžádat informace o stavu věci na základě uvedení čísla dané věci.

Anonymní stížnosti budou analyzovány pouze v případě, že se učiněná oznámení považují za srozumitelná a podrobná.

Generální inspektorát pro vzdělávání a vědu (Inspeção-Geral da Educação e Ciência – IGEC)

IGEC monitoruje zákonnost a správnost úkonů provedených orgány, sekcemi a agenturami ministerstva školství nebo z pověření příslušného člena vlády. Kromě toho monitoruje fungování systému předškolního a školního vzdělávání (primárního, sekundárního a vyššího), provádí audity tohoto systému a vykonává nad ním dohled. Jeho působnost zahrnuje zvláštní formy vzdělávání, mimoškolní vzdělávání, vědu a technologie a orgány, sekce a agentury ministerstva.

Veřejný ochránce práv inspektorátu IGEC chrání, hájí a prosazuje legitimní práva a zájmy občanů a poctivost a spravedlnost vzdělávacího systému. Jeho práce zahrnuje analyzování a řešení stížností uživatelů a zástupců vzdělávacího systému a může zahájit vyšetřování nebo disciplinární řízení.

Vyřizování stížností:

Stížnosti lze podávat písemně, faxem nebo e-mailem (igec@igec.mec.pt). Před podáním stížnosti inspektorátu IGEC by uživatelé a zástupci vzdělávacího systému měli pokud možno vysvětlit situaci příslušným orgánům seskupení škol / samostatné školy, instituci vyššího vzdělávání nebo subjektu/službě.

Práci veřejného ochránce práv vykonávají územní inspekce IGEC, které jsou odpovědné za posuzování stížností podaných uživateli a zástupci vzdělávacího systému a za určení postupu považovaného za nejvhodnější pro řešení stížnosti. Mohou také provádět předběžné šetření, které se v zásadě snaží rychle a účinně definovat předmět stížnosti a stanovit důvody stížnosti. Pokud se tyto stížnosti týkají záležitostí v pravomoci ředitele seskupení škol / samostatné školy, rektora/předsedy/ředitele instituce/zařízení vyššího vzdělávání nebo generálního ředitele škol, prostřednictvím regionálních zástupců pro vzdělávání se stížnosti předávají přímo jim. Stížnosti týkající se vzdělávacích/vědeckých subjektů/služeb analyzuje přímo inspektorát IGEC poté, co vyslechne zúčastněné strany.

Stížnosti, které ústředí inspektorátu IGEC obdrží, se odesílají územní inspekci, aby určila nejvhodnější postup.

Ředitelé seskupení škol / samostatných škol a rektor/předseda/ředitel instituce/zařízení vyššího vzdělávání mají disciplinární pravomoc nad učitelským sborem, nepedagogickými pracovníky a studenty. Naopak generální ředitel škol, prostřednictvím regionálních zástupců pro vzdělávání, má disciplinární pravomoc nad správním a řídicím orgánem seskupení škol / samostatných škol.

Pokud však inspekce stanoví, že došlo k disciplinárním přestupkům, generální inspektor má pravomoc zahájit odpovídající disciplinární řízení.

Stížnosti, které obdrží ústředí nebo územní inspekce, týkající se provozu jiných odvětví správy a/nebo jednání soukromých subjektů, které nespadají do působnosti ministerstva školství a vědy, se postupují příslušným orgánům státní správy a samosprávy a zúčastněná strana je o tom informována.

Generální inspektorát pro činnosti v oblasti zdraví (Inspeção-Geral das Atividades em Saúde – IGAS)

Generální inspektorát pro činnosti v oblasti zdraví je ústředním orgánem spadajícím pod přímou státní správu a jeho úkolem je zajistit dodržování právních předpisů a vysokou technickou úroveň výkonnosti ve všech oblastech poskytování zdravotní péče, a to jak orgány ministerstva zdravotnictví nebo z jeho pověření, tak subjekty veřejného, soukromého nebo sociálního sektoru.

Inspektorátu IGAS mohou být oznámeny jakékoli nesrovnalosti nebo nedostatky ve fungování služeb, například: jednání a opomenutí považovaná za nezákonná, zneužívání finančních prostředků nebo veřejných financí, podvod nebo korupce, překážky nebo nerovnosti v přístupu ke zdravotní péči u konkrétního poskytovatele nebo zařízení, profesní pochybení na straně zdravotnických pracovníků nebo odborníků atd.

Pokud oznamovaná skutečnost nespadá do působnosti inspektorátu IGAS, oznámení nebo stížnost řádně identifikovaných subjektů se postoupí příslušnému orgánu.

Vyřizování stížností:

Stížnost může podat jakákoli osoba (portugalský občan nebo cizinec), skupina osob, sdružení, společnosti nebo jiné právnické osoby, a to poštou nebo e-mailem.

Stížnosti/oznámení lze podat kdykoli a musí být úplné a opodstatněné, pokud možno s uvedením podrobných informací o dotčené osobě nebo organizaci, skutečností, dat a míst jejich uskutečnění, osobní identifikace (jméno a kontaktní údaje) a informací o tom, zda byla stížnost podána / oznámení učiněno jinému orgánu.

IGAS analyzuje stížnosti/oznámení, u nichž považuje čas, způsob a místo skutečností nebo jednání, jejich původce a potenciální odpovědnost za srozumitelné a podrobné.

Stížnosti/oznámení mohou vést k inspekčnímu nebo objasňovacímu řízení v souladu s inspekčním předpisem inspektorátu IGAS.
V případě inspekčního řízení je vždy dodržována zásada kontradiktornosti. To umožňuje dotčeným stranám být vyslechnuty, s výjimkou případů stanovených zákonem, tj. v případech, kdy vyšetřování trestního řízení a dokazování mohou být objektivně narušeny.

Řádně identifikované zúčastněné strany jsou informovány o výsledku zásahu inspektorátu IGAS.

Zdravotnický regulační orgán (Entidade Reguladora da Saúde – ERS)

Zdravotnický regulační orgán (ERS) je nezávislým veřejným subjektem, jehož úkolem je regulovat činnost zdravotnických zařízení, tj. všech zdravotnických zařízení ve veřejném, soukromém a sociálním sektoru, která slouží veřejnosti v pevninském Portugalsku, s výjimkou lékáren.

Úkolem regulačních a dozorových subjektů je: řešení stížností od uživatelů, poskytovatelů a institucí, provádění inspekcí a auditů v zařízeních poskytovatelů zdravotní péče, šetření situací, které mohou ohrožovat práva uživatelů, vedení řízení o správních deliktech a ukládání sankcí, vydávání pokynů, doporučení a stanovisek, provádění studií týkajících se organizace zdravotnického systému.

Stížnosti, které spadají do působnosti ERS, se týkají těchto otázek:

• přístup ke zdravotní péči,
• diskriminace,
• kvalita pomoci v oblasti zdravotní péče,
• kvalita správní pomoci,
• práva uživatelů,
• čekací doby při návštěvě bez objednání,
• čekací doby na objednání,
• finanční otázky,
• právní otázky,
• kvalita zařízení.

Vyřizování stížností:

Uživatelé zdravotnických služeb mohou podat stížnost prostřednictvím knihy stížností, která musí být k dispozici v zařízeních, v nichž jsou poskytovány veřejné služby, nebo přímo společnosti nebo poskytovateli/dodavateli služby po události.

Je rovněž možné učinit oznámení přímo orgánu ERS poštou, telefonicky, osobně nebo prostřednictvím on-line knihy stížností dostupné na portálu ERS. ERS řeší stížnosti podané prostřednictvím on-line knihy stížností úplně stejně, jako řeší stížnosti z tradičních knih stížností dostupných v prostorách poskytovatelů zdravotní péče.

Pokud stěžovatel napsal své oznámení do knihy stížností dostupné v prostorách poskytovatele, může orgánu ERS poslat kopii oznámení, která by stěžovateli měla být předána v okamžiku stížnosti (modrý list). Poskytovatel má deset pracovních dní na to, aby stížnost poslal orgánu ERS.

Pokud uživatel adresuje své oznámení přímo poskytovateli zasláním formálního dopisu (poštou), faxu nebo e-mailu, poskytovatel může ERS poslat kopii původního dokumentu.

V okamžiku přijetí stížnosti ERS vyžaduje, aby stěžovatel učinil veškerá oznámení, která považuje za relevantní. V závislosti na obsahu stížnosti a učiněných oznámení ERS přijme takové opatření, které považuje za přiměřené, v souladu s pravomocemi, jež mu byly svěřeny ze zákona. Pokud není stížnost řádně identifikována nebo není dostatečně srozumitelná, bude uzavřena. Pokud stížnost nespadá do působnosti ERS, tento orgán informuje stěžovatele, který orgán je odpovědný za řešení stížnosti, a stížnost příslušnému orgánu předá.

Generální inspektorát ministerstva práce, solidarity a sociálního zabezpečení (Inspeção-Geral do Ministério do Trabalho, Solidariedade e Segurança Social – IGMTSSS)

IGMTSSS je služba spadající pod přímou státní správu a je součástí ministerstva práce, solidarity a sociálního zabezpečení (Ministério do Trabalho, Solidariedade e Segurança Social – MTSSS). Dohlíží na útvary a orgány inspektorátu MTSSS nebo na ty, které jsou v působnosti příslušného ministra.

IGMTSSS posuzuje, zda jednání sekcí a orgánů ministerstva nebo v působnosti příslušného ministra je v souladu s právními a regulačními požadavky, a hodnotí jejich výkonnost a řízení prostřednictvím inspekcí a auditů. Hodnotí kvalitu služeb poskytovaných občanům a doporučuje změny a opatření k nápravě zjištěných nedostatků a nesrovnalostí.

Inspektorátu lze také podávat stížnosti nebo hlásit události týkající se porušení, kterého se dopustily orgány v působnosti ministerstva, včetně institucí náležejících k Santa Casa da Misericórdia (Svatý dům milosrdenství) a soukromých institucí sociální solidarity.

Vyřizování stížností:

Stížnosti lze podávat poštou, e-mailem nebo pomocí elektronického formuláře dostupného na internetových stránkách. Kromě uvedení předmětu stížnosti a data skutečností by stížnost měla obsahovat stručný a jasný popis událostí, které k ní vedly.

Úřad pro bezpečnost potravin a hospodářství (Autoridade de Segurança Alimentar e Económica – ASAE)

ASAE je vnitrostátním správním orgánem, který se specializuje na monitorování bezpečnosti potravin a hospodářství. Je odpovědný za posuzování a sdělování rizik v potravinovém řetězci a za regulaci hospodářských činností v potravinářských i nepotravinářských odvětvích tím, že monitoruje, zda jsou dodržovány příslušné právní předpisy.

Všichni dodavatelé zboží a poskytovatelé služeb, kteří provozují svou činnost ve stálé kamenné provozovně, mají přímý kontakt s veřejností a dodávají zboží nebo poskytují služby v Portugalsku, musí mít knihu stížností.

Vyřizování stížností:

Pokud není zákazník při poskytování služby nebo nákupu výrobku zcela spokojen, může si vyžádat knihu stížností, kterou lze použít k vysvětlení důvodu své nespokojenosti. Poskytovatelé služeb musí poslat originál formuláře stížnosti úřadu ASAE do deseti pracovních dní.

Nezákonné jednání může být oznámeno také prostřednictvím formuláře stížnosti dostupného na internetových stránkách úřadu ASAE a oznámení se mohou vztahovat ke správním deliktům nebo trestním věcem v působnosti tohoto orgánu.

Pokud oznámené nezákonné jednání nespadá do působnosti úřadu ASAE, stížnost se postoupí příslušnému orgánu.

Vypracovaná stížnost musí být úplná a opodstatněná, pokud možno obsahovat podrobné informace o skutečnostech a subjekt, v jehož souvislosti se oznámení podává, místo, kde ke skutečnostem došlo (adresa a/nebo jiné referenční body), důvody stížnosti a jiné relevantní záležitosti. Pokud je oznámení podáno anonymně, nelze později doplnit další informace.

V okamžiku přijetí stížnosti a veškerých příslušných oznámení ASAE zahájí odpovídající řízení, pokud skutečnosti stížnosti naznačují správní delikt uvedený v příslušném konkrétním předpisu. Pokud se nejedná o tento případ, ASAE informuje dodavatele zboží nebo služeb, aby mohli podat oznámení, která považují za přiměřená, do deseti pracovních dní.

Po provedení analýzy obsahu oznámení a podstaty stížnosti může ASAE odeslat stížnost jinému orgánu, který je k projednání stížnosti příslušný, nebo navrhnout, aby byla stížnost uzavřena, pokud není k přijetí opatření žádný důvod.

Pokud analýza skutečností uvedených ve stížnosti vede k soudnímu sporu a jakmile jsou provedeny všechny nezbytné kroky ve snaze situaci vyřešit, ASAE písemně informuje stěžovatele (pokud byl stěžovatel řádně identifikován) o postupech a opatřeních, které byly nebo budou v návaznosti na podání stížnosti provedeny.

Jiné subjekty

Ústav sociálního zabezpečení (Instituto de Segurança Social, I.P. – ISS)

Ústav sociálního zabezpečení je veřejnou institucí se zvláštním postavením podle zákona. Spadá pod nepřímou státní správu a má správní a finanční autonomii a svůj vlastní majetek.

Je odpovědný za zajišťování právní ochrany. Právo na právní ochranu mají osoby a neziskové subjekty, které nejsou schopny hradit výdaje spojené se soudním řízením v případě výpovědi, rozvodu, vystěhování, exekuce atd. nebo s mimosoudním řízením v případě rozvodu po vzájemné dohodě.

Právní ochrana zahrnuje:

Právní poradenství – konzultace s právníkem, pokud jde o technické vyjasnění právních předpisů vztahujících se na konkrétní otázky nebo případy, kdy jsou porušeny legitimní osobní zájmy nebo práva nebo existuje riziko jejich ohrožení (nevztahuje se na neziskové subjekty).

Právní pomoc – ustanovení advokáta a úhrada jeho odměny nebo úhrada odměny soudem ustanoveného obhájce (defensor oficioso – označení advokáta v případě žalované strany v trestním nebo správním řízení), osvobození od soudních poplatků nebo možnost jejich úhrady ve splátkách a přidělení vykonavatele (povinnosti vykonavatele vždy plní soudní vykonavatel).

Právo na právní ochranu mají:

• portugalští občané a občané Evropské unie,
• cizinci a osoby bez státní příslušnosti s platným povolením k pobytu v některém členském státě Evropské unie,
• cizinci bez platného povolení k pobytu v některém členském státě Evropské unie – pokud právní předpisy jejich země původu přiznávají stejné právo portugalským občanům,
• osoby, které žijí nebo mají bydliště v jiném členském státě Evropské unie, než je členský stát, ve kterém má probíhat řízení (přeshraniční spory),
• neziskové právnické osoby – mají právo pouze na právní pomoc formou osvobození od soudních poplatků a jiných procesních nákladů, ustanovení advokáta a úhrady jeho odměny, úhrady odměny soudem ustanoveného obhájce a přidělení vykonavatele.

Všechny výše uvedené osoby musí prokázat, že si nemohou dovolit hradit náklady spojené se soudním řízením, najmutím advokáta atd.

Podle portugalského práva se osoby, které na základě svých příjmů, majetku a průběžných výdajů na svou domácnost nejsou objektivně v situaci, aby mohly hradit náklady řízení, považují za osoby ve finančních nesnázích.

Formuláře žádosti o poskytnutí právní pomoci lze získat bezplatně v jakékoli kanceláři péče o zákazníky služeb sociálního zabezpečení nebo elektronicky na internetových stránkách sociálního zabezpečení.

Žádost lze doručit osobně nebo zaslat poštou do jakékoli kanceláře péče o zákazníky služeb sociálního zabezpečení (připojte prosím všechny nezbytné dokumenty).

Nárok na právní ochranu lze ověřit pomocí simulátoru právní ochrany, který je k dispozici v pravém sloupci této internetové stránky: http://www.seg-social.pt/calculo-do-valor-de-rendimento-para-efeitos-de-proteccao-juridica

Více informací naleznete na stránkách Právní pomoc.

Komise pro ochranu obětí trestné činnosti (Comissão para a Proteção das Vítimas de Crimes)

Komise pro ochranu obětí trestné činnosti je orgánem ministerstva spravedlnosti odpovědným za přijímání, analýzu a rozhodování žádostí o odškodnění státem podaných oběťmi násilných trestných činů a oběťmi domácího násilí.

Povinnost vyplatit odškodnění má osoba, která spáchala trestný čin, ale v některých případech může stát vyplatit odškodnění zálohově, pokud pachatel není schopen odškodnění vyplatit nebo nelze odškodnění dosáhnout v přiměřeném časovém rámci a škoda způsobila značné narušení životní úrovně a kvality života oběti.

Žádost o odškodnění lze podat do jednoho roku od data trestného činu nebo v případě trestních řízení do jednoho roku od pravomocného rozhodnutí v daném řízení. Oběti, které byly v okamžiku spáchání trestného činu nezletilé, mohou žádost předložit až do jednoho roku od dosažení zletilosti nebo přiznání svéprávnosti.

Žádost musí být podána na příslušném formuláři, který je k dispozici v prostorách komise nebo v kancelářích sdružení na podporu obětí (Associação Portuguesa de Apoio à Vítima – APAV). Formulář stížnosti je také k dispozici na internetových stránkách komise.

Žádost je osvobozena od úhrady jakýchkoli nákladů nebo výdajů ze strany oběti a dokumenty a osvědčení vyžadované v souvislosti s žádostí lze také získat bezplatně.

Pokud je trestný čin spáchán na území jiného členského státu Evropské unie, žádost o odškodnění, které má být vyplaceno dotčeným státem, lze rovněž podat Komisi na ochranu obětí trestné činnosti, pokud má žadatel obvyklé bydliště v Portugalsku.

Vnitrostátní soudy

Veřejný ochránce práv

Specializované úřady na ochranu lidských práv

Ostatní specializované subjekty

Vnitrostátní soudy

Podle kategorie práva, jež se v obecném smyslu vztahuje na akt, který vedl k porušení práv určité osoby (tj. občanské právo, trestní právo, správní spor atd.), může dotčená osoba postoupit věc buď přímo soudu, obvykle podáním občanskoprávní žaloby, nebo jiným veřejným institucím v souladu s postupy stanovenými zákonem.

V oblasti trestního práva může osoba, jejíž práva byla porušena jednáním, na něž se vztahuje trestní zákoník, postoupit věc policii nebo státnímu zastupitelství, načež se v souladu s trestním právem procesním uskuteční trestní řízení.

V případě správního řízení může podle zákona č. 554/2004 osoba, která tvrdí, že v důsledku správního aktu či nevyřízení žádosti v zákonem stanovené lhůtě došlo k porušení určitého práva nebo oprávněného zájmu ze strany orgánu veřejné moci, podat u příslušného správního soudu žalobu na zrušení tohoto aktu, uznání uplatňovaného práva či oprávněného zájmu a náhradu způsobené škody. Stejně tak se může na správní soud obrátit osoba, která tvrdí, že prostřednictvím správního aktu individuální povahy určeného jinému právnímu subjektu došlo k porušení určitého práva nebo oprávněného zájmu. Před postoupením dané věci příslušnému správnímu soudu musí dotyčná osoba zpravidla provést předběžné řízení (stanovené v § 7 zákona č. 554/2004), které spočívá v podání žádosti o úplné nebo částečné zrušení aktu orgánu veřejné moci, který dotyčný akt vydal, nebo orgánu, který je mu nadřízen (pokud takovýto orgán existuje).

Pravomoc soudů a jiných výše zmíněných institucí je stanovena v platných právních předpisech (např. v občanském soudním řádu, trestním řádu, zákoně č. 554/2004).

Co se týká řízení u soudů, obvykle se jedná o řízení podle obecné právní úpravy, které má v závislosti na dotyčné kategorii práva určité zvláštnosti (více informací viz https://portal.just.ro/SitePages/ghid.aspx, k dispozici pouze v rumunštině).

Kontaktní údaje soudů a další doplňkové informace jsou k dispozici na internetových stránkách Portalul instanțelor de judecată [soudní portál] (k dispozici pouze v rumunštině).

Veřejný ochránce práv

VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV

(AVOCATUL POPORULUI)

Adresa sídla:

Strada Eugeniu Carada No 3

Sector 3
Bucureşti

Mapa: https://avp.ro/index.php/en/contact-2/

Kontaktní údaje sídla:

Tel. č. odbavovacího centra: (+40) (0)21 3127134;
ústředna: (+40) (0)21 3129462
E-mail: avp@avp.ro
Internetové stránky: https://avp.ro

Návštěvní hodiny:

Pondělí až čtvrtek 09:00–16:00 a pátek 09:00–12:00 za účelem schůzek se specializovanými pracovníky (poradci a odborníky). Občané mohou požádat rovněž o schůzku s veřejným ochráncem práv a jeho zástupci.

Adresy oblastních úřadů:

Oblastní úřady rumunského veřejného ochránce práv

Přehled o instituci (právní základ, představení, organizace, úkoly, stížnosti, postupy):

https://avp.ro/index.php/en/presentation/scurt-istoric/

Tiskopis žádosti:

https://avp.ro/index.php/cum-sesizez-avocatul-poporului/formularul-unei-petitii/

Hlavní platná právní úprava postavení veřejného ochránce práv je obsažena:

• v článcích 58 až 60, čl. 65 odst. 2, čl. 146 písm. a) a d) rumunské ústavy,
• v zákoně č. 35/1997 o organizaci a fungování úřadu veřejného ochránce práv, Úřední věstník Rumunska část I č. 844 ze dne 15. září 2004, v pozměněném a doplněném znění,
• v nařízení o organizaci a fungování úřadu veřejného ochránce práv, Úřední věstník Rumunska část I č. 922 ze dne 11. října 2004, pozměněném rozhodnutím kanceláří Poslanecké sněmovny a Senátu č. 6/2007, Úřední věstník Rumunska č. 445 ze dne 29. června 2007,
• v zákoně č. 554/2004 o opravných prostředcích ve správním řízení, Úřední věstník Rumunska část I č. 1154 ze dne 7. prosince 2004, v platném znění,
• v zákoně č. 202/2010 o určitých opatřeních k urychlenému řešení sporů, Úřední věstník Rumunska část I č. 714 ze dne 26. října 2010, v pozměněném a doplněném znění.

Účel instituce a její charakteristika:

1. chránit práva a svobody jednotlivců v jejich vztazích s orgány veřejné moci;
2. veřejný ochránce práv je autonomní orgán veřejné moci, který je nezávislý na ostatních orgánech veřejné moci;
3. instituce má svůj vlastní rozpočet, který je nedílnou součástí státního rozpočtu;
4. při plnění svých úkolů nejedná jako zástupce orgánů veřejné moci;
5. veřejný ochránce práv nesmí podléhat žádnému imperativnímu nebo reprezentativnímu mandátu a žádná osoba nemůže veřejného ochránce práv nutit, aby se podřídil jejím pokynům nebo příkazům;
6. činnost veřejného ochránce práv je veřejná, na žádost osob, jejichž práva a svobody byly porušeny nebo z oprávněných důvodů však lze prohlásit, že jeho činnost bude mít důvěrnou povahu;
7. plní úkoly z úřední pravomoci nebo na žádost fyzických osob, podniků, sdružení či jiných právnických osob. Stížnosti lze podávat bez ohledu na státní příslušnost, věk, pohlaví, politickou příslušnost nebo náboženské vyznání.

Zástupci veřejného ochránce práv

Veřejnému ochránci práv jsou nápomocni zástupci, kteří se specializují na tyto oblasti činnosti:

1. lidská práva, rovné příležitosti žen a mužů, náboženské a národnostní menšiny;
2. práva dítěte, rodiny, mladých lidí, důchodců, osob se zdravotním postižením;
3. ozbrojené síly, systém soudnictví, policie, věznice;
4. majetek, práce, sociální ochrana, daně a poplatky.

Kdo může podat veřejnému ochránci práv stížnost a v jakých záležitostech:

1. Akty a opatření, na něž lze podat stížnost

Stížnost se může týkat správních aktů nebo opatření orgánů veřejné moci, jež mají za následek porušení práv a svobod jednotlivců.

Do kategorie správních aktů spadajících do pravomoci veřejného ochránce práv patří podle zákona rovněž akty nezávislých veřejnoprávních korporací.

Za správní akt se považuje také nečinnost na straně orgánů veřejné správy a opožděné vydání aktů.

Do pravomoci veřejného ochránce práv nespadají níže uvedené akty a opatření a v případě, že se jich týká stížnost, je odmítnuta bez odůvodnění:

• akty vydané Poslaneckou sněmovnou, Senátem nebo Parlamentem,
• akty a opatření poslanců a senátorů,
• akty a opatření rumunského prezidenta,
• akty a opatření vlády vyjma prováděcích předpisů a nařízení,
• akty a opatření Ústavního soudu,
• akty a opatření předsedy Legislativní rady,
• akty a opatření justičního orgánu.

2. Kdo může podat stížnost veřejnému ochránci práv?

Veřejnému ochránci práv mohou stížnost podat veškeré fyzické osoby bez ohledu na státní příslušnost, věk, pohlaví, politickou příslušnost nebo náboženské vyznání.

3. Úřad veřejného ochránce práv plní svou povinnost chránit práva a svobody občanů v jejich vztazích s orgány veřejné moci:

• na žádost poškozené osoby,
• z úřední pravomoci.

4. Podmínky pro přijetí a přezkoumání stížnosti:

• musí být vyhotovena písemně a může být zaslána poštou, včetně e-mailu, nebo faxem; může být rovněž podána osobně nebo prostřednictvím zmocněného zástupce (který musí poskytnout své identifikační údaje) v sídle instituce, případně v některé z oblastních kanceláří, a to během domluvené schůzky nebo na podatelně úřadu,
• stěžovateli může být z oprávněných důvodů na základě jeho žádosti povoleno, aby předložil svou stížnost ústně nebo prostřednictvím odbavovacího centra; stížnost bude zaznamenána na standardních tiskopisech k tomu určenými pracovníky,
• musí být podepsaná žadatelem,
• musí obsahovat:
  • úplné informace o identifikačních údajích osoby, jejíž práva a svobody jakožto občana byly údajně porušeny (příjmení, jméno, trvalé bydliště),
  • údaje o způsobené újmě (porušená práva a svobody, požadovaná opatření a jejich popis),
  • identifikační údaje dotyčného správního orgánu nebo úřední osoby,
  • doklad o prodlení či odmítnutí orgánu veřejné správy vyřídit záležitost v souladu se zákonem ve stanovené lhůtě,
  • povinný údaj o tom, zda stížnost je/byla předmětem řízení u soudu, či nikoli,
  • identifikační údaje orgánů veřejné moci, jež byly předtím o dané věci vyrozuměny,
  • případné dokumenty k odůvodnění stížnosti musí být připojeny jako přílohy,
• stížnost podaná veřejnému ochránci práv je osvobozena od poplatků.

5. Případy, kdy stížnost nelze posoudit:

• pokud předmět stížnosti nespadá do pravomoci veřejného ochránce práv,
• anonymní stížnosti (nezaevidované) nebo stížnosti podané jménem jiné osoby bez jejího souhlasu,
• stížnosti předložené později než jeden rok ode dne, kdy došlo k údajnému porušení, nebo ode dne, kdy se dotyčná osoba o údajném porušení dozvěděla,
• stížnosti, které jsou zjevně nepodložené, mohou být zamítnuty s uvedením důvodů.

6. Pracovní postupy při vyřizování stížností:

• Šetření – úřad veřejného ochránce práv je oprávněn provést vlastní šetření, požádat orgány veřejné správy o informace nebo dokumenty potřebné pro šetření, provést výslech a dotazování u vedení orgánů veřejné správy a jakékoliv úřední osoby, která je oprávněna poskytnout informace potřebné k vyřízení stížnosti.
• Doporučení – při plnění svých povinností vydává úřad veřejného ochránce práv doporučení. Prostřednictvím těchto doporučení informuje veřejný ochránce práv orgány veřejné správy o protiprávní povaze správních aktů nebo opatření.
• Zvláštní zprávy – zjistí-li úřad veřejného ochránce práv během prováděných šetření nedostatky v právních předpisech nebo závažné případy korupce či nedodržení vnitrostátních právních předpisů, předloží zprávu obsahující jeho zjištění předsedům obou komor Parlamentu nebo případně předsedovi vlády.
• Odbavovací centrum – odbavovací centrum je k dispozici v sídle veřejného ochránce práv a v jeho čtrnácti oblastních kancelářích (tel. č.: 021 312 7134 [sídlo]; https://avp.ro/index.php/contact/birouri-teritoriale/). Občané mohou volat každý den v této době: pondělí až čtvrtek od 9:00 do 16:00; pátek od 9:00 do 14:00.
• Schůzky – se specializovanými pracovníky instituce. Občané mohou požádat rovněž o schůzku s veřejným ochráncem práv nebo s jeho zástupci v souladu s předpisy o organizaci a fungování úřadu veřejného ochránce práv nebo se zástupci oblastních kanceláří.

Specializované úřady na ochranu lidských práv

Veřejný ochránce práv dítěte

NÁRODNÍ ÚŘAD PRO OCHRANU DĚTÍ A OTÁZKY OSVOJENÍ (AUTORITATEA NAȚIONALĂ PENTRU PROTECȚIA COPILULUI ȘI ADOPȚIE)

Adresa:

Bulevardul G-ral Gheorghe Magheru No 7

Sector 1

010322 Bucureşti

Kontaktní údaje:

Tel. č.: (+40) (0)21 3153633, (+40) (0)21 3153630, (+40) (0)21 3100789, (+40) (0)21 3100790
Fax: (+40) (0)21 3127474
E-mail: office@anpfdc.ro
Internetové stránky: http://www.copii.ro

Úřední hodiny pro veřejnost:

Pondělí až čtvrtek: 8:30–16:30

Pátek: 8:30–14:00

Oddělení pro osvojení: úterý až čtvrtek: 9:00–12:00

Přehled o instituci (právní základ, představení, organizace, úkoly, druhy služeb):

http://www.copii.ro/despre-noi/misiune/,
http://www.copii.ro/activity/child-protection-system/overview/?lang=en

Generální ředitelství pro ochranu dítěte je specializované ředitelství Národního úřadu pro ochranu dětí a otázky osvojení.

Úkoly:

• příprava a odůvodnění programů v oblasti ochrany rodiny, prevence domácího násilí a boje proti němu a ochrany a prosazování práv dítěte,
• kontrola dodržování práv dítěte a vydávání doporučení k přijetí potřebných opatření ze strany ústředních nebo místních orgánů,
• centrální zaznamenávání a sumarizace informací o dodržování zásad a pravidel stanovených v Úmluvě o právech dítěte, která byla ratifikována nově vyhlášeným zákonem č. 18/1990 v platném znění, a přijímání a uplatňování potřebných opatření za účelem provedení doporučení Výboru pro práva dítěte,
• koordinace a metodické vedení činností úřadů, které mají zabránit oddělení dítěte od rodičů, a úřadů zajišťujících zvláštní ochranu dětí a činností vykonávaných Výbory pro ochranu dítěte,
• vypracovávání norem, podrobných pravidel a pracovních postupů pro úřady, které mají zabránit oddělení dítěte od rodičů, úřady zajišťující zvláštní ochranu dětí a mladých lidí a ochranu rodiny a obětí domácího násilí a úřady zaměřující se na pachatele domácího násilí,
• vypracování metodiky pro udělování povolení a hodnotících kritérií pro úřady, které mají zabránit oddělení dítěte od rodičů a zajišťovat zvláštní ochranu dětí a mladých lidí a obětí domácího násilí, a vydávání povolení těmto úřadům,
• koordinace a metodické vedení činností vykonávaných na podporu rodiny a obětí domácího násilí a služeb poskytovaných těmto osobám.

Orgán pro rovné zacházení

NÁRODNÍ RADA PRO BOJ PROTI DISKRIMINACI (CONSILIUL NAȚIONAL PENTRU COMBATEREA DISCRIMINĂRII - CNCD)

Adresa sídla:

Piata Valter Maracineanu Nos 1-3, Sector 1, 010155 Bucureşti

Tel. č.: (+40) (0)21 3126578; (+40) (0)21 3126579
Fax: (+40) (0)21 3126585
E-mail: support@cncd.org.ro
Internetové stránky: https://www.cncd.ro/

Úřední hodiny pro veřejnost:

Pondělí až čtvrtek: 8:00–16:30, pátek: 8:00–14:00

Adresy oblastních kanceláří a výzkumného střediska:

https://www.cncd.ro/contact/

Přehled o instituci (právní základ, představení, organizace, úkoly, stížnosti, postupy):

https://www.cncd.ro/,
https://www.cncd.ro/proiecte,
https://www.cncd.ro/despre-cncd-prezentare-generala/

Právní základ:

Národní rada pro boj proti diskriminaci působí na základě nařízení vlády č. 137/2000 o prevenci a sankcionování všech forem diskriminace, v platném znění

Představení instituce:

Národní rada pro boj proti diskriminaci (CNCD) je autonomní státní orgán pod dohledem Parlamentu, jenž vykonává činnosti zaměřené na boj proti diskriminaci. Rada odpovídá za to, že je dodržována a uplatňována zásada zákazu diskriminace v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními dohodami, jejichž je Rumunsko smluvní stranou. Národní rada pro boj proti diskriminaci působí na základě nařízení vlády č. 137/2000 o prevenci a sankcionování všech forem diskriminace, v platném znění.

1. Co musí stížnost obsahovat?

Stížnost musí obsahovat tyto povinné údaje:

• příjmení a jméno osoby podávající stížnost,
• adresu, na niž si stěžovatel přeje doručit odpověď, kontaktní adresu, na níž může CNCD stěžovatele kontaktovat v případě, jsou-li k vyřízení dané věci zapotřebí další informace,
• telefonní číslo, na němž lze stěžovatele kontaktovat v případě, že jsou zapotřebí další informace,
• vlastní podstatu stížnosti, která by měla zahrnovat podrobný popis údajně diskriminačního jednání,
• identifikační údaje osoby obviněné z diskriminace (adresa, případně telefonní číslo atd.), které jsou zapotřebí k navázání kontaktu s touto osobou za účelem jejího předvolání k výkonnému výboru CNCD nebo dalšího šetření.

2. Co se děje po podání stížnosti?

Stížnost je zaevidována a předána výkonnému výboru k vyřízení. Stížnost lze CNCD postoupit do jednoho roku ode dne, kdy došlo k údajně diskriminačnímu jednání, nebo ode dne, k němuž se o něm dotyčná osoba dověděla. Údajně diskriminovaná osoba může požádat soud, aby napravil důsledky diskriminačního jednání a obnovil situaci, která existovala před diskriminačním jednáním. Lhůta pro vyřízení stížnosti činí 90 dnů.

Výkonný výbor prošetří existenci diskriminačního jednání prostřednictvím povinného předvolání stran způsobem, který zajišťuje potvrzení přijetí. Skutečnost, že se strany nedostaví na jednání, nebrání vyřízení stížnosti. V zájmu zajištění náležitého rozhodnutí může být provedeno další šetření, včetně vyslechnutí stran.

Stěžovatel musí prokázat existenci diskriminačního jednání, zatímco osoba obviněná z diskriminace musí prokázat, že dotyčné jednání diskriminaci nepředstavuje.

Výrok (rozhodnutí výkonného výboru) je sdělen písemně do patnácti dnů od přijetí rozhodnutí na zasedání výkonného výboru. Strany mohou rozhodnutí výkonného výboru do patnácti dnů od jeho obdržení napadnout u soudu. Obě strany jsou osvobozeny od soudních poplatků.

3. Jaké sankce se ukládají za diskriminační jednání?

V případě diskriminačního jednání lze uložit:

• napomenutí,
• pokutu v rozmezí od 1 000 RON do 30 000 RON, pokud se diskriminace týká jednotlivce,
• pokutu v rozmezí od 2 000 RON do 100 000 RON, pokud se diskriminace týká skupiny osob nebo komunity.

NÁRODNÍ AGENTURA PRO ROMY

(AGENȚIA NAȚIONALĂ PENTRU ROMI – ANR)

Kontaktní údaje:

Str. Splaiul Independentei No 202, et. 8, camera 23, Sector 6, Bucureşti

Tel. č.: (+40) (0)21 3113048
Fax: (+40) (0)21 3113047
E-mail: info@anr.gov.ro
Internetové stránky: http://www.anr.gov.ro

Kontaktní údaje oblastních a župních kanceláří:

http://www.anr.gov.ro/index.php/contact

Přehled o instituci (poslání, struktura, výsledky):

http://www.anr.gov.ro

Právní základ:

Nařízení vlády č. 78/2004 o zřízení Národní agentury pro Romy, ve znění zákona č. 7/2005

Při výkonu funkcí stanovených v § 3 rozhodnutí č. 1703/2004 o organizaci a fungování Národní agentury pro Romy, v doplněném a pozměněném znění, plní instituce tyto hlavní úkoly:

• vypracovává politiku a strategii vlády v oblasti ochrany práv romské menšiny a současně plní další úkoly v rámci své oblasti činnosti stanovené právními předpisy,
• v rámci ústřední státní správy a místní samosprávy iniciuje a provádí vzdělávací opatření v oblasti boje proti diskriminaci Romů,
• schvaluje předlohy zákonů a jiných legislativních aktů, které jsou důležité pro práva a povinnosti osob náležejících k romské menšině,
• sleduje uplatňování vnitrostátních a mezinárodních legislativních aktů týkajících se ochrany romské menšiny,
• přijímá a přezkoumává žádosti a oznámení institucí, organizací nebo jednotlivců a vydává odborné stanovisko agentury,
• vyvíjí informační, vzdělávací a poradenský systém, který je k dispozici romské menšině,
• analyzuje a hodnotí potenciálně diskriminační účinky stávajících předpisů a aktivně usiluje o zlepšení zavedeného právního rámce.

Při výkonu svých funkcí Národní agentura pro Romy:

• spolupracuje s ministerstvy a orgány ústřední státní správy, s orgány místní samosprávy, s ostatními veřejnými institucemi a s fyzickými a právnickými osobami,
• spolupracuje s mezivládními a nevládními organizacemi v Rumunsku a v zahraničí,
• využívá poradenství a pomoc poskytovanou v Rumunsku a v zahraničí a programy pro vzdělávání a další vzdělávání svých zaměstnanců v rámci přidělených rozpočtových prostředků nebo jiných finančních prostředků získaných zákonně v Rumunsku nebo v zahraničí,
• společně se specializovanými nevládními institucemi a organizacemi iniciuje opatření, projekty a odvětvové programy, účastní se jich a podporuje je s cílem zlepšit situaci Romů.

NÁRODNÍ ÚŘAD PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM (AUTORITATEA NATIONALĂ PENTRU PERSOANELE CU DIZABILITĂȚI)

Adresa sídla:

Calea Victoriei No 194

Bucureşti

Kontaktní údaje:

Tel. č.: (+40) (0)21 2125438; (+40) (0) 21 2125439; (+40) (0)21 3220976; (+40) (0)21 3226303; (+40) (0)213226304; (+40) (0)21 3207155
Fax: (+40) (0)21 2125443
E-mail: registratura@anph.ro

Úřední hodiny pro veřejnost:

Pondělí až pátek: 9:00–16:00 (po telefonu)

Přehled o instituci (struktura, úkoly, pravidla organizace a fungování):

http://www.mmuncii.ro/j33/index.php/en/about-us

Právní základ:

Národní úřad pro osoby se zdravotním postižením je specializovaný úřad s právní subjektivitou v rámci ústřední státní správy, který je podřízen Ministerstvu práce, rodiny, sociální ochrany a seniorů.

Úřad zajišťuje centrální koordinaci činností týkajících se zvláštní ochrany a prosazování práv osob se zdravotním postižením; vypracovává politiky, strategie a normy pro prosazování těchto práv a sleduje uplatňování příslušných pravidel a činnosti týkající se zvláštní ochrany osob se zdravotním postižením.

Legislativní akty, které stanoví práva osob se zdravotním postižením:

Osoby se zdravotním postižením využívají ustanovení obsažená:

• v mimořádném nařízení vlády č. 86/2014, kterým se stanoví některá reorganizační opatření na úrovni ústřední státní správy a kterým se mění a doplňují některé legislativní akty,
• v rozhodnutí vlády č. 50/2015 o organizaci, fungování a úkolech Národního úřadu pro osoby se zdravotním postižením.

Orgán pro ochranu údajů

NÁRODNÍ ÚŘAD PRO DOHLED NAD ZPRACOVÁNÍM OSOBNÍCH ÚDAJŮ

(AUTORITATEA NAȚIONALĂ DE SUPRAVEGHERE A PRELUCRĂRII DATELOR CU CARACTER PERSONAL – ANSPDCP)

Adresa sídla:

B-dul G-ral. Gheorghe Magheru Nos 28-30, Sector 1, 010336 Bucureşti

Kontaktní údaje:

Tel. č.:  (+40) (0)31 8059211; (+40) (0)31 8059212
Fax: (+40) (0)31 8059602
E-mail: anspdcp@dataprotection.ro
Internetové stránky: https://www.dataprotection.ro

Úřední hodiny pro veřejnost:

• podatelna Národního úřadu pro dohled je pro veřejnost otevřena od pondělí do pátku v době od 09:00 do 13:00,
• návštěvy jsou možné od pondělí do pátku v době od 11:00 do 13:00.

Přehled o instituci:

Národní úřad pro dohled nad zpracováním osobních údajů vykonává svou činnost zcela nezávisle a nestranně. Úřad sleduje a ověřuje zákonnost zpracovávání osobních údajů, na něž se vztahuje zákon č. 677/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, v doplněném a pozměněném znění.

Cíl:

Chránit základní práva a svobody jednotlivců, zejména právo na soukromí a respektování rodinného a soukromého života v souvislosti se zpracováním osobních údajů a volným pohybem těchto údajů.

Právní základ:

Zákon č. 102/2005 o zřízení, organizaci a fungování Národního úřadu pro dohled nad zpracováním osobních údajů.

Úkoly (výběr):

• přijímá a analyzuje oznámení týkající se zpracování osobních údajů,
• v případech uvedených v zákoně povoluje zpracování údajů,
• v případě, že zjistí porušení ustanovení tohoto zákona, rozhoduje o dočasném pozastavení nebo ukončení zpracování údajů a/nebo o částečném nebo úplném výmazu zpracovaných údajů, postoupení záležitosti orgánům trestního stíhání nebo případně podání žaloby,
• informuje fyzické a/nebo právnické osoby o nutnosti dodržovat povinnosti a provádět postupy podle zákona č. 677/2001,
• vede a zpřístupňuje veřejnosti rejstřík zpracovávání osobních údajů,
• přijímá a vyřizuje stížnosti, oznámení nebo žádosti podané jednotlivci a informuje o přijatém řešení nebo případně o přijatých opatřeních,
• provádí předběžné kontroly v případě, že hospodářský subjekt zpracovává osobní údaje, které mohou představovat pro práva a svobody občanů zvláštní hrozbu,
• provádí šetření z úřední pravomoci, nebo po obdržení stížnosti či oznámení,
• vydává doporučení a potvrzení, pokud jde o záležitosti týkající se ochrany základních práv a svobod v souvislosti se zpracováním osobních údajů, a to na žádost jakékoli osoby, orgánu veřejné moci nebo orgánu veřejné správy.

Postup pro přijímání a vyřizování stížností, oznámení a žádostí:

Osoby, jejichž osobní údaje jsou zpracovávány, se mohou na úřad dohledu obrátit písemně, pakliže se domnívají, že jejich práva podle zákona č. 677/2001 byla porušena, nebyly-li předtím s ohledem na stejnou věc podniknuty jiné právní kroky, a až poté, co nejdříve kontaktovaly hospodářský subjekt, jehož se stížnost týká.

Standardní tiskopisy, které mohou použít osoby zvažující podání stížnosti u ANSPDCP, jsou k dispozici na internetových stránkách instituce.

Ostatní specializované subjekty

POVĚŘENÝ SOUDCE

(JUDECĂTORUL DELEGAT)

Právní základ:

Zákon č. 254 ze dne 2. června 2013 o výkonu trestů a vazebních opatření nařízených justičními orgány v trestním řízení a rozhodnutí Vrchní rady soudců č. 89/2014, kterým se schvalují pravidla pro organizaci činnosti pověřených soudců při dohledu na výkon trestů odnětí svobody.

Představení a úloha:

Pověřenými soudci jsou soudci nižších soudů v rumunském soudním systému. Tyto soudce určuje každý rok předseda odvolacího soudu, a to pro každou věznici nacházející se v obvodu odvolacího soudu. Úlohou soudce pověřeného dohledem na výkon trestů odnětí svobody je sledovat a kontrolovat zákonnost při výkonu těchto trestů. Soudce určený pro věznici, která je nápravným zařízením a vazební věznicí nebo vazební věznicí, sleduje a kontroluje rovněž dodržování zákonnosti při výkonu ochranných opatření spojených se zbavením osobní svobody. Soudce současně zajišťuje dodržování zákonem stanovených práv u osob ve výkonu trestu odnětí svobody.

Stížnosti:

1. Odsouzená osoba může soudci pověřenému dohledem na výkon trestů odnětí svobody podat stížnost týkající se podmínek výkonu trestu, a to do tří dnů ode dne, kdy byla tato osoba informována o rozhodnutí, kterým se stanoví podmínky výkonu trestu (§ 39 odst. 3 zákona č. 254/2013).
2. Odsouzená osoba může soudci pověřenému dohledem na výkon trestů odnětí svobody podat stížnost týkající se rozhodnutí komise o změnách podmínek výkonu trestu, a to do tří dnů ode dne, kdy byla tato osoba informována o rozhodnutí (§ 40 odst. 11 zákona č. 254/2013).
3. Odsouzená osoba může soudci pověřenému dohledem na výkon trestů odnětí svobody podat stížnost na opatření související s výkonem zákonem stanovených práv, která přijala vězeňská správa, do deseti dnů ode dne, kdy byla informována o rozhodnutí vězeňské správy (§ 56 odst. 2 zákona č. 254/2013).
4. Odsouzená osoba může soudci pověřenému dohledem na výkon trestů odnětí svobody podat stížnost na rozhodnutí disciplinární komise o uložení disciplinárního trestu do tří dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí (§ 104 odst. 1 zákona č. 254/2013).

Zadržená osoba může do tří dnů ode dne, kdy byla informována o rozhodnutí komise o změně podmínek zadržení, podat soudci pověřenému dohledem na výkon opatření znamenajících zbavení osobní svobody stížnost týkající se tohoto rozhodnutí (§ 153 odst. 8 zákona č. 254/2013).

OBECNÝ INSPEKTORÁT PRO IMIGRACI

(INSPECTORATUL GENERAL PENTRU IMIGRĂRI)

Adresa sídla:

Strada Lt. col. Marinescu C-tin No 15A, Sector 5, Bucureşti

Tel. č.: (+40) (0)21 4109940

Fax: (+40) (0)21 4107501

E-mail: igi@mai.gov.ro a document.igi@mai.gov.ro – tato adresa je určena výhradně pro zaslání kopie průkazu totožnosti

Adresy jednotlivých ředitelství Generálního inspektorátu pro imigraci:

https://igi.mai.gov.ro/contact/

Oblastní útvary Generálního inspektorátu pro imigraci:

https://igi.mai.gov.ro/en/contact-en/

Představení instituce:

Generální inspektorát pro imigraci je uspořádán a funguje jako specializovaný subjekt ústřední státní správy. Jedná se o veřejnou instituci s právní subjektivitou, která je podřízena Ministerstvu veřejné správy a vnitra (Ministerul Administrației și Internelor).

Cíl:

Generální inspektorát pro imigraci, který byl zřízen v rámci reorganizace Rumunského úřadu pro imigraci (Oficiul Român pentru Imigrări), plní zákonem stanovené úkoly při provádění rumunských politik v oblasti migrace, azylu a integrace cizích státních příslušníků a prosazování souvisejících právních předpisů.

Činnost Generálního inspektorátu pro imigraci představuje veřejnou službu, která slouží zájmům jednotlivců i společnosti, a podporuje státní instituce, a to výhradně na základě právních předpisů a v souladu s nimi.

Právní základ:

Organizační struktura a povinnosti Generálního inspektorátu pro imigraci jsou stanoveny v rozhodnutí vlády č. 639 ze dne 20. června 2007, v pozměněném a doplněném znění.

Z organizačního hlediska tvoří inspektorát ústřední ředitelství, útvary a ostatní funkční jednotky, oblastní střediska pro ubytování žadatelů o azyl a vyřizování jejich žádostí, oblastní ubytovací střediska pro cizí státní příslušníky, kteří byli zajištěni, a organizační jednotky na úrovni žup.

Při plnění svých povinností spolupracuje Generální inspektorát pro imigraci s Ministerstvem veřejné správy a vnitra a ostatními státními institucemi a rovněž s nevládními organizacemi a cizími státními příslušníky, kteří vykonávají činnosti související s migrací a humanitární ochranou. V souladu s právními předpisy uzavírá dohody se svými protějšky v zahraničí a s mezinárodními organizacemi.

Další informace týkající se kategorií občanů EU a třetích zemí, azylu a přistěhovalectví, právních předpisů a programů a strategií Generálního inspektorátu pro imigraci jsou k dispozici na internetových stránkách instituce.

INSPEKTORÁT PRÁCE

(INSPECȚIA MUNCII)

Adresa instituce:

Str. Matei Voievod No 14, Sector 2, Bucureşti

Tel. č.: (+40) (0)21 3027030

Fax: (+40) (0)21 3027064; +40 21 2520097

E-mail: comunicare@inspectiamuncii.ro

E-mailová adresa pro zaslání kopie průkazu totožnosti: copiedoc@inspectiamuncii.ro

Internetové stránky: https://www.inspectiamuncii.ro/

Úřední hodiny Inspektorátu práce:

Pondělí až čtvrtek: 8:00–16:30

Pátek: 8:00–14:00

Představení instituce:

Inspektorát práce je specializovaný subjekt ústřední státní správy, který je podřízen Ministerstvu práce, rodiny, sociální ochrany a seniorů. Sídlo instituce se nachází v Bukurešti.

Instituce má právní subjektivitu a plní úlohu státního orgánu, který provádí kontroly v oblasti pracovních vztahů, bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti a dohledu nad trhem.

Cíl instituce:

Inspektorát práce odpovídá za zajištění sociální ochrany na pracovišti v souladu s článkem 41 rumunské ústavy v platném znění, Úmluvou MOP č. 81/1947 o inspekci práce v průmyslu a obchodě, která byla ratifikována nařízením Státní rady č. 284/1973, a Úmluvou MOP č. 129/1969 o inspekci práce v zemědělství, která byla ratifikována nařízením Státní rady č. 83/1975.

Právní základ:

Instituce byla založena a je organizována podle:

• zákona č. 108/1999, v pozměněném a doplněném znění;
• rozhodnutí vlády č.1377/2009, v pozměněném a doplněném znění.

Inspektorátu práce jsou podřízeny tyto útvary:

• oblastní inspektoráty práce – v každé župě a v Bukurešti
• Centrum pro sledování provozoven, jejichž činnosti zahrnují pracovní rizika (Centrul de Monitorizare a Unităților cu Risc Profesional) – Criscior
• Centrum Inspektorátu práce pro odborné a další vzdělávání (Centrul de Pregătire și Perfecționare Profesională al Inspecției Muncii) – Botoșani

Informace týkající se stížností, jež lze podat Inspektorátu práce, jsou uvedeny na internetových stránkách instituce.

Informace obecného rázu jsou k dispozici na internetových stránkách instituce.

STÁTNÍ AGENTURA PRO ZAMĚSTNANOST PRACOVNÍCH SIL

(AGENȚIA NAȚIONALĂ PENTRU OCUPAREA FORȚEI DE MUNCĂ – ANOFM)

Adresa sídla:

Strada Avalanșei Nos 20-22, sector 4, 040305 Bucureşti

Úřední hodiny:

Pondělí až čtvrtek: 8:00–16:30

Pátek: 8:00–14:00

Schůzky:

Schůzky s předsedou Státní agentury pro zaměstnanost pracovních sil lze sjednat první nebo třetí úterý v měsíci v době od 11:00 do 12:00. Za účelem sjednání schůzky zavolejte na číslo (+40) (0)21 3039831.

Internetové stránky: https://www.anofm.ro/index.html?agentie=ANOFM&page=0

E-mail: anofm@anofm.ro

Informace ohledně internetových stránek župních poboček Státní agentury pro zaměstnanost pracovních sil jsou uvedeny na internetových stránkách instituce.

Představení instituce:

Agentura nabízí širokou škálu služeb, včetně mimo jiné poradenství pro volbu povolání, kurzů odborné přípravy, poradenských služeb před propuštěním ze zaměstnání, pracovního umístění, poradenství v oblasti zakládání podniků, dotací na zaměstnávání osob, které patří k znevýhodněným skupinám, a poskytování výhodných půjček na vytváření pracovních míst.

Agentura poskytuje služby nezaměstnaným osobám i podnikům.

Jejím hlavním cílem je zvýšení míry zaměstnanosti, a tudíž snížení nezaměstnanosti.

Právní základ:

– zákon č. 202 o organizaci a fungování Státní agentury pro zaměstnanost pracovních sil,

– rozhodnutí vlády č. 1610 o statutu Státní agentury pro zaměstnanost pracovních sil (ANOFM).

Hlavní cíle Státní agentury pro zaměstnanost pracovních sil jsou tyto:

• institucionalizace sociálního dialogu v oblasti zaměstnanosti a odborné přípravy,
• uplatňování strategií v oblasti zaměstnanosti a odborné přípravy,
• uplatňování opatření k sociální ochraně nezaměstnaných osob.

Více informací je k dispozici na internetových stránkách instituce.

STÁTNÍ AGENTURA OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

(AGENȚIA NAȚIONALĂ PENTRU PROTECȚIA MEDIULUI – ANPM)

Sídlo:

Splaiul Independenței No 294, Block B, Sector 6, 060031 Bucureşti

Tel. č.: (+40) (0)21 2071101; (+40) (0)21 2071102

Fax: (+40) (0) 21 2071103

E-mail: office@anpm.ro

Internetové stránky: http://www.anpm.ro/

Úřední hodiny:

Pondělí až čtvrtek: 8:00–16:30

Pátek: 8:00–14:00

Představení instituce:

Státní agentura ochrany životního prostředí je specializovaná instituce ústřední státní správy, která je podřízena Ministerstvu životního prostředí. Podle rozhodnutí vlády č. 1000 ze dne 17. října 2012 o reorganizaci a fungování Státní agentury ochrany životního prostředí a podřízených veřejných institucí jsou agentuře svěřeny pravomoci týkající se provádění politik a právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí.

Cíl:

Státní agentura ochrany životního prostředí působí v evropském a mezinárodním rámci pro spolupráci v zájmu zajištění zásad a provádění právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí.

Úkoly Státní agentury ochrany životního prostředí jsou tyto:

• zajištění strategického environmentálního plánování,
• monitorování environmentálních faktorů,
• povolování činností, které mají vliv na životní prostředí,
• provádění právních předpisů a politik v oblasti ochrany životního prostředí na celostátní a místní úrovni,
• podávání zpráv Evropské agentuře pro životní prostředí o kvalitě ovzduší, změně klimatu, chráněných oblastech, znečištění půdy a vody.

Stížnosti jsou evidovány podle nařízení vlády č. 27/2002, které upravuje vyřizování stížností, ve znění zákona č. 233/2002, a lze je zasílat e-mailem na adresu office@anpm.ro.

K anonymním stížnostem nebo stížnostem, které neobsahují identifikační údaje, se nepřihlíží a tyto jsou odloženy.

STÁTNÍ ORGÁN PRO OCHRANU SPOTŘEBITELE

(AUTORITATEA NAȚIONALĂ PENTRU PROTECȚIA CONSUMATORILOR – ANPC)

Adresa:

Bulevardul Aviatorilor No 72, Sector 1, 011865 Bucureşti

E-mail: cabinet@anpc.ro

Úřední hodiny:

Pondělí až čtvrtek: 8:00–16:30

Pátek: 8:00–14:00

Právní základ:

• rozhodnutí vlády č. 700/2012 o organizaci a fungování Státního orgánu pro ochranu spotřebitele.

K úkolům ANPC patří:

1. spolu s ostatními specializovanými orgány ústřední státní správy a místní samosprávy, které plní úkoly v příslušné oblasti, a s nevládními spotřebitelskými organizacemi účast na vypracovávání strategie ochrany spotřebitele a zajištění jejího souladu se strategií EU;
2. uvedení vnitrostátního právního rámce do souladu s nařízeními EU v oblasti ochrany spotřebitele;
3. předkládání návrhů na schválení a přijetí předloh legislativních aktů v oblasti ochrany spotřebitele vládě, pokud jde o výrobu, balení, označování, uchovávání, skladování, přepravu, dovoz a uvádění výrobků na trh, poskytování služeb, včetně finančních služeb, a zákaz asymetrických sankcí za porušení smluvních povinností mezi klienty a poskytovateli veřejných služeb a jiných služeb obecného zájmu tak, aby nebyl ohrožen život, zdraví a bezpečnost spotřebitelů nebo aby nebyla nepříznivě dotčena jejich legitimní práva a oprávněné zájmy;
4. spolu s ostatními specializovanými orgány ústřední státní správy vypracování postupů týkajících se cílů, podmínek a způsobů spolupráce při provádění činností v oblasti ochrany spotřebitele.

Úplný seznam povinností ANPC je uveden na internetových stránkách instituce.

Oznámení a stížnosti:

Spotřebitelé mohou zasílat oznámení a stížnosti kancelářím oblastních/župních komisariátů na ochranu spotřebitele nebo komisariátu na ochranu spotřebitele v Bukurešti v závislosti na konkrétní jurisdikci, v níž hospodářský subjekt, jehož se stížnost týká, vykonává podnikatelskou činnost.

Pro podání oznámení/stížnosti použijte odkaz INFO stížnosti, kde naleznete informace o postupu podávání stížností a kontaktní údaje oblastních a župních komisariátů na ochranu spotřebitele.

Podle příslušných právních předpisů je třeba stížnosti a oznámení podat písemně nebo elektronicky a lze je podat osobně.

Stížnosti lze podat elektronicky na této internetové stránce.

Stížnost nebo oznámení je nutno podat jménem stěžovatele nebo oznamovatele.

Stížnost/oznámení budou vyřízeny v zákonem stanovené lhůtě (podle nařízení vlády č. 27/2002), pokud jsou k nim připojeny všechny potřebné podklady, tj. faktura pro daňové účely, pokladní stvrzenka nebo jiná stvrzenka, smlouva nebo příslušný záruční list či případně jiné dokumenty.

Stížnosti musí splňovat výše uvedené podmínky, aby se jimi komisariáty zabývaly. V opačném případě budou odloženy pro nedostatek údajů.

NÁRODNÍ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA

(CASA NAȚIONALĂ DE ASIGURĂRI DE SĂNĂTATE – CNAS)

Adresa:

Calea Călărașilor No 248, Bl. S19, Sector 3, 030634, Bucureşti

Internetové stránky: http://www.cnas.ro/

E-mail: relpubl1@casan.ro

Tel. č.: (+40) (0) 37-2309236

Fax: (+40) (0) 37-2309165

Představení instituce:

Národní zdravotní pojišťovna (CNAS) je autonomní veřejná instituce národního zájmu, která má právní subjektivitu. Jejím úkolem je zajistit soudržné a koordinované fungování sociálního systému zdravotního pojištění v Rumunsku.

Právní základ:

• mimořádné nařízení vlády č. 150/20 z listopadu 2002,
• mimořádné nařízení vlády č. 180/20,
• zákon č. 145/1997.

Cíle:

rozvoj a zachování sociálního systému zdravotního pojištění, v jehož rámci jsou dodržována práva pojištěných osob a uspokojovány jejich potřeby.

Obecné cíle:

• ochrana pojištěných osob proti výdajům na služby zdravotní péče v případě nemoci nebo úrazu,
• zajištění toho, aby byly pojištěné osoby pojištěny na všeobecném, spravedlivém a nediskriminačním základě s výhradou účinného využívání rumunského Jednotného sociálního fondu zdravotního pojištění.

Specifické cíle:

• zajištění přístupu k službám zdravotní péče, lékům a zdravotnickým prostředkům,
• zajištění spravedlivé a nediskriminační ochrany s výhradou účinného využívání rumunského Jednotného sociálního fondu zdravotního pojištění,
• zvýšení spokojenosti pojištěných osob s kvalitou služeb,
• lepší poskytování informací pojištěným osobám.

STÁLÝ VOLEBNÍ VÝBOR

(AUTORITATEA ELECTORALĂ PERMANENTĂ)

Adresa sídla:

Str. Stavropoleos No 6, Sector 3, 030084 Bucureşti

Tel. č.: (+40) (0)21-3100824

Internetové stránky: https://www.roaep.ro/prezentare/en/

E-mail: comunicare@roaep.ro

Představení instituce:

Stálý volební orgán je autonomní správní instituce s právní subjektivitou, které jsou svěřeny obecné pravomoci s ohledem na volební záležitosti. Jeho posláním je zajistit organizaci a konání voleb a referend a zaručení to, že financování politických stran a volebních kampaní je v souladu s ústavou a příslušnými právními předpisy a mezinárodními a evropskými normami.

Právní základ:

• rozhodnutí č. 4 ze dne 22. června 2016, kterým se schvalují pravidla organizace a fungování Stálého volebního výboru a „volebního odborného“ centra,
• zákon č. 334/2006 o financování činností politických stran a volebních kampaní v platném znění,
• zákon č. 208/2015 o volbách do Senátu a Poslanecké sněmovny a o organizaci a fungování Stálého volebního výboru, v pozměněném a doplněném znění.

Cíle:

• zajištění řádného, svobodného a spravedlivého průběhu voleb s efektivním a transparentním využitím lidských, finančních a hospodářských zdrojů,
• zajištění řádného a transparentního financování politických stran a volebních kampaní,
• zajištění integrovaného přístupu k řízení volebních procesů.

Funkce (neúplný seznam):

• strategická funkce: zajištění stanovení odvětvových cílů v této oblasti činnosti,
• regulační funkce: zajištění vypracování a předložení legislativního rámce potřebného pro plnění strategických úkolů ve volebních záležitostech ke schválení a vypracování a schválení norem a závazných technických předpisů pro všechny subjekty a orgány pověřené plněním úkolů souvisejících s volbami,
• řídicí funkce: zajištění organizace a koordinace činností a zdrojů potřebných pro uskutečnění volebních procesů,
• funkce státního orgánu: zajištění sledování a celostátního uplatňování předpisů týkajících se konkrétně volebního systému a pravidel stanovených za účelem modernizace rumunského volebního systému a zajištění jeho propojení s volebními systémy ostatních zemí EU,
• kontrolní funkce: zajištění kontrol dodržování právních předpisů a případně uplatňování sankcí stanovených v právních předpisech.

Informace o dalších funkcích jsou k dispozici zde.

Úkoly (nevyčerpávající výčet):

• příprava návrhů týkajících se logistiky v souvislosti s konáním voleb, které jsou zasílány vládě a dotčeným místním orgánům, a sledování provádění návrhů,
• sledování způsobu vymezení volebních obvodů a výběr prostor pro volební místnosti a umístění volebních kanceláří,
• sledování včasného poskytnutí vybavení a materiálu pro volební místnosti: standardních volebních uren a plent, razítek a razítkovacích podušek, kontejnerů pro přepravu hlasovacích lístků atd., a kontrola úschovy tohoto vybavení a materiálu mezi jednotlivými volbami,
• kontrola způsobu zajištění toho, aby byly včas dostupné potřebné finanční prostředky pro postupné poskytování logistických služeb při konání voleb,
• sledování zabezpečení volebních místností, volebních lístků a ostatních dokumentů a materiálů, které jsou zapotřebí ve volbách,
• sledování přípravy a tisku stálých seznamů voličů,
• sledování a kontrola aktualizace seznamu voličů.

Informace o dalších úkolech jsou k dispozici zde.

RUMUNSKÝ INSTITUT PRO LIDSKÁ PRÁVA

(INSTITUTUL ROMÂN PENTRU DREPTURILE OMULUI – IRDO)

Adresa:

B-dul Nicolae Bălcescu No 21, Sector 1, Bucureşti

Tel. č.: (+40) (0)21-3114921

Internetové stránky: https://irdo.ro/english/index.php

E-mail office@irdo.ro

Představení instituce:

Rumunský institut pro lidská práva (IRDO) je nezávislá vnitrostátní instituce, která je podle právních předpisů upravujících její zřízení pověřena úkoly v oblasti výzkumu, odborné přípravy, šíření informací a poskytování odborného poradenství. Tyto právní předpisy stanoví rovněž záruky nezávislosti a nestrannosti v souladu s kritérii stanovenými Organizací spojených národů a Radou Evropy, které doporučují zřízení takovýchto institucí ve všech demokratických státech.

Při plnění veškerých svých úkolů v oblasti výzkumu, odborné přípravy a poskytování informací a odborného poradenství dbá Rumunský institut pro lidská práva neustále na pravidla a normy stanovené s ohledem na lidská práva v mezinárodních smlouvách i na příslušnou judikaturu mezinárodních soudů.

IRDO je mimoto voleným členem řady mezinárodních orgánů zaměřených na prosazování a ochranu lidských práv.

Služby institutu jsou k dispozici všem osobám, které je potřebují. Znění základních dokumentů a bibliografické odkazy jsou šířeny bezplatně, nebo jsou poskytovány pouze za náklady spojené s jejich okopírováním.

Institut si mohou najmout vědecké instituce nebo subjekty za účelem provedení odborné výzkumné činnosti a je k dispozici rovněž pro vypracování stanovisek na žádost specializovaných fór v Rumunsku i v zahraničí. Poplatky za tyto služby stanoví vedení institutu.

Právní základ:

Zákon č. 9/1991 o zřízení Rumunského institutu pro lidská práva

Cíl:

Posláním institutu je zajistit náležité informování veřejných subjektů, nevládních sdružení a rumunských občanů o záležitostech týkajících se lidských práv a o způsobu zaručení lidských práv v ostatních zemích, zejména zemí účastnících se Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

Institut současně usiluje o zvýšení informovanosti mezinárodních orgánů (a široké veřejnosti v zahraničí) o praktických opatřeních, která byla zavedena k zajištění dodržování a ochrany lidských práv v Rumunsku.

Činnosti IRDO:

1. zřízení, udržování a zajištění fungování dokumentačního střediska, které obsahuje znění mezinárodních úmluv, zákonů, dokumentů, studií a publikací zabývajících se lidskými právy a bibliografické odkazy, pro všechny uživatele,
2. informování veřejných subjektů, nevládních organizací a občanů, zejména zvyšováním jejich povědomí o mezinárodních dokumentech, postupech a zvyklostech v oblasti lidských práv, včetně zajištění překladů v případě potřeby,
3. zajištění vzdělávacích programů, které jsou zvlášť přizpůsobeny potřebám osob se zvláštními povinnostmi při ochraně lidských práv nebo které mají zvýšit informovanost o otázkách lidských práv u širších částí veřejnosti,
4. poskytování informací, pravidelně nebo na žádost, o snahách vlády a nevládních subjektů v Rumunsku na podporu a k ochraně lidských práv a o podobných snahách v ostatních zemích, jakož i o mezinárodních závazcích, které Rumunsko přijalo, a o způsobu jejich plnění,
5. poskytování dokumentů parlamentním výborům na jejich žádost, pokud jde o aspekty lidských práv, kterých se dotýkají předlohy právních předpisů, a ostatní záležitosti, jimiž se Parlament zabývá,
6. provádění výzkumu týkajícího se různých aspektů prosazování a dodržování lidských práv v Rumunsku a v zahraničí,
7. vydávání informačního zpravodaje o lidských právech a zajištění jeho rozsáhlého šíření, včetně zajištění překladů do jiných jazyků,
8. pořádání výzkumů veřejného mínění ohledně různých záležitostí souvisejících s ochranou lidských práv v Rumunsku.

Další informace o IRDO jsou k dispozici na internetových stránkách instituce

Vnitrostátní soudy

http://www.sodisce.si/sodisca/sodni_sistem/seznam_sodisc/

Ústavní soud Republiky Slovinsko (Ustavno sodišče republike Slovenije)
Beethovnova ulica 10
1001 Ljubljana
p. p. 1713
Tel.: + 386 (01) 477 64 00; + 386 (01) 477 64 15
Email: info@us-rs.si,

Správní soud Republiky Slovinsko (Upravno sodišče Republike Slovenije)
Fajfarjeva 33
1000 Ljubljana
Tel.: + 386 (01) 47 00 100
Fax: + 386 (01) 47 00 150
Email: urad.uprlj@sodisce.si

Pobočka soudu v Mariboru (Zunanji oddelek sodišča v Mariboru)
Tel.: + 386 (02) 230 20 30
Fax: + 386 (02) 230 20 48
Email: oddelek.uprmb@sodisce.si

Pobočka soudu v Nové Gorici (Zunanji oddelek sodišča v Novi Gorici)
Tel.: + 386 (05) 33 55 200
Fax: + 386 (05) 33 55 221
Email: oddelek.uprng@sodisce.si

Pobočka soudu v Celje (Zunanji oddelek sodišča v Celju)
Tel.: + 386 (03) 42 75 380
Fax: + 386 (03) 42 75 388
Email: oddelek.uprce@sodisce.si

Vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv

Viz veřejný ochránce práv.

Veřejný ochránce práv (Varuh človekovih pravic)

Funkce veřejného ochránce práv byla v Republice Slovinsko zřízena za účelem obecné ochrany lidských práv a základních svobod. Veřejný ochránce práv, jeho čtyři zástupci nebo asistenti přijímají žádosti od osob, které se domnívají, že postupem veřejného orgánu, orgánu místní samosprávy nebo právnické osoby založené podle veřejného práva byla porušena jejich lidská práva nebo základní svobody. Činnost veřejného ochránce práv se řídí zákonem z roku 1994 o veřejném ochránci práv (Zakon o Varuhu človekovih pravic).

Veřejný ochránce práv je oprávněn

• vyzvat osobu, která porušuje práva a svobody, aby toto své jednání napravila či od něj upustila nebo
• jí navrhnout, aby dokonce poskytla náhradu způsobené škody.
• Předložit Ústavnímu soudu vaším jménem a s vaším souhlasem žádost o posouzení ústavnosti a legality některých ustanovení právních předpisů nebo úkonů nebo
• předložit ústavní stížnost na základě porušení práva.
• Může vládě a parlamentu předkládat návrhy zákonů a jiných předpisů, které mají být změněny.
• Navrhovat všem orgánům, které spadají do jeho pravomoci, aby zlepšily své fungování nebo vztahy s třetími stranami.
• Poskytovat své stanovisko ke konkrétnímu případu, který se týká porušování práv a svobod, a to bez ohledu na druh řízení nebo na fázi, v níž se šetření případu nachází před příslušným orgánem.

Veřejný ochránce práv není oprávněn zasahovat v případě porušení práv a svobod nebo jiných nezákonností ani je napravovat, tj. jednat místo příslušných státních orgánů, orgánů místní samosprávy nebo právnických osob založených podle veřejného práva.

Strana, která porušila práva a svobody nebo se dopustila jiné nezákonnosti, odpovídá za její nápravu. Případy, které projednávají soudy, může veřejný ochránce práv prošetřovat jen ve výjimečných případech.

Veřejný ochránce práv nemá ze zákona žádné pravomoci v soukromém sektoru, a nemůže proto zasahovat v případech, kdy jsou práva porušována např. soukromoprávní společností. V takových případech může vyvinout tlak na státní orgány, orgány místní samosprávy nebo na právnické osoby založené podle veřejného práva, které dohlížejí na činnost dotčené soukromé společnosti nebo dotčeného jednotlivce.

Veřejný ochránce práv ve spolupráci s nevládními a humanitárními organizacemi rovněž monitoruje nápravná zařízení a zacházení s osobami, které byly zadrženy nebo jejichž svoboda byla omezena.

Veřejný ochránce práv má pravomoc monitorovat, upozorňovat a poskytovat poradenství. Není však oprávněn přijímat úřední rozhodnutí.

Veřejný ochránce práv organizuje a zprostředkovává obhajobu dětem, kterou poskytují obhájci dětí v rámci sítě dobrovolníků zajišťující všem dětem rovný přístup k obhajobě.

Obhájci dětí dětem pomáhají vyjádřit své stanovisko ve všech řízeních a případech, kterých se účastní, a toto stanovisko postupují příslušným orgánům a institucím, které rozhodují o jejich právech a prospěchu. Obhájce dítěte není jeho zákonný zástupce. Odborná pomoc zahrnuje psychosociální podporu dítěte, pohovory o jeho přáních, pocitech a názorech, seznámení dítěte s postupy a kroky (jemu přiměřeným způsobem), spolu s dítětem vyhledání nejvhodnějšího řešení a doprovod dítěte k orgánům a institucím, které rozhodují o jeho právech a blahu.

Kontaktní údaje:

Veřejný ochránce práv Republiky Slovinsko (Varuh človekovih pravic RS)

Email: info@varuh-rs.si

https://www.varuh-rs.si/

Specializované úřady na ochranu lidských práv:

• Veřejný ochránce práv dětí (Varuh otrokovih pravic)

Součást úřadu veřejného ochránce práv, specializovaný zástupce veřejného ochránce práv.

• Obhájce zásady rovnosti (Zagovornik načela enakosti)

Obhájce zásady rovnosti ve Slovinsku se snaží předcházet diskriminaci a eliminovat ji.

INICIATIVY (STÍŽNOSTI): Obhájce vyřizuje iniciativy a stížnosti v případech údajné diskriminace. Vydává právně nezávazná stanoviska posuzující, zda jste v dané situaci diskriminováni (tj. nerovnost vyplývá z vaší osobní situace). Zároveň poskytuje osobám, které se diskriminace dopouštějí, pokyny, jak své jednání napravit, přičemž uvádí důvody i důsledky takového diskriminačního jednání. Svým postupem tak úřad usiluje o neformální odstranění případů diskriminace a pomáhá tak zlepšovat budoucí praxi. Nelze-li však daný problém vyřešit tímto způsobem, může navrhnout příslušným správním úřadům, aby daný přestupek vyšetřily. Řízení, která poškozený vede pro porušení zásady rovnosti u obhájce, jsou bezplatná a důvěrná.

POMOC: Obhájce poskytuje právní pomoc v případech diskriminace v jiných řízeních, např. poskytuje poradenství ohledně toho, jaké nápravné prostředky máte k dispozici, a jak je můžete vůči státním orgánům využít.

PORADENSTVÍ: Můžete obhájce požádat o stanovisko ohledně toho, zda vaše jednání představuje nebo by mohlo představovat případ diskriminace, a o poradenství ohledně toho, jak předcházet diskriminaci a účinně prosazovat právo na rovné zacházení.

INFORMACE: Obhájce poskytuje obecné informace o otázkách diskriminace a o tom, jaká je v této oblasti na Slovinsku aktuální situace.

Kontaktní údaje:

E-mail: gp@zagovornik-rs.si

http://www.zagovornik.si/

Výše uvedené internetové stránky uvádějí veškeré základní informace také v angličtině, francouzštině, němčině, italštině, maďarštině, srbštině, bosenštině, albánštině a romštině.

http://www.zagovornik.gov.si/si/o-zagovorniku/kdo-je-zagovornik/index.html

http://www.zagovornik.gov.si/si/o-zagovorniku/osebna-izkaznica/index.html

• Komisař pro ochranu údajů (Informacijski pooblaščenec)

Komisař pro ochranu údajů rozhoduje o stížnostech týkajících se porušení ochrany osobních údajů na základě rámcového zákona z roku 2004 o ochraně údajů (Zakon o varstvu osebnih podatkov) a na základě odvětvových zákonů, jimiž se řídí konkrétní záležitosti v oblasti ochrany údajů (např. zákon o občanských průkazech) (Zakon o osebni izkaznici). Komisař jedná rovněž z vlastní iniciativy (ex officio), zjistí-li, že došlo k porušení ochrany osobních údajů, a aniž by mu bylo podáno oznámení, monitoruje určité oblasti. Kontroly provádějí státní inspektoři pro ochranu údajů, kteří jsou zaměstnanci Komisaře pro ochranu údajů, jenž může nařídit, aby byly v osobních údajích provedeny opravy, zjišťovat porušování práv v oblasti sběru a zpracování osobních údajů a ukládat sankce (pokuty) správcům osobních údajů. Proti rozhodnutím komisaře lze podat ke Správnímu soudu Republiky Slovinsko správní stížnost.

Kontaktní údaje:

Email: gp.ip@ip-rs.si

https://www.ip-rs.si/

Vnitrostátní soudy

Zoznam súdov

Právní rámec ochrany lidských práv a základních svobod ve Slovenské republice tvoří Ústava Slovenské republiky (č. 460/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Ústava SR je základním zákonem Slovenské republiky a vůči ostatním normativním právním aktům je v nadřazeném postavení. Ústava SR v druhé hlavě (čl. 11 až 54) poskytuje všeobecnou ochranu základním právům a svobodám, a to základním lidským právům a svobodám (v mezinárodních dokumentech nazývaných občanská práva), politickým právům, právům národnostních menšin a etnických skupin, hospodářským, sociálním a kulturním právům, právu na ochranu životního prostředí a kulturního dědictví a právu na soudní a jinou ochranu. Základní práva a svobody se zaručují na území SR pro všechny bez ohledu na pohlaví, rasu, barvu pleti, jazyk, víru a náboženství, politické, či jiné přesvědčení, národní nebo sociální původ, příslušnost k národnostní nebo etnické skupině, majetek, rod nebo jiné postavení. Nikoho nelze z těchto důvodů poškozovat, zvýhodňovat nebo znevýhodňovat. Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro to, že uplatňuje svoje základní práva a svobody (čl. 12 odst. 2 a 4 Ústavy SR). Cizinci požívají ve Slovenské republice základní lidská práva a svobody zaručené v Ústavě SR, pokud nejsou výslovně přiznané pouze občanům SR, jakož i právo na azyl (čl. 52 odst. 2 a článek 53 Ústavy SR). Podmínky a rozsah omezení základních práv a svobod a rozsah povinností za války, válečného stavu, výjimečného stavu a stavu nouze stanoví ústavní zákon o bezpečnosti státu za války, válečného stavu, výjimečného stavu a stavu nouze (č. 227/2002 Sb.).

V souladu s článkem 46 Ústavy SR se každý může zákonem stanoveným postupem domáhat svého práva u nezávislého a nestranného soudu a v případech stanovených zákonem i u jiného orgánu Slovenské republiky. Může jít o celou škálu lidských práv, tj. lidská práva a základní svobody, které je možné omezit zákonem, jakož i o lidská práva a základní svobody, které zákonem není možné omezit. Z hlediska jejich obsahu může jít o občanská, politická, hospodářská, sociální, kulturní a jiná práva zaručená Ústavou SR, ústavními zákony, zákony a ostatními právními předpisy SR, jakož i mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách (international human rights law), kterými je SR vázaná. Z pravomoci soudu nesmí být vyloučeno přezkoumání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod.

Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. V této souvislosti zaručuje Ústava SR a další příslušné právní předpisy každému právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem. Podrobnosti stanovuje zákon č. 514/2003 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci a o změně některých zákonů. Tento zákon upravuje odpovědnost státu za škodu způsobenou orgány veřejné moci při výkonu veřejné moci, odpovědnost obce a vyššího územního celku za škodu způsobenou orgány územní samosprávy při výkonu samosprávy, předběžné projednání nároku na náhradu škody a právo na regresní náhradu.

V souladu s cit. článkem 46 Ústavy SR ustanovení § 3 občanského soudního řádu zaručuje právo domáhat se u soudu ochrany práva, které bylo ohroženo nebo porušeno. Občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků řízení, aby byla zabezpečena spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování zákonů, čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. V občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci, uskutečňují výkon rozhodnutí, které nebyly splněné dobrovolně, a dbají při tom na to, aby nedocházelo k porušovaní práv a právem chráněných zájmů fyzických a právnických osob a aby se práva nezneužívala na úkor těchto osob.

V smyslu § 7 odst. 1 a 2 OSŘ v občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných, obchodních a hospodářských vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. V občanském soudním řízení soudy přezkoumávají také zákonnost rozhodnutí orgánů veřejné správy a zákonnost rozhodnutí, opatření nebo jiných zásahů orgánů veřejné moci a rozhodují o souladu všeobecně závazných nařízení orgánů územní samosprávy ve věcech územní samosprávy se zákonem a při plnění úloh státní správy i s nařízeními vlády a se všeobecně závaznými předpisy ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, pokud tak stanoví zákon.

Obecné soudy SR

Ve Slovenské republice vykonávají soudnictví nezávislé a nestranné soudy. Soudnictví se vykonává na všech stupních odděleně od jiných státních orgánů.

Řízení před soudem je založené na zásadě dvoustupňového soudního řízení, ve kterém je možné podat odvolání proti rozhodnutím soudů rozhodujících v prvním stupni (okresních soudů). O odvolaní, které představuje řádný opravný prostředek, rozhodují instančně nadřízené soudy v druhém stupni (krajské soudy).

Soustavu obecných soudů tvoří Nejvyšší soud Slovenské republiky, Specializovaný trestní soud, 8 krajských a 45 okresních soudů, které rozhodují ve všech věcech, které nepatří do výlučné působnosti Ústavního soudu SR, tj. rozhodují v občanskoprávních a trestněprávních věcech a přezkoumávají rovněž zákonnost rozhodnutí a postupů orgánů veřejné správy (správní soudnictví), pokud tak stanoví zákon. Ve Slovenské republice v současnosti nejsou uzákoněny vojenské soudy.

Správní soudnictví

Přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí a postupů orgánů veřejné správy se řídí ustanoveními páté části občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Ve správním soudnictví přezkoumávají soudy na základě žalob nebo opravných prostředků zákonnost rozhodnutí a postupů orgánů veřejné správy. Ve správním soudnictví přezkoumávají soudy zákonnost rozhodnutí a postupů orgánů státní správy, orgánů územní samosprávy, jakož i orgánů zájmové samosprávy a dalších právnických osob, jakož i fyzických osob, pokud jim zákon svěřuje rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy (dále jen „rozhodnutí a postup správního orgánu“). Rozhodnutími správních orgánů se rozumí rozhodnutí, která vydaly ve správním řízení, jakož i další rozhodnutí, která zakládají, mění nebo zrušují oprávnění a povinnosti fyzických nebo právnických osob nebo kterými mohou být práva, právem chráněné zájmy či povinnosti fyzických nebo právnických osob přímo dotčeny. Postupem správního orgánu se rozumí i jeho nečinnost. Soudy ve správním soudnictví rozhodují o návrzích na uložení povinnosti orgánu veřejné správy jednat o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy a o opatřeních na vynucení plnění svých rozhodnutí postupem uvedeným v § 250b a 250u. Soudy ve správním soudnictví jednají o ochraně před nezákonným zásahem orgánu veřejné správy a o vykonatelnosti rozhodnutí cizích správních orgánů. Ve věcech volebních a ve věcech registrace politických stran a politických hnutí jednají a rozhodují soudy podle ustanovení této časti v rozsahu vymezeném zvláštními právními předpisy. Přiměřeně podle ustanovení této části jednají a rozhodují soudy rovněž v případě, že to stanoví zvláštní předpisy nebo jestliže přezkum rozhodnutí orgánů veřejné moci vyplývá z mezinárodních smluv, kterými je Slovenská republika vázána.

V konkrétních případech může jít o:

• řízení, resp. rozhodovaní o žalobách proti rozhodnutím a postupům správních orgánů,
• řízení, resp. rozhodovaní o opravných prostředcích proti nezákonným rozhodnutím správních orgánů,
• řízení proti nečinnosti orgánu veřejné správy,
• řízení o ochraně před nezákonným zásahem orgánu veřejné správy,
• zvláštní druhy řízení (např. řízení ve věcech volebních).

Podrobnosti upravují ustanovení § 244 až 250zg OSŘ

Soudy nejsou oprávněny měnit obecně závazné právní předpisy výkonné moci (sekundární legislativu). Avšak podle článku 144 odst. 2 Ústavy SR, pokud se soud domnívá, že jiný obecně závazný právní předpis, jeho část nebo jeho jednotlivé ustanovení, které se týká projednávané věci, odporuje ústavě, ústavnímu zákonu, tzv. nadřazené mezinárodní smlouvě (podle čl. 7 odst. 5 Ústavy) nebo zákonu, řízení přeruší a podá návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem SR (na základě čl. 125 odst. 1). Právní názor ústavního soudu obsažený v rozhodnutí je pro soud závazný. Podání návrhu na zahájení řízení před ústavním soudem však nezbavuje soud jeho povinnosti rozhodnout v daném případě způsobem stanoveným zákonem.

Ústavní soud Slovenské republiky

E-mail: podatelna@ustavnysud.sk

Internet: https://www.ustavnysud.sk

Ústavní soud Slovenské republiky (dále jen „ústavní soud“) byl zřízen Ústavou Slovenské republiky č. 460/1992 Sb. jako nezávislý soudní orgán ochrany ústavnosti. Pravomoci a kompetence upravují články 124 až 140 Ústavy Slovenské republiky ve znění pozdějších předpisů. Podrobnosti o organizaci ústavního soudu, o způsobech řízení před ním a o postavení jeho soudců stanovuje zákon č. 38/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Plénum ústavního soudu podle § 79 zákona č. 38/1993 Sb. schválilo jednací řád (zákon č. 114/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů), který podrobněji upravuje vnitřní poměry ústavního soudu při přípravě řízení a rozhodování, postavení pléna, senátů, soudců zpravodajů, soudních poradců a jiných osob podílejících se na činnosti ústavního soudu, jakož i disciplinární řízení proti soudcům.

Ústavní soud začne řízení, pokud návrh podá

1. nejméně pětina poslanců Národní rady Slovenské republiky,
2. prezident Slovenské republiky,
3. vláda Slovenské republiky,
4. soud, v souvislosti se svou rozhodovací činností,
5. generální prokurátor Slovenské republiky,
6. veřejný ochrance práv ve věcech souladu právních předpisů podle čl. 125 odst. 1, pokud jejich další uplatňování může ohrozit základní práva a svobody vyplývající z mezinárodní smlouvy, kterou Slovenská republika ratifikovala a která byla vyhlášená způsobem stanoveným zákonem,
7. každý, o jehož právu se má jednat v případech stanovených v článcích 127 a čl. 127a Ústavy.

Řízení se zahajuje dnem doručení návrhu ústavnímu soudu.

Článek 127a Ústavy SR upravuje institut tzv. ústavní stížnosti, kterou může podat fyzická nebo právnická osoba (dále jen „stěžovatel“), která tvrdí, že pravomocným rozhodnutím, opatřením nebo jiným zásahem byla porušena její základní práva nebo svobody, pokud o ochraně těchto základních práv a svobod nerozhoduje jiný soud.

Stížnost musí kromě obecných náležitostí obsahovat označení,

1. která základní práva nebo svobody byly podle tvrzení stěžovatele porušeny,
2. pravomocného rozhodnutí, opatření nebo jiného zásahu, kterým byla porušena základní práva nebo svobody,
3. proti komu stížnost směřuje.

Ke stížnosti se připojí kopie pravomocného rozhodnutí, opatření nebo důkaz o jiném zásahu. Pokud se stěžovatel domáhá přiměřeného finančního zadostiučinění, musí uvést rozsah, který požaduje, a z jakých důvodů jej domáhá. Účastníky řízení jsou stěžovatel a subjekt, proti kterému stížnost směřuje. Podání stížnosti nemá odkladný účinek.

Ústavní soud může na návrh stěžovatele rozhodnout o dočasném opatření a odložit vykonatelnost napadeného pravomocného rozhodnutí, opatření nebo jiného zásahu, pokud to není v rozporu s důležitým veřejným zájmem a pokud by výkon napadeného rozhodnutí, opatření nebo jiného zásahu neznamenal větší újmu, než jaká může vzniknout jiným osobám při odložení vykonatelnosti; zejména uloží orgánu, který podle stěžovatele porušil jeho základní práva nebo svobody, aby se dočasně zdržel výkon pravomocného rozhodnutí, opatření nebo jiného zásahu a třetím osobám uloží, aby se dočasně nevyužívaly oprávnění přiznaného pravomocným rozhodnutím, opatřením nebo jiným zásahem. Dočasné opatření zaniká nejpozději nabytím právní moci rozhodnutí ve věci samé, pokud Ústavní soud nerozhodne o jeho dřívějším zrušení. Dočasné opatření lze zrušit i bez návrhu, pokud pominou důvody, pro které bylo nařízeno.

Stížnost není přípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal dostupné opravné prostředky nebo jiné právní prostředky, které mu zákon na ochranu jeho základních práv nebo svobod účinně poskytuje a k jejichž použití má stěžovatel právo podle zvláštních předpisů. Ústavní soud neodmítne přijmout stížnost, i kdyby nebyla splněna uvedená podmínka, pokud stěžovatel prokáže, že tuto podmínku nesplnil z důvodů hodných zvláštního zřetele. Stížnost je možné podat ve lhůtě dvou měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí, oznámení opatření nebo vyrozumění o jiném zásahu. Tato lhůta se při opatření nebo jiném zásahu počítá ode dne, kdy se stěžovatel mohl o opatření nebo jiném zásahu dozvědět.

Pokud stěžovatel vezme svojí stížnost zpět, ústavní soud řízení o ní zastaví vyjma případů, kdy Ústavní soud rozhodne, že se zpětvzetí nepřipouští, zejména pokud stížnost směřuje proti takovému pravomocnému rozhodnutí, opatření nebo jinému zásahu, které mimořádně závažným způsobem

porušuje základní práva nebo svobody stěžovatele.

Ústavní soud vychází ze skutkových zjištění učiněných v předchozích řízeních, nerozhodne-li jinak.

Pokud ústavní soud stížnosti vyhoví, v nálezu vysloví, které základní právo nebo svoboda a které ustanovení Ústavy, ústavního zákona nebo mezinárodní smlouvy byla porušena, a jakým pravomocným rozhodnutím, opatřením nebo jiným zásahem byly základní právo nebo svoboda porušeny. Pokud byly základní právo nebo svoboda porušeny rozhodnutím nebo opatřením, ústavní soud také rozhodnutí nebo opatření zruší. Ústavní soud zruší rovněž jiný zásah, kterým bylo porušeno základní

právo nebo svoboda, pokud to připouští povaha jiného zásahu.

Pokud ústavní soud stížnosti vyhoví, může

1. přikázat, aby ten, kdo základní právo nebo svobodu porušil svojí nečinností, ve věci jednal podle zvláštních předpisů,
2. vrátit věc k dalšímu řízení,
3. zakázat pokračování v porušovaní základního práva nebo svobody, nebo
4. přikázat, aby ten, kdo základní právo nebo svobodu porušil, obnovil stav před porušením základního práva nebo svobody.

Ústavní soud může přiznat tomu, jehož základní právo nebo svoboda byly porušeny, rovněž přiměřené finanční zadostiučinění. Pokud ústavní soud rozhodne o přiznání přiměřeného finančního zadostiučinění, orgán, který základní právo nebo svobodu porušil, je povinen ho vyplatit stěžovateli do dvou měsíců od právní moci rozhodnutí ústavního soudu. Pokud ústavní soud pravomocné rozhodnutí, opatření nebo jiný zásah zruší a věc vrátí k dalšímu řízení, ten, kdo ve věci vydal rozhodnutí, rozhodl o opatření nebo vykonal jiný zásah, je povinen věc znovu projednat a rozhodnout. V tomto řízení nebo postupu je vázán právním názorem ústavního soudu. Ten, kdo ve věci vydal rozhodnutí, rozhodl o opatření nebo vykonal jiný zásah, je vázán rozhodnutím, které je vykonatelné jeho doručením.

Vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv

Slovenské národné stredisko pre ľudské práva

E-mail: info@snslp.sk

Internet: https://www.snslp.sk

S účinností od 1. ledna 1994 působí v podmínkách Slovenské republiky Slovenské národní středisko pro lidská práva, které bylo zřízeno zákonem Národní rady Slovenské republiky č. 308/1993 Sb. o zřízení Slovenského národního střediska pro lidská práva, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona byl předložen vládou Slovenské republiky na základě usnesení vlády Slovenské republiky č. 430 z 15. června 1993, kterým dala vláda SR souhlas k realizaci „Projektu na zřízení Slovenského národního střediska pro lidská práva“ se sídlem v Bratislavě, který vznikl na podnět Organizace spojených národů. Přijetím zákona č. 136/2003 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon Národní rady Slovenské republiky č. 308/1993 Sb. o zřízení Slovenského národního střediska pro lidská práva, a zákona č. 365/2004 Sb. o rovném zacházení v některých oblastech, o ochraně před diskriminací a změně a doplnění některých zákonů (antidiskriminační zákon), se rozšířily úlohy střediska, které je nezávislou právnickou osobou v oblasti ochrany lidských práv a základních svobod, včetně práv dítěte.

Středisko jako nezávislá právnická osoba plní nezastupitelné úlohy v oblasti lidských práv a základních svobod, včetně práv dítěte a dodržování zásady rovného zacházení. Středisko je jedinou slovenskou institucí pro rovnoprávnost (tzv. „national equality body“) tj. pro posuzování, zda je dodržována zásada rovného zacházení podle antidiskriminačního zákona.

Působnost

Právní postavení a působnost střediska upravuje zákon Národní rady Slovenské republiky č. 308/1993 Sb. z. o zřízení Slovenského národního střediska pro lidská práva (dále jen „středisko“), ve znění pozdějších předpisů. V souladu s § 1 odst. 2 tohoto zákona středisko zejména:

• monitoruje a hodnotí dodržování lidských práv a dodržování zásady rovného zacházení podle zvláštního zákona,
• shromažďuje a na požádání poskytuje informace o rasismu, xenofobii a antisemitismu ve Slovenské republice,
• uskutečňuje výzkumy a průzkumy v oblasti lidských práv, shromažďuje a šíří informace v této oblasti,
• připravuje vzdělávací aktivity a podílí se na informačních kampaních s cílem zvyšování tolerance společnosti,
• zabezpečuje právní pomoc obětem diskriminace a projevů netolerance,
• vydává na požádání fyzických nebo právnických osob nebo z vlastní iniciativy odborná stanoviska ve věcech dodržování zásady rovného zacházení podle zvláštního předpisu,
• vykonává nezávislá zjišťování týkající se diskriminace,
• vypracovává a zveřejňuje zprávy a doporučení o otázkách souvisejících s diskriminací,
• poskytuje publikační služby,
• poskytuje služby v oblasti lidských práv.

Středisko poskytuje právní poradenství v otázkách diskriminace, při projevech netolerance a v případech porušovaní zásady rovného zacházení u všech obyvatelů Slovenské republiky a je podle zákona též oprávněno na požádání zastupovat účastníka v řízení ve věcech porušení zásady rovného zacházení. Středisko každoročně vydává zprávu o dodržování lidských práv ve Slovenské republice.

Pravomoci

• zabezpečovat právní pomoc obětem diskriminace a projevů netolerance,
• zastupovat na základě plné moci v řízení ve věcech porušení zásady rovného zacházení,
• právo požádat soudy, prokuraturu, jiné státní orgány, orgány územní samosprávy, orgány zájmové samosprávy a jiné instituce, aby v určené lhůtě poskytly středisku informace o dodržování lidských práv.

Poskytovaná pomoc

Na středisko se může obrátit každá fyzická nebo právnická osoba, která se cítí být diskriminována jednáním, nebo nečinností výše uvedených institucí. Je nutné, aby při podávaní podnětu stěžovatel vyplnil všechny potřebné údaje a předložil všechny relevantní související podklady.

Spolupráce

Středisko může o poskytnutí informací o dodržování lidských práv požádat i nevládní organizace, které působí v oblasti lidských práv a základních svobod včetně práv dítěte a dohodnout se s nimi na způsobech a rozsahu poskytování těchto informací.

Postup při podávaní podnětu

Podněty mohou občané podávat:

• písemně (formulářem s podklady zaslanými poštou, faxem, e-mailem),
• osobně.

Veřejný ochránce práv

Ombudsman

E-mail: sekretariat@vop.gov.sk

Internet: https://vop.gov.sk

Podle čl. 151a odst. 1 Ústavy Slovenské republiky „veřejný ochrance práv je nezávislý orgán Slovenské republiky, který v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem chrání základní práva a svobody fyzických a právnických osob v řízení před orgány veřejné správy a dalšími orgány veřejné moci, pokud je jejich řízení, rozhodování nebo nečinnost v rozporu s právním řádem. V zákonem stanovených případech se veřejný ochránce práv může podílet na uplatnění zodpovědnosti osob působících v orgánech veřejné moci, pokud tyto osoby porušily základní právo nebo svobodu fyzických a právnických osob. Všechny orgány veřejné moci poskytnou veřejnému ochránci práv potřebnou součinnost.“

Na veřejného ochránce práv se může obrátit každý, kdo se domnívá, že při jednání, rozhodování nebo nečinnosti orgánu veřejné správy byly porušeny základní práva a svobody v rozporu s právním pořádkem nebo zásadami demokratického a právního státu. Základní práva a svobody, na jejichž ochraně se veřejný ochránce práv podílí, jsou stanoveny v druhé hlavě Ústavy SR (tj. základní lidská práva a svobody v článcích 14 až 25, politická práva v článcích 26 až 32, práva národnostních menšin a etnických skupin v článcích 33 a 34, hospodářská, sociální a kulturní práva v článcích 35 až 43, právo na ochranu životního prostředí a kulturního dědictví v článcích 44 a 45, právo na soudní a jinou právní ochranu v článcích 46 až 50, právo cizinců pronásledovaných za uplatňování politických práv a svobod v oblasti azylu), ale rovněž v mezinárodních smlouvách o lidských právech a základních svobodách.

Veřejný ochránce práv jedná na základě podnětu fyzické nebo právnické osoby nebo z vlastní iniciativy. Veřejný ochránce práv nemůže zasahovat do rozhodovací činnosti soudů, není účastníkem řízení, nemůže podat návrh na zahájení řízení před soudem, nedoručují se mu rozhodnutí, nemá právo podávat opravné prostředky. Veřejný ochránce práv není oprávněn řešit spory mezi fyzickými osobami navzájem.

Každý má právo obrátit se na veřejného ochránce práv:

• písemně (poštou, faxem, e-mailem, prostřednictvím elektronického formuláře)

na adresu kanceláře veřejného ochránce práv

• osobně, resp. ústně formou zápisu;
• v sídle kanceláře veřejného ochránce práv každý pracovní den v době od 8.00h do 16.00h bez nutnosti předchozího objednání;
• během úředních dnů v regionech Slovenska. Pro přijetí v regionu je nutné předchozí objednání na kontaktních číslech.

Z podnětu musí být zřejmé jaké věci se týká, proti kterému orgánu veřejné správy směřuje, čeho se osoba domáhá.

V zájmu urychlení přezkumu podnětu se současně doporučuje doložit kopie všech dokladů, které má osoba podávající podnět k dispozici a které prokazují jeho tvrzení. Pokud se podnět netýká osoby, která jej podává, je nutné předložit i písemný souhlas této osoby nebo písemné zmocnění ve věci.

Pokud osoba podávající podnět v podání neuvede své jméno, příjmení a adresu (právnická osoba svůj název a sídlo), jde o anonymní podnět, který veřejný ochránce nemusí prošetřovat. Osoba podávající podmět může veřejného ochránce práv požádat o zachování důvěrnosti. V takovém případě se při vyřizování podnětu postupuje bez uvedení osobních údajů. Pokud osoba podávající podnět požádá o zachování důvěrnosti, ale charakter podnětu neumožňuje jeho vyřízení bez odhalení některého z osobních údajů, musí být o této skutečnosti daná osoba bezodkladně informována.

Zároveň musí vyrozuměna o tom, že se ve vyřizování podnětu bude pokračovat pouze tehdy, pokud v stanovené lhůtě poskytnout písemný souhlas s uvedením určitého potřebného údaje.

Veřejný ochránce práv podnět přezkoumá.

Pokud veřejný ochránce práv zjistí, že podnět je podle svého obsahu opravným prostředkem podle předpisů o řízení ve věcech správních nebo soudních, žalobou nebo opravným prostředkem ve správním soudnictví nebo ústavní stížností, bezodkladně o tom uvědomí osobu podávající podnět a poučí ji o správné postupu.

Pokud veřejný ochránce práv zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, disciplinární tresty vojáků, ochranné léčení, ochranná výchova, ústavní léčení nebo ústavní výchova, nebo v cele policejního zadržení je nezákonně držena osoba, tuto skutečnost bezodkladně oznámí příslušnému prokurátorovi jako podnět podle zvláštního zákona a vyrozumí správu tohoto místa a dotčenou osobu.

Pokud se podnět týká přezkoumávání pravomocného rozhodnutí orgánu veřejné správy nebo pokud veřejný ochránce práv dospěje k závěru, že rozhodnutí orgánu veřejné správy je v rozporu se zákonem nebo jiným obecně závazným právním předpisem, může věc postoupit příslušnému prokurátorovi, případně učiní jiné opatření, a vyrozumí o této skutečnosti osobu podávající podnět. Stejně může postupovat i u podnětu, který obsahuje návrhy takových opatření, která patří do působnosti prokuratury. Prokurátor je povinen v zákonem stanovených lhůtách oznámit veřejnému ochránci práv opatření, která vykonal na odstranění nezákonnosti.

1. věc, které se podnět týká, nepatří do jeho působnosti,
2. věc, které se podnět týká, projednává soud a nejde o průtahy v řízení nebo pokud soud již ve věci rozhodl,
3. věc, které se podnět týká, přezkoumává prokuratura nebo věc, které se podnět týká, již prokuratura přezkoumala,
4. ve věci, které se podnět týká, jedná nebo rozhoduje příslušný orgán veřejné správy, který nepatří do působnosti veřejného ochránce práv, nebo o věci, které se podnět týká, už rozhodl příslušný orgán veřejné správy, který nepatří do působnosti veřejného ochránce práv,
5. osoba, která podnět podala, vezme svůj podnět zpět nebo oznámí, že netrvá na dalším přezkoumávání, nebo náležitosti uvedené v § 13 odst. 4 nebyly doplněny nebo zpřesněny v určené lhůtě.

Veřejný ochránce práv může podnět odložit, pokud zjistí, že

1. se podnět netýká osoby, která ho podala, pokud nepředložila písemný souhlas dotčené osoby s podáním podnětu nebo písemnou plnou moc ve věci,
2. od opatření nebo události, kterých se podnět týká, uplynuly v den doručení podnětu více než tři roky,
3. podnět je zjevně neopodstatněný,
4. podnět je anonymní,
5. jde o podnět ve věci, kterou se už veřejný ochránce práv zabýval a opakovaný podnět neobsahuje nové skutečnosti.

O odložení podnětu a důvodech jeho odložení veřejný ochránce práv uvědomí podavatele podnětu, nikoliv však, jde-li o anonymní podnět.

Pokud výsledky vyřizování podnětu neprokazují, že došlo k porušení základních práv a svobod, veřejný ochránce práv o tom písemně vyrozumí osobu, která podnět podala, a orgán veřejné správy, proti jehož postupu, rozhodování nebo nečinnosti podnět směřuje.

Pokud výsledky vyřizování podnětu prokazují, že došlo k porušení základních práv a svobod, veřejný ochránce práv o tom písemně vyrozumí osobu, která podnět podala, a navrhne opatření orgánu veřejné správy, proti jehož postupu, rozhodování nebo nečinnosti podnět směřuje.

Orgán veřejné správy má povinnost do 20 dní ode dne doručení výzvy na přijetí opatření oznámit veřejnému ochránci práv své stanovisko k výsledkům vyřizování podnětu a přijatá opatření.

Pokud veřejný ochránce práv nesouhlasí se stanoviskem orgánu veřejné správy nebo pokud považuje přijatá opatření za nedostatečná, vyrozumí o tom orgán nadřízený orgánu veřejné správy, proti kterému podnět směřuje, a není-li takový orgán, vládu Slovenské republiky.

Nadřízený orgán veřejné správy, proti němuž podnět směřuje, není-li takového orgánu, vláda Slovenské republiky podle odstavce 3 má povinnost oznámit veřejnému ochránci práv do 20 dní ode dne doručení písemného vyrozumění všechna opatření, která ve věci přijaly.

Pokud veřejný ochránce práv považuje přijatá opatření za nedostatečná, oznámí tuto skutečnost Národní radě SR nebo jí pověřenému orgánu.

Veřejný ochránce práv písemně vyrozumí o výsledcích vyřizování podnětu a o přijatých opatřeních osobu, která podnět podala, a osobu, jejíž základní práva a svobody byly jednáním, rozhodováním nebo nečinností orgánů veřejné správy porušeny.

Specializované úřady na ochranu lidských práv

• Úřad pro otázky rovnosti

Slovenské národné stredisko pre ľudské práva

E-mail: info@snslp.sk

Internet: https://www.snslp.sk

• Úřad pro ochranu údajů

Úřad na ochranu osobních údajů Slovenské republiky (dále jen „úřad”) jako státní orgán se podílí na ochraně základních práv a svobod fyzických osob při zpracovávání jejich osobních údajů. Své úkoly a povinnosti vykonává nezávisle a v souladu se zákonem. Jde zejména o tyto úkoly:

• průběžně sleduje stav ochrany osobních údajů, registraci informačních systémů a vedení evidence o informačních systémech,
• doporučuje provozovatelům opatření na zabezpečení ochrany osobních údajů v informačních systémech; k tomuto účelu vydává v rozsahu své působnosti doporučení pro provozovatele,
• v případě pochybností o tom, či zpracovávané osobní údaje svým rozsahem, obsahem a způsobem zpracování odpovídají účelu jejich zpracování, jsou s daným účelem zpracování slučitelné nebo jsou časově a věcně neaktuální ve vztahu k tomuto účelu, vydává závazné stanovisko,
• při pochybnostech ohledně přeshraničního toku osobních údajů vydává závazné stanovisko,
• při pochybnostech ohledně registrace informačního systému vydává závazné stanovisko,
• prošetřuje oznámení podaná podle § 45, nebo jedná na základě podnětu nebo z vlastní iniciativy podle § 44a a za účelem odstranění nedostatků vydává nápravná opatření,
• při podezření na porušení povinností uložených tímto zákonem může předvolat provozovatele nebo zprostředkovatele s cílem získat vysvětlení,
• kontroluje zpracovávání osobních údajů v informačních systémech,
• ukládá sankce při zjištění porušení povinností uvedených v tomto zákoně,
• podává oznámení orgánům činným v trestním řízení při podezření, že jde o trestný čin,
• provádí registraci informačních systémů a zajišťuje zpřístupnění stavu registrace,
• podílí se na přípravě obecně závazných právních předpisů v oblasti ochrany osobních údajů,
• v rozsahu své působnosti vydává obecně závazné právní předpisy,
• vyjadřuje se k návrhům zákonů a k návrhům ostatních obecně závazných právních předpisů, ve kterých se upravuje zpracovávání osobních údajů,
• předkládá Národní radě Slovenské republiky zprávu o stavu ochrany osobních údajů nejméně jednou za dva roky.

Další

Centrum právnej pomoci

E-mail: info@centrumpravnejpomoci.sk

Internet: https://www.centrumpravnejpomoci.sk

Od 1. ledna 2006 působí na Slovensku Centrum právní pomoci zřízené jako státní rozpočtová organizace se sídlem v Bratislavě na základě zákona č. 327/2005 Sb. o poskytovaní právní pomoci osobám v materiální nouzi. Centrum má svoje kanceláře, resp. pobočky téměř ve všech krajských městech SR s výjimkou Nitry a Trnavy (tj. v Bratislavě, v Banské Bystrici, v Žilině, v Košicích, v Prešově), jako i v dalších slovenských městech (v Liptovském Mikuláši, v Tvrdošíně, v Humenném, v Hlohovci, V Rimavské Sobotě, v Nových Zámcích a ve Svidníku.).

Centrum zabezpečuje poskytování právní pomoci fyzickým osobám, které v důsledku svojí materiální nouze nemohou využívat právní služby k řádnému uplatňování a ochraně svých práv. Centrum zabezpečuje poskytování právní pomoci v občanskoprávních věcech, pracovněprávních věcech, rodinných věcech každé fyzické osobě splňující zákonné podmínky (vnitrostátní spory). V přeshraničních sporech se právní pomoc v občanskoprávních věcech, pracovněprávních věcech, rodinných věcech a obchodních věcech podle tohoto zákona poskytuje všem fyzickým osobám, které splňují zákonné podmínky a mají bydliště nebo obvyklý pobyt na území členského státu Evropské unie.

V případě žadatelů o právní pomoc ve věcech souvisejících s diskriminací se působnost Centra právní pomoci (dále jen „centrum“) překrývá s působností Slovenského národního střediska pro lidská práva, se kterým v těchto věcech žadatel komunikuje. S problematikou diskriminace se právníci centra střetávají zejména v případě diskriminace v pracovněprávních vztazích z důvodu příslušnosti k etnické skupině.

Fyzická osoba má právo na poskytnutí právní pomoci, pokud se nachází ve stavu materiální nouze, nejde o zřejmě neúspěšný spor a hodnota sporu převyšuje hodnotu minimální mzdy vyjma sporů, ve kterých není možné hodnotu finančně vyčíslit. Uvedené podmínky poskytnutí právní pomoci musí fyzická osoba splňovat po celou dobu poskytování právní pomoci. Pokud příjmy žadatele převyšují zákonem stanovenou hranici materiální nouze, centrum může právní pomoc přiznat, pokud je to přiměřené okolnostem požadované právní pomoci.

Řízení o nároku na poskytnutí právní pomoci (dále jen „řízení“) se zahajuje podáním písemné žádosti doplněné o doklady prokazující skutečnosti uvedené v žádosti pro kterou existuje formulář. Doklady prokazující, že se žadatel nachází ve stavu materiální nouze, nesmí být starší než tři měsíce. Žádost musí obsahovat jméno a příjmení žadatele, jeho trvalý nebo přechodný pobyt a rodné číslo. Na výzvu centra žadatel doplní v přiměřené lhůtě určené centrem další údaje a doklady týkající se skutečností rozhodujících pro posouzení nároku na poskytnutí právní pomoci, která nesmí být kratší než deset dní. Účastníkem řízení je žadatel. Žádost se podává v kanceláři centra, která je příslušná podle místa trvalého nebo přechodného pobytu žadatele. Žadatel je povinen uvést v žádosti a při předběžné konzultaci úplné a pravdivé údaje. Centrum rozhodne o žádosti do 30 dní od doručení žádosti, která splňuje zákonem požadované náležitosti; tuto lhůtu není možné prodloužit. Proti rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V rozhodnutí, kterým se přiznává nárok na poskytnutí právní pomoci, centrum určí advokáta pro zastupování oprávněné osoby před soudem, je-li to potřeba na ochranu jejích zájmů. Rozhodnutí, kterým se nepřiznává nárok na poskytnutí právní pomoci, musí kromě záležitostí stanovených zvláštním předpisem obsahovat i poučení, že pokud odpadnou důvody pro nepřiznání nároku na poskytnutí právní pomoci, může žadatel žádost podat opětovně. Pokud v důsledku neposkytnutí součinnosti oprávněné osoby bylo oprávněné osobě rozhodnutím centra odejmuto poskytování právní pomoci nebo pokud oprávněná osoba bezdůvodně zavinila zastavení řízení, centrum může z těchto důvodů rozhodnutím odmítnout opětovně přiznat nárok na poskytování právní pomoci.

Ustanovení § 17 až 21 zákona č. 327/2005 Sb. upravují poskytnutí právní pomoci v přeshraničních sporech, je-li příslušným soudem soud Slovenské republiky a ustanovení § 22 až 24c zákona č. 327/2005 Sb. upravují poskytnutí právní pomoci v přeshraničních sporech, je-li příslušným soudem soud jiného členského státu než Slovenské republiky.

Centrum pre medzinárodnoprávnu ochranu detí a mládeže

E-mail: info@cipc.gov.sk

Internet: https://www.cipc.gov.sk

Centrum pro mezinárodněprávní ochranu dětí a mládeže (dále jen ,,Centrum“) je orgán státní správy s působností na území Slovenské republiky. Centrum zřídilo Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny SR jako svou přímo řízenou rozpočtovou organizaci, pro účely zabezpečení a poskytovaní právní ochrany dětem a mládeži ve vztazích k cizině s účinností od 1.2.1993.

Působnost Centra vymezuje zákon č. 305/2005 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí a o sociální kuratele a o změně a doplnění některých zákonů. Centrum plní úlohy orgánu určeného na vykonávání mezinárodních smluv a právních aktů Evropské unie, a to:

• plní úlohu přijímacího orgánu a odesílajícího orgánu v oblasti vymáhání výživného podle mezinárodních dohod,
• plní úlohu ústředního orgánu v oblasti mezinárodních únosů dětí podle mezinárodních dohod a právních aktů Evropské unie,
• plní úlohu ústředního orgánu v oblasti mezistátních osvojení podle mezinárodní dohody,
• vydává osvědčení podle mezinárodní dohody,
• plní další úlohy v oblasti sociálně-právní ochrany dětí ve vztahům k cizině podle zvláštních předpisů,
• poskytuje bezplatné právní poradenství v oblasti rodinného práva s cizím prvkem, především v oblasti výživného, péče o nezletilé děti a v oblasti osvojení,
• spolupracuje s přijímacími orgány a odesílajícími orgány smluvních států v cizině, s ústředními orgány smluvních států v cizině, zastupitelskými úřady, ústředními orgány státní správy, bankami, pobočkami zahraničních bank, orgány místní státní správy, orgány územní samosprávy a s akreditovanými subjekty.

Vnitrostátní soudy

Vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv

Veřejný ochránce práv

Specializované úřady na ochranu lidských práv

Další

Vnitrostátní soudy

Okresní soudy se zabývají trestními věcmi, občanskými věcmi a nespornými věcmi. Rozhodnutí soudu prvního stupně lze obvykle postoupit k přezkumu vyššímu soudu. Proti rozhodnutí okresního soudu lze podat opravný prostředek k odvolacímu soudu. Proti rozhodnutí odvolacího soudu lze podat opravný prostředek k Nejvyššímu soudu, pokud Nejvyšší soud podání opravného prostředku připustí.

Správní soudy projednávají žaloby týkající se rozhodnutí orgánů. Proti rozhodnutí správního soudu lze podat opravný prostředek k Nejvyššímu správnímu soudu.

K zvláštním soudům patří obchodní soud (markkinaoikeus), pracovněprávní soud (työtuomioistuin), pojišťovnický soud (vakuutusoikeus) a Nejvyšší soud ve věcech ústavní obžaloby (valtakunnanoikeus).

Kontaktní údaje soudů jsou k dispozici na těchto internetových stránkách ve finštině a v angličtině.

Vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv

V roce 2012 bylo pod záštitou úřadu parlamentního veřejného ochránce práv zřízeno funkčně nezávislé a samostatné Středisko pro lidská práva (ihmisoikeuskeskus). Úlohou Střediska pro lidská práva je šíření informací a podpora vzdělávání, odborné přípravy, výzkumu a spolupráce v oblasti základních a lidských práv. Středisko vyhotovuje zprávy o uplatňování základních a lidských práv a rovněž přijímá iniciativy a vydává prohlášení na podporu těchto práv. Kromě toho se podílí na mezinárodním úsilí o prosazování základních a lidských práv. Středisko pro lidská práva se nezabývá stížnostmi nebo jinými případy, jež spadají do působnosti nejvyššího dozorového orgánu.

Veřejný ochránce práv

Parlamentní veřejný ochránce práv

Na parlamentního veřejného ochránce práv se lze obrátit v případě podezření, že orgány nebo úředníci nedodrželi právní předpisy nebo nesplnili své povinnosti, například nezákonně porušili základní práva. Podat stížnost veřejnému ochránci práv může kdokoli. Stížnost se může týkat záležitostí stěžovatele, je však rovněž možné stěžovat si jménem jiné osoby nebo společně s jinými. Veřejný ochránce práv stížnost prověří, existují-li důvody se domnívat, že určitý orgán jednal nezákonně. Stížnosti jsou prověřovány bezplatně. Jako součást šetření vyslechne veřejný ochránce práv osobu nebo orgán, jichž se stížnost týká. Mimoto si od různých orgánů vyžádá zprávy a vyjádření a v případě potřeby může inspektorům ze svého úřadu nařídit, aby provedli šetření. Stížnosti jsou prověřovány bezplatně.

Z různých opatření, která má veřejný ochránce práv k dispozici, je nejzávažnějším trestní stíhání v případě protiprávního jednání. Alternativně může veřejný ochránce práv udělit dotyčnému úředníkovi důtku. Ve většině případů veřejný ochránce práv vysloví svůj názor na to, zda byl použitý postup nezákonný či zda se jednalo o nedbalost, a vydá stanovisko popisující správný postup. Veřejný ochránce práv může rovněž předložit návrh na odstranění chyby a upozornit Státní radu na nedostatky, které zjistil v právních nebo správních předpisech.

Úřad parlamentního veřejného ochránce práv

Internetové stránky: https://www.oikeusasiamies.fi/en/web/guest

E-mail: oikeusasiamies@eduskunta.fi

Kancléř pro spravedlnost

Na kancléře pro spravedlnost (oikeuskansleri) se lze obrátit v záležitosti, která se týká přímo stěžovatele, či v jakékoli jiné záležitosti, pokud se stěžovatel domnívá, že orgány, úředníci či jiné osoby nebo subjekty vykonávající veřejné funkce nejednali správně či zanedbali své povinnosti nebo že své povinnosti zanedbal člen advokátní komory. Mimoto se na kancléře pro spravedlnost může obrátit každý, kdo se domnívá, že nebylo dodrženo určité základní právo nebo lidské právo zaručené Ústavou. Stížnosti vyřizují pracovníci s právním vzděláním, kteří si případně mohou vyžádat potřebné doplňující informace či dokumenty. Stěžovatel má obvykle možnost reagovat na odpověď subjektu, na který si stěžuje. Stěžovatel poté obdrží písemné rozhodnutí poštou. Úřad kancléře pro spravedlnost poskytuje své služby stěžovatelům zdarma.

Jestliže kancléř pro spravedlnost zjistí, že určitý postup byl nezákonný či nesprávný, může udělit dotyčnému úředníkovi důtku nebo vydat pokyny, jak náležitě postupovat v budoucnu. V závažnějších případech může nařídit, aby bylo vůči dotyčnému úředníkovi vzneseno obvinění. Považuje-li to za nutné, může kancléř pro spravedlnost navrhnout změnu předpisů nebo pokynů, zrušení soudního rozhodnutí nebo podání jiného mimořádného opravného prostředku. Samotné šetření kancléře pro spravedlnost může vést k tomu, že dotyčný orgán nebo úředník svou chybu napraví.

Úřad kancléře pro spravedlnost

Internetové stránky: https://www.okv.fi/en/

E-mail: kirjaamo@okv.fi

Kontaktní údaje: tiedotus@okv.fi

Specializované úřady na ochranu lidských práv

Veřejný ochránce práv dětí

Zákon stanoví tyto povinnosti veřejného ochránce práv dětí:

• monitorovat dobré životní podmínky dětí a mladých lidí a uplatňovat jejich práva,
• ovlivňovat přijímání rozhodnutí řídících subjektů s cílem zohlednit zájmy dítěte,
• udržovat kontakty s dětmi a mladými lidmi a předávat informace, které byly od nich získány, řídícím subjektům,
• předávat informace týkající se dětí pracovníkům, kteří s nimi pracují, orgánům a veřejnosti,
• rozvíjet spolupráci mezi různými aktéry odpovídajícími za politiku zaměřenou na děti,
• prosazovat Úmluvu OSN o právech dítěte.

Úřad veřejného ochránce práv dětí

Internetové stránky: http://www.lapsiasia.fi/en/

E-mail: lapsiasiavaltuutettu@oikeus.fi

Úřad pro otázky rovnosti

Veřejný ochránce práv pro rovnost

Veřejný ochránce práv pro rovnost (tasa-arvovaltuutettu) plní tyto úkoly: dohlíží nad dodržováním zákona o rovnosti žen a mužů, a zejména zákazu diskriminace a diskriminačního zveřejňování nabídek volných pracovních míst; prostřednictvím iniciativ, poradenství a pokynů plní cíl, který uvedený zákon sleduje; poskytuje informace týkajících se zákona o rovnosti a jeho používání a monitoruje uplatňování zásad rovnosti žen a mužů v různých oblastech společnosti. Veřejný ochránce práv pro rovnost mimoto dohlíží na ochranu genderových menšin před diskriminací.

Úřad veřejného ochránce práv pro rovnost

Internetové stránky: https://www.tasa-arvo.fi/web/EN/

E-mail: tasa-arvo@oikeus.fi

Veřejný ochránce práv pro nediskriminaci

Úkolem veřejného ochránce práv pro nediskriminaci (Yhdenvertaisuusvaltuutettu) je prosazovat rovnost a bojovat proti diskriminaci. Jedná se o autonomní a nezávislý orgán.

Na veřejného ochránce práv pro nediskriminaci se může obrátit jakákoli osoba, která se setkala s diskriminací na základě věku, původu, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, názorů, politické činnosti, činnosti v odborech, rodinných vztahů, zdravotního postižení nebo sexuální orientace nebo jakýchkoli jiných důvodů. Úkolem veřejného ochránce práv je rovněž zjednodušení živoních podmínek a prosazování práv a postavení skupin, které by mohly čelit diskriminaci, jako jsou například cizinci. Veřejný ochránce práv navíc dohlíží na vyhoštění cizích státních příslušníků a plní úlohu národního zpravodaje pro otázky týkající se obchodování s lidmi.

V praxi zahrnuje práce veřejného ochránce práv zejména poradenství, prošetření konkrétních případů, podporu usmíření, vzdělávání, sběr informací, ovlivňování tvorby právních předpisů a postupů orgánů a poskytování právní pomoci. Úkoly a práva veřejného ochránce práv pro nediskriminaci jsou zakotveny v zákoně o nediskriminaci a v zákoně o veřejném ochránci práv pro nediskriminaci.

Veřejný ochránce práv pro nediskriminaci se zabývá rovněž otázkami diskriminace na základě pohlaví nebo genderové identity.

Úřad veřejného ochránce práv pro nediskriminaci

Poštovní adresa: P O Box 24, FIN-00023 Government

Internetové stránky: https://www.syrjinta.fi/web/EN/

E-mail: yvv@oikeus.fi

Úřad pro ochranu údajů

Veřejný ochránce práv pro ochranu údajů

• monitoruje dodržování právních předpisů v oblasti ochrany údajů, jakož i dalších předpisů týkajících se zpracování osobních údajů,
• zvyšuje povědomí o rizicích, pravidlech, zárukách, povinnostech a právech, které jsou se zpracováním osobních údajů spojeny,
• provádí šetření a kontroly,
• ukládá správní sankce za porušení obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR),
• vydává stanoviska k legislativním a správním reformám, která se týkají ochrany práv a svobod jednotlivců ve vztahu ke zpracování osobních údajů,
• vydává stanoviska ohledně porušení týkajících se zpracování osobních údajů,
• dohlíží na zpracování údajů o úvěrech a údajů o podnikových úvěrech,
• vyřizuje žádosti o informace týkající se práv subjektů údajů a oznámení týkající se jiných nesrovnalostí v souvislosti se zpracováním osobních údajů,
• přijímá oznámení od pověřenců pro ochranu osobních údajů,
• přijímá oznámení o porušení ochrany osobních údajů,
• stanoví seznam případů, kdy se vyžaduje posouzení vlivu na ochranu osobních údajů,
• posuzuje konzultace ex-ante týkající se zpracovávání vysoce rizikových údajů,
• přijímá kodexy chování a standardní smluvní doložky,
• podporuje zavedení vydávání osvědčení, akreditaci subjektu pro vydávání osvědčení a řeší odnětí vydaných osvědčení,
• spolupracuje s ostatními úřady EU pro ochranu údajů prostřednictvím jednoho kontaktního místa,
• účastní se činností a rozhodování Evropského sboru pro ochranu osobních údajů a ve vhodných případech tomuto sboru postupuje věci.

Úřad veřejného ochránce práv pro ochranu údajů

Internetové stránky: https://tietosuoja.fi/en/home

E-mail: tietosuoja@om.fi

Další

Právní pomoc

Účelem právní pomoci je umožnit jednotlivcům získat odbornou právní asistenci, která je zcela nebo částečně hrazena státem. Právní pomoc se vztahuje na veškeré právní záležitosti. Právní pomoc se však obvykle neposkytuje v případě, kdy žadatel má uzavřeno pojištění právních výloh, které pokrývá výdaje v daném případě. V trestních řízeních má stíhaná osoba za určitých podmínek nárok na obhájce, jehož odměnu hradí stát, a to bez ohledu na její finanční situaci. Obětem závažných násilných trestných činů nebo sexuálních trestných činů může být na účet státu poskytnut poradce pro soudní řízení (zmocněnec), a to bez ohledu na jejich příjem. Právní pomoc není dostupná pro společnosti nebo korporace. Ve věcech projednávaných v zahraničí jsou z právní pomoci hrazeny náklady na právní poradenství.

V případě soudního řízení nabízí právní pomoc veřejní právní zástupci, advokáti a jiní právníci; v ostatních případech poskytují právní pomoc veřejní právní zástupci, kteří pracují v úřadech pro státní právní pomoc. Tyto úřady se obvykle nacházejí ve stejných obcích jako okresní soudy. Kontaktní údaje úřadů pro státní právní pomoc jsou k dispozici na internetu na adrese https://oikeus.fi/en/index/yhteystiedot.html.

Poradenské středisko pro uprchlíky

Poradenské středisko pro uprchlíky je nevládní organizace, která poskytuje právní pomoc a poradenství žadatelům o azyl, uprchlíkům a jiným cizím státním příslušníkům ve Finsku. Středisko usiluje rovněž o zlepšení postavení žadatelů o azyl, uprchlíků a jiných přistěhovalců ve Finsku a sleduje politiku Evropské unie týkající se azylu a uprchlíků.

Internetové stránky: https://www.pakolaisneuvonta.fi/en/legal-services/

E-mail: pan@pakolaisneuvonta.fi

Vnitrostátní soudy

Soudní služba Jejího Veličenstva (Her Majesty’s Courts & Tribunals Service)

Soudní služba Jejího Veličenstva odpovídá za správu trestních, civilních a rodinných soudů a tribunálů v Anglii a Walesu a nedecentralizovaných tribunálů ve Skotsku a Severním Irsku. Soudní služba zajišťuje spravedlivý, účinný a účelný soudní systém s nezávislými soudci.

Soudní služba Jejího Veličenstva má zajišťovat, aby všichni občané měli podle svých potřeb včas přístup k spravedlnosti, ať už jako oběti nebo svědci trestných činů, obžalovaní, zadlužení spotřebitelé, ohrožené děti, podniky, které jsou účastníky obchodních sporů, nebo jako jednotlivci, kteří uplatňují svá zaměstnanecká práva nebo napadají rozhodnutí vládních orgánů.

Pokud jde o kontaktní údaje soudů, viz stránky Kontaktní údaje soudů (Courts contacts)

Pokud jde o kontaktní údaje tribunálů, viz stránky Kontaktní údaje tribunálů (Tribunal contacts)

Další informace

Občanskoprávní řízení

1. V Anglii a Walesu podává návrh na zahájení občanskoprávního řízení poškozená osoba, která se nazývá „žalobce“. Nevyžaduje se předběžné ověření věrohodnosti stížnosti. Obvyklým způsobem zahájení občanskoprávního řízení u Vrchního soudu (High Court) i u soudu hrabství (County Court) je vyhotovení dokumentu nazvaného „žalobní tiskopis“ (claim form). V počátečních fázích občanskoprávního řízení převládá výměna oficiálních písemných podání účastníků řízení.
2. Občanskoprávní řízení lze obvykle kdykoli zastavit nebo ukončit dohodou. O žalobách podaných soudu rozhoduje zpravidla samosoudce. S výhradou souhlasu soudu však existuje právo na projednání žaloby porotou, a to v případě žalob pro podvodné jednání, urážku na cti, pomluvu, trestního stíhání na základě křivého obvinění a omezování osobní svobody. Porota rozhoduje o skutkových otázkách a o odškodnění, které je přiznáno poškozené osobě. Výroky poroty by měly být obvykle jednomyslné, pokud se však porota nemůže dohodnout, lze uznat většinové výroky.
3. Jestliže účastník řízení odmítne splnit rozsudek nebo příkaz soudu, je k dispozici řada řízení pro výkon rozhodnutí. Pokud se rozsudky týkají určité peněžní částky, nejběžnějším způsobem výkonu rozsudku je zabavení majetku dlužníka nebo příkaz ke srážkám ze mzdy. Má-li rozsudek podobu zákazu nebo příkazu, může mít neuposlechnutí tohoto zákazu nebo příkazu za následek trest odnětí svobody za maření výkonu úředního rozhodnutí. Soud obvykle nařídí, aby soudní výlohy uhradil účastník řízení, v jehož neprospěch bylo vydáno příslušné soudní rozhodnutí; v případě řízení o drobných nárocích se však obvykle předpokládá, že účastníci řízení uhradí vlastní výlohy, ačkoli zpravidla mohou požadovat uhrazení soudních výloh od účastníka řízení, v jehož neprospěch bylo soudní rozhodnutí vydáno. To odráží skutečnost, že řízení o drobných nárocích má být takové, aby účastníci řízení mohli záležitosti projednat bez účasti právních zástupců.

Právní pomoc

1. Ve všech třech jurisdikcích Spojeného království existuje komplexní systém, na jehož základě může každá osoba, která potřebuje právní poradenství nebo zastupování u soudu, obdržet finanční pomoc z veřejných prostředků. Na tyto programy se odkazuje jako na „právní pomoc“ a mají zásadní význam pro uplatňování zákonných práv jednotlivce. Právní pomoc je zaměřena na osoby s nízkými a středními příjmy a může být poskytnuta v plném rozsahu, nebo může být podmíněna finanční spoluúčastí (příspěvkem) jednotlivce. V případě poskytnutí právní pomoci je řízení vedeno běžným způsobem s výjimkou toho, že mezi jednotlivcem a jeho právním zástupcem nedochází k žádnému převodu peněžních prostředků; veškeré platby se uskutečňují prostřednictvím fondu právní pomoci. V Anglii a Walesu má ministerskou odpovědnost za právní pomoc Lord Chancellor.
2. V Anglii a Walesu spravuje právní pomoc v trestních i občanských věcech Agentura právní pomoci (Legal Aid Agency – LAA).
3. Ve věcech občanských poskytuje právní služby síť najatých organizací. Pravidla týkající se poskytování právní pomoci ve věcech občanských jsou v zásadě stanovena v zákoně o právní pomoci a ukládání trestů z roku 2012 (Legal Aid, Sentencing and Punishment of Offenders Act 2012) a v sekundární legislativě a pokynech vypracovaných na základě tohoto zákona. Jednotlivci může být finanční pomoc poskytnuta pouze tehdy, jestliže jeho věc spadá do oblasti působnosti programu a dotyčná osoba splňuje kritérium týkající se majetkových poměrů a důvodnosti nároku. Kromě přímé právní pomoci provozuje LAA linku pomoci, která poskytuje bezplatné, důvěrné a nezávislé právní poradenství. Klienti, kteří žádají o pomoc týkající se problémů se zadlužením, zvláštními potřebami a diskriminací, musí (kromě omezeného počtu výjimek) od dubna 2013 žádat o právní pomoc přes centrální poradenskou telefonní linku. Poradenství se poskytuje výlučně po telefonu, není-li zjištěno, že tato forma není pro klienta vhodná.
4. Právní pomoc z programu právní pomoci v trestních věcech se může poskytovat osobám, které jsou vyšetřovány nebo stíhány. Způsobilost pro právní pomoc v trestních věcech určuje LAA. U magistrátního soudu (Magistrates Court) bude stíhaný způsobilý pro takovouto pomoc pouze tehdy, pokud vyhoví kritériu týkajícímu se majetkových poměrů a splní kritérium týkající se „zájmu spravedlnosti“. U Korunního soudu (Crown Court) splňují obžalovaní, kteří čekají na soudní řízení, automaticky kritérium týkající se „zájmu spravedlnosti“. Ačkoli pro právní pomoc jsou způsobilí všichni obžalovaní, jsou podrobeni přezkumu majetkových poměrů a mohou být požádáni, aby na náklady řízení přispěli ze svého příjmu a/nebo jmění. Obžalovaným, kteří poskytli příspěvek a následně jsou zproštěni viny, jsou tyto příspěvky vráceny spolu s úroky.
5. Jestliže se určitá osoba domnívá, že došlo k porušení jejích práv podle Evropské úmluvy o lidských právech, a hodlá postoupit věc Evropskému soudu pro lidská práva, je k dispozici řada programů pro poskytování právního poradenství a pomoci. V rámci programu právní pomoci může být dotyčné osobě v přípravných fázích řízení nápomocen zkušený právní zástupce nebo právní poradce. Jestliže Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku prohlásí stížnost za přípustnou, může navrhovatel získat finanční pomoc přímo ze Štrasburku. O způsobilosti je rozhodnuto na základě toho, zda by byl navrhovatel způsobilý pro právní pomoc ve své zemi.
6. V řadě městských oblastí poskytují právní poradenství a zastupování, které může být v závislosti na prostředcích bezplatné, právní střediska. Právní střediska, která jsou financována z různých zdrojů, často i orgány místní samosprávy, obvykle zaměstnávají placené právníky na plný úvazek; mnoho z nich však má rovněž komunitní pracovníky. Mnoho času je věnováno problémům týkajícím se bydlení, zaměstnání, sociálního zabezpečení a přistěhovalectví. Bezplatné poradenství je dostupné rovněž u občanských poraden (Citizens Advice Bureaux), poraden pro spotřebitele a bydlení a u specializovaných poradenských středisek, která provozují různé dobrovolné organizace. Žadatelům o azyl poskytují bezplatné poradenství a pomoc právní poradna pro uprchlíky (Refugee Legal Centre) a poradna pro přistěhovalce (Immigration Advisory Service), které jsou financovány státem, a poradna pro přistěhovalce poskytuje bezplatné poradenství a pomoc rovněž osobám, které mají právo odvolat se proti rozhodnutí v imigračním řízení.

Oběti trestných činů

1. Kodex pro oběti trestných činů (Code of Practice for Victims of Crime), který stanoví, jaké informace, podporu a služby mohou obětem v jednotlivých fázích řízení poskytnout orgány činné v trestním řízení v Anglii a Walesu. Kodex je pro cílové publikum, jímž jsou oběti trestných činů, sepsán jednoduchým jazykem. Vysvětluje rovněž, jak mají oběti podat stížnost, pokud neobdrží služby, na něž mají podle kodexu nárok. Zavedení Charty svědka (Witness Charter) poskytlo svědkům podobný (nikoli však zákonný) soubor norem týkajících se poskytovaných služeb. V Severním Irsku byl zveřejněn zvláštní kodex pro oběti trestných činů, který stanoví normy pro poskytované služby, jež by měly oběti obdržet během svých kontaktů se systémem trestního soudnictví v Severním Irsku, a který informuje o tom, jak podat stížnost. Tento kodex bude nahrazen novou Chartou oběti (Victim Charter). Všechny oběti nahlášených trestných činů mohou obdržet leták s názvem „Oběti trestných činů“ (Victims of crime), který poskytuje praktické rady ohledně toho, co dělat po spáchání trestného činu. Leták srozumitelně vysvětluje postupy policie a soudu a to, jak požádat o odškodnění a jaká další pomoc je k dispozici.
2. V Anglii a Walesu mají oběti také nárok na podporu, aby se pokud možno lépe vyrovnaly s následky trestného činu a překonaly je. Na tyto služby odkáže oběti policie, nebo se na ně mohou obrátit samy. Většina podpůrných služeb obětem je zprostředkována policií a policejními komisaři na místní úrovni a financována vládou.
3. Jestliže Královské státní zastupitelství (Crown Prosecution Service) nehodlá vést trestní stíhání, mohou oběti v Anglii a Walesu zahájit trestní stíhání soukromě, v praxi se to však děje zřídka. Oběti mohou rovněž podat žalobu na náhradu škody u civilních soudů. Soudní řízení bylo zjednodušeno tak, aby i osoby bez právních znalostí mohly podat žaloby týkající se drobných nároků v souvislosti se ztrátou nebo škodou.
4. Po odsouzení mohou soudy pachateli nařídit, aby oběti zaplatil odškodnění za tělesnou újmu, ztrátu nebo škodu způsobenou trestným činem. V Anglii a Walesu jsou soudy povinny uvážit odškodnění v každém příslušném případě, a není-li odškodnění přiznáno, je třeba to odůvodnit. Má-li soud za to, že by bylo vhodné uložit pokutu a vydat příkaz k náhradě škody, ale pachatel nedisponuje dostatečnými finančními prostředky k jejich uhrazení, měla by se dát přednost náhradě škody. Pokud je problém s prostředky pachatele, dá se odškodnění přednost také před příplatkem pro oběti (victim surcharge).
5. Oběti, které utrpěly újmu v důsledku trestného činu spáchaného v Anglii, Walesu nebo Skotsku a které splňují požadavky, pokud jde o bydliště, státní příslušnost nebo jiné, mohou požádat o odškodnění z veřejných prostředků v rámci programu odškodnění v trestních věcech (Criminal Injuries Compensation Scheme). Odškodnění je založeno na stanovených sazbách přiznaných částek, které se pohybují v rozmezí od 1 000 GBP do 500 000 GBP v případě nejvážněji zraněných obětí.
6. V Severním Irsku existuje zvláštní úprava, kdy za určitých podmínek může být odškodnění vyplaceno z veřejných prostředků, a to v případě újmy na zdraví způsobené trestným činem a úmyslného poškození majetku, včetně z toho plynoucího ušlého zisku.

Vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv

Komise pro rovnost a lidská práva (Equality and Human Rights Commission, EHRC)

Tato organizace, která má kanceláře v Londýně, Manchesteru, Glasgow a Cardiffu, má ze zákona pravomoc prosazovat a sledovat lidská práva a chránit, vymáhat a podporovat rovnost na základě devíti „chráněných“ důvodů – věku, zdravotního postižení, pohlaví, rasy, náboženského vyznání a přesvědčení, těhotenství a mateřství, sňatku a občanského partnerství, sexuální orientace a změny pohlaví.

Komise se obvykle nezabývá jednotlivými právními spory, nemají-li strategický význam, např. objasnění zákona, může vám však doporučit nejvhodnější místo, kde vám ve vaší situaci pomohou.

EHRC byla zřízena dne 1. října 2007. Jejím úkolem je bojovat za rovnost a lidská práva pro všechny, usilovat o odstranění diskriminace, snižovat nerovnost, chránit lidská práva a budovat dobré vztahy mezi komunitami, které zajišťují, že každý má stejnou možnost podílet se na společnosti. Její působnost se vztahuje na Anglii a Wales a Skotsko, avšak pokud jde o lidská práva, má Skotsko vlastní komisi pro lidská práva – Skotskou komisi pro lidská práva (Scottish Human Rights Commission). EHRC spojuje práci tří předchozích komisí pro rovnost ve Velké Británii (pro rasovou rovnost, rovnost žen a mužů a práva zdravotně postižených osob) a přebírá odpovědnost rovněž za nové oblasti právních předpisů o diskriminaci (věk, sexuální orientace a náboženské vyznání nebo přesvědčení) a lidská práva. Má pravomoc prosazovat dodržování právních předpisů týkajících se rovnosti a je pověřena vybízet k dodržování zákona o lidských právech.

Rovnost a lidská práva

Pomoc a poradenství

Equality Advisory and Support Service (EASS)

Bezplatná telefonní linka: +44 808 800 0082

Textový telefon: +44 808 800 0084

Adresa pro bezplatné zásilky: FREEPOST EASS HELPLINE FPN6521

Veřejný ochránce práv

Veřejný ochránce práv pro parlamentní a zdravotnické otázky (Parliamentary and Health Service Ombudsman)

Veřejný ochránce práv slouží veřejnosti tím, že provádí nezávislá šetření stížností na ministerstva, řadu dalších veřejných orgánů ve Spojeném království a Národní zdravotní službu (NHS) v Anglii, že nejednaly řádně či spravedlivě nebo neposkytly náležitou službu.

Veřejný ochránce práv pro parlamentní a zdravotnické otázky (Parliamentary and Health Service Ombudsman)

Zákaznická linka +44 345 015 4033 pondělí–pátek 8.30–17.30 hod. (GMT)

Specializované úřady na ochranu lidských práv

Ombudsman pro práva dětí

1. Anglický komisař pro děti (Children’s Commissioner for England)

Anglickou komisařkou pro děti je Anne Longfield OBE. Komisařka spolu se svým týmem zajišťují, aby dospělé osoby s rodičovskou zodpovědností naslouchaly dětem a mladým lidem.

Úřad komisaře pro děti byl zřízen zákonem o dětech z roku 2004 (Children Act 2004) a jeho úkolem je prosazovat názory dětí a mladých lidí od narození do 18 let (do 21 let v případě mladých lidí v ústavní péči nebo s poruchami učení).

Anglický komisař pro děti

Kontaktní údaje:

Children's Commissioner for England
Sanctuary Buildings
20 Great Smith Street
London
SW1P 3BT

2. Waleský komisař pro děti (Children’s Commissioner for Wales)

Waleskou komisařkou pro děti je Sally Holland. Její úlohou je zastávat se dětí a mladých lidí a vystupovat v jejich prospěch. Snaží se zajistit, aby se děti a mladí lidé cítili bezpečně a aby znali svá práva a mohli je uplatňovat. Při veškeré své práci musí brát v úvahu práva dětí a Úmluvu OSN o právech dítěte.

Waleský komisař pro děti

Kontaktní údaje:

Cíle organizace:

• Prosazovat lepší porozumění právům dětí
• Přezkoumávat přiměřenost a účinnost právních předpisů, postupů a služeb týkajících se dětí a mládeže
• Radit vládě a příslušným orgánům ohledně práv a nejlepšího zájmu dítěte a mladých lidí
• Informovat děti, jejich rodiče nebo osoby, které o ně pečují, a zúčastněné strany o funkcích komisaře
• Zjišťovat názory dětí a mladých lidí na záležitosti, které ovlivňují jejich život
• Udržovat a dále rozvíjet účinné mechanismy řízení a správy v souladu s osvědčenými postupy s cílem zajistit co nejúčinnější, nejúčelnější a nejhospodárnější využívání zdrojů

Subjekt pro ochranu údajů

1. Komisař pro informace (Information Commissioner)

Úřad komisaře pro informace je nezávislý orgán Spojeného království, který je zřízen za účelem podpory práva na informace ve veřejném zájmu, prosazování otevřenosti ze strany veřejných orgánů a ochrany údajů fyzických osob.

Kontaktní údaje:

Úřad komisaře pro informace

2. Komisař pro informace – regionální úřad (Information Commissioner – Regional office)

Wales:

Information Commissioner's Office – Wales
Cambrian Buildings
Mount Stuart Square
Cardiff CF10 5FL
Tel.: 029 2044 8044
Fax: 029 2044 8045
E-mail: wales@ico.gsi.gov.uk

Další

1. Internetové stránky GOV.UK

Oficiální internetové stránky vlády Spojeného království pro občany Spojeného království.

Internet: GOV.UK

2. Občanská poradna (Citizens Advice Service)

Občanská poradna pomáhá lidem řešit jejich právní, finanční či jiné problémy poskytováním bezplatného, nezávislého a důvěrného poradenství a ovlivňováním tvůrců politik.

Občanská poradna (Citizens Advice Service)

Kontaktní údaje Občanské poradny

3. Občanskoprávní poradna (Civil Legal Advice – CLA)

Občanskoprávní poradna je bezplatná a důvěrná poradenská služba v Anglii a Walesu, jejíž služby se způsobilým osobám hradí v rámci právní pomoci. Může se vám dostat právní pomoci v těchto záležitostech:

• odvolání ohledně dávek
• zadlužení v případě ohrožení domova
• zvláštní potřeby v oblasti vzdělávání
• bydlení
• problémy s diskriminací
• pomoc a podpora obětem domácího násilí
• záležitosti spojené s převzetím péče o dítě.

Budou vám položeny otázky týkající se vašich problémů v právní oblasti a vašich finančních poměrů s cílem zjistit, zda jste způsobilí pro právní pomoc. Klienti, kteří žádají o pomoc týkající se problémů se zadlužením, zvláštními potřebami a diskriminací, musí (kromě omezeného počtu výjimek) od dubna 2013 žádat o právní pomoc přes centrální poradenskou telefonní linku. Poradenství se poskytuje výlučně po telefonu, není-li zjištěno, že tato forma není pro klienta vhodná.

Kontaktní údaje:

Občanskoprávní poradna (Civil Legal Advice – CLA)

4. Komisař pro oběti (Victims’ Commissioner)

Komisař pro oběti

Úlohou komisaře pro oběti je prosazovat zájmy obětí a svědků, podporovat osvědčené postupy při zacházení s těmito osobami a pravidelně přezkoumávat Kodex pro oběti (Code of Practice for Victims), který stanoví, jaké služby mohou oběti očekávat.

Podle zákona nesmí komisař zasahovat v konkrétních případech, může však nasměrovat na místo, kde lze získat nejlepší radu a podporu.

5. Úřad komisaře pro imigrační služby (Office of the Immigration Services Commissioner – OISC)

Kontaktní údaje:

Úřad komisaře pro imigrační služby je nezávislý, nevládní veřejný orgán zřízený podle zákona o přistěhovalectví a azylu z roku 1999 (Immigration and Asylum Act 1999).

K hlavním povinnostem OISC patří:

• regulovat činnosti imigračních poradců
• prosazovat osvědčené postupy stanovováním norem
• přijímat a vyřizovat stížnosti na osoby poskytující imigrační poradenství
• trestně stíhat osoby překračující zákon
• dohlížet na činnost těch poskytovatelů služeb imigračního poradenství, jejichž činnost je regulována některým ze specializovaných profesních subjektů.

OISC neposkytuje imigrační poradenství ani nedoporučuje či neschvaluje konkrétní poradce.

OISC spolupracuje s celou řadou organizací, včetně profesních sdružení, tribunálů, agentury Spojeného království pro ochranu hranic a dobrovolných organizací.

Další informace naleznete na stránkách Úřadu komisaře pro imigrační služby (Office of the Immigration Service Commissioner)

Vnitrostátní soudy

Vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv

Veřejný ochránce práv

Specializované subjekty na ochranu lidských práv

Další

Vnitrostátní soudy

1. Soudní služba Jejího Veličenstva (Her Majesty’s Courts & Tribunals Service)

Soudní služba Jejího Veličenstva odpovídá za správu trestních, civilních a rodinných soudů a tribunálů v Anglii a Walesu a nedecentralizovaných tribunálů ve Skotsku a Severním Irsku. Soudní služba zajišťuje spravedlivý, účinný a účelný soudní systém s nezávislými soudci.

Soudní služba Jejího Veličenstva má zajišťovat, aby všichni občané měli podle svých potřeb včas přístup k spravedlnosti, ať už jako oběti nebo svědci trestných činů, obžalovaní, zadlužení spotřebitelé, ohrožené děti, podniky, které jsou účastníky obchodních sporů, nebo jako jednotlivci, kteří uplatňují svá zaměstnanecká práva nebo napadají rozhodnutí orgánů státní správy.

Pokud jde o kontaktní údaje soudů, viz stránky: http://www.justice.gov.uk/global/contacts/hmcts/courts/index.htm

Pokud jde o kontaktní údaje tribunálů, viz stránky: http://www.justice.gov.uk/global/contacts/hmcts/tribunals/index.htm

2. Soudní služba Severního Irska (Northern Ireland Courts and Tribunals Service – NICTS)

Soudní služba Severního Irska je agenturou ministerstva spravedlnosti Severního Irska. Poskytuje administrativní podporu soudům v Severním Irsku, tj. Odvolacímu soudu (Court of Appeal), Vrchnímu soudu (High Court), Korunnímu soudu (Crown Court), soudům hrabství (County Courts), magistrátním soudům (Magistrates’ Courts) a koronerským soudům (Coroner’s Courts). Poskytuje administrativní podporu rovněž tribunálům, prosazuje výkon rozsudků civilních soudů prostřednictvím Úřadu pro výkon soudních rozhodnutí (Enforcement of Judgments Office).

Internetová stránka: https://www.justice-ni.gov.uk/topics/courts-and-tribunals

Kontaktní údaje: http://www.courtsni.gov.uk/en-GB/ContactDetails/

Další informace

Občanskoprávní řízení

Soudní řízení jsou v Severním Irsku podobná řízením v Anglii a Walesu. Řízení u vrchního soudu se zahajují soudním podáním (writ) a u soudu hrabství podáním žaloby (civil bill) nebo návrhu na vydání platebního příkazu (small claims application). Tyto písemnosti se musí doručit žalovanému, který má právo se hájit proti žalobě. Rozsudky civilních soudů se vykonávají v centralizovaném řízení, které vede Úřad pro výkon soudních rozhodnutí (Enforcement of Judgments Office).

Právní pomoc

1. Ve všech třech jurisdikcích Spojeného království existuje komplexní systém, na jehož základě může každá osoba, která potřebuje právní poradenství nebo zastupování u soudu, obdržet finanční pomoc z veřejných prostředků. Na tyto programy se odkazuje jako na „právní pomoc“ a mají zásadní význam pro uplatňování zákonných práv jednotlivce. Právní pomoc je zaměřena na osoby s nízkými a středními příjmy a může být poskytnuta zcela bezplatně, nebo může být podmíněna finanční spoluúčastí jednotlivce. V případě poskytnutí právní pomoci je řízení vedeno běžným způsobem s výjimkou toho, že mezi jednotlivcem a jeho právním zástupcem nedochází k žádnému převodu peněžních prostředků; veškeré platby se uskutečňují prostřednictvím fondu právní pomoci.
2. V Severním Irsku odpovídá za poskytování právní pomoci Komise pro právní služby Severního Irska (Northern Ireland Legal Services Commission). Způsobilost pro právní pomoc se ve většině druhů občanských a trestních věcí určuje na základě přezkumu majetkových poměrů a důvodnosti nároku.
3. Jestliže se určitá osoba domnívá, že došlo k porušení jejích práv podle Evropské úmluvy o lidských právech, a hodlá postoupit věc Evropskému soudu pro lidská práva, je k dispozici řada programů pro poskytování právního poradenství a pomoci. V rámci programu právní poradenství může být dotyčné osobě v přípravných fázích řízení nápomocen zkušený právní zástupce nebo právní poradce. Jestliže Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku prohlásí stížnost za přípustnou, může navrhovatel získat finanční pomoc přímo ze Štrasburku. O způsobilosti je rozhodnuto na základě toho, zda by byl navrhovatel způsobilý pro právní pomoc ve své zemi.
4. V řadě městských oblastí poskytují právní poradenství a zastupování, které může být v závislosti na prostředcích bezplatné, právní střediska. Právní střediska, která jsou financována z různých zdrojů, často i orgány místní samosprávy, obvykle zaměstnávají placené právníky na plný úvazek; mnoho z nich však má rovněž komunitní pracovníky. Mnoho času je věnováno problémům týkajícím se bydlení, zaměstnání, sociálního zabezpečení a přistěhovalectví. Bezplatné poradenství je dostupné rovněž u občanských poraden (Citizens Advice Bureaux), poraden pro spotřebitele a bydlení a u specializovaných poradenských středisek, která provozují různé dobrovolné organizace. Žadatelům o azyl poskytují bezplatné poradenství a pomoc právní poradna pro uprchlíky (Refugee Legal Centre) a poradna pro přistěhovalce (Immigration Advisory Service), které jsou financovány státem, a poradna pro přistěhovalce poskytuje bezplatné poradenství a pomoc rovněž osobám, které mají právo odvolat se proti rozhodnutí v imigračním řízení.

Oběti trestných činů

1. Po odsouzení mohou soudy pachateli nařídit, aby oběti zaplatil odškodnění za tělesnou újmu, ztrátu nebo škodu způsobenou trestným činem. V Anglii a Walesu jsou soudy povinny uvážit odškodnění v každém vhodném řízení, a není-li odškodnění přiznáno, je třeba to odůvodnit. Odškodnění obětí musí mít přednost před peněžitým trestem, pokud soud zvažuje oboje, a vymáhání částek přiznaných jako odškodnění musí mít přednost před vymáháním peněžitých trestů.
2. Jestliže Královské státní zastupitelství (Crown Prosecution Service) zamítne trestní stíhání, mohou oběti v Anglii a Walesu zahájit trestní stíhání samy, v praxi se to však děje zřídka. Oběti mohou podat žalobu o náhradu škody rovněž u civilních soudů. Soudní řízení bylo zjednodušeno tak, aby i osoby bez právních znalostí mohly podat žaloby týkající se drobných nároků v souvislosti se ztrátou nebo škodou.
3. Oběti (bez ohledu na jejich státní příslušnost), kterým je v důsledku trestného činu spáchaného v Anglii, Walesu nebo Skotsku způsobená újma, mohou požádat o odškodnění z veřejných prostředků v rámci programu odškodnění v trestních věcech (Criminal Injuries Compensation Scheme). Odškodnění je založeno na stanovených sazbách přiznaných částek, které se pohybují v rozmezí od 1 000 GBP do 500 000 GBP v případě nejvážněji zraněných obětí.
4. V Severním Irsku existují zvláštní úprava, kdy za určitých podmínek může být odškodnění vyplaceno z veřejných prostředků, a to v případě újmy na zdraví způsobené trestným činem a úmyslného poškození majetku, včetně z toho plynoucího ušlého zisku.
5. Ve Spojeném království existují tři organizace, které poskytují obecnou podporu obětem trestných činů: Podpora obětí (Victim Support), která působí v Anglii a Walesu, Podpora obětí Skotsko (Victim Support Scotland) a Podpora obětí Severní Irsko (Victim Support Northern Ireland). Tyto organizace dostávají finanční prostředky od státu.
6. V červnu 1996 zveřejnila vláda novou Chartu oběti (Victim’s Charter), která byla v dubnu 2006 přijata jako zákonný požadavek prostřednictvím Kodexu obětí (Victims Code of Practice). Oběti mají nyní právní nárok na kvalitní službu poskytovanou agenturami trestní spravedlnosti. Kodex informuje oběti rovněž o tom, jak si stěžovat v případě neposkytnutí kvalitní služby. Zavedení Charty svědka (Witness Charter) poskytlo svědkům podobný (nikoli však zákonný) soubor norem týkajících se poskytovaných služeb. V Severním Irsku byl zveřejněn zvláštní kodex pro oběti trestných činů, který stanoví normy pro poskytované služby, jež by měly oběti obdržet během svých kontaktů se systémem trestního soudnictví v Severním Irsku, a který informuje o tom, jak podat stížnost. Všechny oběti oznámených trestných činů obdrží leták s názvem „Oběti trestných činů“ (Victims of crime), který poskytuje praktické rady ohledně toho, co dělat po spáchání trestného činu. Leták srozumitelně vysvětluje postupy policie a soudu a to, jak požádat o odškodnění a jaká další pomoc je k dispozici.

Vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv

Komise Severního Irska pro lidská práva (Northern Ireland Human Rights Commission)

Komise Severního Irska pro lidská práva (NIHRC) je vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv, která má akreditační status A od OSN. NIHRC je financována vládou Spojeného království, je však nezávislým veřejným subjektem, který funguje plně v souladu s Pařížskými zásadami OSN.

Jejím úkolem je zajišťovat, aby vládní orgány a jiné veřejné subjekty chránily lidská práva osob v Severním Irsku. Pomáhá rovněž zvyšovat povědomí o lidských právech a o postup nápravy v případě jejich porušení nebo odepření.

Kontaktní údaje:

Temple Court
39 North Street
Belfast
Severní Irsko
BT1 1NA
Tel. č.: +44 (0)28 90243987
E-mail: information@nihrc.org
Internetová stránka: http://www.nihrc.org/

Veřejný ochránce práv

Veřejný ochránce práv pro parlamentní a zdravotnické otázky

Tento veřejný ochránce práv byl zřízen Evropským parlamentem, aby pomáhal jednotlivcům a veřejnosti.

Jeho úkolem je prošetřovat stížnosti soukromých osob na to, že s nimi bylo zacházeno nespravedlivě nebo obdrželi špatné služby od orgánů veřejné moci nebo jiných veřejných organizací a NHS v Anglii. Jeho pravomoci vymezuje zákon a jeho služby jsou bezplatné pro všechny.

Kontaktní údaje:

The Parliamentary and Health Service Ombudsman
Millbank Tower
Millbank
London
SW1P 4QP
Internetová stránka: https://www.ombudsman.org.uk/

Specializované subjekty na ochranu lidských práv

Veřejný ochránce práv dětí (Ombudsperson for rights of the child)

Komisař Severního Irska pro děti a mládež (Northern Ireland Commissioner for Children and Young People)

Komisař pro děti a mládež je veřejnoprávním nevládním subjektem (NDPB), který byl zřízen v říjnu 2003.

Stávající komisařkou je paní Koulla Yiasouma a její úlohou je zaručit a chránit práva a nejlepší zájmy dětí a mladých lidí v Severním Irsku. Komisař by měl rovněž přihlížet k relevantním ustanovením Úmluvy Organizace spojených národů o právech dítěte.

Gestorem je ministerstvo pro komunity.

Kontaktní údaje:

NICCY
Equality House
7-9 Shaftesbury Square
Belfast
Severní Irsko BT2 7DP
Tel. č.: 028 90311616
E-mail: info@niccy.org
Internetové stránky: http://www.niccy.org/

Komisař pro starší občany (Commissioner for Older People)

Komisař pro starší občany je veřejnoprávním nevládním subjektem (NDPB), který byl zřízen v listopadu 2011. Stávající komisařkou je paní Eddie Lynch a její úlohou je zaručit a chránit práva a nejlepší zájmy starších občanů v Severním Irsku.

Kontaktní údaje:

COPNI
Equality House
7-9 Shaftesbury Square
Belfast
Severní Irsko BT2 7DP
Tel. č.: 028 90269380
E-mail: info@copni.org
Internetová stránka: http://www.copni.org/

Orgán pro rovnost

Komise Severního Irska pro rovnost (Equality Commission for Northern Ireland)

Kontaktní údaje:

Equality House
7-9 Shaftesbury Square
Belfast
Severní Irsko BT 2 7DP
Tel. č.: 028 90500600
E-mail: information@equalityni.org
Internetová stránka:http://www.equalityni.org/

Komise Severního Irska pro rovnost je nevládní veřejnoprávní orgán zřízený zákonem Severního Irska z roku 1998. Její pravomoci a povinnosti vyplývají z řady zákonů, které byly přijaty v posledním desetiletí, a poskytuje ochranu proti diskriminaci na základě věku, postižení, rasy, náboženského vyznání a politického přesvědčení, pohlaví a sexuální orientaci. Její úkoly vyplývají rovněž ze zákona o Severním Irsku z roku 1998 ve vztahu k zákonné rovnosti a povinnosti řádných vztahů, které váže orgány veřejné správy.

Gestorem je úřad vlády (Executive Office)

Úřad pro ochranu údajů (Data Protection Body)

1. Komisař pro informace (Information Commissioner)

Úřad komisaře pro informace je nezávislý orgán Spojeného království, který je zřízen za účelem podpory práva na informace ve veřejném zájmu, prosazování otevřenosti ze strany veřejnoprávních orgánů a ochrany údajů fyzických osob.

Kontaktní údaje:

Information Commissioner's Office
Wycliffe House
Water Lane
Wilmslow
Cheshire SK9 5AF
Tel. č.: 0303 123 1113 (nebo 01625 545745, pokud nechcete volat na číslo začínající předčíslím „03“, nebo +44 1625 545745 v případě volání ze zahraničí)
Internetová stránka: https://ico.org.uk/

2. Komisař pro informace – regionální úřad (Information Commissioner – Regional office)

Severní Irsko

Information Commissioner's Office – Northern Ireland
3rd floor, 14 Cromac Place
Belfast
Severní Irsko BT7 2JB
Tel. č.: 028 90269380
E-mail: ni@ico.org.uk

Další

1. INTERNETOVÉ STRÁNKY – Directgov

Oficiální internetové stránky vlády Spojeného království pro občany Spojeného království.

Internetová stránka: http://www.gov.uk/

2. Občanská poradna (Citizens Advice Service)

Občanská poradna pomáhá lidem řešit jejich právní, finanční či jiné problémy pomocí poskytování bezplatného, nezávislého a důvěrného poradenství a ovlivňováním tvůrců politik.

Internetová stránka: http://www.citizensadvice.org.uk/

3. Komise pro právní služby Severního Irska (Northern Ireland Legal Services Commission.)

Komise pro právní služby Severního Irska je nevládní veřejnoprávní orgán ministerstva spravedlnosti zřízený podle nařízení o přístupu k spravedlnosti z roku 2003 (Access to Justice (Northern Ireland) Order). Ministr spravedlnosti David Ford zmínil svůj záměr převést pravomoci této komise na výkonnou agenturu v rámci ministerstva na podzim roku 2014. Tato nová organizace se bude nazývat Agentura pro právní služby Severního Irska (Legal Services Agency Northern Ireland). Tento převod zásadně nezmění celkové poskytování služeb, přinese však řadu důležitých výhod v oblasti řízení a úsporu nákladů.

Úkolem komise je řídit poskytování právních služeb financovaných z veřejných zdrojů v rámci zákonných režimů právní pomoci. Uplatňuje zákonná kritéria pro určení, zda by se jedinci mělo dostat právní pomoci v občanských, a v případě přiznání způsobilosti vyplácí právním zástupcům odměnu za poskytnuté služby. Zatím o přiznání právní pomoci v trestních věcech rozhoduje soudnictví, poskytování služeb právní pomoci hradí komise. Kromě administrace systému právní pomoci poskytuje komise ministerstvu spravedlnosti rovněž podporu při jeho práci na reformě systému právní pomoci.

Kontaktní údaje:

The Northern Ireland Legal Services Commission
2nd Floor
Waterfront Plaza
8 Laganbank Road
Mays Meadow
Belfast
Severní Irsko BT1 3BN
Tel. č.: +44 (0)28 90408888
Internetová stránka:http://www.nilsc.org.uk/

Jejím posláním je prosazovat v Severním Irsku spravedlivý a rovný přístup ke spravedlnosti poskytováním právních služeb financovaných z veřejných prostředků.

Jejím cílem je poskytovat kvalitní služby zaměřené na klienta, které jsou určeny osobám, jež je nejvíce potřebují, a které prokazují efektivnost vynaložených prostředků.

Její právníci a jiní poradci:

• pomáhají osobám, jež jsou způsobilé pro právní pomoc, při ochraně jejich práv ve věcech občanských,
• pomáhají osobám, které jsou vyšetřovány nebo čelí trestnímu stíhání.

4. Komisař pro oběti (The Victims’ Commissioner)

Baroness Newlove of Warrington,
Victims' Commissioner for England & Wales
The Tower, 9th Floor,
102 Petty France,
London, SW1H 9AJ
E-mail: victims.commissioner@victimscommissioner.gsi.gov.uk
Internetová stránka: http://victimscommissioner.org.uk/

Úlohou komisaře pro oběti je prosazovat zájmy obětí a svědků, podporovat osvědčené postupy při zacházení s těmito osobami a pravidelně přezkoumávat Kodex pro svědky, který stanoví, jaké služby mohou oběti získat.

Úlohou komisaře je naslouchat stanoviskům obětí a svědků, snažit se pochopit trestní soudnictví z jejich strany a pokusit se zlepšit služby a podporu jim dostupnou.

Podle zákona nesmí komisař zasahovat v konkrétních případech. Může však nasměrovat na místo, kde lze získat nejlepší radu a podporu.

5. Organizace Victim Support Northern Ireland

Kontaktní údaje:

Central Office
Victim Support NI
Annsgate House
3^rd Floor
70/74 Ann Street
Belfast
Severní Irsko BT 1 4EH
Tel. č.: 028 9024 3133
E-mail: belfast@victimsupportni.org.uk

Victim Support Northern Ireland je charitativní organizace, která pomáhá osobám zasaženým jakýmkoli trestným činem. Obětem, svědkům a jiným osobám zasaženým trestnými činy poskytuje emoční podporu, informace a praktickou pomoc.

Tento subjekt je přední charitativní organizací podporující osoby, které jsou zasaženy trestným činem. Nabízí bezplatnou a důvěrnou službu bez ohledu na to, zda byl dotyčný trestný čin oznámen. Jedná se o nezávislou organizaci, která není součástí policie, soudů ani jiného orgánu činného v trestním řízení.

Každý rok poskytne tato organizace pomoc téměř 30 000 osob zasaženým trestným činem.

6. Ombudsman Severního Irska pro vězeňství (Prisoner Ombudsman for Northern Ireland)

Unit 2
Walled Garden
Stormont Estate
Belfast
Severní Irsko BT4 3SH
Tel. č.: 028 90443982
Bezplatná telefonní linka: 0800 7836317
E-mail: pa@prisonerombudsman.x.gsi.gov.uk
Internetová stránka: http://www.niprisonerombudsman.gov.uk/

Ombudsmana pro vězeňství jmenuje ministr spravedlnosti Severního Irska a ombudsman je zcela nezávislý na Vězeňské službě Severního Irska (NIPS).

Ombudsman pro vězeňství prošetřuje:

• stížnosti vězňů ve věznicích v Severním Irsku,
• návštěvy vězňů ve věznicích v Severním Irsku,
• úmrtí ve výkonu trestu a věznicích v Severním Irsku.

Stávajícím ombudsmanem je pan Tom McGonigle, jemuž pomáhá tým vyšetřovatelů a jiného personálu.

7. Úřad komisaře pro imigrační služby (Office of the Immigration Services Commissioner – OISC)

Kontaktní údaje:

5^th Floor
21 Bloomsbury Street
London
WC1B 3HF
Tel. č.: 020 7211 1500

Úřad komisaře pro imigrační služby je nezávislý, nevládní veřejný orgán zřízený podle zákona o přistěhovalectví a azylu z roku 1999 (Immigration and Asylum Act 1999).

Imigrační právní předpisy (Immigration and Asylum Act 1999 a the Nationality, Immigration and Asylum Act 2002) poskytují komisaři pro imigrační služby řadu pravomocí, včetně:

• odmítnout zapsání poradce (adviser) do seznamu
• vyškrtnutí poradce ze seznamu
• omezit nebo změnit úroveň práce, kterou poradce smí vykonávat
• podat kárnou žalobu na poradce na seznamu
• podat návrh na soudní zákaz nebo příkaz
• stíhat nezákonné poskytování imigračního poradenství a /nebo služeb
• stíhat nezákonné propagování imigračního poradenství a /nebo služeb
• vstupovat do prostor poradce
• zabavit záznamy poradce

Další informace viz: http://www.oisc.gov.uk/

8. Komise pro oběti a pozůstalé (Commission for Victims and Survivors)

Kontaktní údaje:

Commission for Victims and Survivors
Equality House
7-9 Shaftesbury Square
Belfast
BT2 7DP
Tel. č.: 028 9031 1000
Fax: 028 9060 7424

Komise pro oběti a pozůstalé pro Severní Irsko obětavě usiluje o to, aby práva všech obětí a pozůstalých byla vyslyšena, dodržována a aby oběti a pozůstalí měli přístup ke službám, které jsou na nejvyšší možné úrovni. Komise pro oběti a pozůstalé se snaží zlepšit život obětí násilných trestných činů a pozůstalých po nich.

Snaží se řešit potřeby všech obětí a pozůstalých zajištěním excelentního poskytování služeb, uznáním odkazů minulosti a usilováním o lepší budoucnost. Její činnost vychází z řady základních hodnot, které jsou uplatňovány v každodenní práci. Usiluje o dosažení výsledků založených na plnění těchto hodnot. Mezi tyto hodnoty patří:

• Oběti středisku zájmu – oběti a pozůstalí jsou střediskem zájmu všech činností, které komise provádí, přičemž komise oběti a pozůstalé povzbuzuje a cenní si jejich účasti.
• Otevřenost a transparentnost – komise je při veškeré své činnosti otevřená, čestná, odpovědná a reagující.
• Rovnost a diverzita – komise zachází s každým rovně a nerovnost potírá nestranným, nezávislým a bezúhonným způsobem.
• Respekt – komise bude úslužná a profesionální při svém jednání s kýmkoliv.
• Nestrannost – komise bude prosazovat svou nezávislost a zachovávat si nezbytný odstup, aby mohla apelovat na vládu a příslušné orgány.
• Dodávání kvality – komise bude usilovat o realizaci všech svých programů ve vysoké kvalitě.

Další informace viz http://www.cvsni.org/

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady:

Vnitrostátní soudy a nesoudní subjekty - Skotsko

Vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv

Veřejný ochránce práv

Specializované úřady na ochranu lidských práv:

Ostatní

Vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv

Níže uvedené instituce vám mohou poskytnout radu s ohledem na vaši konkrétní situaci.

1. Komise pro rovnost a lidská práva (Equality and Human Rights Commission (EHRC))

Komise pro rovnost a lidská práva je vnitrostátní orgán pro rovné zacházení pro Skotsko, Anglii a Wales, který usiluje o odstranění diskriminace a prosazování rovnosti na základě devíti chráněných důvodů stanovených v zákoně o rovnosti z roku 2010 (Equality Act 2010): věku, zdravotního postižení, pohlaví, rasy, náboženského vyznání a přesvědčení, těhotenství a mateřství, manželství a registrovaného partnerství, sexuální orientace a změny pohlaví.  Jde o vnitrostátní instituci na ochranu lidských práv se „statusem A“, která je nezávislá na vládě a své pověření týkající se prosazování a ochrany lidských práv ve Skotsku sdílí se Skotskou komisí pro lidská práva (Scottish Human Rights Commission).

Jako vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv EHRC:

• podporuje informovanost o lidských právech, jejich pochopení a ochranu
• vybízí veřejné subjekty, aby plně dodržovaly zákon o lidských právech
• poskytuje informace o lidských právech veřejnosti, organizacím občanské společnosti a veřejným orgánům
• sleduje situaci v oblasti lidských práv ve Velké Británii a podává zprávy o svých zjištěních a doporučeních OSN, vládě a parlamentu
• vydává doporučení vládě a parlamentu Spojeného království a decentralizované skotské a velšské vládě ohledně politik a navrhovaných právních předpisů, které budou mít dopad na lidská práva
• využívá své zákonnou pravomoc k zlepšení ochrany lidských práv

EHRC má mimo jiné zákonnou pravomoc:

• zahajovat soudní přezkum – druh soudního řízení, v němž soudce přezkoumává zákonnost rozhodnutí nebo opatření přijatého veřejným orgánem
• pohrozit soudním přezkumem před tím, než jsou přijaty právní předpisy, pokud se domnívá, že navržená změna právních předpisů poruší lidská práva nějaké skupiny
• přistoupit k soudním řízením týkajícím se lidských práv, která zahájil někdo jiný (známé jako přistoupení „třetí strany“) – komise však nemůže poskytovat podporu v jednotlivých případech v oblasti lidských práv, pokud v nich nejde o otázku rovnosti
• provádět šetření v jakékoli otázce lidských práv, pokud komise vydá doporučení v zájmu změny a zlepšení v politice, praxi a právních předpisech jakékoli organizace, tyto organizace musí k těmto doporučením přihlížet
• doručovat výzvu ke splnění povinnosti (compliance notice), pokud se domnívá, že veřejný orgán neplní svou povinnost týkající se zajištění rovnosti – výzva může požadovat, aby veřejný orgán splnil povinnost, nebo může podrobně uvádět kroky, které je třeba podniknout ke splnění povinnosti

http://www.equalityhumanrights.com/

Kontaktní údaje:

Equality and Human Rights Commission – Scotland Office

Tel. č.: 0141 288 5910

E-mail: scotland@equalityhumanrights.com

Uživatelé britské znakového jazyka mohou komisi kontaktovat za spravedlivých podmínek ve srovnání se slyšícími zainteresovanými stranami.  Další informace získáte, když kontaktujete Komisi pro rovnost a lidská práva na internetových stránkách http://www.equalityhumanrights.com/.

Equality Advisory Support Service

Tel. č.: 0808 800 0082
Textový telefon: 0808 800 0084

E-mail: eass@mailgb.custhelp.com

Pošta: FREEPOST EASS Helpline FPN6521

Prostřednictvím internetových stránek http://www.equalityadvisoryservice.com/ jsou dostupné i tlumočení do BSL, chat a kontaktní formulář.

Úřední hodiny:
pondělí až pátek od 9:00 do 19:00
sobota od 10:00 do 14:00
V neděli a o státních svátcích zavřeno.

2. Skotská komise pro lidská práva (Scottish Human Rights Commission, SHRC)

Skotská komise pro lidská práva je vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv pro Skotsko, která má v souladu s Pařížskými zásadami OSN týkajícími se statusu vnitrostátních institucí nejvyšší úroveň akreditace („status A“).  SHRC je nezávislý subjekt zřízený skotským parlamentem v roce 2008 a její obecnou povinností je podporovat u všech osob a všude ve Skotsku povědomí o všech lidských právech (ekonomických, sociálních, kulturních, občanských a politických), jejich pochopení a dodržování a prosazovat osvědčené postupy ve vztahu k lidským právům.  V otázkách lidských práv může také podávat zprávy přímo OSN.  Všechny povinnosti a pravomoci komise jsou stanoveny v zákoně o Skotské komisi pro lidská práva z roku 2006.

SHRC má pravomoc:

• doporučovat změny právních předpisů, politiky a praxe
• prosazovat lidská práva prostřednictvím vzdělávání, odborné přípravy a zveřejňování výsledků výzkumu
• provádět šetření týkající se politik a postupů skotských orgánů veřejné moci

V SHRC se nezabývá stížnostmi ani nepůsobí jako asistenční služba pro jednotlivce.  Nicméně její leták „Pomoc s lidskými právy“ uvádí podrobné údaje o organizacích a službách, které mohou poskytnout poradenství a pomoc.

Kontaktní údaje:

E-mail: hello@scottishhumanrights.com

Internetová adresa: Scottish Human Rights Commission

Veřejní ochránci práv

1. Skotský veřejný ochránce práv pro veřejné služby (Scottish Public Services Ombudsman)

Skotský veřejný ochránce práv pro veřejné služby poskytuje bezplatnou, nezávislou a nestrannou službu ve sporech mezi občany a místní samosprávou i ústřední vládou s cílem pomoci při řešení sporů nebo nápravě nespravedlivé situace.  Jde o poslední stupeň pro vyřizování stížností na veřejné subjekty ve Skotsku (zastupitelstva, Národní zdravotní služba (National Health Service), stavební sdružení, vysoké školy a univerzity, věznice, většina vodohospodářských společností, skotská vláda a její orgány a útvary a většina skotských orgánů).

Kontaktní údaje:

Bezplatná telefonní linka: 0800 377 7330
Tel. č.: 0131 225 5330

Pošta: Freepost SPSO (nevyžaduje se známka)

Osobně: 4 Melville Street, Edinburgh, EH3 7NS (úřední hodiny pondělí, středa, čtvrtek a pátek od 9:00 do 17:00, úterý od 10:00 do 17:00)

Internetová adresa: SPSO

2. Veřejný ochránce práv pro parlamentní a zdravotnické otázky

Veřejný ochránce práv pro parlamentní a zdravotnické otázky představuje poslední stupeň pro podávání stížností na Národní zdravotní službu (National Health Service) v Anglii a veřejné služby poskytované vládou Spojeného království.  Poskytuje bezplatné služby a prověřuje stížnosti, pokud se někdo domnívá, že došlo k nespravedlnosti nebo újmě, jelikož organizace nejednala řádně či spravedlivě nebo neposkytla náležitou službu a nezjednala nápravu.

Veřejný ochránce práv není součástí vlády.  Parlament zřídil tuto funkci za účelem zajištění nezávislého vyřizování stížností.  Veřejný ochránce práv sdílí zjištění vyplývající z vyřizování případů s Parlamentem s cílem pomoci kontrolovat poskytovatele veřejných služeb a zjištění sdílí obecněji i s ostatními subjekty s cílem pomoci zlepšit veřejné služby.  Veřejný ochránce práv je odpovědný parlamentu Spojeného království a jeho práci kontroluje Výbor pro veřejnou správu a ústavní záležitosti (Public Administration and Constitutional Affairs Committee).

Před podáním stížnosti veřejnému ochránci práv si musíte stěžovat nejprve u organizace, s jejíž činností nejste spokojeni.  Týká-li se vaše stížnost útvaru vlády Spojeného království nebo veřejné organizace ve Spojeném království, musíte se obrátit na poslance, aby věc postoupil veřejnému ochránci práv.

Internetová adresa: Veřejný ochránce práv (Ombudsman)

Kontaktní údaje:

Tel. č.: 0345 015 4033 (pondělí až pátek od 8:30 do 17:30)

Textová služba „zpětného volání“: 07624 813 005

Jste-li uživatelem britského znakového jazyka, můžete využít službu SignVideo: SignVideo

Specializované úřady na ochranu lidských práv

1. Skotský komisař pro děti a mládež (Children and Young People's Commissioner Scotland)

Skotský komisař pro děti a mládež zvyšuje povědomí o právech dětí a chápaní těchto práv a pomáhá dětem prosazovat jejich práva. Komisař má pravomoc provádět vyšetřování ohledně toho, zda poskytovatelé služeb berou ohled na práva, zájmy a názory skupin dětí a mladých lidí při přijímání rozhodnutí či opatření, která se jich dotýkají.

Kontaktní údaje

E-mail: inbox@cypcs.org.uk

Internetová adresa: CYPCS

2. Skotský komisař pro informace (Scottish Information Commissioner)

Úřad skotského komisaře pro informace podporuje a prosazuje právo veřejnosti požadovat informace, které mají k dispozici skotské orgány veřejné moci, i osvědčené postupy u orgánů.  Prostřednictvím své práce podporuje komisař otevřenost, transparentnost a odpovědnost veřejných subjektů.

Komisař odpovídá za prosazování a podporu skotských právních předpisů týkajících se svobody informací, konkrétně:

• skotského zákona o svobodě informací z roku 2002 (Freedom of Information (Scotland) Act 2002)
• skotských předpisů o životním prostředí z roku 2004 (Environmental Information (Scotland) Regulations 2004)
• skotských předpisů o INSPIRE z roku 2009 (INSPIRE (Scotland) Regulations 2009)

Komisař a jeho tým:

• prověřují žádosti a vydávají právně vykonatelná rozhodnutí
• prosazují osvědčené postupy u orgánů veřejné moci
• poskytují veřejnosti informace o jejích právech

Kontaktní údaje

E-mail: enquiries@itspublicknowledge.info

Internetová adresa: Scottish Information Commissioner

3. Úřad komisaře pro informace (Information Commissioner's Office)

Úřad komisaře pro informace je nezávislý orgán ve Spojeném království, který má podporovat práva na informace ve veřejném zájmu, prosazovat otevřenost veřejných subjektů a chránit důvěrnost údajů jednotlivců.

Kontaktní údaje:

Information Commissioner's Office
Wycliffe House
Water Lane
Wilmslow
Cheshire
SK9 5AF

Tel. č.: 0303 123 1113 (nebo 01625 545745, pokud nechcete volat na číslo začínající předčíslím „03“)
Fax: 01625 524 510

The Information Commissioner's Office Scotland
45 Melville Street
Edinburgh
EH3 7HL

Tel. č.: 0131 244 9001

E-mail: Scotland@ico.org.uk
Internetová adresa: Information Commissioner's Office

Ostatní organizace

1. Občanská poradna (Citizens Advice Service)

Občanská poradna pomáhá lidem řešit jejich právní, finanční a jiné problémy poskytováním bezplatného, nezávislého a důvěrného poradenství a ovlivňováním tvůrců politik.

Kontaktní údaje

Přímá linka občanské poradny: 0808 800 9060 (pondělí až pátek od 9:00 do 18:00)

Internetová adresa: Občanská poradna (Citizens Advice Service)

Pokud chcete kontaktovat občanskou poradnu, klikněte na http://citizensadvice.org.uk/index/contact_us.htm

2. Podpora obětí Skotsko (Victim Support Scotland)

Podpora obětí Skotsko je dobrovolná organizace, která pomáhá osobám postiženým trestnými činy.  Obětem, svědkům a ostatním osobám zasaženým trestným činem poskytuje emoční podporu, praktickou pomoc a základní informace.  Služba je bezplatná, důvěrná a poskytují ji dobrovolníci prostřednictvím sítě komunitních služeb justice pro oběti a mládež a služeb poskytovaných svědkům na soudech.

Internetové stránky organizace Podpora obětí Skotsko poskytují další informace, včetně možnosti jejího kontaktování:

Podpora obětí Skotsko (Victim Support Scotland)

Linka pomoci: 0345 603 9213 (pondělí až pátek od 8:00 do 20:00)

Kodex pro oběti ve Skotsku (Victims' Code for Scotland)

Kodex pro oběti ve Skotsku (Victims' Code for Scotland) uvádí srozumitelně a na jednom místě informace o právech a podpoře, která je pro oběti trestných činů dostupná ve Skotsku.

3. Úřad komisaře pro imigrační služby (Office of the Immigration Services Commissioner)

Úřad komisaře pro imigrační služby (Office of the Immigration Services Commissioner (OISC)) je nezávislý, nevládní veřejný subjekt zřízený podle zákona o přistěhovalectví a azylu z roku 1999 (Immigration and Asylum Act 1999).

K hlavním povinnostem OISC patří:

• regulovat činnosti imigračních poradců
• prosazovat osvědčené postupy stanovováním norem
• přijímat a vyřizovat stížnosti na osoby poskytující imigrační poradenství
• trestně stíhat osoby překračující zákon
• dohlížet na činnost těch poskytovatelů služeb imigračního poradenství, jejichž činnost je regulována některým ze specializovaných profesních subjektů

OISC neposkytuje imigrační poradenství ani nedoporučuje či neschvaluje konkrétní poradce.

OISC spolupracuje s celou řadou organizací, včetně profesních sdružení, tribunálů, agentury Spojeného království pro ochranu hranic a dobrovolných organizací.

Další informace viz: Úřad komisaře pro imigrační služby (Office of the Immigration Services Commissioner)

Kontaktní údaje:

Office of the Immigration Services Commissioner
5th Floor
21 Bloomsbury Street
London
WC1B 3HF

Tel. č.: 0845 000 0046

E-mail: info@oisc.gov.uk

4. Skotský úřad pro právní pomoc (Scottish Legal Aid Board (SLAB))

Účelem právní pomoci ve Skotsku je umožnit přístup ke spravedlnosti osobám, které si nemohou dovolit uhradit náklady na právní poradenství.  Skotský úřad pro právní pomoc spravuje systém právní pomoci ve Skotsku v oblasti působnosti právních předpisů.

Za účelem podání žádosti o právní pomoc musíte vyhledat právního zástupce, který právní pomoc poskytuje.  Musíte prokázat, že si nemůžete dovolit zaplatit za právní zastupování sami a že váš problém je vážný.  V některých případech musíte zaplatit určitou částku na pokrytí nákladů řízení, nebo náklady uhradit později.

Případně nemusíte platit nic, a to v závislosti na vaší finanční situaci a druhu právní podpory, kterou potřebujete.

To, o jaký druh právní pomoci žádáte, závisí na druhu právní podpory, kterou potřebujete.  Váš právní zástupce vám poradí.

• Poradenství a pomoc pomáhají s náklady na získání právního poradenství od právního zástupce, jako jsou informace o vašich právech a možnostech nebo pomoc při jednání a vyřizování administrativních formalit.  Nezahrnuje to soudní výdaje.

V případě potřeby vás však může právní zástupce zastupovat u soudu:

• v občanskoprávním řízení, pokud máte například problémy s bydlením, rozvádíte se, máte spory ohledně dětí nebo potřebujete pomoc s hypotečním úvěrem
• v řízení ve věcech dětí a mladistvých, pokud jste například mladiství a máte se (nebo váš rodič/opatrovník) dostavit k jednání za účelem vyřešení určitého problému
• v trestním řízení, pokud jste byli například obviněni z trestného činu nebo čelíte vězení

Další informace o Skotském úřadu pro právní pomoc a možnosti jeho kontaktování viz níže.

Britský znakový jazyk: contact Scotland-BSL, skotská tlumočnická služba na internetu

E-mail: general@slab.org.uk

Internetová adresa: Skotský úřad pro právní pomoc (Scottish Legal Aid Board)

5. Inspektorát péče (Care Inspectorate)

Inspektorát péče reguluje a kontroluje pečovatelské služby ve Skotsku s cílem zajistit, aby splňovaly příslušné normy.  Provádí ověřování na místě společně s ostatními regulačními orgány za účelem kontroly, nakolik dobře podporují různé organizace v místních oblastech dospělé a děti.

Kontaktní údaje

E-mail: enquiries@careinspectorate.com

Internetová adresa: Inspektorát péče (Care Inspectorate)

6. Skotská komise pro duševní zdraví (Mental Welfare Commission Scotland)

Komise chrání a prosazuje lidská práva lidí s duševním postižením, poruchami učení, demencí a souvisejícími zdravotními potížemi.  Činí tak tím, že posiluje postavení jednotlivců a osobám, které o ně pečují, sleduje právní předpisy o duševním zdraví a nezpůsobilosti, ovlivňuje poskytovatele služeb a tvůrce politik a předkládá jim námitky.

E-mail: enquiries@mwcscot.org.uk

Internetová adresa: Skotská komise pro duševní zdraví (Mental Welfare Commission Scotland)

Další informace nebo pomoc

Níže uvedené organizace a subjekty mohou poskytnout informace nebo pomoc podle své oblasti působnosti.

Internetové stránky vlády Spojeného království pro občany Spojeného království: Gov.UK

Organizace Shelter Scotland poskytuje informace o bydlení: Shelter Scotland

Organizace ACAS poskytuje informace o zaměstnání: ACAS

Organizace National Debtline poskytuje poradenství pro zadlužené: National Debt Line

Organizace StepChange Debt Charity poskytuje poradenství pro zadlužené: Step Change

Organizace Money Advice Service poskytuje poradenství týkající se peněžních a finančních záležitostí: Money Advice Service

Skotská právnická společnost (Law Society of Scotland) vám pomůže nalézt právníka, a to i pro otázky lidských práv: Právnická společnost (Law Society of Scotland)

Skotské právní centrum pro děti (Scottish Child Law Centre) poskytuje bezplatné právní poradenství pro děti a o dětech: SCLC

Organizace Contact poskytuje informace, podporu a poradenství pro rodiny se zdravotně postiženými dětmi: Contact

Poradenská a podpůrná služba pro pacienty (Patient Advice and Support Service (PASS)) v rámci občanské poradny (Citizens Advice Bureau) je nezávislá služba, která poskytuje informace, poradenství a podporu pacientům a osobám, které o ně pečují: PASS

Skotské sdružení pro duševní zdraví (Scottish Association for Mental Health): SAMH

Care Information Scotland je telefonní a internetová služba, která poskytuje informace o pečovatelských službách pro starší osoby žijící ve Skotsku: CIS

Organizace SurvivorScotland dohlíží na národní strategii pro osoby, které byly v dětství týrány: SurvivorScotland

Skotská linka pomoci pro starší osoby: Age UK Scotland

Scottish Women's Aid: SWA

Skotská rada pro uprchlíky (Scottish Refugee Council): SRC

Právní centrum pro etnické menšiny (Ethnic Minorities Law Centre): EMLC