Práva obětí trestných činů – podle zemí

Jak mohu trestný čin oznámit?

Trestné činy lze oznámit příslušnému státnímu zastupitelství písemně, ústně nebo jinými prostředky.

Pokud oznámíte trestný čin ústně, budete upozorněni na důsledky podání nepravdivých trestních oznámení. U oznámení podaných ústně se vyhotovuje písemný záznam, zatímco oznámení podaná telefonicky nebo jinými telekomunikačními prostředky se pokud možno zaznamenávají elektronicky a sepíše se úřední protokol.

Oběti, které trestný čin oznámí, obdrží písemné potvrzení o přijetí trestního oznámení obsahující základní podrobnosti o oznámeném trestném činu. Oběti, které nehovoří jazykem orgánů nebo mu nerozumí, mohou trestný čin oznámit ve svém jazyce a dostane se jim pomoci tlumočníka nebo jiné osoby, která hovoří jak jazykem příslušného orgánu, tak jazykem oběti a rozumí jim. Oběti, které nehovoří jazykem používaným orgány nebo mu nerozumí, mohou požádat, aby potvrzení o přijetí trestního oznámení bylo bezplatně přeloženo do jejich jazyka.

Pokud je trestní oznámení podáno u soudu, policie nebo nepříslušného státního zastupitelství, přijmou ho a okamžitě ho postoupí příslušnému státnímu zastupitelství.

Státní zástupce trestní oznámení okamžitě zaznamená do rejstříku trestních oznámení, s výjimkou případů stanovenými zákonem.

Pokud se státní zástupce o spáchání trestného činu pouze dozví nebo obdrží jeho oznámení od oběti, vypracuje úřední protokol, zaznamená ho do rejstříku trestních věcí a začne činit úkony stanovené právními předpisy.

Pokud trestní oznámení neobsahuje žádné údaje o trestném činu, tj. pokud státní zástupce není schopen kvalifikovat oznámený trestný čin, zaznamená oznámení do rejstříku trestních věcí a požádá osobu, která oznámení podala, aby do 15 dnů poskytla dodatečné informace.

Pokud osoba, která podala trestní oznámení, na žádost o dodatečné informace nereaguje, státní zástupce o tom vypracuje úřední protokol. Po uplynutí lhůty pro předložení dodatečných informací musí o tom státní zástupce vyrozumět do osmi dnů vrchního státního zástupce. Vrchní státní zástupce může nařídit, aby trestní oznámení bylo zaneseno do rejstříku trestních oznámení.

Jak mohu zjistit, jak je daný případ vyřizován?

Dva měsíce po podání trestního oznámení může oběť nebo poškozená strana zaslat státnímu zastupitelství žádost o informace o úkonech, které byly podniknuty v reakci na oznámení. Státní zastupitelství musí odpovědět v přiměřené lhůtě nepřesahující 30 dnů ode dne přijetí písemné žádosti, s výjimkou případů, kdy by taková odpověď mohla ohrozit řízení. Pokud se státní zastupitelství rozhodne neposkytnout tyto informace, musí o tom oběť/poškozenou stranu vyrozumět.

Oběť, která se trestního řízení účastní jako poškozená strana, má právo být informována o výsledcích řízení.

Mám nárok na právní pomoc (během vyšetřování nebo soudního řízení)? Za jakých podmínek?

Vedle výše uvedených práv mají před výslechem oběti trestných činů sexuální povahy a trestného činu obchodování s lidmi právo na bezplatnou konzultaci s právním poradcem a může být přidělen právní zástupce. Náklady na právního poradce/zástupce hradí stát.

Dětské oběti mají všechna výše uvedená práva a rovněž právo na právního zástupce, kterého hradí stát.

Oběti trestných činů mají právo na základní a druhotnou právní pomoc. Tato pomoc je poskytována bezplatně obětem násilných trestných činů za účelem získání odškodnění za ublížení na zdraví, které utrpěly jako oběti trestného činu.

Zákon o bezplatné právní pomoci stanoví pravidla pro poskytování základní a druhotné právní pomoci.

Základní právní pomoc zahrnuje obecné právní informace, právní poradenství, podání u veřejných subjektů, Evropského soudního dvora pro lidská práva a mezinárodních organizací v souladu s mezinárodními smlouvami a interními procesními pravidly, zastupování v řízeních před veřejnými subjekty a právní pomoc při mimosoudních vyrovnáních.

Základní právní pomoc lze poskytnout ve všech právních záležitostech za předpokladu, že:

  • žadatel nemá potřebné znalosti nebo schopnosti k uplatňování svých práv,
  • žadatel nezískal právní pomoc podle zvláštních předpisů,
  • podaná žádost není zjevně neopodstatněná,
  • ekonomická situace žadatele je taková, že hrazení odborné právní pomoci by mohlo ohrozit jeho obživu nebo obživu členů jeho domácnosti.

Žadatelé o základní právní pomoc se musí obrátit přímo na poskytovatele základní právní pomoci.

Druhotná právní pomoc zahrnuje právní poradenství, podání v řízení na ochranu práv pracujících před zaměstnavatelem, podání v soudních řízeních, zastupování v soudních řízeních, právní pomoc při smírčích jednání a osvobození od úhrady nákladů řízení a soudních poplatků.

Druhotnou právní pomoc lze poskytnout, pokud:

  1. je řízení složité;
  2. žadatel není schopen se sám zastupovat;
  3. ekonomická situace žadatele je taková, že hrazení odborné právní pomoci by mohlo ohrozit jeho obživu nebo obživu členů jeho domácnosti;
  4. řízení není zjevně neopodstatněné;
  5. žadateli nebyla v posledních šesti měsících jeho žádost odmítnuta z důvodu úmyslného podání nepřesných informací; a
  6. žadatel nezískal právní pomoc podle zvláštních předpisů.

Poskytnutí druhotné právní pomoci je přiznáno bez předchozího posouzení ekonomické situace žadatele, pokud je žadatelem:

  1. dítě jako účastník řízení o výživném;
  2. oběť násilného trestného činu požadující odškodnění za ublížení na zdraví utrpěné v důsledku trestného činu;
  3. příjemce příspěvků na výživu podle zvláštních předpisů o právech sociálního zabezpečení; nebo
  4. příjemce přídavků na životní náklady podle zákona o právech veteránů války za nezávislost Chorvatska a členů jejich rodin a zákona o ochraně vojenských a civilních válečných veteránů.

Žadatelé o druhotnou právní pomoc musí podat svou žádost příslušnému úřadu na zvláštním formuláři.

Mohu požadovat náhradu výdajů (v souvislosti s účastí na vyšetřování / soudním řízení)? Za jakých podmínek?

Obžalovaným, kteří budou uznáni vinnými, soud nařídí uhrazení nákladů řízení, pokud nejsou způsobilí k osvobození v plné či částečné výši.

Je-li trestní řízení zastaveno nebo osvobodí-li soud obžalovaného či upustí-li od obžaloby, musí být v rozhodnutí/rozsudku soudu uvedeno, že náklady na trestní řízení podle čl. 145 odst. 2 body 1 až 5 tohoto zákona, nevyhnutelné výdaje vzniklé obžalovanému a nevyhnutelné výdaje vzniklé advokátovi obhajoby a jeho odměny musí nést stát, pokud není v právních předpisech uvedeno jinak.

Mohu se odvolat, pokud je můj případ uzavřen ještě před tím, než se dostane k soudu?

Oběti, jejichž trestní oznámení bylo odloženo, mohou pokračovat v trestním stíhání samy.

Pokud státní zástupce dospěje k názoru, že neexistuje žádný důvod pro stíhání trestného činu, který lze stíhat z moci úřední, nebo stíhání oznámené osoby, musí o tom vyrozumět oběť do osmi dnů a informovat ji, že může pokračovat ve stíhání sama. To samé musí učinit soud, pokud vydal rozhodnutí o zastavení řízení, protože státní zástupce upustil od stíhání v jiných věcech.

Mohu se účastnit soudního řízení?

Podle tohoto zákona má poškozená strana v trestním řízení právo:

  • používat svůj mateřský jazyk včetně znakového a požádat o tlumočníka, pokud nemluví nebo nerozumí chorvatsky, nebo tlumočníka znakového jazyka, pokud je poškozená strana neslyšící nebo hluchoněmá,
  • podat adhezní žalobu na náhradu škody a podávat návrhy na dočasná soudní nařízení,
  • na právní zastoupení,
  • uvádět skutečnosti a navrhovat doplnění důkazů,
  • účastnit se výslechu svědků,
  • účastnit se řízení, podílet se na dokazování a pronést závěrečné prohlášení,
  • požádat o přístup ke spisu věci podle čl. 184 odst. 2 tohoto zákona,
  • žádat státního zástupce, aby ji informovalo o úkonech učiněných na základě jejího oznámení trestného činu, a podat stížnost vrchnímu státnímu zástupci,
  • podat opravný prostředek,
  • domáhat se obnovení předchozího stavu,
  • být vyrozuměna o výsledcích trestního řízení.

Jaká je má oficiální úloha v soudním systému? Mohu například být (nebo se rozhodnout být): oběť, svědek, poškozený nebo soukromý žalobce?

Oběti trestných činů jsou fyzické osoby, které v přímém důsledku trestného činu utrpěly fyzickou nebo psychickou újmu, škodu na majetku nebo vážné porušení svých základních práv a svobod. Za oběti trestného činu se rovněž považuje manžel/manželka, partner/partnerka, neoficiální životní partner/partnerka a potomek/potomci osoby, která zemřela v přímém důsledku trestného činu, a při jejich neexistenci přímí předci nebo sourozenci osoby, která zemřela v přímém důsledku trestného činu. Každá osoba, kterou zesnulá osoba legálně zaopatřovala, je rovněž považována za oběť trestného činu.

Poškozenou stranou je oběť trestného činu nebo právnická osoba, která utrpěla v důsledku trestného činu újmu a účastní se v tomto postavení trestního řízení.

Možnost být stranou nebo účastníkem řízení nezávisí na přání takové osoby ale na úloze, kterou tato osoba hrála v konkrétní trestní záležitosti. V závislosti na okolnostech stanovených v právních předpisech se může kdokoliv ocitnout v každé z výše uvedených rolí; Jeho volba se potom týká práv, které si přeje uplatňovat jako poškozená strana nebo jako oběť trestného činu.

Jaká jsou potom má práva a povinnosti?

Oběť trestného činu má právo:

  • na přístup k službám podpory pro oběti trestných činů,
  • na účinnou psychologickou a jinou odbornou pomoc a podporu poskytovanou v souladu s právními předpisy subjekty, organizacemi a zařízeními pro podporu obětí trestných činů,
  • na ochranu před zastrašováním a odvetou,
  • na ochranu své důstojnosti při podávání svědecké výpovědi,
  • být neprodleně vyslyšena po podání trestního oznámení a následně vyslýchána ne častěji, než je naprosto nutné pro účely trestního řízení,
  • být provázena při každém úkonu, na kterém se podílí, osobou, které důvěřuje,
  • postoupit minimálně lékařských vyšetření, a to pouze pokud jsou naprosto zásadní pro účely trestního řízení,
  • podávat návrhy na stíhání nebo podat soukromou obžalobu podle trestního řádu, účastnit se trestního řízení jako poškozená strana, být informována o zamítnutí trestní žaloby (čl. 206 odst. 3 zákona) a o rozhodnutí státního zástupce nepodat obžalobu a pokračovat ve stíhání samostatně bez státního zástupce,
  • být informována státním zastupitelstvím o úkonech učiněných na základě svého trestního oznámení (článek 206a zákona) a podat stížnost vrchnímu státnímu zástupci (článek 206b zákona),
  • požádat a neprodleně obdržet vyrozumění o propuštění pachatele ze zajišťovací nebo vyšetřovací vazby, jeho útěku nebo propuštění z vězení a opatřeních přijatých na ochranu oběti,
  • požádat a obdržet vyrozumění o každém konečném rozhodnutí o ukončení trestního řízení,
  • na jiná práva podle právních předpisů.

Oběť účastnící se trestního řízení jako poškozená strana má právo:

  • používat svůj mateřský jazyk včetně znakového a požádat o tlumočníka, pokud nemluví nebo nerozumí chorvatsky, nebo tlumočníka znakového jazyka, pokud je poškozená strana neslyšící nebo hluchoněmá,
  • podat adhezní žalobu na náhradu škody a podávat návrhy na dočasná soudní nařízení,
  • na právní zastoupení,
  • uvádět skutečnosti a navrhovat doplnění důkazů,
  • účastnit se výslechu svědků,
  • účastnit se řízení, podílet se na dokazování a pronést závěrečné prohlášení,
  • požádat o přístup ke spisu věci v souladu s trestním řádem,
  • žádat státního zástupce, aby ji informovalo o úkonech učiněných na základě jejího oznámení trestného činu, a podat stížnost vrchnímu státnímu zástupci,
  • podat opravný prostředek,
  • domáhat se obnovení předchozího stavu,
  • být vyrozuměna o výsledcích trestního řízení.

Vedle práv obětí podle tohoto zákona mají dětské oběti následující práva:

  1. na bezplatné poskytnutí právního zástupce;
  2. na ochranu osobních údajů;
  3. na vyloučení veřejnosti. (Čl. 44 odst. 1 trestního řádu)

Kromě práv obětí uvedených v článku 43 tohoto zákona mají oběti sexuálních trestných činů a trestného činu obchodování s lidmi následující práva:

  1. na bezplatnou konzultaci před výslechem;
  2. na bezplatného zástupce;
  3. být vyslýchána na policii nebo u státního zastupitelství osobou stejného pohlaví a pokud možno tou samou osobou, pokud se výslech opakuje;
  4. neodpovídat na otázky, které nesouvisejí s trestným činem, ale týkají se soukromého života oběti;
  5. požádat o výslech audiovizuálními prostředky (čl. 292 odst. 4 tohoto zákona);
  6. na ochranu osobních údajů;
  7. na vyloučení veřejnosti z řízení. (Čl. 44 odst. 4 trestního řádu)

Během fáze vyšetřování mohou oběti trestného činu jako soukromí žalobci nebo poškozené strany upozorňovat na všechny skutečnosti a uvádět důkazy, které jsou podstatné pro potvrzení trestného činu, zjištění totožnosti pachatele/pachatelů a kladení jejich nároků v rámci adhezní žaloby na náhradu škody.

Před zahájením trestního řízení a během všech jeho fází musí státní zastupitelství a soud zvažovat možnost, zda je obžalovaný schopen odškodnit poškozenou stranu za všechny ztráty způsobené trestným činem. Musí rovněž poškozenou stranu informovat o určitých, zákonem daných právech (např. o právu poškozené strany používat svůj mateřský jazyk, právu podat žalobu na náhradu škody atd.).

Osoby, které mohou mít informace o trestném činu, pachateli nebo jiných relevantních skutečnostech, mohou být předvolány jako svědci.

Poškození, poškození jednající jako žalobci a soukromí žalobci mohou být vyslýcháni jako svědci.

Soukromý žalobce má stejná práva jako státní zástupce s výjimkou práv, která náležejí výhradně do pravomoci státu.

Mohu v průběhu soudního řízení učinit vyjádření nebo poskytnout důkazy? Za jakých podmínek?

Podle tohoto zákona má poškozená strana právo:

  1. upozorňovat na skutečnosti a předkládat důkazy;
  2. účastnit se výslechu svědků;
  3. účastnit se řízení, podílet se na dokazování a pronést závěrečné prohlášení (čl. 51 odst. 1 trestního řádu).

Oběť vedoucí stíhání má stejná práva jako státní zástupce s výjimkou práv, která náležejí výhradně do pravomoci státu.

Soukromý žalobce má stejná práva jako státní zástupce s výjimkou práv, která náležejí výhradně do pravomoci státu. Na soukromé žalobce se vztahují stejná procesní ustanovení, která se vztahují na poškozené strany a žalobce.

Na jednání hlavní soudce vyzve všechny strany, aby předložily důkazy, které mají v úmyslu předložit při hlavním líčení. Každá strana je vyzvána, aby se vyjádřila k podání druhé strany.

Jaké informace mi budou v průběhu soudního řízení poskytnuty?

Během fáze vyšetřování mohou oběti trestného činu jako soukromí žalobci nebo poškozené strany upozorňovat na všechny skutečnosti a uvádět důkazy, které jsou podstatné pro potvrzení trestného činu, zjištění totožnosti pachatele/pachatelů a kladení jejich nároků v rámci žaloby na náhradu škody.

Oběť účastnící se trestního řízení jako poškozená strana má právo:

  • žádat státního zástupce, aby ji informovalo o úkonech učiněných na základě jejího oznámení trestného činu, a podat stížnost vrchnímu státnímu zástupci,
  • být informována, že trestní oznámení bylo odloženo nebo že se státní zástupce rozhodl obžalobu nevznést,
  • obdržet vyrozumění o výsledcích trestního řízení.

Budu moci získat přístup k soudnímu spisu?

Oběť účastnící se trestního řízení jako poškozená strana má přístup ke spisu věci.

Poslední aktualizace: 04/10/2018

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Zpětná vazba

Formulář níže můžete použít k zaslání vašich připomínek týkajících se nové podoby portálu

.