Upozorňujeme, že výchozí chorvatština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
Swipe to change

Základní práva

Chorvatsko

Obsah zajišťuje
Chorvatsko

Vnitrostátní soudy

Veřejný ochránce práv

Specializované úřady na ochranu lidských práv

Ochrana osobních údajů

Bezplatná právní pomoc

Vnitrostátní soudy

Soudy mají zvláštní úlohu při ochraně lidských práv. Jsou to ze zákona zřízené subjekty, jejichž nezávislost je zaručena ústavou. Existuje zvláštní mechanismus, který zaručuje výkon ústavních práv a svobod: ústavní stížnost, kterou mohou podat občané, kteří se domnívají, že vnitrostátní orgány, orgány místní a regionální samosprávy a veřejnoprávní subjekty, které rozhodují o právech a povinnostech občanů nebo přijímají rozhodnutí týkající se podezření z trestného činu nebo obvinění z trestného činu, porušily jejich lidská práva nebo základní svobody zaručené ústavou. Stížnost lze podat až poté, co byly vyčerpány všechny ostatní dostupné opravné prostředky.

Ústavní soud Chorvatské republiky
Trg svetog Marka 4
10000 Záhřeb
Tel. +385 16400251
Fax +385 14551055
https://www.usud.hr/

Nejvyšší soud Chorvatské republiky
Trg Nikole Šubića Zrinskog 3
10 000 Záhřeb
Tel. +385 14862222, +385 14810036
Fax +385 14810035
E-mail: vsrh@vsrh.hr
http://www.vsrh.hr/

Krajské (župní) soudy(209 kB)  PDF (209 Kb) hr (seznam krajských soudů)

Městské soudy(296 kB)  PDF (296 Kb) hr (seznam městských soudů)

Nejvyšší obchodní soud Chorvatské republiky
Berislavićeva 11, 10 000 Záhřeb
Tel. +385 14896888
Fax +385 1 487 23 29
http://www.vtsrh.hr/ />
Obchodní soudy(192 kB)  PDF (192 Kb) hr (seznam obchodních soudů)

Nejvyšší správní soud Chorvatské republiky
Frankopanska 16, 10 000 Záhřeb
Tel. +385 14807800
Fax +385 14807928
http://www.upravnisudrh.hr/

Seznam správních soudů(180 kB)  PDF (180 Kb) hr

Nejvyšší trestní soud Chorvatské republiky
Ulica Augusta Šenoe 30, 10 000 Záhřeb
Tel. +385 14807510
Fax +385 14611291
E-mail: predsjednik@vpsrh.pravosudje.hr
http://sudovi.pravosudje.hr/VPSRH/

Trestní soudy(274 kB)  PDF (274 Kb) hr (seznam trestních soudů)

Veřejný ochránce práv

Trg hrvatskih velikana 6
10 000 Záhřeb
Chorvatská republika
Tel. +385 14851855, +385 14851853
E-mail: info@ombudsman.hr
Fax +385 16431628

Podle článku 93 chorvatské ústavy je veřejný ochránce práv zástupcem chorvatského parlamentu pro prosazování a ochranu lidských práv a svobod, jak jsou vymezena v ústavě, právních předpisech a mezinárodních nástrojích v oblasti lidských práv a svobod, kterých je Chorvatská republika signatářem.

Veřejného ochránce práv a jeho zástupce volí chorvatský parlament na dobu osmi let a jeho úkolem je chránit občany před porušováním lidských práv, k nimž došlo prostřednictvím úkonů orgánů státní správy nebo právních subjektů pověřených výkonem veřejné moci. Veřejný ochránce práv je ústředním orgánem pro řešení diskriminace a plnění úkolů národního preventivního mechanismu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Při plnění těchto úkolů je veřejný ochránce práv nezávislý a autonomní.

Odpovědnosti:

Ochrana lidských práv

Občané mají právo podat veřejnému ochránci práv stížnost, jestliže se domnívají, že orgány veřejné moci porušily jejich práva. Veřejný ochránce práv provede šetření v reakci na stížnost a na základě obdržených dokumentů. Všechny orgány státní správy, orgány pověřené výkonem veřejné moci a orgány místní a regionální samosprávy (tj. všechny veřejnoprávní subjekty) jsou povinny poskytovat požadované informace.

Na základě zjištěného skutkového stavu může veřejný ochránce práv vydávat stanoviska, doporučení a oznámení příslušným úřadům nebo nejvyšším orgánům a v případě potřeby uvědomit chorvatský parlament.

Kromě toho veřejný ochránce práv kontroluje soulad předpisů s chorvatskou ústavou a mezinárodními úmluvami v oblasti ochrany lidských práv a může vyzvat chorvatský parlament, aby pozměnil nebo přijal předpisy týkající se lidských práv. Může rovněž vyzvat chorvatský parlament, aby harmonizoval právní předpisy s ústavou a právem. Je oprávněn podat podnět k zahájení řízení před chorvatským Ústavním soudem za účelem přezkoumání souladu právních a správních předpisů s chorvatskou ústavou.

Prosazování lidských práv

Prosazování lidských práv zahrnuje výzkum a analýzu, rozvoj a údržbu databází a dokumentace, včasné a pravidelné informování veřejnosti a zúčastněných subjektů, aktivní iniciování činnosti a spolupráci s občanskou společností, mezinárodními organizacemi a akademickými výzkumnými institucemi a iniciativy ke sladění právních předpisů s mezinárodními a evropskými normami a k uplatňování těchto právních předpisů.

Ústřední subjekt pro boj proti diskriminaci

Veřejný ochránce práv přijímá stížnosti fyzických a právnických osob, poskytuje potřebné informace o právech a povinnostech a možnostech soudní a jiné ochrany, šetří jednotlivá podání a v rámci své pravomoci přijímá opatření s cílem odstranit diskriminaci a chránit práva diskriminovaných osob (vyjma případů probíhajících soudních řízení), vede mediační řízení s možností dosáhnout mimosoudního vyrovnání se souhlasem obou stran a podává trestní oznámení týkající se diskriminace k příslušnému úřadu státního zástupce.

Národní preventivní mechanismus

Veřejný ochránce práv plní úkoly, které spadají do národního preventivního mechanismu k předcházení mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, a to všude, kde jsou osoby zbaveny svobody nebo drženy ve vazbě, zadržovány nebo ubytovány v prostorách pod veřejným dohledem, jestliže tyto prostory nemohou opustit dle vlastní vůle.

To znamená, že zástupci úřadu veřejného ochránce práv jednající v rámci těchto pravomocí preventivně navštěvují věznice, nápravná zařízení, vazební jednotky a různé instituce, v nichž jsou ubytovány osoby s duševními poruchami, s cílem chránit osoby, které jsou zbaveny svobody nebo jejichž svoboda je omezena.

Vnitrostátní instituce na ochranu lidských práv

Od roku 2009 je veřejný ochránce práv jedinou vnitrostátní institucí ochrany a prosazování lidských práv v Chorvatské republice se statusem „A“ podle pařížských zásad OSN, které definují parametry nezávislosti vnitrostátních institucí na ochranu lidských práv.

Jedná se o nejvyšší úroveň institucionální nezávislosti, která byla úřadu veřejného ochránce práv znovu přiznána v červenci 2013, poté co OSN monitorovala, jak jsou prováděna její doporučení týkající se ochrany a zachování statusu nezávislosti.

Specializované úřady na ochranu lidských práv

Veřejný ochránce práv dítěte

Teslina 10
10 000 Záhřeb
Chorvatsko
E-mail: info@dijete.hr
Tel. 01/4929 669
Fax 01/4921 277
http://www.dijete.hr/

Oblast působnosti

Úřad veřejného ochránce práv pro práva dítěte kontroluje, zda jsou právní a správní předpisy v Chorvatsku týkající se ochrany práv a zájmů dětí v souladu s chorvatskou ústavou, Úmluvou o právech dítěte a jinými mezinárodními dokumenty v oblasti ochrany práv a zájmů dětí. Sleduje porušování práv jednotlivých dětí a studuje obecný výskyt a typy porušování práv a zájmů dětí. Hájí ochranu a prosazování práv a zájmů dětí se zvláštními potřebami; navrhuje opatření k vybudování komplexního systému pro ochranu a prosazování práv dětí a k prevenci škodlivého jednání, které ohrožuje zájmy dětí. Poskytuje dětem informace a poradenství ve věci způsobu výkonu a ochrany jejich práv a zájmů, spolupracuje s dětmi, povzbuzuje je k vyjadřování jejich stanovisek a tato stanoviska respektuje; iniciuje veřejné činnosti s cílem zlepšit postavení dětí, do těchto činností se zapojuje a navrhuje opatření ke zvýšení jejich dopadu na společnost. Má možnost přístupu k jakýmkoli datům, informacím a aktům souvisejícím s právy a ochranou dětí a může do nich nahlížet, a to bez ohledu na stupeň utajení. Je oprávněn ke vstupu a kontrole v kterékoli instituci, státním orgánu, v prostorách právnické i fyzické osoby se zákonným zmocněním k zajišťování péče o děti a v prostorách náboženských společenství, kde děti pobývají nebo kde jsou přechodně či trvale ubytovány.

Jestliže úřad veřejného ochránce práv zjistí, že určité dítě bylo vystaveno fyzickému nebo psychickému násilí, sexuálnímu obtěžování, zneužívání nebo vykořisťování, zanedbávání nebo nedbalému zacházení, musí neprodleně podat zprávu příslušnému úřadu státního zástupce a rovněž upozornit příslušné středisko sociální ochrany a navrhnout opatření k ochraně práv a zájmů dítěte. Může si vyžádat profesionální pomoc odborníků a odborných institucí činných v oblasti výzkumu ochrany, péče, rozvoje a práv dětí a takovou pomoc musí v řádné době získat.

Veřejný ochránce práv pro rovnost žen a mužů

Preobraženska 4/1
10 000 Záhřeb
Tel. +385 14848100
Fax +385 14844600
E-mail: ravnopravnost@prs.hr
http://www.prs.hr/

Oblast působnosti

Úřad veřejného ochránce práv pro rovnost žen a mužů se zabývá stížnostmi, které se týkají diskriminace související s genderem, manželským a rodinným stavem a se sexuální orientací; šetří porušení zásady rovnosti žen a mužů, případy diskriminace jednotlivců nebo skupin osob, kterých se dopustily vnitrostátní orgány, útvary orgánů místní a regionální samosprávy a jiné orgány veřejné moci, zaměstnanci těchto orgánů a jiné právnické a fyzické osoby.

Činnost veřejného ochránce práv zahrnuje oprávnění podávat oznámení, předkládat návrhy a vydávat doporučení.

Jestliže veřejný ochránce práv zjistí, že došlo k porušení zásady rovnosti žen a mužů, je oprávněn podat žádost o ústavní přezkum zákona nebo o přezkum ústavnosti a zákonnosti jiných předpisů.

Veřejný ochránce práv osob se zdravotním postižením

Savska cesta 41/3
10 000 Záhřeb
Tel. +385 16102170
Fax +385 16177901
E-mail: ured@posi.hr

Oblast působnosti

Úřad veřejného ochránce práv pro osoby se zdravotním postižením je autonomní vnitrostátní institucí, jejíž hlavní úlohou je sledovat a prosazovat práva osob se zdravotním postižením stanovená na základě Ústavy Chorvatské republiky, mezinárodních smluv a právních předpisů. V případě porušení práv osob se zdravotním postižením je veřejný ochránce práv oprávněn vydávat upozornění, navrhovat opatření, předkládat doporučení, informovat a požadovat zprávy o přijatých opatřeních.

Jestliže veřejný ochránce práv zjistí, že určité právní řešení způsobuje újmu osobám se zdravotním postižením nebo dětem s vývojovými problémy, nějakým způsobem je omezuje nebo je staví do méně výhodného postavení oproti osobám bez zdravotního postižení, předloží veřejný ochránce práv návrh na změnu takového právního řešení.

Úřad veřejného ochránce přijímá jednotlivé stížnosti osob se zdravotním postižením a osob jednajících v jejich zájmu, posuzuje stížnosti na porušování práv osob se zdravotním postižením a ve spolupráci s institucemi odpovědnými za řešení těchto problémů se pokouší nalézt nejpříznivější řešení.

Veřejný ochránce práv pro osoby se zdravotním postižením poskytuje osobám se zdravotním postižením poradenskou pomoc ohledně výkonu a ochrany jejich práv a zájmů.

Ochrana osobních údajů

Agentura pro ochranu osobních údajů

Martićeva 14
10 000 Záhřeb

Tel. +385 4609000
Fax +385 4609-099
E-mail: azop@azop.hr
http://www.azop.hr/

Agentura pro ochranu osobních údajů je veřejný orgán, který má nezávislou a autonomní působnost. Agentura odpovídá za plnění administrativních a odborných úkolů týkajících se ochrany osobních údajů. Agentura v rámci svého výkonu veřejné moci sleduje ochranu osobních údajů, poukazuje na jednání vnímané jako zneužití při shromažďování osobních údajů, sestavuje seznam zemí a mezinárodních organizací s řádně regulovanou ochranou údajů, vyřizuje žádosti o šetření případů porušení práv zaručených zákonem o ochraně osobních údajů a vede ústřední registr se soubory osobních údajů.

Bezplatná právní pomoc

Na základě přijetí zákona o bezplatné právní pomoci se Ministerstvo spravedlnosti ujalo komplexního a náročného úkolu zřídit systém bezplatné právní pomoci.

Systém bezplatné právní pomoci umožňuje občanům, kteří mají omezené zdroje, najmout advokáty a získat právní pomoc pro konkrétní právní kroky a rovný přístup k soudním a správním řízením.

Institucionální rámec systému bezplatné právní pomoci tvoří úřady státní správy, které zpracovávají žádosti občanů v prvním stupni, zatímco odbor pro poskytování bezplatné právní pomoci na Ministerstvu spravedlnosti rozhoduje o opravných prostředcích v druhém stupni, v prvním stupni přijímá rozhodnutí o zápisu sdružení do rejstříku sdružení oprávněných poskytovat primární právní pomoc a zajišťuje správní a odborné sledování poskytovatele primární právní pomoci.

Zákon o bezplatné právní pomoci zahrnuje následující poskytovatele právní pomoci:

  • advokáty,
  • oprávněná sdružení,
  • odborové svazy,
  • právní kliniky a
  • úřady státní správy v krajích.

Primární právní pomoc poskytují úřady, oprávněná sdružení a právní kliniky.
Při poskytování primární právní pomoci jsou úřady oprávněny nabízet obecné právní informace a právní poradenství a vypracovávat podání.

Sekundární právní pomoc poskytují advokáti.

V souladu s ustanoveními zákona o bezplatné právní pomoci musí osoby, které hodlají uplatnit své právo na bezplatnou právní pomoc, podat vyplněný standardní formulář žádosti o právní pomoc u úřadu státní správy v kraji svého bydliště. K žádosti je třeba přiložit výslovný písemný souhlas všech žadatelů a dospělých členů domácnosti se zpřístupněním všech údajů týkajících se majetku a s přijetím veškeré hmotné a právní odpovědnosti za pravdivost tvrzení žadatele.

Formulář žádosti lze stáhnout z internetových stránek Ministerstva spravedlnosti nebo získat na úřadech státní správy v krajích, obcích nebo v centrech sociální péče v řádných úředních hodinách.

Žádosti nepodléhají správním poplatkům a musí být podány osobně nebo doporučenou poštou.

Z poskytnutí právní pomoci vyplývá plné nebo částečné krytí nákladů právní pomoci v závislosti na finanční situaci žadatele. Předpokládá se, že náklady řízení mohou být sdíleny do určité procentní výše podle hmotné situace příjemce.

Je-li právní pomoc poskytována v omezeném rozsahu, kompenzuje příjemce rozdíl mezi plnou částkou odměny a úhradou nákladů advokátovi v rámci zbývající části podle hodnoty služby vymezené advokátním tarifem.

Příjemci

Příjemci právní pomoci ve smyslu zákona o bezplatné právní pomoci zahrnují:

  • chorvatské občany,
  • děti, které nejsou chorvatskými občany a nacházejí se v Chorvatské republice bez doprovodu dospělého opatrovníka,
  • cizí státní příslušníky s dočasným pobytem na základě reciprocity a cizí státní příslušníky s trvalým pobytem,
  • cizí státní příslušníky pod dočasnou ochranou,
  • cizí státní příslušníky s nelegálním pobytem a cizí státní příslušníky na krátkodobé návštěvě, kteří jsou podrobeni řízení o vyhoštění nebo musí opustit Chorvatskou republiku,
  • žadatele o azyl, azylanty, cizí státní příslušníky, na které se vztahuje podpůrná ochrana, a jejich rodinné příslušníky s legálním pobytem v Chorvatské republice, kteří jsou podrobeni řízení, v němž není první pomoc zajištěna zvláštním zákonem.

Příjemci mohou najít informace o bezplatné právní pomoci na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti Chorvatské republiky nebo prostřednictvím e-mailu: besplatna.pravna.pomoc@pravosudje.hr a odpověď mohou očekávat v nejbližší možné době.

Příjemci mohou rovněž jakékoli otázky adresovat přímo úřadům státní správy ve svém konkrétním kraji.

Přeshraniční spory

Přeshraniční spor je spor, v němž má strana žádající o právní pomoc bydliště nebo místo obvyklého pobytu v jiném členském státě EU, než je členský stát, v němž zasedá soud nebo v němž má být rozhodnutí vymáháno.

Právní pomoc v přeshraničních sporech je poskytována v občanskoprávních a obchodních věcech, dohodovacích postupech, mimosoudních vyrovnáních, při vymáhání veřejných listin a při právním poradenství v těchto řízeních, přičemž ustanovení o přeshraničních sporech se nepoužijí v daňových, celních a jiných správních řízeních.

Žadatel, který má bydliště nebo místo obvyklého pobytu v Chorvatské republice a žádá o právní pomoc v přeshraničním sporu vedeném před soudem jiného členského státu, podá žádost k úřadu podle místa pobytu nebo bydliště. Příslušný úřad postoupí žádost Ministerstvu spravedlnosti do osmi dnů od jejího obdržení. Ministerstvo spravedlnosti zajistí překlad žádosti a podkladových dokumentů do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků daného členského státu a příslušného přijímajícího orgánu a předá je do patnácti dnů od obdržení příslušnému orgánu členského státu, v němž zasedá soud nebo v němž má být rozhodnutí vymáháno (přijímající orgán). Není-li právní pomoc přiznána, musí žadatel uhradit náklady překladu.

Žadatel může rovněž podat žádost přímo přijímajícímu orgánu v členském státě, v němž zasedá soud nebo v němž má být rozhodnutí vymáháno. Žadatel, který má bydliště nebo místo obvyklého pobytu v jiném členském státě a žádá o právní pomoc v přeshraničním sporu u soudu Chorvatské republiky, má nárok na právní pomoc v souladu s ustanoveními zákona o bezplatné právní pomoci. Žadatel nebo příslušný orgán členského státu, v němž má žadatel bydliště nebo místo obvyklého pobytu (předávající orgán), předá žádost o právní pomoc v Chorvatsku Ministerstvu spravedlnosti (přijímající orgán). Formuláře a podpůrné doklady musí být přeloženy do chorvatštiny, jinak bude žádost zamítnuta.

Žádosti se podávají na standardním formuláři, který stanoví rozhodnutí Komise 2004/844/ES ze dne 9. listopadu 2004, kterým se zavádí standardní formulář pro žádosti o právní pomoc, v souladu se směrnicí Rady č. 2003/8/ES o zlepšení přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc v těchto sporech.

Poslední aktualizace: 15/03/2018

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Zpětná vazba

Formulář níže můžete použít k zaslání vašich připomínek týkajících se nové podoby portálu

.