National justice systems

The Member State judicial systems are very diverse, reflecting differences in national judicial traditions.

Courts

In most Member States, there are different branches of courts. Generally, three main types of courts can be identified:

The ordinary courts usually deal with disputes in civil matters (i.e. disputes between citizens and/or businesses) and/or criminal matters. In addition, many Member States have established courts for specific matters, such as disputes between public authorities and citizens or businesses (administrative matters, etc.).

Moreover, various Member States have an institution or court to ensure that their constitution is respected. Many of these courts or institutions can be asked to verify whether a certain law or legislation is in line with the constitutional requirements. Some of them can hear individual cases, but usually only as a last resort.

Beyond the information provided in the country-specific pages (see the list of flags on the right side), you can find valuable information on the following European websites (the following list may not be exhaustive):

Finding the right court

If you are involved in a judicial proceeding, or if you expect to be involved in one, you will need to identify the court that is competent to deal with your case or, in other words, which has jurisdiction. If you address the wrong court or if there is a dispute over the question of jurisdiction you run the risk of a considerable delay in the proceedings or even of a dismissal of your case because of a lack of jurisdiction.

If a court case has a cross-border dimension and involves, for example, parties living in different Member States, you will first have to identify in which Member State the proceedings should take place. The portal section "Going to Court " can guide you through this process.

Other judicial authorities and institutions

Beyond the courts, in most Member States, the judicial system comprises other judicial authorities and institutions that exercise public authority, such as public prosecutors or in certain cases state attorneys, public notaries or bailiffs. As for private lawyers, notaries and related professions with important functions in the judicial system, please see the page on legal professions.

The public prosecutors' office or prosecution service, which is regarded as part of the judiciary in many Member States, plays an essential role in criminal proceedings. The responsibilities and status of public prosecutors vary considerably among Member States. Related information can be found by selecting a relevant Member State flag in the section on ordinary courts, and also at the following websites:

Last update: 18/01/2019

This page is maintained by the European Commission. The information on this page does not necessarily reflect the official position of the European Commission. The Commission accepts no responsibility or liability whatsoever with regard to any information or data contained or referred to in this document. Please refer to the legal notice with regard to copyright rules for European pages.

Upozorňujeme, že výchozí francouzština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady

Systém soudní moci v členských státech - Belgie

V tomto oddíle najdete přehled organizace soudních dvorů a soudů.

Organizace soudnictví – soustava soudů

Belgický soudní systém je systém s tradicí civilního práva zahrnující soubor pravidel, jež soudci kodifikují, provádějí a vykládají.

V Belgii je organizace soudních dvorů a soudů výhradně ve federální pravomoci.

Zásady

Před samotným popisem organizace soudnictví v Belgii je třeba připomenout některé ústavní a obecné zásady týkající se organizace soudní moci.

Vedle zákonodárné a výkonné moci ústava zavedla také soudní moc, kterou zajišťují soudní dvory a soudy. Soudní dvory a soudy tak vedle ostatních ústavních mocí představují nezávislou moc.

Soudní moc je zajišťována soudy v rámci ústavních a zákonných ustanovení. Posláním soudní moci je soudit. Soudní moc tedy aplikuje právo: rozhoduje v občanskoprávních sporech a aplikuje trestní právo na osoby, které spáchaly trestný čin. Rozlišujeme soudce (soudci a radové u soudních dvorů a soudů – magistrature assise) a státní zastupitelstvo (státní zástupci nebo prokurátoři – magistrature debout).

Podle ustanovení článků 144 a 145 ústavy náleží občanskoprávní spory výhradně do pravomoci soudů a spory týkající se práv politických náleží do pravomoci soudů, není-li zákonem stanoveno jinak.

Soudy a soudní orgány rozhodující ve věcech sporných mohou být ustanoveny pouze na základě zákona. V souladu s článkem 146 ústavy nelze zřídit zvláštní komise ani soudy, ať už je jejich název jakýkoli.

Soudní jednání jsou veřejná, pokud tento veřejný charakter neohrožuje veřejný pořádek nebo zvyklosti; v takovém případě to soud stanoví rozhodnutím (čl. 148 první pododstavec ústavy). Zásada veřejného charakteru soudních jednání mimo jiné umožňuje zaručit transparentnost soudnictví.

Každé soudní rozhodnutí se odůvodňuje. Vyhlašuje se na veřejném soudním jednání (článek 149 ústavy). Povinnost uvést odůvodnění uložená ústavou a článkem 780 soudního zákoníku (Code judiciaire) znamená, že soudce musí odpovídat na skutečné a právní námitky, které strany vysloví ve svých podáních. Odůvodnění musí být ucelené, jasné, přesné a přiměřené. Povinnost odůvodnit soudní rozhodnutí, jakož i nezávislost soudce, chrání osobu podléhající pravomoci soudu před případnou svévolí soudce a s ohledem na odůvodnění jí umožňuje posoudit, zda má podat opravný prostředek u odvolacího soudu nebo u kasačního soudního dvora.

V čl. 151 odst. 1 ústavy je stanovena jak nezávislost soudců při výkonu jejich soudních pravomocí, tak i nezávislost státního zastupitelství v jednotlivých případech pátrání a stíhání, aniž by byla dotčena práva příslušného ministra nařizovat zahájení stíhání a přijímat závazné směrnice v oblasti trestněprávní politiky, včetně politiky vyšetřování a stíhání.

Podle odst. 4 téhož článku jsou smírčí soudci, soudci, soudní radové a radové kasačního soudního dvora jmenováni králem za podmínek a způsobem, které jsou stanoveny zákonem.

Soudci jsou jmenováni doživotně. Ve věku, jenž je vymezen zákonem, odcházejí do důchodu a pobírají zákonem stanovený důchod. Úřadu mohou být zbaveni nebo jim jeho výkon může být pozastaven pouze soudním rozhodnutím. Do jiného úřadu mohou být převedeni pouze tehdy, pokud dostali nové jmenování a vyjádřili s ním svůj souhlas (článek 152 ústavy). Král jmenuje a rovněž odvolává úředníky státního zastupitelství u soudních dvorů a soudů (článek 153 ústavy).

Plat členů soudcovského stavu je stanoven zákonem (článek 154 ústavy).

Soudci navíc nesmějí přijímat placené vládní funkce, ledaže by je vykonávali zdarma a nejedná se o neslučitelné funkce podle zákona (článek 155 ústavy).

Druhy soudů

Belgie je rozdělena na pět velkých soudních oblastí, tj. pět jurisdikcí odvolacího soudu: Brusel, Lutych, Mons, Gent a Antverpy.

Tyto jurisdikce jsou rozděleny na soudní obvody, z nichž každý má po  jednom soudu prvního stupně. Na celém území Belgie je 12 soudních obvodů. Soudní obvod Bruselu zahrnuje dva soudy prvního stupně, jeden vlámský a jeden frankofonní.

V těchto soudních obvodech navíc existuje  9 pracovních soudů a 9 obchodních soudů.

Obvody se dále dělí na soudní kantony, z nichž každý má svého smírčího soudce. Na celém území Belgie je 187 kantonů.

Každá z deseti provincií a správní obvod hlavního města Bruselu mají po jednom porotním soudu. Porotní soud není stálým soudem. Ustavuje se tehdy, když jsou obžalovaní předáni do jeho pravomoci.

Charakter a závažnost porušení práva, povaha sporu stejně jako hodnota sporných částek určují typ soudu, který věc projednává.

V některých případech určuje druh soudu, na nějž je třeba se obrátit, charakter sporu. V pravomoci smírčího soudce je tedy řešení sousedských sporů a soud prvního stupně je příslušným soudem ve věci rozvodu. V jiných případech je kritériem příslušnosti status stran sporu. V zásadě platí, že spory mezi podnikateli se většinou předkládají obchodnímu soudu.

Po stanovení typu příslušného soudu je třeba určit místo, kde se bude daná věc posuzovat.

V občanskoprávních věcech může být žaloba předložena soudci příslušnému podle bydliště žalované strany nebo soudci příslušnému v místě, kde byl závazek sjednán nebo kde měl být splněn.

V trestních věcech jsou příslušné tyto soudy: soud v místě, kde došlo ke spáchání trestného činu, stejně jako soud v místě pobytu podezřelého nebo soud v místě, kde se nejspíše nachází. V případě právnických osob je příslušným soudem soud v místě sídla nebo soud v místě provozovny dané právnické osoby.

Hierarchie soudních dvorů a soudů:

Soudní dvory a soudy jsou organizovány do hierarchické  struktury. Struktura soudních dvorů a soudů je následující:

4

KASAČNÍ SOUDNÍ DVŮR

3

Odvolací soudy

Soudní dvůr v oblasti pracovního práva

Porotní soudy

2

Soudy prvního stupně

Pracovní soudy

Obchodní soudy

1

Smírčí soudy

Policejní soudy






Rozhodnutí soudů se nazývá rozsudek soudu prvního stupně („jugement“). Rozhodnutí odvolacího soudu, soudního dvora v oblasti pracovního práva, porotního soudu a kasačního soudu se nazývá rozsudek soudu vyššího stupně („arrêt“).

Civilní soudy se v zásadě zabývají spory soukromé povahy jak mezi fyzickými, tak právnickými osobami.

Cílem trestních soudů je ukládat pachatelům trestných činů zákonem stanovené tresty (trest odnětí svobody, trest prospěšných prací, peněžitý trest atd.).

Stává se, že jedna ze stran nesouhlasí s rozhodnutím soudu. Mnohé opravné prostředky umožňují stranám řízení v dané věci, nebo v určitých případech třetím stranám získat nové rozhodnutí v soudem již rozhodnuté záležitosti. Opravné prostředky se dělí na dvě skupiny: řádné opravné prostředky a mimořádné opravné prostředky.

Existují dva řádné opravné prostředky: odpor a odvolání.
Odpor umožňuje žalovanému, který byl odsouzen v nepřítomnosti, aby soudní rozhodnutí napadl. V tomto případě soud, který rozhodl, se znovu v plném rozsahu ujme věci.
Kromě omezeného počtu věcí, u nichž to není možné, mohou všechny dotčené strany využít práva na odvolání. Odsouzený, poškozený v trestním řízení, žalující strana, žalovaná strana i státní zástupce mají možnost požádat o přezkoumání řízení. Odvolání vždy přezkoumává soud vyššího stupně než ten, který vydal původní rozhodnutí.

Následující tabulka podává přehled soudních dvorů a soudů, které se zabývají odvoláním v závislosti na řízení, z nějž vychází rozhodnutí, proti němuž se daná osoba odvolává:

Rozhodnutí

Odvolání

Smírčí soudce

– občanskoprávní věci

Soud prvního stupně (občanskoprávní senát)


– obchodní věci

Obchodní soud

Policejní soud

– trestní věci

Soud prvního stupně (trestní soud)


– občanskoprávní věci

Soud prvního stupně (občanský soud) Pracovní soud

Pracovní soud

Soudní dvůr v oblasti pracovního práva

Soud prvního stupně

Odvolací soud

Obchodní soud

Odvolací soud

Během odvolání soudci (u soudu) nebo radové (u soudního dvora) jednají podruhé a naposledy o meritu dané věci a vydávají konečné rozhodnutí. Strany mají nicméně ještě možnost podat kasační opravný prostředek.

Kromě těchto řádných opravných prostředků existují dále opravné prostředky nazývané jako „mimořádné“, z nichž základní je kasační opravný prostředek. Tento opravný prostředek podaný u kasačního soudního dvora není třetí úrovní nebo třetím stupněm soudní pravomoci. Kasační soudní dvůr nepřezkoumává skutkový stav věci,  která mu byla předána, nýbrž kontroluje dodržování zákonnosti.

Kromě výše uvedených soudů a soudních dvorů existují v Belgii ještě dva další soudy, které vykonávají kontrolní funkci: Státní rada a Ústavní soud. Státní rada je vysokým správním soudem a vykonává správní kontrolu. Zasahuje tehdy, kdy se některý občan domnívá, že správní orgány porušily právní předpisy. Úkolem Ústavního soudu je zajistit, aby zákony, vyhlášky a výnosy byly v souladu s ústavou, a dohlížet na řádné rozdělení pravomocí a kompetencí mezi orgány veřejné moci v Belgii.

Právní databáze

Odkaz se otevře v novém okně.Portál soudní moci v Belgii vám umožní přístup mimo jiné k judikatuře, k belgickým právním předpisům a k belgickému věstníku Moniteur belge.

Je přístup k těmto databázím zdarma?

Ano, přístup k databázi je zdarma.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Federální soudní veřejná služba

Poslední aktualizace: 03/08/2017

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí bulharština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Systém soudní moci v členských státech - Bulharsko

Tento oddíl obsahuje informace o systému soudnictví v Bulharsku.

Uspořádání výkonu spravedlnosti - soudnictví

V Bulharsku existuje třístupňový systém soudů. Soudy jsou státními úřady, které zajišťují výkon spravedlnosti v občanských, trestních a správních věcech.

V Bulharsku existují tyto soudy:

  • oblastní – 113
  • okresní – 28
  • správní – 28
  • Zvláštní trestní soud – 1
  • odvolací – 5
  • Zvláštní odvolací trestní soud – 1
  • vojenské – 5
  • Vojenský odvolací soud – 1
  • Nejvyšší kasační soud – 1
  • Nejvyšší správní soud – 1

Správa soudů

Uspořádání a činnost bulharských soudů upravuje zákon o soustavě soudů, který stanoví strukturu a zásady činnosti soudních orgánů, jejich vzájemné vazby a vztahy mezi soudními orgány a zákonodárnými a výkonnými orgány.

Zákon o soustavě soudů, který byl vyhlášen ve státním věstníku č. 64/2007, stanoví, že Nejvyšší soudní rada je nejvyšší správní orgán řídící soudní moc, který reprezentuje soudnictví a zajišťuje jeho nezávislost. Stanoví složení soustavy soudů a organizaci práce justice a řídí její záležitosti, aniž by zasahovala do nezávislosti jejích orgánů.

Nejvyšší soudní rada rozhoduje na základě návrhu ministra spravedlnosti o počtu soudních obvodů a sídlech oblastních, okresních, správních a odvolacích soudů, v případě vojenských soudů pak v součinnosti s ministrem obrany.

Obvody oblastních, okresních, správních, vojenských a odvolacích soudů se nemusí nutně shodovat s územně správním členěním státu.

Typy soudů - stručný popis

Oblastní soudy (Rajonni sadilišta) - hlavními soudy prvního stupně jsou oblastní soudy. Proti jejich rozhodnutí se lze odvolat k příslušnému okresnímu soudu.

Okresní soudy (Okražnite sadilišta) - okresní soudy rozhodují jako soudy prvního a druhého stupně. V působnosti soudu prvního stupně okresní soud řeší přesně definovanou kategorii věcí, v nichž se jedná o vyšší částky nebo významné veřejné zájmy. Jako soudy druhého stupně (odvolací) okresní soudy přezkoumávají rozhodnutí oblastních soudů.

Správní soudy (Administrativni sadilišta) - správní soudy jsou příslušné pro všechny věci týkající se: vydání, změny, odvolání či prohlášení neplatnosti správních aktů; prohlášení o neplatnosti či zrušení platnosti dohod uzavřených na základě správního řádu; opravných prostředků proti nedovolenému jednání a nečinnosti správních orgánů; ochrany proti výkonu rozhodnutí způsobem, který je v rozporu s právem; náhrady škody za újmu způsobenou protiprávními úkony, jednáním a nečinností správních orgánů a úředníků; náhrady škody za újmu způsobenou výkonem rozhodnutí; prohlášení neplatnosti, zbavení účinku či zrušení rozsudků vynesených správními soudy; prohlášení nepravosti správních úkonů na základě správního řádu.

Kdokoli může podat žalobu na zjištění existence či neexistence správního oprávnění nebo právního vztahu, má-li na tom právní zájem a neexistuje-li žádný jiný prostředek právní ochrany.

Uvedené věci posuzuje správní soud, v jehož obvodu se nachází sídlo úřadu, který učinil napadaný správní úkon, a v případě, že se toto sídlo nachází v zahraničí, rozhodne Městský správní soud v Sofii.

Proti správním aktům, jejichž prostřednictvím dochází k bezprostřednímu provádění zahraniční, obranné a bezpečnostní politiky Bulharska, se není možné odvolat, nestanoví-li zákon jinak.

Další zvláštní soudy

Vojenský soud (Voenijat sad) se jako soud prvního stupně zabývá trestnými činy spáchanými vojáky, generály, důstojníky, poddůstojníky ve vojenské službě a řadovými pracovníky z ostatních ministerstev a agentur, civilními zaměstnanci na ministerstvu obrany, v bulharské armádě, ve složkách podřízených ministerstvu obrany, v Agentuře pro národní bezpečnost a v Národní informační službě při výkonu jejich povinností nebo v souvislosti s ním. Věci, ve kterých rozhodly vojenské soudy, při odvolání přezkoumává Vojenský odvolací soud. Příslušnost vojenských soudů upravuje trestní řád. Tyto soudy mají stejné postavení jako okresní soudy.

Existuje pouze jeden Vojenský odvolací soud (Voenno-apelativnijat sad), který rozhoduje o odvoláních a námitkách proti rozhodnutím vojenských soudů z celé země.

Odvolací soud (Apelativnijat sad) projednává odvolání a námitky vznesené proti rozhodnutím, která v prvním stupni vydaly okresní soudy v rámci své věcné příslušnosti.

Zvláštní trestní soud (Specializiranijat nakazatelen sad) je rovnocenný okresnímu soudu a sídlí v Sofii. Příslušnost zvláštního trestního soudu stanoví zákon. Ustanovení § 411a trestního řádu obsahuje vyčerpávající seznam trestných činů, které spadají do působnosti zvláštního trestního soudu, zejména se jedná o trestné činy spáchané organizovanými skupinami nebo na jejich objednávku.

Zvláštní odvolací trestní soud (Apelativnijat specializiran nakazatelen sad) projednává odvolání a námitky proti rozhodnutím Zvláštního trestního soudu.

Nejvyšší kasační soud (Varchovnijat kasacionen sad) je nejvyšší soudní instancí v trestních a občanských věcech. Jeho pravomoc pokrývá celé území Bulharské republiky. Tento soud rovněž vykonává nejvyšší soudní dozor nad správným a jednotným uplatňováním práva všemi soudy. Sídlo Nejvyššího kasačního soudu je v Sofii.

Nejvyšší správní soud (Varchovnijat administrativen sad) vykonává nejvyšší dozor nad správným a jednotným uplatňováním práva ve správním soudnictví.

Nejvyšší správní soud se zabývá stížnostmi a námitkami proti aktům rady ministrů, premiéra, vicepremiéra, ministrů, ředitelů dalších institucí přímo podřízených radě ministrů, aktům Nejvyšší soudní rady, Bulharské národní banky, okresních guvernérů a dalším aktům stanoveným zákonem; rozhoduje o sporech ohledně zákonnosti podzákonných právních předpisů; jako kasační instance přezkoumává úkony soudů, rozhoduje o správních věcech a přezkoumává návrhy na zrušení pravomocných soudních rozhodnutí ve správních případech.

Rozhodčí soud při Bulharské obchodní a průmyslové komoře (Arbitražen sad pri Balgarska Targovsko-promišlena palata, AS pri BTŠ)

Rozhodčí soud při Bulharské obchodní a průmyslové komoře řeší občanskoprávní spory a spory o vyplnění mezer ve smlouvách či přizpůsobení smluv novým podmínkám bez ohledu na to, zda jedna nebo obě strany sídlí či mají bydliště v Bulharské republice.

Ústavní soud Bulharské republiky (Konstitucionen sad na Republika Balgarija)

Bulharský Odkaz se otevře v novém okně.Ústavní soud působí jako záruka nezvratnosti demokratických procesů v Bulharsku, jejichž uskutečňování je hlavním cílem ústavy. Tento soud není součástí soustavy soudů, nýbrž je nezávislým orgánem, jehož pravomoc přímo vyplývá z ústavy a jehož činnost je upravena zvláštním zákonem. Rozhodnutí tohoto soudu o ochraně lidských práv a právních zájmů občanů, o oddělení mocí, o ochraně vlastnictví, svobodné obchodní iniciativě, nezávislosti sdělovacích prostředků a zákazu cenzury, o souladu Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin s Ústavou apod. se dočkala značné odezvy veřejnosti i zahraničí.

Právní databáze

Každý soud v Bulharsku vede webové stránky, které obsahují informace o jeho struktuře a činnosti, jakož i informace o probíhajících a již uzavřených věcech.

Webové stránky Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší soudní rady (Visšija sadeben savet) uvádějí podrobný seznam soudů v Bulharsku včetně adres a odkazů na jejich webové stránky (pouze v bulharštině).

Hlavní webové stránky soudů jsou uvedeny níže:

Právní databáze v elektronické podobě:

  1. Obchodní
  1. Bezplatné
  1. Odkaz se otevře v novém okně.Elektronický úřední věstník (Elektronen daržaven vestnik)

Další užitečné webové stránky poskytující informace právní povahy:

Poslední aktualizace: 25/08/2017

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Systém soudní moci v členských státech - Česká republika

Organizace soudnictví / systémy soudní moci

Soudní systém České republiky je tvořen Ústavním soudem České republiky a soustavou tzv. obecných soudů.

Soustavu obecných soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní soudy, krajské soudy a okresní soudy.

Správa soudů

Ústředním orgánem státní správy soudů je Ministerstvo spravedlnosti České republiky.

Ministerstvo spravedlnosti vykonává státní správu vrchních, krajských a okresních soudů v rozsahu stanoveném zákonem č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, buď přímo nebo prostřednictvím předsedů těchto soudů; státní správu okresních soudů může vykonávat též prostřednictvím předsedů krajských soudů.

Některé úkony ústřední státní správy vykonává předseda Nejvyššího soudu České republiky (popř. jeho místopředseda) a předseda Nejvyššího správního soudu České republiky (popř. jeho místopředseda).

Orgány státní správy soudů vykonávají státní správu soudů s přihlédnutím k vyjádření příslušných soudcovských rad, které jsou zřízeny u Nejvyššího soudu České republiky, u Nejvyššího správního soudu České republiky, vrchních soudů, krajských soudů a u větších soudů okresních.

Některé správní činnosti vykonává ředitel správy soudu, který je podřízen předsedovi soudu.

Druhy soudů – krátký popis

Soustava obecných soudů je tvořena čtyřmi organizačními články

  • okresní soudy; jim naroveň jsou postaveny obvodní soudy v hlavním městě Praze a Městský soud v Brně
  • krajské soudy v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Ostravě, Plzni, Praze, Ústí nad Labem a Městský soud v Praze
  • vrchní soudy v Praze a Olomouci
  • Nejvyšší soud v Brně a Nejvyšší správní soud v Brně

Soustavu zvláštních soudů tvoří pouze Ústavní soud České republiky.

Hierarchie soudů

Česká republika má dvojinstanční systém, který je určující pro hierarchické uspořádání v rámci opravného systému. Z tohoto pohledu je hierarchický poměr mezi soudy co do stupně soudní soustavy, na kterém se ten který článek soudní soustavy nachází, třístupňový.

Bližší informace jsou uvedeny v oddílu, který pojednává o obecném soudnictví v České republice.

Podle zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích:

Okresní soudy

a) rozhodují jako soudy prvního stupně, nestanoví-li zákony o řízení před soudy jinak,

b) rozhodují v dalších zákonem stanovených případech.

Krajské soudy

a) rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy jako soudy druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly v prvním stupni okresní soudy, které patří do jejich obvodu,

b) rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy jako soudy prvního stupně,

c) rozhodují ve věcech správního soudnictví v případech stanovených zákonem,

d) rozhodují v dalších zákonem stanovených případech.

Vrchní soudy

a) rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy jako soudy druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly v prvním stupni krajské soudy, které patří do jejich obvodu,

b) rozhodují v dalších zákonem stanovených případech.

Nejvyšší soud České republiky

Nejvyšší soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že

a) rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích v případech stanovených zákony o řízení před soudy,

b) rozhoduje v jiných případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

Nejvyšší soud dále rozhoduje

a) o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů, vyžaduje-li to zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena,

b) v dalších případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

Nejvyšší soud sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení a na jejich základě v zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu.

Podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní:

Nejvyšší správní soud České republiky

Nejvyšší správní soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že rozhoduje o kasačních stížnostech v případech stanovených tímto zákonem, a dále rozhoduje v dalších případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem.

Nejvyšší správní soud sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů ve správním soudnictví a na jejich základě v zájmu jednotného rozhodování soudů přijímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu.

V zájmu zákonného a jednotného rozhodování správních orgánů se Nejvyšší správní soud v případech a postupem v tomto zákoně stanoveným může při své rozhodovací činnosti usnést na zásadním usnesení.

Právní databáze

Odkaz se otevře v novém okně.Portál justice

Odkaz se otevře v novém okně.Portál veřejné správy

Je přístup do databáze zdarma?

Oba internetové portály jsou přístupné zdarma.

Stručný popis obsahu

Internetový portál Odkaz se otevře v novém okně.Justice obsahuje informace o ministerstvu spravedlnosti, jednotlivých soudech, státním zastupitelství a jejich kontaktní údaje.

Na úředním portálu vlády jsou k dispozici právní předpisy České republiky vyhlášené ve Sbírce zákonů.

Poslední aktualizace: 13/05/2019

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Systém soudní moci v členských státech - Dánsko

Tato část poskytuje přehled soudního systému v Dánsku.

Organizace soudnictví – systémy soudní moci

Dánský soudní systém se skládá z:

  • Nejvyššího soudu
  • dvou vrchních soudů
  • Námořního a obchodního soudu
  • Katastrálního soudu
  • 24 okresních soudů
  • soudů Faerských ostrovů a Grónska
  • Rady pro udělování souhlasu s podáním opravného prostředku
  • Zvláštního soudu pro kárné řízení a obnovu řízení v trestních věcech
  • Dánské rady pro jmenování do soudních funkcí a
  • Dánské soudní správy

Správa soudů

Soudy jsou spravovány Dánskou soudní správou, která byla zřízena jako nová nezávislá instituce 1. července 1999. Tento orgán zajišťuje řádnou a odpovídající správu finančních prostředků, zaměstnanců, budov a IT soudů a Rady pro udělování souhlasu s podáním opravného prostředku.

Dánskou soudní správu řídí správní rada a ředitel. Dánská soudní správa spadá pod Ministerstvo spravedlnosti, avšak ministr nemá žádnou pravomoc udílet Dánské soudní správě pokyny a nemůže měnit její rozhodnutí.

Správní rada je hlavou výkonné moci a je obecně odpovědná za činnost Dánské soudní správy. Ředitel – kterého jmenuje a může odvolat správní rada – odpovídá za každodenní řízení. Ředitel nemusí mít právnické vzdělání.

Zákon o dánské soudní správě určuje složení správní rady Dánské soudní správy. Správní rada má 11 členů, z nichž osm jsou zástupci soudů, jeden právník a dva členové, kteří mají zvláštní znalosti manažerského a sociálního prostředí.

Právní databáze

Pro více informací prosím navštivte průběžně aktualizovaný přehled a popis Odkaz se otevře v novém okně.dánského soudního systému.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Agentura pro občanské záležitosti

Poslední aktualizace: 03/06/2019

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady

Systém soudní moci v členských státech - Německo

Tato část poskytuje přehled soudního systému v Německu.

Organizace soudnictví – systémy soudní moci

Vzhledem k federálnímu uspořádání Spolkové republiky Německo je také soudní systém uspořádán federálně. Soudní pravomoci vykonávají spolkové soudy a soudy 16 spolkových zemí (Länder). Hlavní objem práce spojený se správou soudnictví spočívá na spolkových zemích.

Německý soudní systém se dělí na pět samostatných specializovaných odvětví neboli jurisdikcí:

  • obecná jurisdikce
  • pracovní jurisdikce
  • všeobecná správní jurisdikce
  • fiskální jurisdikce
  • sociální jurisdikce.

Kromě těchto specializovaných jurisdikcí existuje také ústavní jurisdikce, která sestává ze Spolkového ústavního soudu a zemských ústavních soudů.

Přehled systému soudů je uveden na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.Německého spolkového ministerstva spravedlnosti.

Správa soudů

Zemské soudy obecně spravují spolková ministerstva spravedlnosti. Na spolkové úrovni je spolkový ministr spravedlnosti zodpovědný za Odkaz se otevře v novém okně.Spolkový soudní dvůr, Odkaz se otevře v novém okně.Spolkový správní soud a Odkaz se otevře v novém okně.Spolkový finanční dvůr. Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí zodpovídá za Odkaz se otevře v novém okně.Spolkový pracovní soud a Odkaz se otevře v novém okně.Spolkový sociální soud.

Zodpovědná ministerstva spravují také nezbytné rozpočtové zdroje. Jedinou výjimku tvoří Odkaz se otevře v novém okně.Spolkový ústavní soud, jemuž byla udělena organizační samospráva jakožto nezávislému ústavnímu orgánu. Jako takový předkládá ke schválení vlastní soudní rozpočet.

Druhy soudů – krátký popis

V Německu je soudní systém rozdělen mezi obecnou jurisdikci a specializované soudy. Obecná jurisdikce zahrnuje občanskou a trestní jurisdikci. Specializované soudy zahrnují správní soudy, finanční soudy, pracovní soudy a sociální soudy. Vedle toho funguje také ústavní jurisdikce, sestávající ze Spolkového ústavního soudu a ústavních soudů jednotlivých zemí.

Hierarchie soudů

Viz Odkaz se otevře v novém okně.hierarchie soudů (přehled) poskytnutá Spolkovým ministerstvem spravedlnosti.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Stránky německého spolkového ministerstva spravedlnosti

Odkaz se otevře v novém okně.Spolkový soudní dvůr

Odkaz se otevře v novém okně.Spolkový správní soud

Odkaz se otevře v novém okně.Spolkový finanční dvůr

Odkaz se otevře v novém okně.Spolkový pracovní soud

Odkaz se otevře v novém okně.Spolkový sociální soud

Odkaz se otevře v novém okně.Spolkový ústavní soud

Odkaz se otevře v novém okně.Spolkové ministerstvo spravedlnosti

Poslední aktualizace: 04/04/2013

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí estonština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Systém soudní moci v členských státech - Estonsko

Tento oddíl obsahuje přehled soustavy soudů v Estonsku.

Organizace soudnictví – soustavy soudů

Estonská ústava stanoví, že výkon spravedlnosti náleží výhradně soudům, které jsou při své činnosti nezávislé. Soudy musí vykonávat spravedlnost v souladu s ústavou a dalšími zákony. Podle ústavy mají estonské soudy výlučnou pravomoc k výkonu spravedlnosti. Při plnění svých povinností je soudní moc oddělená od výkonné i zákonodárné moci.

Estonská soustava soudů sestává ze tří úrovní: Okresní soudy a správní soudy jsou soudy prvního stupně. V Estonsku jsou čtyři okresní soudy: soudy v okresech Harju, Viru, Tartu a Pärnu. V Estonsku jsou dva správní soudy: správní soudy ve městech Tallinn a Tartu. Okresní a správní soudy se člení na soudní pracoviště.

Oblastní soudy jsou soudy druhého stupně projednávající odvolání proti rozhodnutím soudů prvního stupně. V Estonsku jsou dva oblastní soudy: oblastní soudy ve městech Tallinn a Tartu.

Nejvyšší soud je vrcholným článkem soudní soustavy, který projednává kasační opravné prostředky proti rozhodnutím soudů druhého stupně. V estonské soustavě soudů nefiguruje samostatný ústavní soud. Povinnosti nejvyššího soudního stupně a přezkumu ústavnosti vykonává Nejvyšší soud.

Správa soudů

Soudy prvního a druhého stupně jsou spravované ministerstvem spravedlnosti společně s Radou pro správu soudů. Rada pro správu soudů je poradním orgánem vytvořeným pro správu soustavy soudů a její činnosti řídí předseda Nejvyššího soudu. Soudy prvního a druhého stupně jsou financovány ze státního rozpočtu prostřednictvím rozpočtu Ministerstva spravedlnosti. Nejvyšší soud má samostatnou odpovědnost za svou vlastní správu a svůj vlastní rozpočet.

Rada pro správu soudů je složena z:

  • předsedy Nejvyššího soudu (je rovněž předsedou Rady),
  • pěti soudců jmenovaných na tři roky všemi soudci zasedajícími v plénu (en banc),
  • dvou členů Riigikogu (estonského parlamentu),
  • advokáta jmenovaného Advokátní komorou,
  • nejvyššího státního zástupce nebo jím jmenovaného státního zástupce,
  • veřejného ochránce práv nebo jím jmenovaného zástupce,
  • ministra spravedlnosti nebo jím jmenovaného zástupce, který se zasedání Rady účastní a má právo hovořit.

Ministr spravedlnosti může svolávat jednání, nemá však hlasovací právo.

Rada uděluje souhlas ohledně:

  • stanovení územní příslušnosti soudů, struktury soudů, přesné lokalizace soudů a soudních pracovišť, počtu soudců trvale působících u soudů a na soudních pracovištích a počtu laických soudců,
  • jmenování do a předčasnému odvolání z funkce předsedy soudu,
  • určení vnitřních předpisů soudů,
  • určení počtu kandidátů na úřad soudce,
  • stanovení dalších odměn pro vedoucí soudních pracovišť,
  • stanovení postupů pro zpracovávání a poskytování údajů z registru ze soudního informačního systému,
  • stanovení způsobu vyplácení odměny laickým soudcům a její výše.

Rada musí:

  • poskytnout předběžné stanovisko k zásadám použitým při sestavování a změně ročních rozpočtů soudů,
  • poskytnout stanovisko ke kandidátům na uvolněná místa soudce Nejvyššího soudu,
  • poskytnout stanovisko k odvolání soudce,
  • v předstihu projednat zprávu, kterou předseda Nejvyššího soudu předloží parlamentu a která se věnuje správě soudů, výkonu spravedlnosti a jednotnému uplatňování práva,
  • projednat další otázky na návrh předsedy Nejvyššího soudu nebo ministra spravedlnosti.

Hierarchie soudů

Estonská soustava soudů je tvořena třemi úrovněmi:

  • Okresní a správní soudy jsou soudy prvního stupně.
  • Oblastní soudy (odvolací soudy) jsou soudy druhého stupně.
  • Nejvyšší soud je soud posledního opravného prostředku (kasace).

Okresní soudy, jako obecné soudy, projednávají občanskoprávní i trestní věci (trestné činy a přestupky). Správní soudy jako soudy prvního stupně projednávají ty správní věci, ve kterých jejich příslušnost vyplývá ze zákona. Oblastní soudy jsou soudy druhého stupně, které projednávají odvolání proti rozhodnutím soudů prvního stupně. Nejvyšší soud je vrcholným článkem soudní soustavy, který projednává kasační opravné prostředky proti rozhodnutím oblastních soudů. Nejvyšší soud vykonává rovněž přezkum ústavnosti.

Právní databáze

Všeobecné informace o estonském právním systému jsou k dispozici na internetové stránce Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstva spravedlnosti.

Přehled estonské soustavy soudů je rovněž k dispozici na Odkaz se otevře v novém okně.internetové stránce věnované soudům.

Je přístup do databáze bezplatný?

Přístup k informacím o estonském právním systému a soustavě soudů je bezplatný.

Poslední aktualizace: 03/08/2017

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí angličtina verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Systém soudní moci v členských státech - Irsko

V této části naleznete přehled o soudním systému v Irsku.

Organizace soudnictví – Irsko

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služba, která je nezávislou právnickou osobou, jež vznikla v listopadu 1999 a byla vládou zřízena v rámci zákona o soudní službě z roku 1998, má tyto zákonné povinnosti:

  1. - spravovat soudy,
  2. - poskytovat podpůrné služby soudcům,
  3. - poskytovat veřejnosti informace o soudním systému,
  4. - zajišťovat, spravovat a provádět údržbu soudních budov a
  5. - zajišťovat zázemí pro uživatele soudů.

Ústava Irska stanoví, že spravedlnost je vykonávána na soudech zřízených zákonem, soudci, které jmenuje prezident na návrh vlády; soudci všech soudů jsou podle ústavy ve výkonu svých soudních funkcí zcela nezávislí. Soudce nemůže být z funkce odvolán, s výjimkou stanovených případů nesprávného chování nebo pracovní neschopnosti a pouze na základě usnesení v obou komorách parlamentu (Oireachtas).

Hierarchie soudů

Ústava popisuje strukturu soudního systému jako systém tvořený soudem konečné instance, kterým je Nejvyšší Soud (Supreme Court), a soudy prvního stupně, které zahrnují Vrchní Soud (High Court) s plnou soudní příslušností pro veškeré trestní a občanskoprávní věci a soudy s omezenou soudní příslušností, obvodní soud (Circuit Court) a okresní soud (District court), které jsou organizovány regionálně.

V souvislosti s trestními řízeními článek 38 uvádí, že „Žádná osoba nesmí být v souvislosti s jakýmkoli obviněním z trestného činu souzena jinak, než v řádném soudním procesu“. Méně závažné trestné činy projednávají soudy, které mohou rozhodovat ve zkráceném řízení, zatímco osoby obviněné ze závažnějších trestných činů nemohou být souzeny bez poroty. Ústava dále počítá se zřízením zvláštních soudů pro zajištění efektivního výkonu spravedlnosti tam, kde na to nestačí obecné soudy.

Veřejnost má volný přístup ke všem soudům vyjma těch, kde je nápis „in camera“, což znamená, že je případ projednáván s vyloučením veřejnosti.

Soudy, které rozhodují o občanskoprávních věcech, jsou organizovány v těchto strukturách:

Nejvyšší soud

Vrchní soud

(se sídlem v Dublinu) odvolací soud

(se sídlem v Dublinu) soud prvního stupně a odvolací soud pro rozhodnutí obvodního soudu a některých dalších tribunálů

Obvodní soud

Okresní soud

(se sídlem v každém z 26 měst jednotlivých hrabství) soud prvního stupně pro nároky až do výše 38 092,14 EUR a odvolací soud pro rozhodnutí okresního soudu a některých dalších tribunálů

(se sídlem ve 24 obvodech)
soud prvního stupně pro nároky až do výše 6 348,69 EUR
(zahrnuje řízení o drobných nárocích u některých nároků spotřebitelů do výše 1 269,74 EUR)

Poslední aktualizace: 12/09/2014

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Systém soudní moci v členských státech - Řecko

V tomto oddílu naleznete přehled systému soudní moci v Řecku.

Organizace soudnictví – systémy soudní moci

Soudnictví je jednou ze tří funkcí státu v Řecku. Soudní moc je v souladu se zásadou dělby moci nezávislá na moci zákonodárné a výkonné.

Druhy soudů – krátký popis

Soudy v Řecku jsou rozděleny do následujících hlavních kategorií:

  • Správní soudy
  • Civilní soudy
  • Trestní soudy
  • Vojenské soudy pozemního vojska, námořnictva a letectva
  • Nejvyšší zvláštní soud
  • Zvláštní soud pro soudní spory o protiprávních rozsudcích
  • Zvláštní soud zabývající se odpovědností ministrů
  • Zvláštní soud zabývající se spory o odměňování soudců

Správa soudů

Správu vykonávají soudci, konkrétně předseda soudu, nebo tříčlenný soudní senát.

Hierarchie soudů

Civilní soudy:

  • Smírčí soudy, soudy prvního stupně, odvolací soudy, Nejvyšší soud.
  • Trestní soudy:
  • Soudy pro drobné delikty, soudy pro méně závažné trestné činy, odvolací soudy, Nejvyšší soud.
  • Správní soudy:
  • Správní soudy prvního stupně, odvolací správní soudy, Státní rada.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Státní rada

Odkaz se otevře v novém okně.Správní soud prvního stupně v Aténách

Odkaz se otevře v novém okně.Státní zastupitelství pro soudy prvního stupně v Aténách

Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstvo spravedlnosti a lidských práv

Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší soud

Poslední aktualizace: 03/07/2019

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí španělština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Systém soudní moci v členských státech - Španělsko

Tato rubrika poskytuje obecné informace o organizaci soudnictví a soudech ve Španělsku.

Organizace soudnictví – Soustava soudů

Výkon spravedlnosti

V oblasti moderních právních systémů vykazuje španělský systém znaky tzv. kontinentálního modelu.

Tento model má následující základní rysy:

  • oddělení veřejného a soukromého odvětví od právního řádu, který se sám dělí na několik oblastí: ústavní právo, trestní právo, správní právo, finanční právo, občanské právo, obchodní právo, sociální právo a procesní právo,
  • přednost zákonů a psaného práva v rámci systému pramenů práva, které specifikuje občanský zákoník, tj. zákonů, obyčejů a obecných právních zásad,
  • hierarchické uspořádání justice založené na opravném systému.

Druhy soudů – krátký popis

Španělská Ústava z roku 1978 stanoví, že Španělsko je demokratický a sociální právní stát, který chrání základní hodnoty svého právního řádu – svobodu, spravedlnost, rovnost a politický pluralismus.

Základem Ústavy je nedělitelná jednota španělského národa, který je společnou a nedělitelnou vlastí všech Španělů. Kromě toho Ústava uznává a zaručuje právo národů a regionů Španělska na autonomii a vzájemnou solidaritu.

Hlava VI Ústavy pojednává o justici. Článek 117 stanoví, že základem organizace a fungování soudů je zásada jednoty soudní moci.

Všechny uvedené zásady tvoří pilíř organizace španělských soudních dvorů a soudů a jejich konkrétním naplněním je existence jediné soudní soustavy tvořené jediným soudcovským sborem, jehož členové – soudci – tvoří obecné soudy.

Na výkonu soudnictví se podílí celá řada soudů a soudních dvorů, které si rozdělují práci na základě kritérií rozdělení pravomocí: věc, závažnost, osoba, funkce nebo území, protože zásada jednoty soudní moci neodporuje existenci jednotlivých soudních orgánů s různými pravomocemi.

Aby mohl být soudní orgán považovaný za obecný soud, musí být upravený organickým zákonem o soudní moci podle článku 122 španělské Ústavy z roku 1978.

Je třeba rozlišovat tři základní aspekty:

  1. územní aspekt
  2. zda rozhoduje samosoudce nebo senát
  3. aspekt kompetenční

Územní aspekt

Na základě preambule organického zákona 6/1985 z 1. července o soudní moci je stát rozdělen za účelem výkonu soudnictví do územních celků a dělí se na obce, soudní obvody, provincie a autonomní společenství, nad nimiž vykonávají soudní moc smírčí soudy (Juzgados de Paz), soudy prvního stupně a vyšetřující soudy (Juzgados de Primera Instancia e Instrucción), správní soudy (Juzgados de lo Contencioso-Administrativo), sociální soudy (Juzgados de lo Social), soudy pro dozor nad výkonem trestů (Juzgados de Vigilancia Penitenciaria) a soudy pro mladistvé (Juzgados de Menores) a dále provinční (Audiencias Provinciales) a vyšší soudy (Tribunales Superiores de Justicia). Národní soud (Audiencia Nacional), Nejvyšší soud (Tribunal Supremo), Ústřední vyšetřující soudy (Juzgados Centrales de Instrucción) a Ústřední správní soudy (Juzgados Centrales de lo Contencioso administrativo) mají celostátní působnost v oblasti výkonu soudní moci.

Samosoudce nebo senát

Pokud jde o charakter soudních orgánů, působí u všech soudů samosoudce, s výjimkou Nejvyššího soudu, Národního soudu, vyšších soudů a provinčních soudů, které pracují v senátu.

Nejvyšší soud se skládá z předsedy, předsedů oddělení a soudců, kteří rozhodují o agendě jednotlivých oddělení a úseků soudu. Nejvyšší soud tvoří pět oddělení: občanské, trestní, správní, sociální a vojenské.

Národní soud se skládá z předsedy, předsedů oddělení a soudců, kteří rozhodují o agendě jednotlivých oddělení a úseků soudu (odvolací, trestní, správní a sociální).

Vyšší soudy se skládají ze čtyř oddělení (občanské, trestní, správní a sociální). Vyšší soudy tvoří předseda, který zároveň vykonává funkci předsedy občanského a trestního oddělení, předsedové senátů a soudci, kteří rozhodují o agendě jednotlivých oddělení.

Provinční soudy se skládají z předsedy a minimálně dvou soudců. Tyto soudy rozhodují v občanskoprávních sporech a trestních věcech.

Soudní úřad

Organický zákon o soudní moci definuje soudní úřad (Oficina Judicial) jako „správní orgán, který je nápomocen soudcům a soudům při výkonu jejich činnosti“.

Úkolem tohoto úřadu je zlepšovat účinnost, účelnost a transparentnost soudních řízení, urychlovat soudní úkony a postupy a podporovat spolupráci a koordinaci různých správních orgánů. Zřízení tohoto úřadu je naplněním závazku zajistit kvalitní veřejnou službu, která je blízko lidem, ctí ústavní hodnoty a uspokojuje aktuální potřeby občanů.

Jde o novou organizační strukturu, která zavádí moderní techniky řízení. Tvoří ji kombinace různých správních jednotek: 1. jednotek poskytujících přímou podporu při soudním řízení a odpovídajících dřívějším soudům, které jsou nápomocny soudci při plnění jeho soudních funkcí, a 2. společných procesních služeb v čele se soudními tajemníky (Secretarios Judiciales), které vykonávají všechny úkoly nejustiční povahy (např. přijímání písemností, oznamování, výkon rozhodnutí, mimosoudní řízení, připouštění návrhů na zahájení soudního řízení, oznamování účastníkům, náprava procesních chyb) a také o nich rozhodují.

Jsou tři druhy společných procesních služeb:

  • společná všeobecná služba
  • společná služba pro správu soudních věcí
  • společná služba pro výkon rozhodnutí

Nový organizační model soudní správy se zavedl v listopadu 2010 v Burgosu a Murcii. V únoru následujícího roku byl otevřen soudní úřad v Cáceres a Ciudad Real a v červnu 2011 v Leónu, Cuence a Méridě. V roce 2013 měl být otevřen v Ceutě a Melille. Tento organizační model funguje souběžně se starším modelem soudů a soudních tribunálů používaným jinde ve Španělsku.

Aspekt kompetenční

Vedle toho, že španělské soudnictví pracuje podle územních celků, existují v závislosti na povaze věci, o níž soudy či tribunály rozhodují, čtyř druhy soustav soudů:

Občanské soudy: projednávají spory, jejichž řešením se výslovně nezabývá jiná oblast práva. Z tohoto důvodu je lze označit za obecné soudy.

Trestní soudy: rozhodují v trestních věcech a trestních řízeních. Španělské právo se vyznačuje tím, že občanskoprávní adhezní nárok lze uplatnit současně s trestní žalobou. V takovém případě trestní soud rozhodne o náhradě škody, která byla způsobena trestným činem nebo porušením práva.

Správní soudy: dohlížejí na zákonnost působení správních orgánů a rozhodují o stížnostech podaných na tyto orgány v souvislosti s výkonem jejich moci.

Sociální soudy: rozhodují o věcech, které spadají do sociální oblasti práva, ať již jde o individuální spory mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem týkající se pracovního poměru, spory ve věci kolektivního vyjednávání nebo žaloby ve věci sociálního zabezpečení nebo žaloby proti státu, pokud je stát odpovědný za pracovněprávní předpisy.

Kromě těchto čtyř druhů soudů existují ve Španělsku i soudy vojenské.

Vojenské soudy představují výjimku ze zásady jednoty soudní moci.

Bližší informace najdete na stránce, která pojednává o obecných soudech ve Španělsku.

Ve Španělsku neexistují žádné mimořádné soudy, avšak v rámci výše uvedených odvětví soudnictví byly vytvořeny zvláštní soudy podle specifické povahy projednávané věci. Jako příklad zvláštních soudů je možno uvést soudy pro násilí na ženách nebo pro dohled nad výkonem trestů či soudy pro mladistvé. Tyto soudy jsou součástí obecných soudů, ale mají zvláštní zaměření na základě povahy věci, která je předmětem řízení. Bližší informace najdete v rubrice „Zvláštní soudy ve Španělsku“.

Hierarchie soudů

Španělsko má dvojinstanční systém, který je určující pro hierarchické uspořádání v rámci opravného systému.

Je třeba zjistit, jak španělský právní řád definuje pravomoci jednotlivých soudních orgánů, abyste věděli, na který soud se máte obrátit. Bližší informace najdete v rubrice, která pojednává o obecných soudech ve Španělsku.

Právní databáze

Je přístup do právní databáze zdarma?

Ano, přístup do databáze je bezplatný.

Krátké résumé obsahu

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.GENERÁLNÍ RADA ŠPANĚLSKÉ SOUDNÍ MOCI
Poslední aktualizace: 12/03/2019

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Systém soudní moci v členských státech - Francie

V této části najdete přehled organizace soudů prvého a druhého stupně.

Organizace soudnictví – Obecné soudnictví a správní soudnictví

Soudy prvního a druhého stupně, jejich hierarchie

Obecné soudy

1. První stupeň:

Soudy pro občanskoprávní věci

  • Soud prvního stupně (Tribunal de grande instance)
  • Instanční soud (Tribunal d’instance)
  • Specializované soudy (Pracovní soud – Conseil des Prud’hommes, Obchodní soud – Tribunal de commerce…)

Soudy pro trestní věci

  • Přestupkový soud – Tribunal de police (přestupky a méně závažné trestné činy – contraventions)
  • Trestní soud – Tribunal correctionnel (trestné činy – délits)
  • Porotní soud – Cour d’assises (zločiny – crimes)

2. Druhý stupeň: odvolací soudy

3. Kasační soud

Správní soudnictví

1. První stupeň

  • Správní soud
  • Specializované správní soudnictví (finanční soudnictví jako např. regionální účetní komora, soudnictví ve věcech sociální podpory, disciplinární soudnictví)

2. Druhý stupeň

  • Správní odvolací soud
  • Specializované správní odvolací soudy (Účetní dvůr, Ústřední komise sociální podpory…)

3. Státní rada

Podrobnější informace naleznete na Odkaz se otevře v novém okně.internetových stránkách Státní rady.

Právní databáze

Ve Francii jsou právní databáze předmětem veřejné služby šíření informací na internetu. Internetové stránky Odkaz se otevře v novém okně.Légifrance obsahují:

Je přístup do databáze bezplatný?

Přístup do databáze je bezplatný.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Vyhledat příslušné soudy

Odkaz se otevře v novém okně.Organizace soudnictví – Francie

Poslední aktualizace: 19/05/2017

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady

Systém soudní moci v členských státech - Chorvatsko

Soudní systém v Chorvatské republice

Chorvatská ústava stanoví, že moc je v Chorvatské republice organizována na principu dělby moci na moc zákonodárnou, již vykonává chorvatský parlament (Hrvatski sabor), výkonnou, již vykonává vláda Chorvatské republiky, a soudní, již vykonávají soudy v Chorvatské republice. Soudy jako vykonavatelé soudní moci jednají na základě ústavy, zákonů a dalších právních předpisů a mezinárodních dohod, které Chorvatská republika podepsala a ratifikovala. Soudní funkci vykonávají soudci jmenovaní Státní soudní radou (Državno sudbeno vijeće). Při výkonu soudní funkce jednají soudci nezávisle a samostatně a podle zákona požívají imunity. Soudní funkce je stálá a soudce mimo soudní funkci nesmí vykonávat žádnou jinou funkci.

Organizace soudnictví v Chorvatské republice

Ministerstvo spravedlnosti Chorvatské republiky provádí:

  • Právní a jiné činnosti týkající se:

oblasti občanského, trestního, obchodního a správního práva, struktury, fungování a přípravy a odborného vzdělávání soudců, státních zástupců a pracovníků soudů, státních zastupitelství, orgánů odpovědných za přestupkové řízení a subjektů, které provádějí výkon správních sankcí, administrativních a jiných úkonů notářů a advokátů, soudních a notářských poplatků, vzájemné mezinárodní právní pomoci a dalších forem právní pomoci, trestních sankcí, udělování milosti a podmínečného propuštění a informatizace, činností institucionalizace a koordinace systému podpory obětí a svědků v rámci výkonu spravedlnosti, činnosti související s poskytováním informací a podpory obětem a svědkům, činnosti spojené s vyplácením odškodnění neoprávněně zatčeným a nespravedlivě odsouzeným osobám a administrativní činnosti spojené s finančním odškodňováním obětí trestných činů,

  • Dohled nad správou v orgánech soudní moci, státních zastupitelstvích a orgánech vykonávajících trestní řízení,
  • Správní a jiné činnosti týkající se:

vlastnického práva, majetkových záležitostí vztahujících se k vyvlastnění a jinému omezení vlastnických práv, majetkových záležitostí souvisejících s pozemky, zemědělskou a lesní půdou, pozemkových úprav, nákupem pozemků a budov a část zemědělských činností, které nejsou v kompetenci jiných orgánů státní správy, majetku cizích státních příslušníků, úkonů spojených s odškodňováním, pokud jde o majetek zabavený v době jugoslávského komunistického režimu, které nejsou v kompetenci jiných orgánů státní správy, a otázek sukcese majetku, práv a závazků bývalé SFRJ,

  • správní a odborné činnosti týkající se spolupráce chorvatské vlády s mezinárodními trestními soudy či tribunály, funkci zastupování Chorvatské republiky před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku, Mezinárodním soudním dvorem a dalšími mezinárodními soudy, není-li zvláštním rozhodnutím chorvatské vlády stanoveno jinak, a dále činnosti vztahující se k ochraně lidských práv a práv národnostních menšin,
  • činnosti vztahující se k účasti Chorvatské republiky na činnosti orgánů Evropské unie v oblastech spadajících do jeho pravomocí
  • a další činnosti, které spadají do jeho pravomocí na základě zvláštního zákona.

Justiční akademie

Justiční akademie (Pravosudna akademija) je nezávislá veřejná instituce, která nabízí kvalitní počáteční odbornou přípravu stážistů v soudních orgánech a posluchačů Národní školy pro soudní úředníky. Organizuje a neustále zdokonaluje celoživotní vzdělávání soudních úředníků a poradců v justičních orgánech.

Struktura

  1. Národní škola pro soudní úředníky (Državna škola za pravosudne dužnosnike)
  2. Úřad pro odbornou přípravu stážistů, poradců v soudních orgánech a soudních úředníků (Uprava za stručno usavršavanje vježbenika, savjetnika u pravosudnim tijelima i pravosudnih dužnosnika)
    • regionální centra při krajských (župních) soudech v Záhřebu, Splitu, Rijece, Osijeku a Varaždinu
    • Justiční akademii vedou soudci, státní zástupci, univerzitní profesoři a další odborníci.

Justiční akademie vyvíjí aktivní mezinárodní spolupráci a podílí se na projektech Evropské unie jako příjemce nebo jako aktivní účastník projektů. Tyto projekty jsou zaměřeny na institucionální podporu akademie a na profesní rozvoj jejích cílových skupin.

Odkaz se otevře v novém okně.Zákon o Justiční akademii

Soudy v Chorvatské republice

Zákon o soudech upravuje strukturu, kompetence a věcnou příslušnost soudů.

V Chorvatské republice je soudní moc vykonávána soudy a zvláštními veřejnými orgány. Vykonávají ji nezávisle a samostatně v rozsahu zákonem stanovených kompetencí a příslušnosti.

Soudy chrání právní řád Chorvatské republiky založený na ústavě, mezinárodních dohodách a zákonech a rovněž zajišťují jednotné uplatňování práva a rovnost a rovnoprávnost všech před zákonem.

Soudy rozhodují ve sporech týkajících se dodržování základních lidských práv a povinností, práv a povinností Chorvatské republiky a jednotek místní a oblastní (regionální) samosprávy, jakož i o právech a povinnostech jiných právnických osob, ukládají sankce a jiná opatření pachatelům trestných činů a přestupků stanovených zákonem a dalšími předpisy, rozhodují o právoplatnosti aktů s obecnou působností a individuálních aktů veřejnoprávních subjektů, urovnávají spory v oblasti osobních vztahů občanů, pracovněprávní, obchodní, majetkové a další občanskoprávní spory a rozhodují v jiných právních věcech, stanoví-li tak zákon.

Soudy soudí na základě ústavy, mezinárodních dohod, zákonů a dalších platných pramenů práva.

Soudní moc v Chorvatské republice vykonávají obecné a specializované soudy a Nejvyšší soud Chorvatské republiky.

Obecné soudy jsou městské soudy a krajské (župní) soudy.

Specializované soudy jsou obchodní soudy, správní soudy, trestní soudy, Nejvyšší obchodní soud Chorvatské republiky, Nejvyšší správní soud Chorvatské republiky a Nejvyšší trestní soud Chorvatské republiky.
Městské a trestní soudy jsou příslušné pro území jedné nebo více obcí, jednoho nebo více měst nebo městské části, zatímco krajské (župní), obchodní a správní soudy pro území jednoho nebo více krajů (žup).
Nejvyšší obchodní soud Chorvatské republiky (Visoki trgovački sud Republike Hrvatske), Nejvyšší správní soud Chorvatské republiky (Visoki upravni sud Republike Hrvatske), Nejvyšší trestní soud Chorvatské republiky (Visoki prekršajni sud Republike Hrvatske) a Nejvyšší soud Chorvatské republiky (Vrhovni sud Republike Hrvatske) jsou příslušné pro území Chorvatské republiky.

Nejvyšší soud Chorvatské republiky je nejvyšším soudem v Chorvatské republice.

Zákon může podle věcné příslušnosti nebo pro konkrétní právní oblasti stanovit i další obecné a specializované soudy.

Nejvyšší soud Chorvatské republiky

Krajské (župní) soudy(15)

Nejvyšší obchodní soud(1)

Nejvyšší správní soud(1)

Nejvyšší trestní soud(1)

Městské soudy(67)

Obchodní soudy(7)

Správní soudy(4)

Trestní soudy(61)

Upozorňujeme, že od 1. 4. 2015. nabývá účinnosti nová síť městských a obchodních soudů, takže městských soudů bude 24 a obchodních soudů 8. Od 1 .7. 2015. nabývá účinnosti i nová síť trestních soudů, kterých bude 22.. To je předepsáno Odkaz se otevře v novém okně.Zákonem o obvodech a sídlech soudů (NN 128/14.)
Uvedené údaje jsou stále aktuální a přesné, avšak po 1. 4. 2015, respektive po 1. 7. 2015 budou upraveny.

Nejvyšší soud Chorvatské republiky sídlí v Záhřebu.

  1. zajišťuje jednotné uplatňování práva a rovnost všech při jeho uplatňování;
  2. rozhoduje o řádných opravných prostředcích, pokud je to stanoveno zvláštním zákonem;
  3. rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích proti pravomocným rozhodnutím soudů v Chorvatské republice;
  4. řeší střet pravomocí, pokud je to stanoveno zvláštním zákonem;
  5. zkoumá aktuální otázky soudní praxe, analyzuje potřeby odborného vzdělávání soudců, soudních poradců a soudních stážistů a vykonává další zákonem stanovené úkoly.

Vrhovni sud Republike Hrvatske
Trg Nikole Šubića Zrinskog 3
10 000 Zagreb
tel: +385 1 486 22 22, +385 1 481 00 36
fax: +385 1 481 00 35
e-mail: Odkaz se otevře v novém okně.vsrh@vsrh.hr
Odkaz se otevře v novém okně.http://www.vsrh.hr/

Odkaz se otevře v novém okně.Zákon o soudech

Odkaz se otevře v novém okně.Zákon o obvodech a sídlech soudů

Tyto zákony jsou v současné době v platnosti.
Nový Odkaz se otevře v novém okně.Zákon o obvodech a sídlech soudů byl přijat a zveřejněn v Úředním věstníku (NN) 128/14. a vstupuje v platnost dne 1. 4. 2015, respektive 1. 7. 2015, a platné právní předpisy budou v souladu s tím změněny.

Úřad pro boj proti korupci a organizovanému zločinu

Úřad pro boj proti korupci a organizovanému zločinu je zvláštní úřad státního zástupce s působností pro celé území Chorvatské republiky. Vykonává činnosti státního zástupce v případech trestných činů korupce a trestných činů organizovaného zločinu.

Ured za suzbijanje korupcije i organiziranog kriminaliteta
Gajeva 30a
10 000 Zagreb
tel: +385 4591 874
fax: + 385 1 4591 878
e-mail: Odkaz se otevře v novém okně.tajnistvo@uskok.dorh.hr

Odkaz se otevře v novém okně.
Zákon o Úřadu pro boj proti korupci a organizovanému zločinu

Poslední aktualizace: 20/07/2016

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Systém soudní moci v členských státech - Itálie

V tomto oddílu naleznete přehled o systému soudní moci v Itálii.

Organizace soudnictví – systémy soudní moci

Italský systém soudní moci je založen na kontinentálním občanském právu.

Funkci soudce a také státního zástupce vykonávají příslušníci soudní moci. Správní úlohu vykonává ministerstvo spravedlnosti.

Soudní funkce lze rozdělit do následujících oblastí:

  • obecné občanskoprávní a trestní
  • správní
  • účetní
  • vojenské
  • daňové

Pravomoc ve správních věcech vykonávají krajské správní soudy (Tribunali Amministrativi Regionali, TAR) a Státní rada (Consiglio di Stato).

Pravomoc v účetních věcech vykonává státní účetní dvůr (Corte dei conti). Úřad jeho nejvyššího státního zástupce má sídlo u stejného soudu.

Pravomoc v daňových věcech vykonávají provinční daňové komise a okresní daňové komise.

Pravomoc ve vojenských věcech vykonávají vojenské soudy, vojenské odvolací soudy, dozorový vojenský soud, vojenští prokurátoři působící při vojenských soudech, generální vojenští prokurátoři působící při vojenských odvolacích soudech a generální vojenský prokurátor působící při kasačním soudu.

Pravomoc v běžných občanskoprávních a trestních věcech vykonávají nižší soudy náležející do systému soudní moci, který je rozdělen na soudce na jedné straně, kteří plní úlohu soudců, a úředníky se soudní pravomocí úřadu státního zástupce na straně druhé, kteří plní úlohu vyšetřovatelů.

Správa soudů

V rámci struktur státní správy pověřuje Ústava správou soudů ministerstvo spravedlnosti, a to kvůli jeho zvláštní funkci, úloze a vztahu k soudní moci.

Po velice obtížné veřejné zkoušce jsou úředníci se soudní pravomocí přiděleni k soudům v určité oblasti soudní pravomoci, podle jejich osobního výběru. Nemohou být přiděleni, povýšeni, odvoláni, převedeni ani potrestáni bez zvážení Nejvyšší rady úředníků se soudní pravomocí (Consiglio Superiore della Magistratura, CSM) a se zvláštními zárukami ochrany.

Všechny záležitosti, které se týkají úředníků se soudní pravomocí, musí zvážit CSM, která chrání nezávislost úředníků se soudní pravomocí a jejich status.

Prezident  Italské republiky je zároveň předsedou CSM.

Ministerstvo spravedlnosti provádí své správní a organizační funkce ve dvou rovinách:

  • v rámci ústředních struktur (dipartimenti), zejména v Římě, a v případě zvláštních oblastí pravomocí také v rámci místních sekcí
  • v soudních funkcích, tribunálech, soudech atd.

Správní sekce nese odpovědnost také za zaměstnance přidělené do justiční služby.

Na nejvyšší pozici v rámci soudů (nebo úřadů státních zástupců) je:

  • vrchní úředník se soudní pravomocí, který je odpovědný za soudcovský sbor a má poslední slovo v rozhodnutích soudu
  • ředitel soudu (dirigente), který má na starost organizování soudních služeb pro veřejnost a interní pomoc soudcům a státním zástupcům. Dirigente je nejvyšší funkcí v rámci zaměstnanců správy.

Druhy soudů – krátký popis

Soudy mají následující strukturu:

První instance

  • smírčí soudci (giudici di pace) – kteří jsou čestní soudci (nikoliv soudci z povolání); projednávají méně závažné občanskoprávní a trestní věci
  • soudy nebo tribunály (tribunali) – projednávají závažnější případy
  • úřad pro trestní věci (ufficio di sorveglianza) – projednává případy v první instanci, které se týkají také trestní justice (otázky vězňů, odsouzení, atd.)
  • soud pro mladistvé (tribunale per i minorenni)

Druhá instance

Odvolání proti prvnímu rozhodnutí na skutečných základech a výklad zákonů:

  • odvolací soudy (corte d’appello)
  • trestní tribunály (tribunale di sorveglianza) – soudy druhé (a v některých zvláštních případech první) instance ve věcech zahrnujících trestní soudnictví

Třetí instance

Získání nápravy újmy na právním postavení zniklé porušením zákona na nejvyšší úrovni:

  • nejvyšší soud (corte di cassazione) – s celkovou pravomocí a konečné instance

V rámci hlavních tribunálů jsou také zvláštní sekce. Porotní soudy (corti d’assise) zasedají v porotě se dvěma soudci z povolání a šesti přísedícími. Přísedící jsou vybíráni ze skupiny občanů, aby tuto funkci zastávali během krátkých funkčních období, spolupracovali a zastupovali různé oblasti společnosti. Tyto soudy rozhodují o závažných trestných činech (vražda, násilný útok se závažnými následky apod.).

Úředníci se soudní pravomocí, kteří v soudních procesech hrají úlohu státních zástupců, jsou

  • vrchní státní zástupci prvního stupně (procuratore della Repubblica presso il Tribunale) a jejich zástupci (sostituti procuratori)
  • vrchní státní zástupci druhého stupně (procuratore generale presso la Corte d’appello) a jejich zástupci (sostituti procuratori generali)
  • nejvyšší státní zástupce při nejvyšším soudu (procuratore generale presso la Corte di cassazione) a jeho zástupci (sostituti procuratori generali)

V Itálii plní úlohu státních zástupců kariérní úředníci se soudní pravomocí, kteří své funkce vykonávají pod dohledem vedoucího svého úřadu. To funguje jako jistý typ hierarchie, která se vztahuje pouze na úřady státních zástupců.

Hierarchie soudů

Soudní pravomoc v občanskoprávních věcech

Soudní pravomoc v trestních věcech

Soudní pravomoc ve věcech mladistvých

Soudní pravomoc ve věci trestního řízení

Stupeň I

Smírčí soudce

Smírčí soudce

Soud pro mladistvé

Úřad pro trestní věci/trestní tribunál

Stupeň II

Tribunál

Tribunál

Specializovaná sekce odvolacího soudu

Trestní tribunál

Odvolací soud

Odvolací soud

Porušení zákona

Nejvyšší soud (nebo kasační soud)

Nejvyšší soud (nebo kasační soud)

Nejvyšší soud (nebo kasační soud)

Nejvyšší soud (nebo kasační soud)

Právní databáze

Internetový portál Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstva spravedlnosti Italské republiky obsahuje informace o soudní moci, ministerstvu spravedlnosti, příslušných pravomocích různých úřadů a jejich kontaktní údaje.

Internetový portál Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší rady úředníků se soudní pravomocí nabízí informace o italském systému soudní moci v italštině, angličtině a francouzštině.

Oba internetové portály jsou přístupné zdarma.

Poslední aktualizace: 18/06/2018

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí řečtina verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Systém soudní moci v členských státech - Kypr

Organizace soudnictví – systémy soudní moci

Správa soudů

Kypr byl do roku 1960 britskou kolonií a zavedené právní systémy jsou téměř výhradně založené na britském právním systému s tím, že právní předpisy byly schvalovány na základě zásad zvykového práva a spravedlnosti.

Právní systém, platný od vzniku Kyperské republiky, je i nadále ovlivňován britským právním systémem. Soudy Kyperské republiky používají tyto zákony:

  • Ústavu Kyperské republiky (Σύνταγμα της Κυπριακής Δημοκρατίας)
  • Zákony zachované na základě článku 188 ústavy
  • Zásady zvykového práva a zásady spravedlnosti
  • Zákony schválené poslaneckou sněmovnou po vyhlášení nezávislosti (Βουλή των Αντιπροσώπων).

Po přistoupení Kyperské republiky k Evropské unii v roce 2004 byla ústava Kyperské republice pozměněna tak, aby evropské právo mělo nadřazené postavení.

Druhy soudů – krátký popis

Na Kypru existují soudy dvou instancí: Nejvyšší soud (Ανώτατο Δικαστήριο) (druhé instance) a různé soudy první instance vyjmenované níže:

  • NEJVYŠŠÍ SOUD (ΑΝΩΤΑΤΟ ΔΙΚΑΣΤΗΡΙΟ)
  • OKRESNÍ SOUDY (ΕΠΑΡΧΙΑΚΑ ΔΙΚΑΣΤΗΡΙΑ)
  • POROTNÍ SOUDY (ΚΑΚΟΥΡΓΙΟΔΙΚΕΙΑ)
  • RODINNÉ SOUDY (ΟΙΚΟΓΕΝΕΙΑΚΑ ΔΙΚΑΣΤΗΡΙΑ)
  • SOUD PRO VĚCI REGULOVANÉHO NÁJEMNÉHO (ΔΙΚΑΣΤΗΡΙΑ ΕΛΕΓΧΟΥ ΕΝΟΙΚΙΑΣΕΩΝ)
  • SOUD PRO PRACOVNĚPRÁVNÍ SPORY (ΔΙΚΑΣΤΗΡΙΑ ΕΡΓΑΤΙΚΩΝ ΔΙΑΦΟΡΩΝ)
  • VOJENSKÝ SOUD (ΣΤΡΑΤΙΩΤΙΚΟ ΔΙΚΑΣΤΗΡΙΟ)

Právní databáze

Oficiální právní databáze dosud neexistuje. Existuje řada soukromých právních databází, z nichž některé poskytují služby svým předplatitelům a některé nabízí bezplatný přístup.

Obsahují informace o soudních rozhodnutích a primární právní předpisy.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší soud Kypru (Ανώτατο Δικαστήριο Κύπρου)

Poslední aktualizace: 29/08/2014

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady

Systém soudní moci v členských státech - Lotyšsko

V tomto oddílu naleznete přehled systému soudní moci v Lotyšsku.

Organizace soudnictví – soustavy soudů

Vedle zákonodárné a výkonné složky státní moci existuje v Lotyšsku nezávislá soudní moc s trojstupňovou soustavou soudů. V souladu s ústavou je výkon soudní moci v Lotyšsku svěřen okresním a městským soudům, krajským soudům a Nejvyššímu soudu a Ústavnímu soudu; a v případě války nebo ohrožení státu rovněž vojenským soudům.

Správa soudů

Podle Odkaz se otevře v novém okně.zákona o soudní moci je hlavním státním orgánem v oblasti správy soudů ministerstvo spravedlnosti.

Ministerstvo spravedlnosti:

  1. může vydávat vnitřní normy pro organizaci administrativní činnost okresních a městských soudů, krajských soudů a oddělení katastru nemovitostí,
  2. může žádat po okresních a městských soudech, krajských soudech a oddělení katastru nemovitostí, aby mu poskytovaly informace potřebné k plnění jeho zákonných povinností,
  3. odpovídá za institucionální řízení okresních a městských soudů, krajských soudů a oddělení katastru nemovitostí,
  4. provádí kontroly na okresních a městských soudech, krajských soudech a odděleních katastru nemovitostí.

Soudní kancelář (Tiesu administrācija) organizuje a zajišťuje administrativní činnosti v rámci okresních a městských soudů, krajských soudů a oddělení katastru nemovitostí. Je podřízena ministru spravedlnosti, který jedná prostřednictvím ministerstva spravedlnosti.

Nejvyšší soud (Augstākā tiesa) není administrativně propojen s okresními a městskými soudy nebo krajskými soudy. Předseda Nejvyššího soudu organizuje činnost Nejvyššího soudu. V rámci Nejvyššího soudu byla pro výkon této funkce zřízena zvláštní kancelář, správa Nejvyššího soudu (Augstākās tiesas Administrācija).

Rada pro soudnictví (Tieslietu padome) je kolektivním orgánem, který se účastní vytváření politiky a strategie soudnictví a zdokonalování způsobu organizace činnosti soudní soustavy.

Druhy soudů – krátký popis a hierarchie

Obecné soudy: soudy prvního stupně a odvolací soudy

Okresní a městské soudy (rajonu (pilsētu) tiesas) jsou soudy prvního stupně pro občanské, trestní a správní věci. Okresní nebo městské soudy mohou mít strukturální jednotky, tj. soudní pracoviště umístěná na různých místech v rámci územního obvodu soudní příslušnosti daného okresu nebo města. Okresní nebo městské soudy mohou mít oddělení katastru nemovitostí. Oddělení katastru nemovitostí spravuje katastr nemovitostí (kam se zapisují nemovité věci a práva s nimi související) a projednává nároky z nesporného výkonu rozhodnutí, platebních příkazů a schvaluje veřejné dražby.

Krajské soudy (apgabaltiesa) jako odvolací soudy projednávají občanské, trestní a správní věci v senátu tvořeném třemi soudci krajského soudu. Krajské soudy mohou mít strukturální jednotky, tj. soudní pracoviště umístěná na různých místech v rámci územního obvodu soudní příslušnosti daného krajského soudu.

Podle Odkaz se otevře v novém okně.zákona o soudní moci mohou v případě výjimečného nebo válečného stavu zasedat vojenské soudy. Podle Odkaz se otevře v novém okně.zákona o vojenských soudech jsou tyto soudy vytvořeny na příkaz ministerstva spravedlnosti. V tomto případě zahájí činnost jeden nebo více vojenských soudů prvního stupně a jeden odvolací vojenský soud.

Nejvyšší soud

Nejvyšší soud (Augstākā tiesa) se skládá ze Senátu tvořeného třemi odděleními (departamenti) (občanské věci, trestní věci a správní věci) a dvou komor (palātas) (občanské věci a trestní věci). Nejvyšší soud projednává jako kasační soud opravné prostředky omezené na právní otázky (kasācijas instance), nestanoví-li zákon jinak. Do 31. prosince 2014 měl Nejvyšší soud dvě komory (občanské věci a trestní věci), avšak od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2016 má pouze komoru pro občanské věci.

Plenární zasedání (plēnums) je valné shromáždění soudců Nejvyššího soudu. Plenární zasedání rozhoduje o aktuálních otázkách výkladu ustanovení právních předpisů. Na plenárním zasedání jsou rovněž voleni členové kárného tribunálu (Disciplinārtiesa). Kárný tribunál je tvořen šesti soudci z oddělení Nejvyššího soudu. Kárný tribunál je svoláván k přezkumu zákonnosti rozhodnutí kárné justiční komise (Tiesnešu disciplinārkolēģija). Aktuální otázky výkladu ustanovení právních předpisů lze rozhodovat, v zájmu zajištění jednotné aplikace práva, nejen na plenárním zasedání Nejvyššího soudu, ale rovněž na plenárním zasedání příslušné komory nebo oddělení.

Ústavní soud (Satversmes tiesa) je nezávislý soudní orgán, který posuzuje ústavnost zákonů a jiných právních aktů v případech vymezených v ústavě a v zákoně o Ústavním soudu. Rozhoduje rovněž další věci, které mu k rozhodování svěřuje zákon o Ústavním soudu.

Právní databáze

V Lotyšsku jsou k dispozici tyto právní databáze:

  1. Internetová stránka Odkaz se otevře v novém okně.ministerstva spravedlnosti obsahuje základní informace o soustavě soudů, souvisejících profesích (notáři, soudní exekutoři) a odkazy na další internetové stránky, kde lze najít informace o soudnictví.
  2. Národní portál Odkaz se otevře v novém okně.Latvija.lv.

Portál „Latvija.lv“ je bránou k internetovým zdrojům ústředních a místních orgánů státní správy. Informace v portálu jsou tříděny podle témat.

Oddíl portálu, který je věnován elektronickým službám (E-pakalpojumi), umožňuje přístup k obecně poskytovaným elektronickým službám, které jsou založeny na centralizované infrastruktuře. Tato část portálu zahrnuje virtuální pracovní prostor, kde může uživatel žádat a získat elektronické služby ústředních a místních orgánů státní správy, sledovat vývoj své věci týkající se elektronických služeb a získat informace o výsledku věci.

Část portálu pro vyhledávání služeb („katalog služeb“, Pakalpojumu katalogs) je ústředním přístupovým bodem ke službám ústředních a místních orgánů státní správy. Prostřednictvím tohoto katalogu lze získat základní informace o službách ústředních a místních orgánů státní správy, o podmínkách pro žádosti o tyto služby a pro jejich obdržení, o případných poplatcích za poskytnutí služby a popis těchto služeb. V popisu elektronické služby je odkaz na příslušný zdroj (informace, internetová stránka, přímý odkaz nebo elektronická služba). Uživatelé mohou získat přístup k informacím buď z katalogu služeb, který je rozdělen podle různých životních situací, nebo využitím vyhledávacích funkcí portálu. Obsah centralizovaného katalogu služeb je spravován orgány státní správy, které služby poskytují.

Cílem portálu Odkaz se otevře v novém okně.Latvija.lv je poskytovat veřejnosti v Lotyšsku a v zahraničí přístup k internetovým zdrojům lotyšských orgánů státní správy a centralizované místo pro přístup k elektronickým službám různých institucí.

Přístup na portál je zdarma.

Odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Portál lotyšských soudů, Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší soud, Odkaz se otevře v novém okně.Ústavní soud Lotyšské republiky, Odkaz se otevře v novém okně.soudní kancelář, Odkaz se otevře v novém okně.ministerstvo spravedlnosti

Poslední aktualizace: 04/01/2016

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí litevština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Systém soudní moci v členských státech - Litva

Tato část poskytuje přehled soudů v Litvě.

Organizace soudnictví. Systém soudní moci

V Litvě je 56 obecných soudů a šest zvláštních (správních) soudů.

Správa soudů

Valná hromada soudců (Visuotinis teisėjų susirinkimas) je nejvyšší orgán soudní autonomie, který zahrnuje všechny soudce v Litvě.

Litevská Soudní rada (Teisėjų taryba) je výkonným orgánem soudní autonomie. Sestává z 23 členů a zajišťuje nezávislost soudů a soudců.

Čestný soudní dvůr (Teisėjų garbės teismas) je institucí soudní autonomie, který projednává disciplinární případy soudců a žaloby soudců na urážku na cti.

Národní správa soudů (Nacionalinės teismų administracija) zajišťuje, aby soudní instituce fungovaly účinně, a pomáhá zaručit nezávislost soudů a soudců a organizační autonomii soudů.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Vyhledat příslušný soud

Poslední aktualizace: 22/12/2015

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady

Systém soudní moci v členských státech - Lucembursko

V tomto oddíle najdete přehled o uspořádání soudnictví v Lucembursku.

Organizace soudnictví – soustava soudů

Soudní systém Lucemburského velkovévodství se rozděluje na obecné soudnictví a správní soudnictví. K těmto dvěma systémům soudnictví se dále připojuje Ústavní soud.

Obecné soudy

Ústava ukládá soudům výkon soudní moci a aplikaci podzákonných vyhlášek a předpisů, jestliže jsou v souladu se zákony.

1. Soudy obecného soudnictví

  • Nejvyšší soudní dvůr (Cour supérieure de justice)

Nejvyšším soudním orgánem je Nejvyšší soudní dvůr, který zahrnuje kasační soud (Cour de Cassation) a odvolací soud (Cour d'Appel), jakož i nejvyšší státní zastupitelství (Parquet Général). Má sídlo v Lucemburku.

  • Obvodní soudy (Tribunaux d'arrondissement)

Lucemburské velkovévodství je rozděleno na 2 soudní obvody, v každém z nich se nachází obvodní soud, jeden v Lucemburku a jeden v Diekirchu.

  • Smírčí soudy (Justices de Paix)

Existují 3 smírčí soudy, jeden v Lucemburku, jeden v Esch-sur-Alzette (soudní obvod Lucemburk) a jeden v Diekirchu (soudní obvod Diekirch).

2. Specializované soudy

  • Nejvyšší rada pro sociální pojištění (Conseil supérieur des assurances sociales)

Nejvyšší rada se skládá z předsedy, dvou přísedících jmenovaných z řad soudců a dvou zástupců instituce Caisse nationale de santé – CNS.

  • Rozhodčí rada (Conseil arbitral)

Rozhodčí rada pro sociální pojištění se skládá z předsedy a dvou zástupců CNS.

Soudy správního soudnictví

Správní soudní dvůr (Cour administrative)

Správní soudní dvůr se skládá z 5 soudců a zahrnuje pouze jeden tříčlenný senát.

Správní soud (Tribunal Administratif)

Správní soud se skládá z 10 soudců a zahrnuje 3 senáty, které zasedají v počtu 3 soudců.

Právní databáze

Informace o Ministerstvu spravedlnosti, právnických povoláních, právních předpisech, soudech, věznicích, službách pro občany, formulářích a novinkách jsou dostupné na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstva spravedlnosti.

Je přístup do databáze zdarma?

Ano, přístup do databáze je zdarma.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Legilux

Odkaz se otevře v novém okně.Portál soudnictví

Odkaz se otevře v novém okně.Soudy správního řádu

Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstvo spravedlnosti

Odkaz se otevře v novém okně.Lucemburská vláda

Poslední aktualizace: 04/02/2015

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí maďarština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Systém soudní moci v členských státech - Maďarsko

Tato část poskytuje přehled soudního systému v Maďarsku.

Správa soudů

Předseda Národní justiční kanceláře

Centrální správu soudů řídí předseda Národní justiční kanceláře (NJK), kterému asistují první místopředseda, ostatní místopředsedové a další zaměstnanci kanceláře. Administrativní činnost předsedy NJK je prováděna pod dohledem Národní rady pro soudnictví (NRS). Předseda NJK je odpovědný za ústřední správu a za její účinnost. Svěřené úkoly plní způsobem, který je v souladu s ústavní zásadou soudní nezávislosti. Při výkonu správních pravomocí vydává předseda NJK rozhodnutí, nařízení a doporučení.

Předseda NJK je zvolen dvoutřetinovou většinou poslanců maďarského parlamentu na návrh prezidenta republiky. Předsedou NJK může být pouze soudce.

Národní rada pro soudnictví

Národní rada pro soudnictví (NRS) je orgánem, který dohlíží na ústřední správu soudů. NRS má sídlo v Budapešti a tvoří ji 15 členů. Předseda Nejvyššího soudu (Kúria) je členem NRS, přičemž zbývajících 14 členů je voleno prostou většinou z delegátů (soudců) v tajných volbách na schůzi těchto delegátů. Na první schůzi delegáti zvolí jednoho soudce z odvolacího soudu, pět z obecných soudů, sedm z místních tribunálů a jednoho z pracovního soudu. (Okresní soudy, správní a pracovní soudy zahájí svou činnost dne 1. ledna 2013.)

Organizace soudů

V Maďarské republice vykonávají spravedlnost tyto druhy soudů:

  • Kúria (Nejvyšší soud Maďarské republiky);
  • krajské odvolací soudy (ítélőtáblák);
  • obecné soudy (törvényszékek);
  • okresní soudy (járásbíróságok) a
  • správní a pracovní soudy.

Soudní obvody obecně odpovídají správním obvodům a název soudu uvádí místo, kde má soud sídlo.

Laičtí soudci (nem hivatásos bíró) se při splnění zákonem stanovených podmínek mohou účastnit některých soudních řízení jako přísedící, avšak pouze soudci z povolání mohou vystupovat jako samosoudci (egyesbíró) nebo předsedové senátu (tanácselnök).

Soudce z povolání jmenuje prezident republiky a mohou být odvoláni pouze z důvodů a postupem stanoveným zákonem. Soudci jsou nezávislí a řídí se pouze právními předpisy. Nesmějí být členy politických stran nebo být aktivně politicky činní.

Hierarchie soudů

Okresní soudy, správní a pracovní soudy

Okresní soudy a správní a pracovní soudy projednávají věci v prvním stupni. (Do 31. prosince 2012 projednávají věci v prvním stupni místní a pracovní soudy.)

Správní a pracovní soud projednává věci týkající se soudního přezkumu správních rozhodnutí nebo pracovních poměrů a podobných vztahů (a další věci postoupené mu ze zákona).

V rámci okresních soudů a správních a pracovních soudů lze vytvářet úseky pro projednávání specifických věcí.

Obecné soudy

Obecné soudy projednávají věci v prvním stupni, pokud to stanoví zákon, a dále projednávají opravné prostředky proti rozhodnutím vyneseným místními soudy a pracovními soudy do 31. prosince 2012 nebo okresními soudy a správními a pracovními soudy po 1. lednu 2013.

Obecné soudy jsou rozčleněny do senátů (tanács), úseků a trestních, občanskoprávních, hospodářských, správních a pracovních kolegií (kollégium). Různá kolegia mohou rovněž pracovat kolektivně.

Zvláštní věci jsou projednávány vojenskými tribunály (katonai tanács), které jsou při určených obecných soudech a mají vymezenou oblast příslušnosti.

Krajské odvolací soudy

Krajské odvolací soudy mají sídlo ve městech Debrecín, Szeged, Budapešť, Győr a Pécs. Tyto soudy projednávají odvolání proti rozhodnutím vyneseným místními a obecnými soudy do 31. prosince 2012 nebo okresními a obecnými soudy po 1. lednu 2013 v zákonech stanovených věcech, a projednávají další věci, u kterých to stanoví zákon. Do 31. prosince 2012 projednává odvolání ve věcech správních odvolací soud v Budapešti.

Krajské odvolací soudy mají senáty a trestněprávní a občanskoprávní kolegia. Do 31. prosince 2012 má odvolací soud v Budapešti rovněž pracovněprávní kolegium.

Místní příslušnost

  • Krajský odvolací soud – Szeged: župy Csongrád, Bács-Kiskun a Békés;
  • Krajský odvolací soud – Pécs: župy Baranya, Somogy, Tolna a Zala;
  • Krajský odvolací soud – Debrecín: župy Hajdú-Bihar, Borsod-Abaúj-Zemplén, Jász-    Nagykun-Szolnok a Szabolcs-Szatmár-Bereg;
  • Krajský odvolací soud – Győr: župy Győr-Moson-Sopron, Komárom-Esztergom, Vas a Zala;
  • Krajský odvolací soud – Budapešť: Budapest, župy Fejér, Heves, Pest a Nográd.

Kúria (Nejvyšší soud)

Kúria je nejvyšším soudním orgánem v Maďarsku a sídlí v Budapešti. Kúria zajišťuje jednotnou aplikaci práva soudy a za tímto účelem přijímá sjednocující stanoviska, která jsou pro všechny soudy závazná.

Předsedu Nejvyššího soudu volí na návrh prezidenta republiky maďarský parlament, a to dvoutřetinovou většinou svých poslanců. Předsedou může být zvolen pouze soudce. Prezident republiky jmenuje místopředsedu Nejvyššího soudu na návrh předsedy Nejvyššího soudu.

Kúria (Nejvyšší soud)

  • projednává opravné prostředky proti rozhodnutím vyneseným obecnými soudy a krajskými odvolacími soudy (v zákonem stanovených případech);
  • projednává žádosti o přezkum (felülvizsgálati kérelem);
  • přijímá sjednocující právní stanoviska (jogegységi határozat), která jsou závazná pro všechny soudy;
  • analyzuje judikaturu v pravomocných rozsudcích, a dohlíží a přezkoumává obecnou rozhodovací praxi soudů;
  • přijímá soudní rozhodnutí a rozsudky zásadního právního významu;
  • rozhoduje o neslučitelnosti vyhlášek místních samospráv se zákony a ruší tyto vyhlášky;
  • přijímá rozhodnutí shledávající, že místní orgány nepřijetím příslušných předpisů porušily povinnost uloženou ze zákona a
  • projednává jiné, zákonem stanové věci.

Nejvyšší soud tvoří soudní a harmonizační senáty (ítélkező és jogegységi tanács), senáty pro místní správu a rozhodnutí zásadního právního významu, jakož i trestněprávní, občanskoprávní a správní kolegia (kollégium) a úseky pro analýzu judikatury.

Poslední aktualizace: 17/11/2015

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Systém soudní moci v členských státech - Malta

Tento oddíl poskytuje přehled o soudním systému na Maltě.

Organizace soudnictví – soustavy soudů

Soustava soudů na Maltě je v zásadě dvouúrovňový systém sestávající ze soudu první instance, jemuž předsedá soudce nebo smírčí soudce (magistrate), a odvolacího soudu. Odvolací soud ve své vyšší příslušnosti se skládá ze tří soudců a projednává opravné prostředky proti rozsudkům soudu první instance, kterému předsedá soudce. Odvolacímu soudu v jeho nižší příslušnosti předsedá jeden soudce a projednává opravné prostředky proti rozsudkům soudu první instance, kterému předsedá smírčí soudce. Dále existují různé soudy (tribunály), které se zabývají specifickými oblastmi práva a mají různé stupně kompetencí. O téměř všech opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným těmito tribunály rozhoduje odvolací soud ve své nižší příslušnosti, zatímco o jiných rozhoduje odvolací soud ve své vyšší příslušnosti.

Generální ředitel (soudů), kterého jmenuje předseda vlády, je odpovědný za správu soudů. S ním spolupracuje vedoucí kanceláře občanskoprávních soudů a tribunálů, vedoucí kanceláře trestních soudů a tribunálů, vedoucí kanceláře (soudů a tribunálů ostrova Gozo) a ředitel (podpůrných služeb).

Generální ředitel (soudů) je odpovědný za řízení a správu odboru soudů včetně rejstříků, archivů a dalších služeb a odboru soudů rovněž předsedá. Všichni výkonní soudní úředníci plnící povinnosti v rámci odboru soudů se řídí pokyny generálního ředitele (soudů) a zodpovídají se mu.

Typy soudů – stručný popis

V následující tabulce naleznete stručný popis všech soudů.

Hierarchie soudů

Odvolací soud

Druhý stupeň

Odvolací

Odvolací soud projednává opravné prostředky proti rozsudkům občanskoprávních soudů vydaným v jejich vyšší i nižší příslušnosti.

i) Tento soud projednává opravné prostředky proti rozsudkům prvního dvora občanskoprávního soudu a proti rozsudkům občanskoprávního soudu (úsek pro věci rodinného práva).

ii) Tento soud rovněž projednává opravné prostředky proti rozsudkům smírčího soudu (Court of Magistrates) v občanskoprávních věcech v jeho příslušnosti, tribunálu pro drobné nároky (Small Claims Tribunal) a správních soudů.

i) Soud je tvořen třemi soudci.

ii) Soud je tvořen samosoudcem.

Trestní odvolací soud

Druhý stupeň

Odvolací

Tento soud ve své vyšší příslušnosti projednává opravné prostředky osob odsouzených trestním soudem.

Tento soud ve své nižší příslušnosti projednává opravné prostředky týkající se věcí, které rozhodl smírčí soud při výkonu pravomoci trestního soudu.

Soud je tvořen třemi soudci.

Soud je tvořen samosoudcem.

Trestní soud

První stupeň

Tento soud jakožto trestní soud projednává trestní věci, které přesahují pravomoc smírčího soudu.

V jeho čele stojí soudce, který může zasedat spolu s devítičlenou porotou.

Občanskoprávní soud:

První dvůr občanskoprávního soudu

Občanskoprávní soud (úsek dobrovolné soudní příslušnosti)

Občanskoprávní soud (úsek pro věci rodinného práva)

První stupeň

První dvůr občanskoprávního soudu (First Hall of the Civil Court) se zabývá veškerými věcmi občanskoprávní a/nebo obchodní povahy, které přesahují pravomoc smírčího soudu. Ve své ústavní příslušnosti projednává rovněž věci týkající se porušení lidských práv a základních svobod chráněných ústavou a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.

Úsek dobrovolné soudní příslušnosti (Voluntary Jurisdiction Section) občanskoprávního soudu je soudem dobrovolné soudní příslušnosti a je odpovědný za rozhodování o zbavení nebo omezení svéprávnosti osob postižených duševní poruchou, jmenování zákonných zástupců pro tyto osoby, zahajování dědických řízení a potvrzování vykonavatelů závěti. Poskytuje rovněž úschovnu pro tajné závěti.

Tento soud (Family Section) projednává všechny rodinné věci, jako např. zneplatnění manželství, odluku, rozvod, výživné a svěření dětí do péče.

Soudu předsedá soudce.

Soudu předsedá soudce.

Soudu předsedá soudce.

Smírčí soud (Court of Magistrates)

První stupeň

V oblasti občanskoprávních věcí má smírčí soud pouze nižší příslušnost prvního stupně, která se všeobecně omezuje na nároky nepřevyšující 15 000 EUR.

V trestní oblasti má tento soud dvojí příslušnost: jako trestní soud pro věci spadající do jeho příslušnosti a jako vyšetřovací soud, pokud jde o trestné činy spadající do příslušnosti trestního soudu.

i) Trestní soud – rozhoduje ve věci všech trestných činů, za něž lze uložit trest odnětí svobody nejvýše šest měsíců.

ii) Vyšetřující soud – soud provádí přípravná řízení ve věci závažných trestných činů a následně předává věc nejvyššímu státnímu zástupci. Pokud obžalovaný nevznese námitku, může nejvyšší státní zástupce předat věci, které jsou postižitelné nejvýše deseti lety odnětí svobody, zpět smírčímu soudu, aby je projednal a vynesl rozsudek.

Soudu předsedá smírčí soudce.

Smírčí soud pro ostrov Gozo (Court of Magistrates for Gozo)

První stupeň

V občanskoprávní oblasti má smírčí soud pro ostrov Gozo dvojí příslušnost:

nižší příslušnost srovnatelnou s příslušností, jakou vykonává totožný soud na Maltě, a vyšší příslušnost, která je stejná, jako má první dvůr občanskoprávního soudu, s výjimkou jeho ústavní příslušnosti, a jako má občanskoprávní soud (úsek dobrovolné soudní příslušnosti).

V trestní oblasti má smírčí soud pro Gozo stejnou pravomoc jako smírčí soud, jedná-li jako trestní soud a vyšetřovací soud.

Soudu předsedá smírčí soudce.

Soud pro mladistvé (Juvenile Court)

První stupeň

Soud pro mladistvé projednává obvinění proti nezletilým osobám mladším 16 let, projednává další řízení s nimi spojená a rovněž může vydávat soudní příkazy týkající se péče.

V jeho čele stojí smírčí soudce a dva členové.

Tribunál pro drobné nároky (Small Claims Tribunal)

První stupeň

Tento tribunál ve zkráceném řízení projednává podle práva a zásad spravedlnosti drobné nároky nepřevyšující 5 000 EUR.

Soudu předsedá rozhodce (adjudicator).

Právní databáze

Oficiální vládní internetové stránky Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstva spravedlnosti, kultury a samosprávy poskytují různé služby on-line. Tyto stránky v maltštině a angličtině obsahují informace o Ministerstvu pro spravedlnost a vnitřní věci a dále o soudech, soustavě soudů a judikatuře, nejvyšším státním zastupitelství, soudních službách a právních službách.

Níže jsou uvedeny odkazy na různé soudní a právní služby.

Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstvo spravedlnosti, kultury a samosprávy

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby – Sentenzi Online

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby – soudní řízení

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby – přehled soudních řízení

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby – statistika

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby – soudní dražby

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby – občanskoprávní formuláře (v maltštině)

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní znalci

Odkaz se otevře v novém okně.Právní služby (sbírka zákonů Malty)

Poslední aktualizace: 22/12/2016

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady

Systém soudní moci v členských státech - Nizozemí

V tomto oddílu naleznete přehled systému soudní moci v Nizozemsku.

Organizace soudnictví – systém soudní moci

Správa soudů

Rada pro soudnictví je součástí systému soudní moci, ale sama se výkonem soudní moci nezabývá. Od ministerstva spravedlnosti převzala odpovědnost za plnění řady povinností. Tyto povinnosti jsou provozní povahy a patří mezi ně přidělování prostředků z rozpočtu, dohled na finančním řízením, personální politika, informační a komunikační technologie a správa budov. Rada poskytuje soudům podporu při plnění jejich povinností v těchto oblastech. Je rovněž pověřena úkolem přispívat ke zkvalitňování soudnictví a vyjadřovat se k nové legislativě, jež se dotýká způsobu výkonu soudní moci. Rada rovněž vystupuje jako mluvčí soudní moci ve veřejné a politické diskusi.

Úkoly, jimiž je Rada pověřena, se týkají provozních záležitostí (v nejširším smyslu slova), rozpočtových záležitostí a kvalitativních aspektů výkonu soudní moci.

Rada hraje stěžejní roli, pokud jde o přípravu, realizaci a vyúčtování rozpočtu soudnictví. Rozpočtový systém je založen na systému měření nápadu věcí u soudů, který rada aplikuje. Rada podporuje a dohlíží na vývoj provozních postupů v rámci každodenního fungování soudů. Těmito konkrétními úkoly jsou personální politika, správa budov, informační a komunikační technologie a externí záležitosti. Rada má řadu formálních zákonných pravomocí, které jí umožňují tyto povinnosti plnit. Rada je například oprávněna vydávat závazné obecné pokyny, pokud jde o provozní politiku, přestože upřednostňuje výkon této pravomoci v co nejmenším rozsahu.

Rada je zodpovědná za nábor, výběr a vzdělávání justičních a soudních úředníků. Povinnosti v těchto oblastech plní v těsné spolupráci se soudními radami. Rada může významným způsobem zasahovat do jmenování členů soudní rady.

Mezi povinnosti rady ve vztahu ke kvalitě soudnictví patří podpora jednotné aplikace práva a zvyšování kvality výkonu soudní moci. Vzhledem ke spojitosti s obsahem soudních rozhodnutí nemá rada v této oblasti žádné závazné pravomoci.

Rada má také obecnou poradní povinnost. Poskytuje poradenství vládě ohledně nových zákonů, které se dotýkají soudnictví. Tento proces se uskutečňuje formou probíhajících jednání se členy soudních rad.

Přestože Rada disponuje určitými formálními pravomocemi, nemělo by být na vztah mezi Radou a soudy nahlíženo jako na vztah podřízenosti a nadřízenosti. Rada si sama stanovila primární cíl v poskytovat podporu soudům při plnění jejich povinností. Aby zajistila, že nejrůznější povinnosti budou řádně splněny, účastní se Rada pravidelných konzultací s předsedy soudů, provozními řediteli, vedoucími úseků a zastupitelským výborem (poradní orgán složený ze zástupců jednotlivých soudů).

Druhy soudů – krátký popis

Okresní soudy

Nizozemsko je rozděleno na 11 okresů a každý z nich má svůj vlastní soud. Do pravomoci a příslušnosti každého soudu spadá řada obvodů. Okresní soud se skládá z nejvýše pěti úseků. Mezi ně vždy patří správní úsek, občanskoprávní úsek, trestní úsek a obvodní úsek. Věci z oblasti rodinného práva a věci týkající se mladistvých jsou často zařazeny do zvláštního úseku; to někdy platí i pro řízení ve věcech cizinců. Rozhodování o těchto otázkách je na uvážení řízení soudu.

Úseky

Obvodní

Projednávání případů běžných občanů u obvodního úseku je poměrně jednoduché. To znamená, že mají právo vystupovat ve svých vlastních řízeních sami a nepotřebují advokáta, aby je u soudu zastupoval. Pokud jde o občanské právo, soudce obvodního úseku se zabývá všemi případy týkajícími se nájmů, koupě na splátky a zaměstnání, jakož i všemi spory, které se týkají částek nižších než 25 000 EUR.

V oblasti trestního práva se soudce obvodního úseku zabývá pouze přestupky, resp. méně závažnými trestnými činy. Často se jedná o případy, v nichž policie nebo státní zástupce navrhli narovnání. Pokud obviněný odmítne takový návrh přijmout, dostane se případ k soudci obvodního úseku. Soudce obvodního úseku obvykle vyhlásí rozsudek ústně bezprostředně po jednání.

Trestní právo

Soudci na úseku trestního práva se zabývají všemi trestními věcmi, které nespadají do pravomoci soudce obvodního úseku. V těchto věcech může být vedeno jednání před samosoudcem nebo před trojčlenným senátem sestávajícím ze tří soudců. Senátní rozhodování se týká složitějších případů a všech případů, v nichž státní zástupce požaduje trest odnětí svobody v délce trvání přesahující jeden rok.

Občanské právo / rodinné právo

Občanskoprávní úsek se rovněž zabývá případy, které nejsou výslovně přiděleny soudci obvodního úseku. Většinu z nich rozhoduje samosoudce, ale i zde existují tříčlenné senáty sestávající ze tří soudců, které se zabývají složitějšími případy. Řada okresních soudů má zvláštní úsek pro rodinné věci a záležitosti mladistvých, je-li počet těchto případů vysoký.

Správní právo

Až na několik málo výjimek jsou spory týkající se správního práva rozhodovány okresními soudy; v mnoha případech předchází jednání na úseku správního práva námitkové řízení vedené u orgánů veřejné správy. V těchto případech obvykle rozhoduje samosoudce, ale i zde může okresní soud rozhodnout o jmenování tří soudců pro takový případ, který je složitý nebo se týká zásadních otázek. Pokud není u předmětného okresního soudu zvláštní úsek pro vyřizování případů týkajících se cizineckého práva, zabývá se těmito případy úsek správního práva nebo jeho podúsek. V případech týkajících se státních zaměstnanců a otázek sociálního zabezpečení je odvolání záležitostí pro specializovaný odvolací soud – Ústřední tribunál pro odvolání – a, ve většině ostatních případů, pro Oddělení správního soudnictví Státní rady.

Odvolací soudy

Zmíněných 11 okresů je pro účely jurisdikce odvolacích soudů rozděleno do čtyř oblastí, které mají na starosti čtyři odvolací soudy: Haag a Amsterdam, Arnhem-Leeuwarden a Hertogenbosch. Pokud jde o trestní a občanské právo, zabývají se soudci odvolacích soudů pouze těmi případy, v nichž bylo odvolání podáno proti rozsudku vydanému okresním soudem. Odvolací soud opakovaně přezkoumá skutkový stav věci, na jehož základě si utvoří vlastní závěry. Ve většině případů je možné podat proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání (kasační stížnost) k Nejvyššímu soudu Nizozemského království. Kromě trestních a občanských věcí se odvolací soud také zabývá odvoláními proti daňovým výměrům, a to v rámci pravomoci tohoto soudu jako soudu správního.

Specializované soudy

Ústřední tribunál pro odvolání je odvolací instancí, která se zabývá především oblastmi práva týkajícími se sociálního zabezpečení a státní služby. V těchto odvětvích je nejvyšším soudní instancí. Tento tribunál má sídlo v Utrechtu.

Tribunál pro odvolání ve věcech obchodu a průmyslu je specializovaným správním soudem, který rozhoduje spory v oblasti sociálně ekonomického správního práva. Kromě toho tribunál pro odvolání rozhoduje i o odvoláních týkajících se specifických zákonů, například zákona o hospodářské soutěži a zákona o telekomunikacích. Tento tribunál má sídlo v Haagu.

Nejvyšší soud

Nejvyšší soud Nizozemského království se sídlem v Haagu přezkoumává, zda soudy nižších stupňů při rozhodování řádně aplikovaly právo. V této fázi se již nepřezkoumává skutkový stav věci zjištěný soudem nižší instance. Dovolání (kasační stížnost) má proto významnou úlohu, jelikož podporuje sjednocování práva.

Právní databáze

Informace lze nalézt na webových stránkách o Odkaz se otevře v novém okně.uspořádání soudní moci v Nizozemsku.

Judikaturu lze vyhledávat v některé z databází Odkaz se otevře v novém okně.právní databáze.

Je přístup do těchto databází zdarma?

Ano, přístup je zdarma.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Rechtspraak

Poslední aktualizace: 07/03/2016

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Systém soudní moci v členských státech - Rakousko

Tento oddíl portálu nabízí přehled soudů v Rakousku.

Organizace soudnictví – soustava soudů

V zemi, která se řídí zásadami právního státu, je soudní moc považována za třetí pilíř vedle moci zákonodárné a výkonné. Podle spolkového ústavního zákona je obecná soudní moc přiřazena výhradně spolkové úrovni. Soudní moc je všech stupních oddělený od výkonné moci. Soudní moc vykonávají rovněž v určitých oblastech nezávislé soudní tribunály, pro které existují zvláštní pravidla.

Soudnictví Rakouska tvoří  – kromě spolkového ministerstva spravedlnosti – obecné soudy, státní zastupitelství, věznice (instituce pro výkon trestu odnětí svobody a také soudní věznice) a zařízení probačních služeb, které z velké části vykonávají soukromé subjekty:

  1. Obecné soudy jsou státní instituce, které ve formálním soudním řízení rozhodují o žalobách v občanskoprávních věcech a obžalobách v trestních věcech.  Jsou zřizovány ze zákona a řízeny nezávislými a nestrannými soudci, kteří nemohou být ze své funkce odvoláni ani přeloženi a kteří jsou vázáni pouze právním řádem.
  2. Státní zastupitelství jsou zvláštní orgány, které jsou na soudech nezávislé.  V rámci organizace trestního soudnictví zejména hájí veřejný zájem. Řídí přípravné řízení, podávají obžalobu a zastupují obžalobu v trestním řízení. Státní zástupci jsou orgány obecné soudní moci.
  3. Věznice jsou odpovědné za výkon trestů odnětí svobody a jiných opatření.
  4. Zařízení probačních služeb jsou také součástí systému soudnictví.  Pečují o osoby odsouzené k podmíněným trestům a podmínečně propuštěné vězně. Tyto úkoly byly převážně přeneseny na soukromá sdružení, která jsou však pod dohledem Spolkového ministerstva spravedlnosti

Spolkové ministerstvo spravedlnosti stojí na vrcholu organizace soudnictví.  Spolkové ministerstvo spravedlnosti je jedním z nejvyšších správních orgánů spolkového státu a členem spolkové vlády.  Spolkový ministr (ministryně) spravedlnosti odpovídá za politické řízení, koordinaci a nejvyšší dohled nad tímto vládním resortem a všemi souvisejícími služebními úseky.

Kromě obecných soudů existuje v Rakousku jeden ústavní soud a jeden nejvyšší správní soud a od 1. ledna 2014 i správní soudy. Na spolkové úrovni byl zřízen Spolkový správní soud a Spolkový finanční soud, které mají sídlo ve Vídni a místní pobočky v dalších městech. Kromě toho byl v každém kraji zřízen zvláštní správní soud. Za tyto soudy v Rakousku neodpovídá ministerstvo spravedlnosti.

Stupně obecných soudů

  • Okresní soudy
  • Krajské soudy (známé také jako soudy prvního stupně)
  • Vyšší krajské soudy (známé také jako soudy druhého stupně)
  • Nejvyšší soud

Právní databáze

Internetový portál Odkaz se otevře v novém okně.rakouské justice poskytuje všeobecné informace o rakouském systému soudnictví.

Je přístup k této databázi zdarma?

Ano, přístup na internetový portál  Odkaz se otevře v novém okně.rakouské justice je zdarma.

Poslední aktualizace: 29/08/2018

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Systém soudní moci v členských státech - Polsko

Tento oddíl část obsahuje přehled polského soudního systému.

Organizace soudnictví – systémy soudní moci

Hlava VIII polské ústavy se zabývá soudy a soudním systémem a uvádí přehled orgánů, jimž je v Polsku svěřen výkon spravedlnosti, jmenovitě pak:

  • Nejvyšší soud (Sąd Najwyższy)
  • obecné soudy (sądy powszechne)
  • správní soudy (sądy administracyjne)
  • vojenské soudy (sądy wojskowe)

Správa soudů

Druhy soudů – krátký popis

Systém obecných soudů zahrnuje odvolací (sądy apelacyjne), krajské (sądy okręgowe) a okresní soudy (sądy rejonowe). Tyto soudy rozhodují mimo jiné ve věcech trestního práva, rodinného práva a záležitostech mladistvých, obchodního práva, pracovního práva a práva sociálního zabezpečení – s výjimkou věcí, u nichž jsou věcně příslušné jiné, specializované soudy (např. vojenské). Obecné soudy rovněž vedou pozemkové knihy, hypoteční rejstřík, rejstřík zástav, národní soudní rejstřík a národní rejstřík trestů.

Systém správních soudů zahrnuje Nejvyšší správní soud (Naczelny Sąd Administracyjny) a krajské správní soudy – vždy jeden v každém vojvodství neboli kraji (wojewódzkie sądy administracyjne).

Nejvyšší soud je nejvyšším soudním orgánem v Polsku. Vykonává soudní dohled nad rozhodnutími všech ostatních soudů a zajišťuje tak jednotnost interpretace práva a soudní praxe. Nejvyšší soud není obecným soudem.

Ústavní soud (Trybunał Konstytucyjny) není v polském právním systému považován za obecný soud. Ústavní soud rozhoduje o:

  • ústavnosti vnitrostátních právních předpisů a mezinárodních smluv;
  • souladu vnitrostátních právních předpisů s mezinárodními smlouvami, jejichž ratifikace se vyžaduje před schválením parlamentem;
  • souladu právních předpisů vydaných ústředními státními orgány, ratifikovaných mezinárodních smluv a jiných právních aktů s ústavou;
  • ústavnosti cílů a činnosti politických stran;
  • ústavních stížnostech.

Státní tribunál (Trybunał Stanu) rozhoduje ve věcech obvinění osob, které zastávají (nebo zastávaly) nejvyšší státní funkce, z porušení ústavy nebo jiných právních předpisů.

Hierarchie soudů

  • Okresní soudy (sądy rejonowe) – zpravidla prvoinstanční;
  • Krajské soudy (sądy okręgowe) – odvolací soudy a v některých případech soudy prvoinstanční;
  • Odvolací soudy (sądy apelacyjne) – soudy odvolací;
  • Nejvyšší soud – nejvyšší soudní orgán.

Právní databáze

Odkazy na informace o všech obecných soudech, jejich internetové stránky a kontaktní údaje (adresy, telefonní čísla, e-mailové adresy, atd) jsou k dispozici na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.polského ministerstva spravedlnosti (informace o soudech).

Poslední aktualizace: 10/12/2012

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Systém soudní moci v členských státech - Portugalsko

Tento oddíl vám poskytne přehled soudního systému v Portugalsku.

Soudy – obecné zásady

Článek 202 a další články portugalské ústavy definují zásady, jež tvoří základ pro organizaci soudní moci a fungování soudů v Portugalsku. Soudy jsou svrchované orgány s pravomocí vykonávat spravedlnost ve jménu lidu. Odpovídají za ochranu zákonných práv a zájmů občanů, brání porušování demokratického právního řádu a projednávají veřejné nebo soukromé spory.

Soudy jsou nezávislé a jsou vázány pouze zákonem. Jejich rozhodnutí jsou závazná pro všechny veřejné i soukromé subjekty a jsou nadřazena rozhodnutím všech ostatních institucí.

Soudní jednání jsou veřejná, s výjimkou případů, kdy je nutno ochránit osobní důstojnost nebo veřejnou mravnost nebo kdy je nutno zajistit řádný průběh jednání, přičemž o neveřejném jednání daný soud rozhodne prostřednictvím písemného odůvodnění.

Organizace soudnictví – systém soudní moci

Ústava Portugalské republiky (článek 209 a další) stanoví dvě kategorie soudů: občanské a správní (jurisdição civil e administrativa). Existuje též jurisdikce Ústavního soudu (Tribunal Constitucional) a Účetního dvora (Tribunal de Contas) a dále jurisdikce rozhodčích soudů (tribunais arbitrais) a smírčích soudů (julgados de paz).

V rámci občanského soudnictví mají obecnou soudní pravomoc v občanskoprávních a trestněprávních věcech soudy tří úrovní, hierarchicky uspořádané od nejvyššího stupně s největší zeměpisnou působností po nejnižší stupeň s nejmenší zeměpisnou působností takto: Nejvyšší soudní dvůr (Supremo Tribunal de Justiça; celostátní působnost), odvolací soudy (tribunais da Relação; jeden v každém soudním obvodu a dva v soudním obvodu města Porto) a okresní soudy (tribunais judiciais de comarca; soudy prvního stupně).

Soudy prvního stupně se podle předmětu sporu a nárokované hodnoty dělí do tří kategorií: soudy se všeobecnou příslušností, soudy se specializovanou příslušností (trestní vyšetřování, rodinné právo, mladiství, pracovní právo, obchodní právo, námořní právo, výkon trestů) a soudy se specifickou příslušností (soudní kolegia (varas) pro občanskoprávní věci, pro trestněprávní věci nebo se smíšenou příslušností; soudní sekce (juízos) pro občanskoprávní nebo trestněprávní věci; sekce nižšího stupně (juízos de pequena instância) pro občanskoprávní nebo trestněprávní věci).

Správní jurisdikce zahrnuje správní a finanční soudy (tribunais administrativos e fiscais; soudy prvního stupně), ústřední správní soudy (tribunais centrais administrativos; jeden pro severní a jeden pro jižní oblast) a Nejvyšší správní soud (Supremo Tribunal Administrativo; celostátní působnost).

Spory mezi jednotlivými soudy řeší kompetenční soud (Tribunal de Conflitos), jehož činnost je upravena zákonem.

Druhy soudů – stručný popis

V portugalském systému soudní moci existují následující kategorie soudů:

  • Ústavní soud (Tribunal Constitucional), jehož hlavním úkolem je posuzovat ústavnost nebo zákonnost právních předpisů a ústavnost opomenutí přijmout legislativní akt;
  • Účetní dvůr (Tribunal de Contas), který je nejvyšším orgánem oprávněným k posuzování zákonnosti veřejných výdajů a ke kontrole účtů, jež se mu ze zákona musí předkládat;
  • Obecné soudy (Tribunais Judiciais) se všeobecnou soudní příslušností pro občanskoprávní a trestněprávní věci, které rovněž vykonávají soudní pravomoc ve všech záležitostech, které nejsou v příslušnosti jiných soudů. Zahrnují Nejvyšší soud, soudy druhého stupně (zpravidla odvolací soudy) a soudy prvního stupně (zpravidla okresní soudy);
  • Správní a finanční soudy (Tribunais Administrativos e Fiscais), jejichž úkolem je řešit spory vyplývající ze správních a finančních vztahů. Zahrnují Nejvyšší správní soud, ústřední správní soudy, obvodní správní soudy a soudy ve věcech daňových;
  • Smírčí soudy (Julgados de Paz), které představují soudy se zvláštními znaky a s oprávněním v občanských soudních řízeních, kde hodnota nároku nepřevyšuje 15 000 EUR.
  • Během válečného stavu mohou být zřízeny rovněž vojenské soudy (Tribunais Militares).

Užitečné odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Ústavní soud

Odkaz se otevře v novém okně.Účetní dvůr

Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší soud

Odkaz se otevře v novém okně.Odvolací soud Lisabon

Odkaz se otevře v novém okně.Odvolací soud Porto

Odkaz se otevře v novém okně.Odvolací soud Coimbra

Odkaz se otevře v novém okně.Odvolací soud Guimarães

Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší správní soud

Odkaz se otevře v novém okně.Ústřední správní soud – jih

Poslední aktualizace: 23/08/2019

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Systém soudní moci v členských státech - Rumunsko

Tato část portálu vám poskytne přehled o rumunských soudech.

Organizace soudnictví – soustava soudů

Principy, struktura a organizace rumunské soustavy soudů jsou stanoveny rumunskou ústavou a zákonem č. 304/2004 o organizaci soudnictví.

Soustavu soudů tvoří následující soudy:

  • nejvyšší kasační a trestní soud,
  • odvolací soudy,
  • tribunály,
  • specializované tribunály,
  • okresní soudy a
  • vojenské soudy.

Hierarchie soudů

Jako nejvyšší soud Rumunska působí Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší kasační a trestní soud. Tento soud zajišťuje jednotný výklad a uplatňování zákona ostatními soudy.

  • 15 odvolacích soudů má ve svém soudním obvodu tribunály a specializované tribunály,
  • 42 tribunálů je organizováno na úrovni žup (județ) a v Bukurešti a sídlí v sídelních městech každé župy,
  • 4 specializované tribunály působí jako specializované soudy ve věcech týkající se rodiny a dětí (1) a v obchodních věcech (3).
  • Tribunály mají ve svém obvodu 176 okresních soudů.

Druhy soudů – stručný popis

V obvodě každého ze 42 tribunálů vykonává svoji soudní činnost vždy několik okresních soudů.

Všech 176 aktivních okresních soudů je organizováno na úrovni žup a v Bukurešti.

V čele každého soudu stojí předseda s řídicí pravomocí. Každý úsek soudu je veden předsedou konkrétního úseku. U každého soudu rozhoduje o všeobecných otázkách souvisejících s řízením soudu řídící výbor.

Vojenské soudy jsou uspořádány do 4 vojenských tribunálů, regionálního vojenského tribunálu v Bukurešti a vojenského odvolacího soudu v Bukurešti. Každý vojenský tribunál má postavení vojenské jednotky.

  • Odkaz se otevře v novém okně.Vrchní rada soudců a státních zástupců zaručuje v souladu s ústavou nezávislost soudní moci, dodržování zákonů a kritérií způsobilosti a profesní etiky při vykonávání profese soudců a státních zástupců.
  • Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstvo spravedlnosti přispívá k řádnému fungování soudní moci a zajišťuje podmínky výkonu spravedlnosti jako veřejné služby a ochranu právního řádu, práv a svobod občanů.

Právní databáze

K dispozici jsou následující on-line právní databáze:

Je přístup do právní databáze zdarma?

Ano, přístup do právní databáze je zdarma.

Odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Organizace soudnictví – Rumunsko

Odkaz se otevře v novém okně.Vyhledávání příslušných soudů

Poslední aktualizace: 10/02/2016

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady

Systém soudní moci v členských státech - Slovinsko

Tato část obsahuje přehled o slovinském soudním systému.

Organizace soudnictví – soustava soudů

Všechny soudy v Republice Slovinsko jsou řádnými soudy a působí v souladu se zásadami ústavnosti, nezávislosti a právního státu.

Druhy soudů – krátký popis

Jednotná soustava soudů je tvořena soudy s obecnou a specializovanou působností.

  • Soudy s obecnou působností zahrnují 44 okresních, 11 krajských, dále pak 4 vrchní soudy a Nejvyšší soud;
  • Specializované soudy zahrnují 3 soudy pro věci pracovní, 1 soud pro věci pracovní a sociálního zabezpečení a vrchní soud pro věci pracovní a sociálního zabezpečení (které rozhodují o sporech týkajících se pracovního práva a práva sociálního zabezpečení), a dále správní soud, který poskytuje právní ochranu ve věcech správního práva, přičemž má status vrchního soudu.

Státní zastupitelství zaujímá v justičním systému zvláštní postavení, neboť představuje nezávislý státní orgán, zároveň však je součástí výkonné moci. Nejvyššího státního zástupce jmenuje Národní shromáždění.

Ústavní soud je nejvyšším soudním orgánem pro ochranu ústavnosti, zákonnosti, lidských práv a základních svobod. Může zvrátit rozhodnutí zákonodárce, a to zrušením zákona nebo jeho části.

Ústavní soudce jmenuje Národní shromáždění na návrh prezidenta republiky. Volí se devět soudců s funkčním obdobím devíti let, přičemž neexistuje možnost nového zvolení na další funkční období. Žádný státní orgán není oprávněn zasahovat do práce nebo rozhodování soudců Ústavního soudu, specializovaných nebo obecných soudů.

Právní databáze

Více informací o slovinských soudech je k dispozici na Odkaz se otevře v novém okně.Oficiálních internetových stránkách Nejvyššího soudu Republiky Slovinsko.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Justiční orgány

Poslední aktualizace: 02/11/2016

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí slovenština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Systém soudní moci v členských státech - Slovensko

V tomto oddílu se nachází přehled o systému soudů na Slovensku.

Organizace soudnictví – soustava soudů

Výkon soudnictví

Soudní moc ve Slovenské republice vykonávají obecné soudy a Ústavní soud Slovenské republiky.

Ve Slovenské republice soudnictví vykonávají nezávislé a nestranné soudy. Soudnictví je na všech stupních odděleno od jiných orgánů státní moci.

Výkon soudnictví řídí předseda soudu.

Správa soudů

Správu soudů ve Slovenské republice vykonává v rozsahu stanoveném zákonem Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky a předseda soudu, který je zároveň statutárním orgánem soudu. V zákonem stanoveném rozsahu vykonává správu soudu rovněž ředitel správy soudu.

Druhy soudů – krátký popis

Soustava obecných soudů

  • okresní soudy (54)
  • krajské soudy (8)
  • Nejvyšší soud Slovenské republiky
  • Specializovaný trestní soud

Hierarchie soudů

Podle zákona č. 757/2004 Z.z. o súdoch a o zmene a doplnení niektorých zákonov (zákon o soudech):

  1. Okresní soudy jednají a rozhodují jako soudy prvního stupně v občanskoprávních a trestních věcech, nestanoví-li právní předpisy upravující soudní řízení jinak.
  2. Okresní soudy jednají a rozhodují ve volebních věcech, pokud tak stanoví zvláštní zákon.
  3. Krajské soudy jednají a rozhodují jako soudy druhého stupně v občanskoprávních a trestních věcech, ve kterých rozhodovaly v prvním stupni okresní soudy.
  4. Právní předpisy upravující soudní řízení vymezují občanskoprávní a trestní věci, ve kterých krajské soudy jednají a rozhodují jakou soudy prvního stupně .
  5. Krajské soudy jednají a rozhodují ve správních věcech jako soudy prvního stupně, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.
  6. Krajské soudy jednají a rozhodují i v jiných věcech, pokud tak stanoví zvláštní zákony (zákon č. 166/2003 Z.z. o ochrane súkromia pred neoprávneným použitím informačno-technických prostriedkov a o zmene a doplnení niektorých zákonov, zákon o ochrane pred odpočúvaním).
  7. Nejvyšší soud jedná a rozhoduje:
    • o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských soudů a Specializovaného trestního soudu,
    • o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím okresních soudů, krajských soudů, Specializovaného trestního soudu a Nejvyššího soudu,
    • o sporech o věcnou příslušnost mezi soudy a orgány veřejné správy,
    • o odnětí a přikázání věci jinému než příslušnému soudu v případech, kdy tak stanoví právní předpisy upravující soudní řízení,
    • v ostatních věcech, pokud tak stanoví zákon nebo mezinárodní smlouva.

Nejvyšší soud provádí přezkum rozhodovací činnosti soudů v pravomocně skončených věcech.

Nejvyšší soud také dbá o jednotný výklad a jednotnou aplikaci zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů:

  • prostřednictvím vlastní rozhodovací činnosti
  • přijímáním stanovisek k sjednocování výkladu zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů
  • zveřejňováním pravomocných soudních rozhodnutí zásadního významu ve sbírce stanovisek Nejvyššího soudu a rozhodnutí soudů Slovenské republiky (Zbierka stanovísk najvyššieho súdu a rozhodnutí súdov Slovenskej republiky).

Právní databáze

Více informací je k dispozici na webové stránce Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky (Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky).

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstvo spravedlnosti

Poslední aktualizace: 18/03/2019

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Systém soudní moci v členských státech - Finsko

Tento oddíl nabízí přehled systému soudů ve Finsku.

Soudnictví – soustavy soudů

Obecně řečeno tvoří finský systém soudnictví:

  • nezávislé soudy, obecné soudy, správní soudy a specializované soudy
  • státní zastupitelství
  • donucovací orgány (viz výkon soudních rozhodnutí)
  • vězeňská služba (odpovědná za výkon trestů odnětí svobody)
  • veřejná právní pomoc, advokáti a licencovaní právní poradci.

Pojem soudnictví může odkazovat pouze na soudy.

V článku 98 finské Ústavy jsou vyjmenovány různé soudy. Obecnými soudy jsou nejvyšší soud, odvolací soudy (apelační soudy) a okresní soudy (soudy prvního stupně). Obecnými správními soudy jsou nejvyšší správní soud a správní soudy.

Nejvyšší soudní moc v občanských a trestních věcech vykonává Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší soud a ve správních věcech Odkaz se otevře v novém okně.Nejvyšší správní soud. Dva nejvyšší soudy rovněž dohlíží na uplatňování práva v rámci svých kompetencí. Ve Finsku existují rovněž specializované soudy, jejichž povinnosti jsou stanoveny zvláštními zákony.

Nezávislé a autonomní postavení soudců je zajištěno ustanovením Ústavy, které stanoví, že soudce může být z úřadu odvolán pouze na základě soudního rozhodnutí. Soudci nemohou být bez vlastního souhlasu přeloženi k jinému soudu, ledaže by se jednalo o přeložení v rámci reorganizace soustavy soudů.

V článku 21 Ústavy se uvádí, že každý má právo, aby byla jeho věc náležitým způsobem a v přiměřené lhůtě projednána příslušným soudem nebo jiným orgánem. Podle odstavce 2 stejného článku jsou veřejnost soudního řízení, právo být vyslechnut a obdržet odůvodněné rozhodnutí a právo odvolat se proti rozhodnutí zaručeny zákonem – stejně jako ostatní záruky spravedlivého procesu a řádné správy. V článku jsou rovněž stanoveny určité požadavky na kvalitu soudního řízení.

Správa soudů

Mnohé povinnosti a odpovědnosti související se správou soudů a rozvojem soudnictví spadají především do kompetence oddělení soudní správy v rámci ministerstva spravedlnosti.

Další informace

Odkaz se otevře v novém okně.Internetové stránky finského soudnictví obsahují informace o systému soudnictví Finska. Jde o centralizovaný portál, kde lze najít informace o soudech, státních zástupcích, soudních vykonavatelích a právní pomoci.

Naleznete zde například nejnovější judikaturu odvolacích a správních soudů.

Zdarma přístupná Odkaz se otevře v novém okně.databáze Finlex obsahuje judikaturu soudů, zákony Finska v elektronické podobě a překlady finských zákonů a podzákonných právních předpisů.

Poslední aktualizace: 08/02/2018

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí švédština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Systém soudní moci v členských státech - Švédsko

Tato část podává přehled o soudním systému Švédska.

Organizace justice – justiční systémy

Druhy soudů – krátký popis

Justiční systém obvykle odkazuje na orgány a agentury odpovědné za právní stát a právní ochranu. Soudy tvoří páteř justičního systému, jenž zahrnuje rovněž orgány, které se věnují prevenci trestných činů a vyšetřování, včetně:

Úkoly související se soudní mocí mohou plnit i jiné orgány, například Odkaz se otevře v novém okně.Služba pro prosazování práva.

Hierarchie soudů

Švédsko má dva paralelní druhy soudů:

  • Obecné soudy, které projednávají trestněprávní a občanskoprávní věci.
  • Obecné správní soudy, které projednávají věci týkající se veřejné správy.

Obecné soudy jsou uspořádány do třístupňového systému : okresní soudy, odvolací soudy a Nejvyšší soud.

Správní soudy mají rovněž tři stupně: správní soudy, odvolací správní soudy a Nejvyšší správní soud. Kromě toho bylo zřízeno několik zvláštních (specializovaných) soudů a tribunálů, které projednávají specifické druhy věcí a záležitostí.

Správa soudů

Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstvo spravedlnosti odpovídá za záležitosti související se soudy, včetně jednacích řádů a organizace soudů. Vláda ani žádná jiná instituce nemají pravomoc nařídit, jak má soud v jednotlivých věcech rozhodovat.

Odkaz se otevře v novém okně.Státní správa soudů je ústřední správní institucí pro veřejné soudy, veřejné správní soudy, oblastní tribunály pro otázky nájemních vztahů, oblastní tribunály pro problematiku nájemného a Odkaz se otevře v novém okně.Státní úřad právní pomoci.

Poslední aktualizace: 06/11/2012

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí angličtina verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Systém soudní moci v členských státech - Anglie a Wales

Tato část vám podá krátký přehled soudů v Anglii a Walesu.

Organizace soudnictví – soustavy soudů

Spojené království zahrnuje tři jurisdikce: Anglii a Wales, Skotsko a Severní Irsko. Tato strana se zabývá soudy v jurisdikci Anglie a Walesu.

Správa soudů

Za správu a řízení mnoha soudů v Anglii a Walesu zodpovídá Soudní služba Jejího Veličenstva (Her Majesty’s Courts and Tribunals Service – Odkaz se otevře v novém okně.HMCTS). HMCTS spadá pod Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstvo spravedlnosti, vládní resort, který je odpovědný za systém soudnictví v Anglii a Walesu.

Druhy a hierarchie soudů – krátký popis

Trestní věci v Anglii a Walesu projednávají magistrátní soudy, Korunní soud, úseky vrchního soudu a trestněprávní úsek odvolacího soudu (Magistrates' courts, Crown Court, Divisional courts of the High Court a Criminal division of the Court of Appeal).

Civilní věci v Anglii a Walesu projednávají soudy jednotlivých hrabství, vrchní soud a civilní úsek odvolacího soudu (County courts, High Court a Civil division of the Court of Appeal).

Nový Nejvyšší soud Spojeného království (Supreme Court of the United Kingdom) je konečným odvolacím soudem ve Spojeném království jak pro trestní věci, tak pro civilní věci, i když v případě skotských trestních věcí není možné podat opravný prostředek k nejvyššímu soudu.

Podrobnější informace o soudech v Anglii a Walesu je možné najít na stránce, která popisuje obecné soudy v Anglii a Walesu, a na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby Jejího Veličenstva. Informace o některých tribunálech a specializovaných soudech v Anglii a Walesu je možné najít na stránce, která popisuje specializované soudy v Anglii a Walesu.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.HMCTS, Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstvo spravedlnosti, Odkaz se otevře v novém okně.Her Majesty’s Courts and Tribunals Service

Poslední aktualizace: 12/12/2016

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Systém soudní moci v členských státech - Severní Irsko

V této části naleznete přehled soudní soustavy v Severním Irsku.

Organizace soudnictví – soudní soustava

Ve Spojeném království existují tři jurisdikce: Anglie a Wales, Skotsko a Severní Irsko.

Druhy soudů – krátký popis

Nejvyšší soud (Supreme Court)

V roce 2009 převzal nový Nejvyšší soud Spojeného království pravomoci  odvolacího výboru Sněmovny lordů. Převzal  dále  přenesené pravomoci Právního výboru Královské rady (Judicial Committee of the Privy Council), což je nejvyšší odvolací soud v některých zemích Britského společenství, zámořských teritoriích Spojeného království a britských závislých územích.

Nejvyšší soud je konečným odvolacím soudem ve Spojeném království pro trestní i občanskoprávní věci, avšak právo na odvolání k nejvyššímu soudu se nevztahuje na skotské trestní věci. V  takových případech bude obvykle umožněno podat odvolání k nejvyššímu soudu pouze tehdy, jedná-li se o právní otázky veřejného významu.

Odvolací soud (Court of Appeal)

Odvolací soud projednává odvolání proti rozhodnutím v trestních věcech korunního soudu (Crown Court) a odvolání proti rozhodnutím v občanskoprávních sporech vrchního soudu (High Court).

Vrchní soud (High Court)

Vrchní soud se zabývá občanskoprávními spory, projednává odvolání v trestních věcech a dále má pravomoc přezkoumávat žaloby fyzických osob nebo organizací pro zjištění, zda jednaly legálně a spravedlivě. Vrchní soud se obvykle zabývá věcmi, kde hodnota nároku přesahuje 30 000 GBP. Za jistých okolností může vrchní soud postoupit případ s hodnotou nároku přesahující 30 000 GBP soudu hrabství (county court) a podobně může soud hrabství postoupit případ s hodnotou nároku nižší než 30 000 GBP vrchnímu soudu.

Vrchní soud má tři úseky (Divisions), a to:

  • Rodinný soud (Family Division)  –
    zabývá se složitými případy sporných rozvodů, svěření do péče, adopce, domácího násilí, atd. Dále se zabývá odvoláními proti rozsudkům nižších/smírčích soudů a soudů hrabství v manželských sporech, záležitostmi osob, které jsou duševně nemocné, a jednoduchými pozůstalostními věcmi.
  • Královský soud (Queens Bench Division)  –
    zabývá se vysokými a/nebo složitými nároky na náhradu škody. Zabývá se také omezeným počtem odvolání proti rozhodnutím nižších/smírčích soudů nebo korunních soudů, přezkoumává žaloby organizací pro zjištění, zda jednaly legálně a projednává žaloby a spory pro urážku na cti.
  • Soud Lorda kancléře (Chancery Division) –
    zabývá se záležitostmi správy cizího majetku, napadnutými závěťmi, likvidací obchodních společností, hypotékami, charitativními ústavy, spornými daňovými případy (obvykle týkající se daně z příjmů) apod.

Korunní soud (Crown Court)

Korunní soud se zabývá těmito typy věcí:

  • Závažnější trestné činy, které budou projednávány soudcem a ve většině případů porotou
  • Odsuzující rozsudky nižších/smírčích soudů, které jsou postoupeny korunnímu soudu k uložení trestu.

Tresty odnětí svobody a peněžité tresty ukládané korunním soudem jsou přísnější než tresty ukládané nižšími/smírčími soudy.

Soud hrabství (County Court)

Soudy hrabství se zabývají občanskoprávními spory, které jsou projednávány samosoudcem nebo okresním soudcem. Soud hrabství se obvykle zabývá věcmi, jejichž hodnota nároku nepřesahuje 30 000 GBP (nebo 45 000 GBP v majetkových záležitostech). Věci s vyšší hodnotou nároku jsou projednávány Vrchním soudem – viz výše. Veškeré nároky plynoucí z regulovaných úvěrových smluv musí být zahájeny u soudu hrabství bez ohledu na jejich hodnotu.

Příklady věcí, kterými se zabývá soud hrabství:

  • Spory mezi pronajímatelem a nájemcem: například držba (vystěhování), dlužné nájemné, opravy
  • Spotřebitelské spory: například vadné zboží nebo služby
  • Nároky plynoucí z újmy na osobě (újmy v důsledku nedbalosti): například dopravní nehody, pády v důsledku poškozeného povrchu chodníku, pracovní úrazy
  • Případy nesporných rozvodů, ovšem pouze u některých soudů hrabství
  • Případy rasové diskriminace a diskriminace na základě pohlaví
  • Problémy týkající se dluhů: například věřitel se domáhá zaplacení
  • Pracovněprávní problémy: například dlužná mzda nebo plat nebo odstupné namísto výpovědní lhůty
  • Odvolání proti rozsudkům nižších/smírčích soudů, které jsou projednávány soudcem (a alespoň 2 laickými soudci, je-li obžalovaným mladistvý)

Případy drobných žalobních nároků

Drobné žalobní nároky jsou také projednávány soudem hrabství. Drobný žalobní nárok obvykle zahrnuje nárok, jehož hodnota nepřevyšuje 3 000 GBP.

Nižší/smírčí soud (Magistrates’ Court)

Nižší/smírčí soudy se zabývají trestními věcmi a některými občanskoprávními spory. Případy jsou projednávány okresním soudcem (nižšího/smírčího soudu).

  • Trestní věci projednávané nižším/smírčím soudem
    Soudy se zabývají trestnými činy, kde obžalovaný nemá právo na řízení před porotou. Tyto trestné činy jsou známé jako trestné činy, které je možno soudit souhrnně (summary offences). Za trestné činy, které je možno soudit souhrnně, lze uložit maximálně trest odnětí svobody na 6 měsíců a/nebo peněžitý trest do výše 5 000 GBP.
    Nižší/smírčí soudy se dále zabývají trestnými činy, kde si obžalovaný může vybrat řízení před porotou, avšak rozhodne se pro projednání svého případu nižším/smírčím soudem. Zvolí-li si obžalovaný řízení před porotou, je případ předán korunnímu soudu.
  • Soud pro mladistvé (Youth court)
    Soud pro mladistvé soudí mladé lidi, kteří se dopustili trestného činu a jejichž věk se pohybuje mezi 10 a 17 lety. Soud pro mladistvé tvoří součást nižšího/smírčího soudu a případy jsou projednávány okresním soudcem a dvěma dalšími speciálně vyškolenými laickými nižšími/smírčími soudci. Je-li mladistvý obviněn ze spáchání velmi závažného trestného činu, za který by dospělému člověku hrozil trest odnětí svobody na 14 a více let, může soud pro mladistvé postoupit takový případ k projednání korunnímu soudu.
  • Občanskoprávní spory projednávané nižším/smírčím soudem
    Soudy se zabývají omezeným počtem občanskoprávních sporů, a to:
    • Některými občanskoprávními spory, které týkají dluhů: například nedoplatky daně z příjmů, příspěvky na sociální pojištění, nedoplatky  DPH, náklady na bydlení
    • Licence: například udělování, prodlužování nebo odnímání licencí na provozování hostinců a klubů
    • Některé manželské spory: například výživné a vystěhování jednoho z manželů z bydliště manželů
    • Péče o děti: například péče místních úřadů nebo příkazy k předání mladistvého do ústavní výchovy, řízení o adopci a nařízení týkající se bydliště.

Koronerské soudy (Coroners’ Courts)

Vyšetřují okolnosti náhlých násilných či nepřirozených úmrtí.

Hierarchie soudů

Další údaje a schéma struktury soudů v Severním Irsku lze nalézt na webových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby Severního Irska.

Správa soudů

Odpovědnost za  správu soudů v Severním Irsku nese    Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služba Severního Irska (Northern Ireland Court and Tribunals Service).

Zahrnuje:

  • Poskytování administrativní podpory soudům a soudcům v Severním Irsku
  • Výkon rozsudků civilních soudů prostřednictvím centralizované služby pro výkon rozsudků zajišťované Úřadem pro výkon rozsudků (Enforcement of Judgements Office)
  • Poskytování administrativní podpory různým tribunálům (tribunals).

Související internetové odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služba Severního Irska (Northern Ireland Courts and Tribunals Service)

Poslední aktualizace: 28/08/2018

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí angličtina verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Systém soudní moci v členských státech - Skotsko

Tento oddíl nabízí přehled soustavy soudů ve Skotsku.

Organizace soudnictví – soustava soudů

Ve Spojeném království jsou tři soudní jurisdikce: pro Anglii a Wales, pro Skotsko a pro Severní Irsko.

Správa soudů

Za správu soudů ve Skotsku odpovídá Odkaz se otevře v novém okně.Skotská soudní služba (Scottish Court Service). Skotská soudní služba (SCS) je nezávislý subjekt, kterému předsedá Lord President, nejvyšší soudce ve Skotsku.

Druhy a hierarchie soudů – stručný popis hlavních soudů

Soudy ve Skotsku jsou uspořádány takto:

Řízení probíhající u trestních soudů se dělí na „závažná“ (solemn – nejvážnější případy projednávané před porotou) a „zkrácená“ (summary – méně závažné případy rozhodované samosoudcem).

V čele High Court of Justiciary je Lord Justice General, což je zároveň Lord President. Jde o nejvyšší trestní soud v zemi, který projednává nejzávažnější případy, jako jsou vraždy nebo znásilnění. Jde rovněž o konečný odvolací soud v trestněprávních věcech.

Většinu trestních věcí, závažných i méně závažných (solemn i summary), projednává soud Sheriff Court a méně závažné (summary) věci projednává soud Justice of the Peace court. Posledně zmíněný soud tvoří smírčí soudci (což jsou laičtí soudci zasedající spolu s kvalifikovaným právníkem, nebo stipendiary magistrates – placení soudci s právním vzděláním).

Občanské soudy projednávají věci nejrůznější povahy a řeší spory, jako je vymáhání dluhů, rodinné a obchodní spory. Nejvyšším občanským soudem ve Skotsku je Court of Session. Má vnější komoru, která se zabývá řízením od začátku před případnými opravnými prostředky, a vnitřní komoru, která projednává především opravné prostředky. Vrchním soudcem je Lord President.

Opravné prostředky ohledně právních otázek lze podat k soudu Supreme Court of the United Kingdom.

Sheriff courts mohou projednávat podobné věci jako Court of Session, ale zároveň vedou zjednodušená řízení pro věci do hodnoty 5 000 GBP, kde se nevyžaduje pomoc právního zástupce.

Podrobnější informace o soudech ve Skotsku lze nalézt na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.Skotské soudní služby – Scottish Court Service.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Scottish Court Service, Odkaz se otevře v novém okně.skotská vláda

Poslední aktualizace: 08/06/2017

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.