Máte právo obdržet písemné informace o tom, co můžete od systému trestního soudnictví očekávat, například „leták s informacemi pro oběti trestných činů“ nebo údaje o webových stránkách, které takové informace uvádí.
Podle druhu trestného činu, vaší osobní situace nebo významu informací pro konkrétní fázi vyšetřování nebo trestního řízení vám musí být od prvního kontaktu s policií nabídnut přístup k následujícím informacím:
Máte právo se kdykoli obrátit na služby podpory pro oběti bez ohledu na to, zda jste oznámili nebo neoznámili trestný čin, a to i po uzavření vyšetřování a trestního stíhání.
Máte právo získat služby stanovené v níže uvedeném kodexu, pokud k trestnému činu došlo v Anglii nebo Walesu nebo pokud se tyto služby týkají trestního řízení, které probíhá v Anglii nebo Walesu. [1]
[1] Způsobilost k odškodnění ze strany Úřadu pro náhradu újmy způsobené trestným činem (Criminal Injuries Compensation Authority) může záviset na místě vašeho bydliště nebo státní příslušnosti, pokud nejste s konečnou platností určeni jako oběť obchodování s lidmi nebo pokud vám není přiznán azyl, povolení k pobytu z humanitárních důvodů nebo dočasné povolení k pobytu.
Máte právo od policie získat následující informace:
Máte právo od policie obdržet informace o službách podpory pro oběti včetně jejich kontaktních údajů, abyste měli kdykoli přístup k podpoře od těchto služeb.
Máte právo, aby vás policie informovala a vysvětlila vám příslušné důvody do pěti pracovních dnů ode dne, kdy je podezřelá osoba:
Jestliže nerozumíte nebo nehovoříte anglicky, máte právo požádat o tlumočení do jazyka, kterému rozumíte:
Jestliže nerozumíte nebo nehovoříte anglicky, máte právo na požádání obdržet překlad těchto informací:
[1] Pokud nehovoříte anglicky, máte právo oznámit trestný čin v jazyce, kterému rozumíte, nebo s potřebnou jazykovou pomocí.
Poskytovatelé služeb podle Kodexu pro oběti (Victims Code) s vámi musí komunikovat jednoduchým a přístupným jazykem a musí přijmout vhodná opatření, která vám pomohou, abyste rozuměli vy sami a aby bylo rozuměno i vám (např. EasyRead, Braillovo písmo nebo využití registrovaného prostředníka). Při zvažování vhodných opatření musí poskytovatelé služeb zohlednit případnou významnou osobní charakteristiku, jež může ovlivnit vaši schopnost rozumět a zajistit, aby ostatní rozuměli vám.
Je k dispozici celá řada jednoduchým jazykem psaných informačních letáků v nejrůznějších formátech.
Článek 56 zákona o domácím násilí, trestných činech a obětech z roku 2004 (Domestic Violence, Crime and Victims Act 2004) stanoví, že Ministerstvo spravedlnosti pověřuje vnitrostátní služby pro oběti formou grantů. Uděluje také granty komisařům pro policii a trestnou činnost (Police and Crime Commissioners, PCC) pro účely zadávání/poskytování místních služeb psychologické a praktické podpory pro oběti trestných činů v souladu s článkem 143 zákona o protispolečenském chování, trestné činnosti a činnosti policie z roku 2014 (Anti-social Behaviour, Crime and Policing Act 2014).
Policie vám vysvětlí, že vaše údaje automaticky předá službám podpory pro oběti do dvou pracovních dnů od oznámení trestného činu. Máte právo policii požádat, aby vaše osobní údaje službám podpory pro oběti nepředávala.
Jste-li obětí sexuálního násilí nebo domácího násilí nebo jste-li blízký pozůstalý příbuzný, policie si vyžádá váš výslovný souhlas, nežli vaše údaje službám podpory pro oběti zašle.
Jsou-li podle Kodexu pro oběti poskytovatelé služeb povinni sdílet údaje, musí tak činit efektivně a v souladu se svými povinnostmi podle zákona o ochraně údajů z roku 1998 (Data Protection Act 1998) a ostatních příslušných právních předpisů.
Ne - máte právo se na služby podpory pro oběti obrátit kdykoli bez ohledu na to, zda jste oznámili nebo neoznámili trestný čin, a to i po uzavření vyšetřování a trestního stíhání.
Jestliže oběť oznámí trestný čin poskytovateli služeb, který odpovídá za vyšetřování trestné činnosti, musí tento poskytovatel služeb zajistit individuální posouzení oběti, aby byly zjištěny případné potřeby zvláštní ochrany a aby bylo určeno, zda a v jaké míře by mohla oběť využít opatření zvláštní ochrany nebo zvláštních opatření v průběhu výslechu oběti nebo zvláštních opatření při podávání výpovědi.
Povaha posouzení bude záviset na všech okolnostech včetně závažnosti trestného činu a míry zjevné újmy, kterou oběť utrpěla. Posouzení musí zohlednit osobní charakteristiku oběti, názory oběti a povahu a okolnosti trestného činu.
Jestliže na základě individuálního posouzení poskytovatel služeb zjistil, že oběť potřebuje zvláštní ochranu a měla by prospěch z opatření zvláštní ochrany v průběhu výslechu, musí poskytovatel služeb odpovědný za vyšetřování trestného činu také zajistit, s výhradou provozních a praktických omezení, aby byla k dispozici následující opatření:
V nepravděpodobném případě útěku podezřelé osoby z vazby vás policie o tomto útěku uvědomí, bude-li to možné, jakmile se o něm dozví nebo jakmile ji informuje vězeňské zařízení, tým pro mladistvé pachatele (Youth Offending Team), nemocnice nebo středisko pro dočasné umístění přistěhovalců. Policie vám také sdělí opatření přijatá na vaši ochranu, bude-li vyhodnoceno, že podezřelá osoba pro vás představuje významné riziko újmy.
Jestliže oběť oznámí trestný čin, je poskytovatel služeb, který odpovídá za vyšetřování trestných činů, povinen zajistit individuální posouzení oběti, které určí případnou zvláštní ochranu. Ve většině případů tímto poskytovatelem služeb bude policie.
Všechny oběti trestného činu mají právo na posouzení, které provede policie, aby určila případné potřeby nebo požadovanou podporu, a to včetně toho, zda a do jaké míry mohou oběti využít zvláštních opatření. Délka a obsah tohoto posouzení závisí na závažnosti trestného činu a na vašich individuálních potřebách. Posouzení zohlední vaši osobní charakteristiku, povahu a okolnosti trestného činu a vaše názory. Čím více informací budete schopni během posouzení poskytnout, tím více bude míra podpory přizpůsobena vašim individuálním potřebám.
Všechny oběti trestného činu mají právo na posouzení, které provede policie, aby určila případné potřeby nebo požadovanou podporu, a to včetně toho, zda a do jaké míry mohou oběti využít zvláštních opatření. Délka a obsah tohoto posouzení závisí na závažnosti trestného činu a na vašich individuálních potřebách. Posouzení zohlední vaši osobní charakteristiku, povahu a okolnosti trestného činu a vaše názory. Čím více informací budete schopni během posouzení poskytnout, tím více bude míra podpory přizpůsobena vašim individuálním potřebám.
Podmínky zvýšených práv podle Kodexu pro oběti jakožto zranitelná oběť [1] splňujete v případě, že kvalita vaší výpovědi by pravděpodobně mohla být ovlivněna, neboť:
[1] Odvozeno z kritérií v článku 16 zákona o soudnictví ve věcech mládeže a o důkazech v trestním řízení z roku 1999 (Youth Justice and Criminal Evidence Act 1999), podle nichž soud určuje způsobilost ke zvláštním opatřením (viz odstavce 1.13-1.15 kapitoly 1)
Podmínky zvýšených práv podle Kodexu pro oběti jakožto zranitelná oběť[1] splňujete, jste-li v době spáchání trestného činu mladší osmnácti let. Tato práva zahrnují způsobilost ke zvláštním opatřením, jestliže podáváte svědectví před soudem.
[1] Odvozeno z kritérií v článku 16 zákona o soudnictví ve věcech mládeže a o důkazech v trestním řízení z roku 1999, podle nichž soud určuje způsobilost ke zvláštním opatřením (viz odstavce 1.13-1.15 kapitoly 1)
Blízcí příbuzní zemřelého jsou oprávněni získat služby podle kodexu jako oběti nejzávažnější trestné činnosti.
Rodinný mluvčí pro oběti trestného činu se zdravotním postižením nebo pro oběti, které byly v důsledku trestného činu tak závažně zraněny, že nejsou schopny komunikovat
Máte-li zdravotní postižení nebo jste-li v důsledku trestného činu tak závažně zraněni, že nejste schopni komunikovat, máte vy nebo vaši blízcí příbuzní právo jmenovat rodinného mluvčího, který bude vystupovat jako jediná kontaktní osoba pro získání služeb podle níže uvedeného kodexu.
Rodič nebo opatrovník oběti, která je mladší osmnácti let
Jste-li obětí, která je mladší osmnácti let, máte vy a obvykle váš rodič nebo opatrovník právo získat služby podle níže uvedeného kodexu [1].
[1] Pokud proti vašemu rodiči není vedeno vyšetřování nebo pokud jej policie neobvinila v souvislosti s daným trestným činem nebo pokud se zúčastněný poskytovatel služeb důvodně nedomnívá, že není ve vašem nejlepším zájmu, aby byly takové služby vašemu rodiči nebo opatrovníkovi poskytnuty.
Restorativní justice znamená proces, který propojuje oběti s osobami odpovědnými za jim způsobenou újmu s cílem nalézt pozitivní cestu dalšího postupu.
Restorativní justice je dobrovolná - nemusíte se do ní zapojit a před zahájením postupů restorativní justice s nimi musíte souhlasit jak vy, tak pachatel. O účast v postupech restorativní justice můžete v okamžiku, který vám bude vyhovovat, požádat vy, nebo můžete být k účasti vyzván z toho důvodu, že o restorativní justici požádal pachatel. I v případě, že se oba účastníci chtějí zapojit, nemusí být restorativní justice vhodná, což posoudí facilitátor.
Budou přijata odpovídající opatření, která zajistí, aby jakékoli postupy, s nimiž budete souhlasit, byly bezpečné; během každého setkání mezi vámi a pachatelem bude vždy přítomen školený facilitátor. Pokud pachatel přiznal vinu a je ochoten se zúčastnit setkání nebo s vámi komunikovat, můžete pachateli vysvětlit, jakým způsobem vás incident zasáhl. Pak se můžete rozhodnout požadovat omluvu nebo můžete souhlasit s činností, kterou musí pachatel vykonat v rámci nápravy způsobené újmy.
Restorativní justice není totéž co komunitní řešení (Community Resolution). Komunitní řešení je neformální postup policie, který policii umožňuje přiměřenějším způsobem řešit drobnou kriminalitu a protispolečenské chování, a to mimo formální systém trestní justice. Komunitní řešení se zaměřují především na prvopachatele v případech, kdy byla vyjádřena účinná lítost a kdy oběť potvrdila, že nechce, aby policie přijala formální opatření.
Kodex postupů pro oběti trestných činů (The Code of Practice for Victims of Crime) („Kodex pro oběti“) je vypracován podle článku 32 zákona o domácím násilí, trestných činech a obětech z roku 2004 (Domestic Violence, Crime and Victims Act 2004) a vstoupil v platnost na základě nařízení vydaného podle článku 33 zákona o domácím násilí, trestných činech a obětech z roku 2004. Dne 23. října 2015 bylo parlamentu předloženo nařízení podle zákona o domácím násilí, trestných činech a obětech z roku 2004 (Kodex postupů pro oběti) z roku 2015 (Domestic Violence, Crime and Victims Act 2004 (Victims’ Code of Practice) Order 2015) (podzákonný předpis z roku 2015 č. 1817), na jehož základě vstoupilo dne 16. listopadu 2015 v platnost revidované znění Kodexu pro oběti.
Kodex pro oběti stanoví služby, které mají být poskytovány v Anglii a Walesu obětem trestných činů ze strany hlavních organizací trestního soudnictví (Úvod, kapitoly 1-4) a ostatních organizací s příslušnými funkcemi (kapitola 5). Tyto organizace jsou označovány jako „poskytovatelé služeb“. Kodex pro oběti upřesňuje práva obětí trestných činů a reciproční povinnosti příslušných poskytovatelů služeb.
Kapitola 3 Kodexu pro oběti stanoví, a to jazykem, který je srozumitelný dětem, služby, které mají být poskytovány dětským obětem trestných činů. Tuto kapitolu je třeba vykládat ve spojení s úvodem a s kapitolami 1 a 2 Kodexu pro oběti.
Úvod bod 1 a kapitola 5 bod 1 Kodexu pro oběti zajišťují, aby příslušné orgány při výkonu svých funkcí podle Kodexu pro oběti zohledňovaly zastřešující cíle směrnice.
Práva stanovená v Kodexu pro oběti platí pro všechny oběti, a to bez ohledu na jejich pobytový status.
Článek 56 zákona o domácím násilí, trestných činech a obětech z roku 2004: Ministerstvo spravedlnosti pověřuje vnitrostátní služby pro oběti formou grantů. Uděluje také granty komisařům pro policii a trestnou činnost (Police and Crime Commissioners, PCC) pro účely zadávání/poskytování místních služeb psychologické a praktické podpory pro oběti trestných činů v souladu s článkem 143 zákona o protispolečenském chování, trestné činnosti a činnosti policie z roku 2014.
Ustanovení 3 grantové dohody mezi Ministerstvem spravedlnosti a komisaři pro policii a trestnou činnost vyžaduje, aby služby zadávané komisaři pro policii a trestnou činnost byly v souladu se směrnicí o obětech, zejména s články 8 a 9 směrnice. Ustanovení 4 stanoví, že zadané nebo poskytované služby musí splňovat podmínky, které uvádí čl. 8 odst. 1 směrnice.
Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.