Mezinárodní právo

Oblasti

Výraz „mezinárodní právo“ lze spojovat se dvěma právními disciplínami:

• Mezinárodní právo veřejné: upravuje vztahy mezi státy a mezinárodními organizacemi, a to v oblastech, jako jsou lidská práva, smluvní právo, mořské právo, mezinárodní trestní právo a mezinárodní humanitární právo.
• Mezinárodní právo soukromé – nebo kolize norem jednotlivých států – je soubor pravidel procesního práva, jenž určuje, který právní systém je rozhodující a do jaké jurisdikce spadá právo, jež se pro daný právní spor uplatní. Tato pravidla se použijí, pokud právní spor má přeshraniční faktor, jako např. smlouva sjednaná mezi stranami sídlícími v různých státech, nebo pokud se přeshraniční faktor vyskytuje ve státě, který má více jurisdikcí, např. ve Spojeném království.

Vztah k právu Evropské unie (EU)

Přestože lze na právo EU nahlížet jako na zvláštní formu mezinárodního práva, má hlavní systém práva EU zvláštní rysy, které se v mezinárodním právu běžně nevyskytují: občané mohou především před soudy v členských státech EU uplatnit práva zaručená právem EU, zatímco mezinárodní právo je obvykle nejprve potřeba přenést do vnitrostátního práva, než se na něj mohou občané odvolávat. Právo EU je rovněž často nadřazené právu členských států EU. Z toho důvodu má tento portál oddělené stránky pro právo EU a pro mezinárodní právo.

Prameny a databáze

Mezinárodní právo lze najít především v mezinárodních dohodách nebo úmluvách kromě souboru obecně uznávaných hodnot, norem a zásad, které nemusí být nutně v dohodě uváděny. Mezinárodní dohody mohou být dvoustranné (tj. mezi dvěma svrchovanými státy) nebo mnohostranné (tj. mezi více než dvěma státy). Velmi často se připravují a vyjednávají v rámci mezinárodních organizací, jako je Organizace spojených národů, Rada Evropy a mnoho dalších. Významným pramenem mezinárodního práva je rovněž judikatura mezinárodních soudů.

Existují různé veřejně přístupné informační zdroje mezinárodního práva. Zde je jejich nevyčerpávající seznam:

• Sbírka smluv OSN,
• OSN - právní předpisy o lidských právech,
• Rada Evropy - úmluvy: lidská práva, demokracie, justiční spolupráce,
• Mezinárodní námořní organizace (IMO): mořské právo,
• Mezinárodní komise pro osobní stav (ICCS),
• Světová obchodní organizace (WTO): mezinárodní obchodní právo,

• Evropské sdružení volného obchodu (ESVO) a Evropský hospodářský prostor (EHP),
• Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) - Úmluva o boji proti uplácení,

• Elektronický informační systém pro mezinárodní právo (EISIL) od American Law Society,
• Průvodce mezinárodním právem od HG.org,

• Haagská konference o mezinárodním právu soukromém (HCCH): zde můžete nalézt úmluvy a dohody uzavřené v této oblasti a rovněž specializované informativní oddíly týkající se úředního ověřování dokumentů pro mezinárodní použití („apostila”), doručování dokumentů, únosů dětí a osvojení dětí.

Organizace spojených národů rovněž vytvořila Komisi pro mezinárodní právo. Jejím úkolem je podporovat postupný rozvoj mezinárodního práva a jeho kodifikace. Za tímto účelem zveřejňuje studie a průzkumy, shromažďuje precedenty a vypracovává návrhy nových smluv. Výsledkem činnosti Komise pro mezinárodní právo je řada významných smluv a dalších klíčových dokumentů mezinárodního práva.