Trestné činy lze oznámit příslušnému státnímu zastupitelství písemně, ústně nebo jinými prostředky.
Pokud oznámíte trestný čin ústně, budete upozorněni na důsledky podání nepravdivých trestních oznámení. U oznámení podaných ústně se vyhotovuje písemný záznam, zatímco oznámení podaná telefonicky nebo jinými telekomunikačními prostředky se pokud možno zaznamenávají elektronicky a sepíše se úřední protokol.
Oběti, které trestný čin oznámí, obdrží písemné potvrzení o přijetí trestního oznámení obsahující základní podrobnosti o oznámeném trestném činu. Oběti, které nehovoří jazykem orgánů nebo mu nerozumí, mohou trestný čin oznámit ve svém jazyce a dostane se jim pomoci tlumočníka nebo jiné osoby, která hovoří jak jazykem příslušného orgánu, tak jazykem oběti a rozumí jim. Oběti, které nehovoří jazykem používaným orgány nebo mu nerozumí, mohou požádat, aby potvrzení o přijetí trestního oznámení bylo bezplatně přeloženo do jejich jazyka.
Pokud je trestní oznámení podáno u soudu, policie nebo nepříslušného státního zastupitelství, přijmou ho a okamžitě ho postoupí příslušnému státnímu zastupitelství.
Státní zástupce trestní oznámení okamžitě zaznamená do rejstříku trestních oznámení, s výjimkou případů stanovenými zákonem.
Pokud se státní zástupce o spáchání trestného činu pouze dozví nebo obdrží jeho oznámení od oběti, vypracuje úřední protokol, zaznamená ho do rejstříku trestních věcí a začne činit úkony stanovené právními předpisy.
Pokud trestní oznámení neobsahuje žádné údaje o trestném činu, tj. pokud státní zástupce není schopen kvalifikovat oznámený trestný čin, zaznamená oznámení do rejstříku trestních věcí a požádá osobu, která oznámení podala, aby do 15 dnů poskytla dodatečné informace.
Pokud osoba, která podala trestní oznámení, na žádost o dodatečné informace nereaguje, státní zástupce o tom vypracuje úřední protokol. Po uplynutí lhůty pro předložení dodatečných informací musí o tom státní zástupce vyrozumět do osmi dnů vrchního státního zástupce. Vrchní státní zástupce může nařídit, aby trestní oznámení bylo zaneseno do rejstříku trestních oznámení.
Dva měsíce po podání trestního oznámení může oběť nebo poškozená strana zaslat státnímu zastupitelství žádost o informace o úkonech, které byly podniknuty v reakci na oznámení. Státní zastupitelství musí odpovědět v přiměřené lhůtě nepřesahující 30 dnů ode dne přijetí písemné žádosti, s výjimkou případů, kdy by taková odpověď mohla ohrozit řízení. Pokud se státní zastupitelství rozhodne neposkytnout tyto informace, musí o tom oběť/poškozenou stranu vyrozumět.
Oběť, která se trestního řízení účastní jako poškozená strana, má právo být informována o výsledcích řízení.
Vedle výše uvedených práv mají před výslechem oběti trestných činů sexuální povahy a trestného činu obchodování s lidmi právo na bezplatnou konzultaci s právním poradcem a může být přidělen právní zástupce. Náklady na právního poradce/zástupce hradí stát.
Dětské oběti mají všechna výše uvedená práva a rovněž právo na právního zástupce, kterého hradí stát.
Oběti trestných činů mají právo na základní a druhotnou právní pomoc. Tato pomoc je poskytována bezplatně obětem násilných trestných činů za účelem získání odškodnění za ublížení na zdraví, které utrpěly jako oběti trestného činu.
Zákon o bezplatné právní pomoci stanoví pravidla pro poskytování základní a druhotné právní pomoci.
Základní právní pomoc zahrnuje obecné právní informace, právní poradenství, podání u veřejných subjektů, Evropského soudního dvora pro lidská práva a mezinárodních organizací v souladu s mezinárodními smlouvami a interními procesními pravidly, zastupování v řízeních před veřejnými subjekty a právní pomoc při mimosoudních vyrovnáních.
Základní právní pomoc lze poskytnout ve všech právních záležitostech za předpokladu, že:
Žadatelé o základní právní pomoc se musí obrátit přímo na poskytovatele základní právní pomoci.
Druhotná právní pomoc zahrnuje právní poradenství, podání v řízení na ochranu práv pracujících před zaměstnavatelem, podání v soudních řízeních, zastupování v soudních řízeních, právní pomoc při smírčích jednání a osvobození od úhrady nákladů řízení a soudních poplatků.
Druhotnou právní pomoc lze poskytnout, pokud:
Poskytnutí druhotné právní pomoci je přiznáno bez předchozího posouzení ekonomické situace žadatele, pokud je žadatelem:
Žadatelé o druhotnou právní pomoc musí podat svou žádost příslušnému úřadu na zvláštním formuláři.
Obžalovaným, kteří budou uznáni vinnými, soud nařídí uhrazení nákladů řízení, pokud nejsou způsobilí k osvobození v plné či částečné výši.
Je-li trestní řízení zastaveno nebo osvobodí-li soud obžalovaného či upustí-li od obžaloby, musí být v rozhodnutí/rozsudku soudu uvedeno, že náklady na trestní řízení podle čl. 145 odst. 2 body 1 až 5 tohoto zákona, nevyhnutelné výdaje vzniklé obžalovanému a nevyhnutelné výdaje vzniklé advokátovi obhajoby a jeho odměny musí nést stát, pokud není v právních předpisech uvedeno jinak.
Oběti, jejichž trestní oznámení bylo odloženo, mohou pokračovat v trestním stíhání samy.
Pokud státní zástupce dospěje k názoru, že neexistuje žádný důvod pro stíhání trestného činu, který lze stíhat z moci úřední, nebo stíhání oznámené osoby, musí o tom vyrozumět oběť do osmi dnů a informovat ji, že může pokračovat ve stíhání sama. To samé musí učinit soud, pokud vydal rozhodnutí o zastavení řízení, protože státní zástupce upustil od stíhání v jiných věcech.
Podle tohoto zákona má poškozená strana v trestním řízení právo:
Oběti trestných činů jsou fyzické osoby, které v přímém důsledku trestného činu utrpěly fyzickou nebo psychickou újmu, škodu na majetku nebo vážné porušení svých základních práv a svobod. Za oběti trestného činu se rovněž považuje manžel/manželka, partner/partnerka, neoficiální životní partner/partnerka a potomek/potomci osoby, která zemřela v přímém důsledku trestného činu, a při jejich neexistenci přímí předci nebo sourozenci osoby, která zemřela v přímém důsledku trestného činu. Každá osoba, kterou zesnulá osoba legálně zaopatřovala, je rovněž považována za oběť trestného činu.
Poškozenou stranou je oběť trestného činu nebo právnická osoba, která utrpěla v důsledku trestného činu újmu a účastní se v tomto postavení trestního řízení.
Možnost být stranou nebo účastníkem řízení nezávisí na přání takové osoby ale na úloze, kterou tato osoba hrála v konkrétní trestní záležitosti. V závislosti na okolnostech stanovených v právních předpisech se může kdokoliv ocitnout v každé z výše uvedených rolí; Jeho volba se potom týká práv, které si přeje uplatňovat jako poškozená strana nebo jako oběť trestného činu.
Oběť trestného činu má právo:
Oběť účastnící se trestního řízení jako poškozená strana má právo:
Vedle práv obětí podle tohoto zákona mají dětské oběti následující práva:
Kromě práv obětí uvedených v článku 43 tohoto zákona mají oběti sexuálních trestných činů a trestného činu obchodování s lidmi následující práva:
Během fáze vyšetřování mohou oběti trestného činu jako soukromí žalobci nebo poškozené strany upozorňovat na všechny skutečnosti a uvádět důkazy, které jsou podstatné pro potvrzení trestného činu, zjištění totožnosti pachatele/pachatelů a kladení jejich nároků v rámci adhezní žaloby na náhradu škody.
Před zahájením trestního řízení a během všech jeho fází musí státní zastupitelství a soud zvažovat možnost, zda je obžalovaný schopen odškodnit poškozenou stranu za všechny ztráty způsobené trestným činem. Musí rovněž poškozenou stranu informovat o určitých, zákonem daných právech (např. o právu poškozené strany používat svůj mateřský jazyk, právu podat žalobu na náhradu škody atd.).
Osoby, které mohou mít informace o trestném činu, pachateli nebo jiných relevantních skutečnostech, mohou být předvolány jako svědci.
Poškození, poškození jednající jako žalobci a soukromí žalobci mohou být vyslýcháni jako svědci.
Soukromý žalobce má stejná práva jako státní zástupce s výjimkou práv, která náležejí výhradně do pravomoci státu.
Podle tohoto zákona má poškozená strana právo:
Oběť vedoucí stíhání má stejná práva jako státní zástupce s výjimkou práv, která náležejí výhradně do pravomoci státu.
Soukromý žalobce má stejná práva jako státní zástupce s výjimkou práv, která náležejí výhradně do pravomoci státu. Na soukromé žalobce se vztahují stejná procesní ustanovení, která se vztahují na poškozené strany a žalobce.
Na jednání hlavní soudce vyzve všechny strany, aby předložily důkazy, které mají v úmyslu předložit při hlavním líčení. Každá strana je vyzvána, aby se vyjádřila k podání druhé strany.
Během fáze vyšetřování mohou oběti trestného činu jako soukromí žalobci nebo poškozené strany upozorňovat na všechny skutečnosti a uvádět důkazy, které jsou podstatné pro potvrzení trestného činu, zjištění totožnosti pachatele/pachatelů a kladení jejich nároků v rámci žaloby na náhradu škody.
Oběť účastnící se trestního řízení jako poškozená strana má právo:
Oběť účastnící se trestního řízení jako poškozená strana má přístup ke spisu věci.
Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.